Persefona_PPT_sablona.jpg Právní rámec pomoci obětem domácího a sexuálního násilí Soukromoprávní aspekty 13. 11. 2019, Brno Kterých soukromoprávních oblastí se dotýká DN a SN? •ochrana osobnosti člověka •manželství •poměry mezi předky a potomky •bydlení •vlastnické a spoluvlastnické právo •dědické právo •závazky – smlouvy, dluhy •a dalších…. bg+logo_2.jpg • • Jaké otázky si klade oběť domácího násilí? Jaké otázky si klade oběť domácího násilí? Právní pomoc Bezplatné právní poradenství Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytování právních služeb jinak, má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí a) orientační právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c Orientační právní porady (§18a) – min.30 max 120 minut/rok, jedná se o poradu informativního charakteru Právní služby - servis jakékoliv právní pomoci, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů, zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech či činnost opatrovníka. Rozdíl ČAK x Pro Bono – ČAK určí advokáta, který se bude případem zabývat (nejčastěji podle zaměření a místa výkonu advokacie), Pro Bono vyvěsí ve své databázi konkrétní případ a advokáti se SAMI přihlásí, jestli to někdo chce dělat. Rizika v poskytování pomoci •Odpovědnost za nesprávně poskytnutou radu • •Nerespektování zakázky klienta • •Oznamovací povinnost • •Vlastní pravomoci a hranice POKUD NEJSTE PRÁVNÍK, NEPOSKYTUJTE PRÁVNÍ RADY! Nerespektování zakázky klienta - pokud to nebude cesta, kterou chce klient jít, nebude to dělat dobrotu. Většinou máme povinnost mlčenlivosti – nikdo se nedozví o tom, že u nás oběť byla, co řešila. Existují z mlčenlivosti výjimky – oznamovací povinnost. Když se hodnověrně dozvíme o spáchání trestného činu (je jich celá řada), tak jej musíme oznámit na policii. Co se stane, když to neuděláme? Dopustili jsme se trestného činu neoznámení trestného činu, můžeme být trestně stíháni. Pravděpodobně by nás soud potrestal tzv. „podmínkou“, nicméně už by to byl záznam v trestním rejstříku a to by znamenalo nemožnost poskytování sociálních služeb. Vlastní pravomoci a hranice – příběh pan Zeda – týrání dětí? Vypracovávali jsme trestní oznámení, které podal, potom ho stáhnul. Mé naštvání, protože se mi nepodařilo ochránit ty děti. Pak jsem ale přišla na to, že je má ochránit rodič, OSPOD, stát… Ne já v neziskovce. Když se oběť DN rozhodne vztah ukončit •rozchod, rozvod •děti •bydlení •finance • Práva a povinnosti manželů - § 687 a násl. OZ – ukázat v zákoně! (1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. (2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. § 688 Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. § 689 Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. SJM – podrobněji budete probírat s kolegyní. Co patří do sjm? Vše, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou: -toho, co patří osobní potřebě jednoho z manželů -Nabyl darem, děděním, odkazem jen jeden z manželů -Náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech -Nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví -Nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výlučného majetku Součástí společného jmění jsou i podíly v obchodních společnostech nebo družstvu Součástí společného jmění jsou i dluhy převzaté za trvání manželství – 2 výjimky: 1)Dluhy se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku 2)Dluh převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny Dáme si 15 min pauzu J • • Nezletilé děti • • Nezletilé děti Společná péče - V zákoně pojem společné péče není nijak specifikován soud nevydá žádné konkrétní rozhodnutí o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů (Ze soudního rozhodnutí pouze plyne, že se dítě svěřuje do společné péče rodičů) nejsou nastavena žádná pravidla ohledně péče o nezletilé dítě, výživného či styku. Pokud jsou rodiče se schopni na otázkách týkajících se dítěte shodnout, jedná se o nejvhodnější způsob úpravy poměrů dítěte po rozvodu. Za typický příklad: 1)dochází k rozvodu rodičů, avšak tito zůstávají i po rozvodu bydlet v jedné nemovitosti 2)dítě je již blízko věku zletilosti a péče rodičů již je fakticky vykonávána zcela minimálně, protože dítě tráví většinu či všechen čas mimo místa bydliště rodičů, např. z důvodu studia či práce v jiném místě či dokonce již z důvodu samostatného bydlení. Avšak i v těchto situacích se musí rodiče být schopni dohodnout rovněž v otázce plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti. Asistovaný styk styk pod dohledem. V těchto případech je druhý rodič oprávněn se setkávat s dítětem pouze za přítomnosti třetí osoby (druhého rodiče, osoba z řady příbuzných, osoby cizí - sociální pracovník, pedopsycholog) obtížné situace, kdy je styk dítěte s druhým rodičem žádoucí, avšak s ohledem na okolnosti (ať již na straně dítěte či druhého rodiče) není možné povolit styk druhému rodiči samotnému. Nejčastěji – dítě není na druhého rodiče zvyklé (nebýval doma, nestaral se) Vztahy v širší rodině Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. •příslušný soud - obecný soud nezletilého dítěte (bydliště) •zahájení na návrh i bez návrhu (vyšetřovací zásada – soud není vázán návrhem) •dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem (určuje soud – zpravidla OSPOD) Podání návrhu na soud •zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí •sociálně-právní ochrana dětí - § 1 •orgány sociálně-právní ochrany dětí (= OSPOD) - § 4 •děti podle § 6 písm. g)... které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami ... OSPOD Ukázat zákon o sociálně právní ochraně dětí OSPOD NEODEBÍRÁ DĚTI! Soud rozhoduje o tom, zda budou děti umístěny do např. ústavní péče. Může to být na podnět/návrh OSPODu, ale OSPOD nerozhoduje o umístění dětí do ústavní péče. Kdy dochází k umístění dítěte do ústavní péče? •Rodiče požívající nadměrně alkoholické nápoje, gamblery apod. Výchovu dítěte ohrožují také tím, že dítěti tolerují zanedbání školní docházky, popř. drogy, alkohol a násilí •týrání či jinými fyzickými útoky na dítě •rodiče nemohou výchovu dítěte zabezpečit např. ze zdravotních důvodů či z důvodů např. výkonu trestu odnětí svobody, nemohou rodiče výchovu svému dítěti zabezpečit a není zde jiná osoba, která by se výchovy o jejich dítě ujala Nedostatečné bytové nebo majetkové poměry rodičů nejsou samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově. Soud by měl vždy nejdříve zvážit, zda se v okolí dítěte nevyskytuje fyzická osoba, které by mohlo být dítě přednostně svěřeno. •Předběžné opatření upravující poměry dítěte (§ 452 ZŘS) –jen na návrh OSPOD, umístění i do pěstounské péče – •Předběžná opatření podle OSŘ (§ 74 an.) –je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků – jen na návrh –soud rozhodne bez jednání (jen na základě listin!) do 7 dní od podání –zejména, aby rodič platil výživné v nezbytné míře – – • Předběžná opatření Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. • • Rozvod manželství Podmínky „nesporného“ rozvodu: • •oba se chtějí rozvést (společný návrh/připojení manžela k návrhu) •manželství trvalo nejméně 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí •dohodli se na poměrech nezletilých dětí •dohodli se na úpravě majetkových poměrů, bydlení „Sporný“ rozvod •v souvislosti s rozvodem není podstatná vina na rozvratu manželství •soud zjišťuje pouze to, zda existuje kvalifikovaný rozvrat manželství a jeho příčiny •nejčastější příčiny: rozdílné povahy obou manželů, alkoholismus, nevěra, neschopnost společného rozhodování o záležitostech manželství a rodiny nebo nefungující soužití ve společné domácnosti Podmínky „ztíženého“ rozvodu •jeden z manželů se rozvodu brání (nesouhlasí s rozvodem) •manžel, který se rozvodu brání, není tím, kdo zapříčinil rozvrat manželství •manželovi, který se rozvodu brání, by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma •jsou zde mimořádné okolnosti, které svědčí pro zachování manželství Tento typ rozvodu je spíše výjimečný. Půjde o situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, neboť se mu jeví jako nespravedlivý. Často se jedná o manžela/-ku, který se výhradně staral o domácnost, nepracoval a je na druhém manželovi/-ce zcela finančně závislý. Obvyklé jsou případy manželství starších osob, v němž manželé strávili celý svůj život a očekávají pomoc a oporu ve stáří. Ztížený rozvod chrání toho z manželů, který se rozvodu brání, neboť rozvod by pro něj znamenal závažné finanční, bytové, osobní a další komplikace. Návrhu na rozvod soud nevyhoví, pokud sice existuje mezi manželi tzv. kvalifikovaný rozvrat, avšak zároveň jsou splněny všechny následující podmínky: jeden z manželů se rozvodu brání (nesouhlasí s rozvodem), manžel, který se rozvodu brání, není tím, kdo zapříčinil rozvrat manželství, manželovi, který se rozvodu brání, by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, a jsou zde mimořádné okolnosti, které svědčí pro zachování manželství. Právní úprava rozvodu v České republice nezná absolutní zákaz rozvodu, proto soud manželství rozvede i v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, pokud spolu manželé nežijí po dobu delší než tři roky, a zároveň jsou splněny podmínky pro sporný rozvod. •příslušný soud – poslední společné bydliště/soud druhého manžela/soud navrhovatele (kde měli poslední společnou domácnost) •zahájení jedině na návrh manžela (jednoho i společně) Podání návrhu na soud • • • • Tereza Janíčková •Gorkého 17, Brno 602 00 • •Email: tjanickova@persefona.cz Tel.: +420 545 245 996 •Web: www.persefona.cz Mobil: +420 732 534 024 •FB: Persefona z. s. • • •