Kvalitativní výzkum ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu Alena Macková Kvalitativní výzkum - definice •Často chápán spíše jako doplněk tradičních kvant. technik •Negativní definice: jako jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod. •„Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.“ (Disman 2007: 285) •„Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří kompletní holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Creswell 1998: 12) •„Kvalitativní výzkum je situovanou aktivitou, která umisťuje pozorovatele ve zkoumaném světě. Je sadou interpretativních, materiálních praktik, které svět činí viditelným/čitelným. Tyto praktiky převádějí svět do sérií reprezentací, včetně terénních poznámek, rozhovorů, diskuzí, fotografií, nahrávek. Kvalitativní výzkum tedy předpokládá interpretativní a naturalistický přístup ke světu.“ (Denzin – Lincoln 2005: 3) • Filozofie, paradigma a interpretativní přístup •Vždy do výzkumu vnášíme nějaké předpoklady, pohledy a světonázory (kvali vs. Kvanti) •4 základní paradigmata kvalitativního výzkumu – postpozitivismus, konstruktivismus, advokační/participační, pragmatismus (Creswell) •Postpozitivismus – vědecký přístup, více zaměřený, logický, redukcionistický, výzkum chápán jako série logických kroků, rigorózní metody sběru dat a analýzy – blízko kvantitativním postupům •Sociální konstruktivismus – hledání subjektivních významů lidských zkušeností, důraz na komplexitu pohledů, indukce, v interakci, důraz na kontexty, pozice výzkumníka, cílem je dát smysl významům = interpretovat à kvalitativní výzkum jako interpretativní/vysvětlující •Advokační/participační – alternativní pohledy, minority, snaha o změnu/pomoc •Pragmatismus – flexibilita, mixed methods, • Kvantitativní a kvalitativní metody Image result for quantitative research • •Případ jedné SOČky na jednom gymnáziu... • • Logiky výzkumu •Induktivní vs. deduktivní logika • • •INDUKCE: Pozorování à Nalezené pravidelnosti à Předběžné závěry à Teorie •DEDUKCE: Teorie à Hypotézy à Pozorování à Verifikace/ falzifikace hypotéz • Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum Image result for colourful flower wallpaper •Analytický vs. Systemický přístup (Salomon 1991) • •Analytický přístup: snaha porozumět několika málo proměnným •Systemický přístup: snaha zachytit všechny proměnné v jejich interakci v komplexním prostředí • •Hledání konkrétního vs. hledání struktur, pravidelností, vzorců • • •Kvantitativní výzkum = vysoká standardizace zajišťuje vysokou reliabilitu, ale vede k silné redukci informace - nízká validita • •Kvalitativní výzkum = nízká standardizace zajišťuje nízkou reliabilitu, ale nedochází k redukci informace, proto má vysokou validitu. • C:\Users\Ala\Dropbox\DOKTORSKÉ\Výuka\Kvantitativní výzkum\Vali a reli.png Kdy tedy dělat ten který výzkum? • • •Když chcete generalizovat závěry na populaci •Když je vaším cílem testování hypotéz, teorie •Když víte, které proměnné chcete sledovat (a proč!) • •Vs. • •Když chcete porozumět významům •Když chcete jevy vysvětlit a ptát se „proč“? •Když neexistují silné teoretické předpoklady/teorie à které proměnné sledovat •Když se zaměřujete na specifickou populaci •Když chceme nechat „zaznít hlas“ •Když chceme rozumět kontextům, v nichž jedinci jednají • • • • • Smíšené výzkumy a triangulace metod •Triangulace jako kombinace různých metod (dat) k odstranění slabin jednotlivých metod - větší síla závěrů (např. otestování hypotéz na základě rozdílných paradigmat) • •Kvalitativní výzkum nám pomáhá porozumět sociální realitě – kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění • Image result for qualitative and quantitative research Volba základního paradigmatu má své důsledky ohledně dalších kroků ve výzkumu a v samotném designu, např.: Kvalitativní výzkum – mnohost a tradice •Mnohost tradic kvali výzkumu •Řada výzkumníků však spíše pro jistou volnost v následování tradic a metod- tradice se často překrývají (stejné prvky a důrazy) a je těžké připsat práci jednoho autora k jedné jasné tradici. Tradice se často kombinují, aniž by vědci zakládali „novou“ à přizpůsobení podmínkám, společenské realitě, problému a cíli výzkumu •Tradice: etnografie, fenomenologie (Hüsserl, Schütz, Berger a Luckmann) etnometodologie (Garfinkel), konverzační analýza, diskurzivní analýza (Foucault), symbolický interakcionismus (Goffman), zakotvená teorie, konstruktivismus (Schütz), kritická teorie… •Počátky na přelomu 19. a 20. století v USA – chicagská škola (Goffman, Strauss); krize zejm. v 90. letech (krize legitimity) •Creswell / 5 základních přístupů, které se i vnitřně ještě liší: Narativní výzkum, fenomenologie, zakotvená teorie, etnografie a případová studie Narativní výzkum •Mnoho typů narativního výzkumu napříč obory •Narativ = vyprávění, záznam životní zkušenosti jedince •Analýza narativů vs. Narativní analýza (biografické studie, orální historie) •Důraz na procesualitu, životní údalosti, příběh, chronologičnost •Výběr problému à výběr 1 či více lidí, s „příběhem“ à sběr dat – fotografie, deníky, poznámky, rozhovory, pozorování à sběr informací o kontextu (z výpovědi, situace respondenta) à analýza – převyprávění, popis příběhu či témat à znovuzapojení participantů •Náročnost na sběr dat, aktivní spolupráce s účastníky výzkumu • Fenomenologie •Významy několika jedinců a jejich zkušeností – hledání toho společného – jak lidé něco prožívají, vnímají à redukce na fenomény (truchlení, operace srdce, svatba, jaké to je být chovatel psů) • •Výběr problému à popis variant fenoménu à sběr dat od několika respondentů – rozhovory + další dodatečná data à analýza formou významových klastrů à popis zkušeností + kontextu, popis esence fenoménu •Těžké uzávorkování zkušenosti výzkumníka Zakotvená teorie •Cílem je vytvoření teorie (grounded in data) •Populární systematická metoda Strausse a Corbina • •Výběr problému à sběr dat od respondentů (rozhovory) – pilotní + zaměřování à analýza dat à sběr dat à analýza dat…. à formulace teorie Etnografie •Zaměřuje se na lidi, kteří sdílejí nějaký fenomén – na jednom místě, interagují, mají společný jazyk, historii… à etnograf se zaměřuje na sdílené vzorce, kulturu •Zahrnuje řadu lidí v jeden čas • •Výběr problému à pozice výzkumníka ke skupině – informace, informant à výběr témat à sběr dat – pozorování, rozhovory, fotky, videa a další materiály + reciprocita à analýza dat Případová studie •Případ jako specifická ilustrace, jako komplexní provázaný systém nebo systémy •Různé typy případových studií (ilustrativní případ vs. extrémní případ, více případů ilustrujících variabilitu) • •Výběr problému à identifikace případu/ případů à sběr dat – mnoho typů dat (dokumenty, pozorování, rozhovory, audiovizuální záznamy…) à analýza – holistická nebo zaměřená, detailní popis případu, analýza témat, kontext, analýza napříč případy àinterpretace významu případu Teorie, otázky a data v kvali výzkumu •I v kvali výzkumu s induktivní logikou určité předporozumění a teoretické předpoklady – na základně předchozích výzkumů/pilotní studie/rešerše literatury •Cílem však není testování těchto teoretických předpokladů •Specifika výzkumné otázky v KV – otázka spíše širší à propojení dat a teorie, metoda konstantního srovnávání à sběr a analýza dat od sebe nejsou striktně odděleny jak to je v případě kvanti výzkumu à větší flexibilita a volnost výzkumníka à metoda často rozvíjena v terénu Redukce dat a vzorek v kvali výzkumu •V kvantitativním výzkumu redukce dat probíhá rukou výzkumníka (teorieàkonceptualizaceàoperacionalizace) •V kvalitativním výzkumu redukce dat vychází ze zkoumané reality (např. prostřednictvím respondentů) •Cílem konstrukce vzorku v kvantitativním výzkumu je reprezentovat populaci jedinců •Cílem konstrukce vzorku v kvalitativním výzkumu je reprezentovat populaci problému a jeho relevantních dimenzí •Teoretické vzorkování (theoretical sampling) – proces analýzy kontrolován vynořující se teorií sběr a analýza dat probíhá do té doby, dokud není vzorek teoreticky nasycen • Návrh/projekt kvali výzkumu •úvod •definice výzkumného problému (včetně rešerše výzkumného kontextu) •výzkumný cíl •výzkumné otázky •vymezení a omezení (delimitations and limitations) •postup •charakteristika kvalitativního výzkumu (optional) •kvalitativní výzkumná strategie (Creswell: narativní, fenomenologický, etnografický výzkum, zakotvená teorie, případová studie) •role výzkumníka •proces sběru dat •způsob analýzy dat •strategie pro validaci zjištění •struktura narace •předpokládané etické otázky •významnost studie •předběžné pilotní zjištění •předpokládané výstupy •přílohy: otázky k rozhovorům (scénáře), formuláře k záznamu o pozorování, harmonogram, navrhovaný rozpočet • Shrnutí •Silné stránky - mnohost, inovativnost a nestandardizovanost výzkumných nástrojů a postupů; diverzita perspektiva, zkoumá v přirozeném prostředí, umožňuje studovat procesy, reaktivní dobře slouží k exploraci, důraz na kontexty •Slabé stránky – reliabilita, reprezentativita, přesvědčivost výsledků + vnímaná role kval. metod, nedá se testovat, nedá se dělat predikce, analýza a sběr je časově náročná, významná role výzkumníka •Nutný důraz na kvalitu interpretace dat à role výzkumníka při sběru i analýze dat; sebereflexe; transparentnost; propojení interpretace a evidence • •Sebereflexe výzkumníka: popsat výzkumný proces, dílčí rozhodnutí k volbě tématu, definování výzkumných otázek, komplikací při sběru dat (znám/neznám respondenty), v analýze (konstruktivní kritika nástrojů – poučené inovování; ne: je to obsahovka, proto nemohu – je to můj první pokus, proto nemohu – je to kvalitativní, proto subjektivní…) •