ZPRAVODAJSKÉ A PUBLICISTICKÉ OBSAHY JAKO PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ ZUR500h Výzkum zpravodajských a publicis:ckých obsahu PLÁN SEMINÁŘE 1. SEZNÁMENÍ SE SYLABEM 2. PŘEDSTAVENÍ ÚČASTNÍKŮ 3. ŽURNALISTIKA a) ZPRAVODAJSTVÍ, ZPRÁVA, ZPRAVODAJSKÝ DISKURZ b) PUBLICISTIKA, KOMENTÁŘE c) SOCIÁLNÍ PRODUKCE ZPRÁV 4. VÝZNAM STUDIA ZPO 5. TRADICE ZKOUMÁNÍ ZPO 6. ZPO JAKO PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ 7. KDE SHÁNĚT MATROŠ? 8. TECHNIKY KONSTRUKCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU VE VÝZKUMU ZPO ZPRÁVA Hartley (1982): zpráva/záznam o událosd, má formu smysluplného příběhu a znakovou podstatu Van Dijk (1988): text nebo sdělení v rádiu, v televizi nebo v novinách, který přináší nové informace o nedávných událostech Trampota (2006): objekdvní záznam aktuálního dění, poskytuje informace o faktech Osvaldová a kol. (2001: 24): zpráva záznam o aktuálních událostech, žurnalisdcky zpracovanou informaci o něčem, co se stalo nebo o změně nějakého stavu. Fakta, děje nebo myšlenky při tom pouze zaznamenává́, sumarizuje a konstatuje, neutrální, konstatující jazyk, Reese, Lee (2012): zprávy temadzují vztah mezi jedincem, společnosv a polidckou mocí ŽURNALISTIKA informace o aktuálním dění a komentáře, názory, souvislosti API: žurnalistika je činnost shromažďování, hodnocení, vytváření a prezentace zpráv a informací. Je to také produkt těchto činností. ZPRAVODAJSTVÍ Trampota (2006): podávání zpráv o událostech nejrůznější povahy Osvaldová a kol. (2001): popis aktuálních událosv, informační a definiční funkce PUBLICISTIKA Osvaldová a kol. (2001: 13-14): souvislosd, soudy, stanoviska, mínění, názory či hodnocení, které jsou prezentovány jako názory konkrétních novinářů či redakcí. SOCIÁLNÍ PRODUKCE ZPRÁV Vztah mezi zprávami a sociální realitou („world outside“) § zprávy jak zrcadlo sociální reality (přenos) § zprávy jako sociální konstrukce reality Faktory ovlivňující výslednou podobu zpráv (Shoemaker, Reese, 2006): § individuální charakterisdky novinářů, profesionalizace, profesní kultura v tom sdílené představy o roli médií § zpracovatelské konvence, zpravodajské rudny § organizační struktura § vlastnické vztahy, § ekonomické prostředí, zdroje příjmů § polidckých sily a zájmy, ideologie VÝZNAM STUDIA ZPO § Předpoklad vlivu na jedince a společnost § Zprávy mají reprezentovat svět venku, zprostředkovávají nám pseudo- prostředí § Propojení s veřejným životem, veřejným míněním a polidckou sférou § ZPO primární zprostředkovatel polidckého § Zprávy jako nepřímé vyjádření polidcké moci, reflexe mocenského uspořádání, zároveň prostředí, v němž se mocenské uspořádání utváří a restrukturuje (Reese, Lee, 2012) § Nepřímo vypovídá o povaze a dynamice pozdně-moderních společnosd (sociologická relevance) KONZUMACE ZPRÁV V ČR (ESS 2016) 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% vůbec do 30 min 30-60 min více než 1h EDIA ontinued most cessing oftablets d. mptionof ahas o2018, book(-7%). 0% 50% 100% Social media Online (incl. s Printed news TV 20192018201720162015 85% 37% 41% 91% 85% 49% 77% 28% 0% 0% 0% Social media Online (incl. social media) Print TV 2019201820172016201520142013 79% 59% 20% 74% 75% 40% 71% 36% 0% 0% 0% Social media Online (incl. social media) Print TV 2019201820172016201520142013 79% 59% 20% 74% 75% 40% 71% 36% 0% 0% 0% Social media Online (incl. social media) Print TV 2019201820172016201520142013 79% 59% 20% 74% 75% 40% 71% 36% 0% 0% 0% Social media Online (incl. social media) Print TV 2019201820172016201520142013 79% 59% 20% 74% 75% 40% 71% 36% 0% 50% 100% 2 16% 83% 34% SOURCES OF NEWS 2015–19 DEVICES FO 2015–19 NB: 2018 figu due to an errDle Reuters Insdtute Digital News Report 2019 TRADICE ZKOUMÁNÍ ZPO Behavioristická tradice Humanistická tradice měření systematického zvýznamňování měření relativní frekvence prvků pokus o zobecnění obsahu interpretace snaha vztáhnout obsah ke kontextu zájem o především manifestní, zřejmé významy zájem o latentní významy kvantitativní metody, obsahová analýza kvalitativní metody, textuální analýzy, sémiotika, CDA, rétorická analýza OSTATNÍ TRADICE: Analýza mediálního rámování – zaměřená na moc médií definovat události a sociální realitu, zájem o to, jakým způsobem struktura obsahu upřednostňuje určitý výklad dění Výzkum nastolování agendy - obsah zpráv jako nástroj prioritizace témat a jejich atributů, zapadá do BT CCCS – role obsahů v udržování struktur hierarchického uspořádání společnosti s ohledem na rasu, etnicitu, rod či třídní zakotvení, zpravodajství jako ideologický aparát státu GMUG – měření předpojatosti a ideologie ve zprávách pomocí obsahové analýzy CDA, kritická lingvistika, sociolingvistika - vztah mezi zpravodajstvím a společenským či mocenským kontextem tvorby a šíření zpráv, stylem informování a charakteristikami publika, vyjadřování subjektivity, diskurzivní polohy ve zprávách, perspektiva informování, styl informování ZPO jako předmět zkoumání § Obsah v rámci komunikačního procesu § Obsah: souhrn vizuálních a verbálních informací přenášených v médiích (Reese, Lee, 2012) § Vzorce obsahu – opakující se prvky obsahu VZORCE OBSAHŮ ORGANIZAČNÍ LOGIKAKULTURNÍ VZORCE OSTATNÍ VLIVY REDUKCE/SHRNUTÍ INTERPRETACE PREDIKCE VLIVU VZORCE OBSAHŮ VE ZPRÁVÁCH (Reese, Lee, 2012; Reese, Shoemaker, 2006) 1. Vztah mezi žurnalis:kou a státem: zprostředkovávání insdtucionálních hlasů, diskurzu polidckých elit; zájem o vzorce přítomné napřič médii (Rojecki 2008, Van Dijk, 2003); styly informování 2. Mediální předpojatost: stranění, indikátory: prostor a umístění (D’Alessio and Allen 2000), tón, valence (Aday et al., 2005; Dalton et al., 1998) otázka – co je standard? 3. Způsob výkladu poli:ky: mediální rámce (např. dosdhy, strategický), negadvita, akdvita redakce (vlastní hlas, interpretace) 4. Zdroje s přístupem do zpráv: zastoupení, diverzita, funkce zdroje v obsahu, hierarchizace 5. Témata: zastoupení, prioridzace, juxtapozice 6. kvalita informování: a) z hlediska polidcké informovanosd: senzacechdvost (laciné upoutávání pozornosd na úkor informování o důležitých záležitostech), bulvarizace, epizodické/temadcké rámování, personalizace příběhů b) z hlediska adekvátní reprezentace vnějšího světa: zpravodajské hodnoty, významnost, srovnání s indikátory skutečnosd § diverzita ve složení společnosd, jak je reflektováno etnické, rasové, třídní či rodové složení, menšiny, stereotypy, § zastoupení zpráv z různých čásd zemí a světa, kterým regionům a zemím se dostává pozornosd, kterým naopak ne a ve spojení s jakými tématy, rozdíly z hlediska geopolidky 7. Ideologické kódy: konstrukce legidmity; způsob reprezentace společenský nežádoucího jednání – násilí, zločinnost, deviantní jednání KDE SEHNAT MATROŠ? § On-line archivy: Anopress, PressReader, Monitora, Lexis Nexis § Redakční on-line archivy § Knihovny § Screen recorder, screen capture TECHNIKY KONSTRUKCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU VE VÝZKUMU ZPO § vysoká periodicita § census a vzorek univerzum – všechny zvažované jednotky obsahu (všechny zprávy odvysílané k tématu ve zpravodajství Primy v roce 2018) populace – soubor jednotek, o němž se bude usuzovat (všechny zprávy odvysílané k tématu ve zpravodajství Primy v roce 2018 dostupné v archivu) vzorek – soubor jednotek vybraných z populace (např. každá třev zpráva z populace) Konstrukce souboru v kvan:ta:vní analýze 1. Nepravděpodobnostní výběr a) oportunis:cké vzorkování (convenience sampling) - census, v němž vm, co definuje populaci je dostupnost jednotek, nikoliv výzkumná otázka (např. chci sledovat televizní zprávy nějaké stanice, ale zkoumám jen ty materiály, které byly umístěny do online archivu), není reprezentadvní b) účelové vzorkování (purposive) - volba na základě logických důvodů nebo dedukce (např. jen důležité články na dané téma), výběr vyžaduje věcné odůvodnění, výběr po sobě jdoucích jednotek (consecudve) např. horká fáze kampaně TECHNIKY KONSTRUKCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU VE VÝZKUMU ZPO 2. Pravděpodobnostní výběry § Náhodný výběr § Systematický výběr (n + x) § Konstruovaný týden TYP OBSAHU DOPORUČENÝ ZPŮSOB KONSTRUKCE VZORKU Obsah deníku (všechna vydání deníku) z období 1 roku 2 konstruované týdny Pokrytí konkrétního tématu (nezaleží jen na produkčních cyklech) 6 konstruovaných týdnů Obsah deníku (všechna vydání deníku) z období 5 let 9 konstruovaných týdnů Obsah večerní zpravodajské relace z období 1 roku Náhodný výběr dvou relací pro každý měsíc v roku (2 x 12) Obsah zpravodajského portálu z období jednoho roku 4 až 12 konstruovaných týdnů (3 pro každý kvartál)s Riffe, Lacy, Fico (2014: 85) Patton (1990) in Hendl (2005: 154) Účelové výběry Informačně bohaté případy extrémní nebo deviantní výběr neobvykle manifestace fenoménu Intenzivní výběr případy intenzivně manifestují daný fenomén, nejde však o extrémní případy výběr o maximální variaci případy dokumentují variaci fenoménu homogenní výběr má redukovat variaci výběr typického případu případy ilustrují to, co je typické stratifikované účelové vzorkování případy ilustrují charakteristiky podskupin kritický případ co platí pro tento případ, platí pravděpodobně i pro ostatní, umožnuje logické zobecnění kriteriální výběr výběr všech případů, které splňují dané kritérium výběr na základě politické významnosti výběr politický důležitých případů KONSTRUKCE VÝZKUMNÉHO SOUBORU V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU ZPO