ANALÝZA BUDOVÁNÍ
MEDIÁLNÍ AGENDY
ZUR500h Výzkum
zpravodajských a
publicistických obsahu
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH KONCEPTŮ
• Budování agendy (Coob, Elder, 1971) a nastolování agendy (transfer významnosti)
• Budování zájmové agendy (policy agenda builidng) a budování mediální agendy
• Budování agendy prvního a druhého stupně
• Budování tematické agendy a udělování statusu
• Atribut a rámec
Tradice ve výzkumu
a) studie, které analyzují reciprocitu a výměnu mezi tvůrci politik, hromadnými
sdělovacími prostředky a veřejností
b) studie, v nichž je mediální obsah nezávislou proměnnou ovlivňující významnost
ve veřejné agendě (např. investigativní žurnalistika)
c) studie, které zkoumají vlivy na mediální obsah, mediální obsah jako závislá
proměnná (např. preference ve volbě zdrojů)
KONCEPT VÝZNAMNOSTI
Významnost (ang. salience) – „míra, do jaké je dané téma vnímáno jako
relativně důležité“ (Dearing, Rogers, 1996: 8)
§ Pozornost (attention) – jestli si média tématu všímají, objem: počet
článků nebo jím poskytnutý prostor (délka článku nebo čas vysílání),
externí faktor
§ Důležitost (prominence) –umístění v rámci vydání, i tu se zmiňuje o
délce, externí faktor
§ Valence (valence) – přítomnost emočních prvků může zvyšovat
významnost, konfliktnost (více konfliktní, vetší valence),
pozitivní/negativní versus neutrální, z hlediska zpravodajského příběhu
půjde o interní faktor
Ostatní koncepty
Téma (ang. isssue) – záležitosti, které zaměstnávají pozornost osob;
představy klíčových problémů, kterým čelí země, s nimiž by vláda měla něco
udělat; zdroj veřejné kontroverze; objekty, od nichž se odvíjí dělící linie
Druhy témat
1. S přímým dopadem na většinu (nízký práh)
2. S dopadem na vybrané skupiny (střední práh)
3. Se vzdáleným dopadem (vysoký práh)
Atribut – široká škála charakteristiky a vlastnosti, které vyplňují obraz
objektu
Indikátor skutečnosti – proměnná, která více či méně objektivně měří
stupeň závažnosti nebo rizika sociálního
Intermediální agenda – přenos významnosti mezi médii
Model Langových (1983)
1. Nejprve zpravodajská média upozorní na některé události, aktivity,
skupiny, osobnosti atd. a odliší je.
2. Za druhé, událost musí být zarámovaná (zvýznamňování nebo
potlačování atributů). Musí se stát něčím – k něčemu odkazovat
(problému, tématu).
3. Třetím krokem je spojování objektu nebo událost se sekundárními
symboly, diskrétní objekt nebo události jsou tak zasazeny do
politického prostředí nebo příběhu, které jsou povědomé příjemci.
4. V čtvrtém kroku se objeví mluvčí, který/kteří dokáží formulovat
požadavky. Jejich účinnost záleží z jejich schopnosti ovládat pozornost
médií.
Zpravodajské hodnoty
Zpravodajská hodnota – vlastnost události, která zvyšuje pravděpodobnost,
že se událost stane zprávou
1. Čím více takových vlastnosti událost obsahuje, respektive čím více je
vlastnost přítomná, tím je pravděpodobnější, že se stanou zprávou
2. V takovém případě daná vlastnost bude zdůrazněna ve způsobu
zpracování zprávy
Galtun, Ruge (1965): frekvence, práh pozornosti (intenzita jevu),
jednoznačnost, blízkost, shoda, pokračování, kompozice, odkaz k elitním
národům, odkaz k elitám, personifikace, negativita
Harcup, O’Neill (2001): politické elity, celebrity, zábava, překvapení, špatná
zpráva, dobrý zpráva, rozsah, dopad, pokračování, redakční agenda
Caple, Bednarek (2016): negativita, načasování, blízkost, rozsah, odkaz
k elitám, dopad, novost, personifikace, shoda, estetický apel