Média a krize (ZUR500j): Sylabus Vyučující: Mgr. Johana Kotišová, Ph.D. Anotace kurzu Teoretický kurz, určený magisterským studujícím, seznamuje posluchačky a posluchače se základními tématy, koncepty, otázkami a problémy krizového zpravodajství a jeho výzkumu. V průběhu semestru se budeme věnovat nejprve základnímu vymezení nadužívaného pojmu „krize“ ve vztahu k médiím, počínaje její sociologickou, mediologickou a krizově-komunikační typologizací a konče zpochybněním dichotomií, které krizi a riziko, respektive jejich rozmanité konceptualizace pronásledují: Je riziko reálné, nebo mediálně konstruované? Znamená krize událost uvnitř, anebo vně redakce? V jakých smyslech se octla v krizi samotná žurnalistika? Je krize permanentním stavem modernity, anebo jednorázovou mediální událostí? Po tomto úvodu se přesuneme k normativním i deskriptivním představám o mediální reprezentaci a pokrytí krize a jejích jednotlivých typů a ke konceptualizaci nejobecnějších efektů mediální reprezentace krize. Další čtyři setkání budou věnována různým perspektivám na vztah médií a války. První z nich se zaměří na mediatizaci války, mírovou a válečnou žurnalistiku, fenomén „hybridního“ konfliktu, rozptýlené války, vztah médií a politické moci, a to ve specifických případech (Vietnam, Irák, Ukrajina, Sýrie). Druhé setkání pak stočí pozornost k mýtu válečného reportéra, machismu přítomném v dané profesní specializaci a k fenoménu „adrenalin junkies“. Zároveň tematizuje naopak neviditelné, ale zásadně a stále více důležité postavy zpravodajství z konfliktních zón, totiž fixery a stringery. Zaměříme se především na způsob spolupráce fixerů s velkými západními mediálními domy a na odstupňovanou prekarizaci jednotlivých aktérů krizového zpravodajství. Poslední ze série „válečných“ setkání bude věnováno diskuzi s některou žijící válečnou reportérkou/reportérem. Dále se kurz zabývá vztahy médií a jednotlivých typů krize (respektive událostí a fenoménů rámovaných či konstruovaných jako krize): teroristických útoků, revolucí, přírodních katastrof a ekologické krize a nakonec migrace. Závěrečná setkání jsou věnována etice krizového zpravodajství (otázce, jak svědčit o utrpení Druhých; dilematu aktérství a pozorovatelství; krizi soucitu; možnostem nové žurnalistiky) a emocionální práci krizových reportérek a reportérů, včetně jejich typických obranných mechanismů. Cílem tohoto teoretického předmětu je seznámit studenty se základními koncepty krizové žurnalistiky a koncepty uchopujícími vztah médií a rozmanitých typů krize. Předmět je koncipován jako kombinace přednášky (45 minut) a semináře (45 minut). Během semináře budeme kolektivně diskutovat povinné texty a aktuálnost a relevanci v nich obsažených konceptů. Výstupy z učení Studující budou po absolvování předmětu schopni: - Orientovat se v základních pojmech vážících se ke vztahu médií a krize - Používat probrané pojmy ve vlastním akademickém textu - Reflektovat vlastní novinářská etická dilemata (nejen) v krizových situacích Požadavky na zakončení předmětu - Účast v kurzu je povinná s max. 4 absencemi. - Hodnocení se skládá z kvantity a kvality každotýdenních position papers, používaných a následně odevzdávaných v hodinách (9 odevzdaných à max. 4 body) a z hodnocení eseje na předem zvolené téma (2000–2200 slov), odevzdaného na konci semestru (max. 60 bodů). Při hodnocení se přihlíží k aktivitě studujících při seminářových částech setkání. - Pro úspěšné zakončení kurzu je pak nutno za position papers a esej získat přinejmenším 62 bodů. Základní literatura Cottle S (2009) Global Crisis Reporting: Journalism in the global age. Maidenhead: Open University Press. Høiby MH and Ottosen R (2015) Journalism Under Pressure: A mapping of editorial policies for journalists covering conflict. Oslo: Høgskolen i Oslo og Akershus. Pedelty M (1995) War Stories: The culture of foreign correspondents. London: Routledge. Marthoz JP (2017) Terrorism and the Media: A handbook for journalists. Paris: UNESCO. Zelizer B and Allan S (eds) (2011) Journalism after September 11. Second edition. London: Routledge. Program kurzu Setkání 1 (20. 9.): Úvod - Vymezení cílů a obsahu předmětu - seznámení studujících s požadavky na zakončení kurzu, respektive artikulace vzájemných očekávání - Q & A Setkání 2 (27. 9.): Krize, unavený pojem - Zprofanovanost pojmu krize - Vybraná sociologická pojetí krize - Krizová komunikace - Typologie krizí; krize jako „holy-shit story“ - Inside-the-media a outside-the-media crisis - Mnoho krizí žurnalistiky - Reálná a mediálně konstruovaná krize: Beckův dluh - Krize lokální a globální - Krize jako moment, krize jako stav - Individualizace krize Povinná literatura Tulloch J and Lupton D (2001) Risk, the mass media and personal biography: Revisiting Beck’s ‘knowledge, media and information society’. European Journal of Cultural Studies 4(1): 5–27. Doporučená literatura Cottle S (1998) Ulrich Beck, “a risk society” and the media: A catastrophic view?’ European Journal of Communication 13(1): 5–32. Cottle S (2009) Global Crisis Reporting: Journalism in the global age. Maidenhead: Open University Press. Beck U and Beck-Gernsheim E (2001) Individualization: Institutionalized individualism and its social and political consequences. London: SAGE. Coombs TW (2010) Ongoing Crisis Communication. London: SAGE. Koselleck R (2006) Crisis. Journal of the History of Ideas 67(2): 357–400. Reinardy S (2011) Newspaper journalism in crisis: Burnout on the rise, eroding young journalists’ career commitment. Journalism 12(1): 33–50. Setkání 3 (4. 10.): Krizové zpravodajství: mediální reprezentace a pokrytí krize - Normativní představy a realita - Krizové zpravodajství ve světle zpravodajských hodnot - Typická mediální „selhání“ v krizi - Odlišnost jednotlivých typů krizí podle Norda a Strömbäcka - Efekty mediálního pokrytí krize: CNN efekt a compassion fatigue Povinná literatura: Nord LW and Strömbäck J (2003) Making sense of different types of crises: A study of the Swedish media coverage of the terror attacks against the United States and the U.S. attacks in Afghanistan. Press/Politics 8(4): 54–75. Doporučená literatura: Vincze HO (2014) ‘The crisis’ as a journalistic frame in Romanian news media. European Journal of Communication 29(5): 567–582. Høiby MH and Ottosen R (2015) Journalism Under Pressure: A mapping of editorial policies for journalists covering conflict. Oslo: Høgskolen i Oslo og Akershus. Hight J and Smyth F (2003) Tragedies and Journalists: A guide for more effective coverage. Dart Center for Journalism and Trauma. Available at http://dartcenter.org/sites/default/files/en_tnj_0.pdf. Nord LW and Strömbäck J (2006) Reporting more, informing less: A comparison of the Swedish media coverage of September 11 and the wars in Afghanistan and Iraq. Journalism 7(1): 85–110. Olsson EK and Nord LW (2015) Paving the way for crisis exploitation: The role of journalistic styles and standards. Journalism 16(3): 341–358. Van Der Meer TGLA et al. (2016) Disrupting gatekeeping practices: Journalists’ source selection in times of crisis. Journalism. Epub ahead of print 16 May 2016. DOI: 10.1177/1464884916648095. Moeller SD (1999) Compassion Fatigue: How the media sell disease, famine, war and death. London: Routledge. Setkání 4 (11. 10.): Média ve válce - Mediatizace války; hybridní, nové, omezené konflikty a role médií - Rozptýlená válka - Média a politická moc ve válce - War journalism, peace journalism - Případ médií ve vybraných konfliktech: Vietnam, Irák, Ukrajina, Sýrie (+ TBA) Povinná literatura: Hoskins A and O’Loughlin B (2010) Introduction. In: War and Media: The emergence of diffused war. Cambridge: Polity Press, pp. 1–19. Russia’s Dark Arts: An investigative series on Russia’s covert projection of power (2016) New York Times. Available at: https://www.nytimes.com/series/russias-dark-arts. (Libovolná reportáž nebo reportáže ze série.) Doporučená literatura: Cottle S (2009) New Wars and the Global War on Terror: On vicarious, visceral violence. In: Global Crisis Reporting: Journalism in the global age. Maidenhead: Open University Press, pp. 109–126. Hallin DC (1986) The “Uncensored War”: The media and Vietnam. Berkeley: University of California Press. Väliaho P (2014) Biopolitical Screens: Image, power and the neoliberal brain. Cambridge: The MIT Press. Mejias UA and Vokuev ME (2017) Disinformation and the media: The case of Russia and Ukraine. Media, Culture and Society 39(7): 1027–1042. Galtung J and Fischer D (2013) Johan Galtung: Pioneer of peace research. Berlin: Springer-Verlag. Galtung J and Ruge MB (1965) The structure of foreign news. Journal of Peace Research 2(1): 64–91. Neumann R and Fahmy S (2016) Measuring journalistic peace/war performance: An exploratory study of crisis reporters’ attitudes and perceptions. International Communication Gazette 78(3): 223–246. Hjarvard S (2008) The mediatization of society: A theory of the media as agents of social and cultural change. Nordicom Review 29(2): 105–134. Rutten E et al. (eds) (2013) Memory, Conflict and New Media: Web wars in post-socialist states. London: Routledge. Setkání 5 (18. 10.): Ivo Bělohoubek Setkání 6 (25. 10.) Mýtus válečného reportéra, fixer a stringer - „účetní na Harleyích“ a cool renegádi - Element machismu - Blíž realitě: adrenalin junkies - Fixer jako neviditelná podstata válečného/zahraničního zpravodajství - CNN, BBC, Reuters a jejich práce s fixery - „Nepokrytelné“ konflikty, fixeři, stringeři, občanské žurnalistky - Povaha a stupeň prekarizace fixerů Povinná literatura: Pedelty M (1995) Practice. In: War Stories: The culture of foreign correspondents. London: Routledge, pp. 109–146. (Povinná literatura pro studující, jejichž příjmení začíná na A–K) Creech B (2018) Bearing the cost to witness: the political economy of risk in contemporary conflict and war reporting. Media, Culture & Society 40(4): 567–583. (Povinná literatura pro studující, jejichž příjmení začíná na L–Ž). Doporučená literatura: Szántó J (2018) Za oponou války. Praha: Argo. Chauvel P (2009) Válečný reportér. Praha: Garamond. Murrell C (2010) Baghdad bureaux: an exploration of the interconnected world of fixers and correspondents at the BBC and CNN. Media, War & Conflict 3(2): 125–137. Palmer L (2018) ‘Being the bridge’: News fixers’ perspectives on cultural difference in reporting the ‘war on terror’. Journalism 19(3): 314–332. Palmer J and Fontan V (2007) ‘Our ears and our eyes’: Journalists and fixers in Iraq. Journalism 8(1): 5–24. Lees C (2016) Under the Wires. Index on Censorship 45(3): 8–11. Čtecí týden (1. 11.) Setkání 7 (8. 11.): Diskuze s Vojtěchem Boháčem (Voxpot) Setkání 8 (15. 11.): Teroristické divadlo - Fenomén terorismu v Evropě a ve světě - Proměna vztahu médií a terorismu (James Foley vs. Christchurch) - Daesh a jeho média - 9/11 - Jak terorismus změnil/mění žurnalistiku? Povinná literatura: Falkheimer J and Olsson EK (2015) Depoliticizing terror: The news framing of the terrorist attacks in Norway, 22 July 2011. Media, War and Conflict 8(1): 70–85. Doporučená literatura: Kotisova J (2017) When the Crisis Comes Home: Emotions, professionalism, and reporting on March 22 in Belgian journalists’ narratives. Journalism. Epub ahead of print 19 December 2017. Zelizer B and Allan S (eds) (2011) Journalism after September 11. Second edition. London: Routledge. Tumber H (2011) Reporting Under Fire: The physical safety and emotional welfare of journalists. In: Zelizer B and Allan S (eds) Journalism after September 11. Second edition. London: Routledge, pp. 318–334. McDonald IR and Lawrence RG (2004) Filling the 24×7 news hole: Television news coverage following September 11. American Behavioral Scientist 48(3): 327–340. Marthoz JP (2017) Terrorism and the Media: A handbook for journalists. Paris: UNESCO. Sambrook R (2016) Newsrooms should prepare to cover terrorist attacks. International News Safety Institute, 11 April. Available at http://www.newssafety.org/news/insi-news/insi-news/detail/newsrooms-should-prepare-to-cover-terrori st-attacks-1722/. Setkání 9 (22. 11.): Twitterové revoluce? - Arabské jaro - Stará a nová média a jejich role v povstáních a občanském aktivismu - Média, dohled, propaganda a polarizace Povinná literatura: Wolfsfeld G et al. (2013) Social Media and the Arab Spring: Politics Comes First. The International Journal of Press/Politics 18(2): 115–137. Doporučená literatura: The Great Hack (2019) Netflix. Režie: Jehane Noujaim, Karim Amer; scénář: Erin Barnett, Pedro Kos, Karim Amer. Van Leuven S et al. (2013) Foreign reporting and sourcing practices in the network sphere: A quantitative content analysis of the Arab Spring in Belgian news media. New Media and Society 17(4) 573–591. Robertson A (2013) Connecting in Crisis: “Old” and “New” Media and the Arab Spring. The International Journal of Press/Politics 18(3): 325–341. Howard PN and Hussein MM (2013) Digital Media and the Arab Spring. In: Democracy’s Fourth Wave? Digital Media and the Arab Spring. Oxford: Oxford University Press, pp. 17–34. Setkání 10 (29. 11.): Média, přírodní katastrofy a ekologická apokalypsa - Environmentální žurnalistika, emocionalita a objektivita - Ekologická katastrofa jako emblematické nové riziko; role médií - Apokalyptické předpovědi jako rituál - Ambivalence technologií Povinná literatura: Cottle S (2009) (Un)natural Disasters: The calculus of death and the ritualization of catastrophe. In: Global Crisis Reporting: Journalism in the global age. Maidenhead: Open University Press, pp. 43–70. Doporučená literatura: Van Loon J (2002) Cultivating Waste: Excessive risks in an economy of opportunities. In: Risk and Technological Culture: Towards a sociology of virulence. London: Routledge, pp. 105–122. Tandoc EC and Takahashi B (2016) Journalists are humans, too: A phenomenology of covering the strongest storm on earth. Journalism 17(1): 1–17. Tong J (2015) Being objective with a personal perspective: How environmental journalists at two Chinese newspapers articulate and practice objectivity. Science Communication 37(6): 747–768. Setkání 11 (6. 12.): Etika krizového zpravodajství: Jak svědčit o utrpení Druhých? + Krizové zpravodajství jako emocionální práce - Mediované utrpení a morální závazek - Krize soucitu - Novinářské dilema: objektivita v tragédii? - Aktérství vs. pozorovatelství - Morálně přijatelné způsoby svědectví o utrpení Druhých - Možnosti nové/narativní žurnalistiky; občanská žurnalistika - Diskuze modelových dilemat - Trauma, PTSD, nespavost - Element kontrastu Západu a krize; surreálno - Case study: „Anthony“ - Role technologie v emocionálním prožitku reportérů - „Autopilot“, cynismus - Obranné mechanismy Povinná literatura pro studující, jejichž příjmení začíná na A-K: Boltanski L (1999) Taking sides. In: Distant Suffering: Morality, media and politics. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 20–34. Povinná literatura pro studující, jejichž příjmení začíná na L-Ž: Kotišová J (2017) Cynicism Ex Machina: The emotionality of reporting the ‘refugee crisis’ and Paris terrorist attacks in Czech Television. European Journal of Communication 32(3): 242–256. Doporučená literatura: Camus A (2016) Albert Camus’ historic lecture, “The Human Crisis,” performed by actor Viggo Mortensen. Open Culture, 4 April. Available at: http://www.openculture.com/2016/04/albert-camus-historic-lecture-the-human-crisis-performed-by-acto r-viggo-mortensen.html. Andén-Papadopoulos K and Pantti M (2013) Re-imagining crisis reporting: Professional ideology of journalists and citizen eyewitness images. Journalism 14(7): 960–977. Hutchison E and Bleiker R (2008) Emotional reconciliation: Reconstituting identity and community after trauma. European Journal of Social Theory 11(3): 385–403. Backholm K (2017) Distress Among Journalists Working the Incidents. In: Wilson LC (ed.) The Wiley Handbook of the Psychology of Mass Shootings (Wiley Clinical Psychology Handbooks). Chichester: John Wiley & Sons, pp. 247–263. Aoki Y et al. (2012) Mental illness among journalists: A systematic review. International Journal of Social Psychiatry 59(4): 377–390. Tumber H (2006) The fear of living dangerously: Journalists who report on conflict. International Relations 20(4): 439–451. Setkání 12 (13. 12.): Mediální reprezentace/konstrukce tzv. migrační krize (host: Michal Tkaczyk) - Způsob pokrytí tzv. migrační krize v českých médiích - Mediální konstrukce krizového stavu při informování o migraci do Evropy - Vybrané obrazy migrační krize ve zpravodajství - Zodpovědnost médií v době migrační krize Povinná literatura: Chouliaraki, L., & Stolic, T. (2017). Rethinking media responsibility in the refugee ‘crisis’: a visual typology of European news. Media, Culture & Society, 39(8), 1162–1177. Doporučená literatura: Bigo D (2002) Security and immigration: Toward a critique of the governmentality of unease. Alternatives 27: 63–92. Chouliaraki, L., & Zaborowski, R. (2017). Voice and community in the 2015 refugee crisis: A content analysis of news coverage in eight European countries. International Communication Gazette, 79(6–7), 613–635. Kovář J (2019) A Security Threat or an Economic Consequence? An Analysis of the News Framing of the European Union's Refugee Crisis. International Communication Gazette, s. 1-24. Tkaczyk M (2017) Between politicization and securitization: Coverage of the European migration crisis in Czech online news media. Communication Today (8)2, 90-110.