Chvíle, které se nesmělí děsí a předvádiví se jí nemůžou dočkat: stoupnout si před kameru a říct pár vět. Redaktorka mluví na kameru v zásadě ve dvou situacích: při živém vstupu z místa nebo ve stand-upu. V této lekci probereme druhý zmiňovaný případ.

Stand-up (paradoxně v angličtině bývá často označován jako piece to camera, PTC) je váš podpis. Jste na místě, kde se něco děje, jste součástí příběhu, který vyprávíte, můžeme vám věřit, že si nevymýšlíte. Při stand-upu se díváte přímo do kamery, mluvíte k divákovi (to žádný respondent nesmí udělat!), vstupujete mu do obýváku. Musíte mluvit zapáleně, přesvědčeně, nesmíte být znudění nebo vyděšení.

Stand-up si napíšete dopředu a zapamatujete. Nikdo vám před nosem nebude držet papír s vytisknutým textem. Pečlivě si rozmyslíte, co v něm řeknete a do které části příběhu (rozumějte: dobrá reportáž je vždy příběh, televize vypráví příběhy) ho zasadíte. Může být hned na začátku, může být kdekoliv uprostřed a může příběh uzavírat. V takovém případě se novinářka ještě nakonec odhlásí jménem a názvem stanice, pro kterou pracuje. Nejhorší je prostě na místě něco říct a pak to nemít kam střihnout, protože se to nikam nehodí.

Stand-up nemusí nést příliš informací, ale musí být NA MÍSTĚ DĚNÍ a musí být KONKRÉTNÍ a AUTENTICKÝ.

Na stand-upu je skvělé, že pracujete s prostředím, ve kterém natáčíte. Točíte o opravách silnice? Stoupněte si k asfaltujícím dělníkům, nadýchejte se výparů. Točíte v pekárně, kde od půlky října pečou vánoční cukroví? Dejte si bílý plášť, síťku do vlasů a ochutnávejte. Točíte na městském zastupitelstvu, kde se schvaluje rozpočet na příští rok? Tohle je trochu chyták. Najděte si v rozpočtu  nějaké konkrétní představitelné téma a natočte stand-up v prostředí tohoto tématu.

Stand-up vám může pomoct ještě ve dvou situacích:

1) když máte informaci, kterou chcete sdělit, ale absolutně nemáte obrázky, kterými ji podložit – pak si stoupnete na místo relevantní pro sdělované informace a toto všechno řeknete;

2) jako spojení dvou částí reportáže, které byste jinak navazovali jen těžko. Stand-upem se přesunete od jednoho k druhému elegantně, protože divák pochopí změnu prostředí nebo času snáz, když ho provedete.

Stand-up je trochu lekce v herectví. Držte v rukou rekvizity, ukazujte, choďte, usedejte a vstávejte. Buďte součástí děje.

Na druhou stranu, nic se nesmí přehánět. Neohrožujte kvůli pěknému stand-upu sebe ani ostatní. Nelezte do silnice, po které jezdí auta. Necpěte se před oči řidiči jedoucího auta. Nelezte na strom, který může spadnout. Bezpečnost především!

A když se stand-up přesně podle vašich představ nepodaří? Někdy na to není čas. Jindy vám okolí nevychází vstříc. Někdy je na tom nejlepším místě příliš velká tma nebo příliš velký rámus. Pak se prostě postavíte doprostřed ulice a natočíte nějaké dvě věty. Berte ale tuto možnost jenom jako krajní variantu, lepší je dobře si stand-up promyslet.