Prednášky č. i a 2 Svoboda projevu; obecné limity regulace 20. září 2019 Problém regulace médií Proč je regulovať.' Masová média ovlivňují společnost a lidi... • ... ale presne a vyčerpávajícím způsobem nevíme jak ■ ... a přitom potřebujeme důvod pro regulaci. Veřejná diskuse o politických otázkách obecného významu: Co je veřejný zájem? Odpovědnost médií Jálrbrl romilapp u ŤpcItp rpmihlirp Právní předpisy - Evropská úmluva o lidských právech - Llshria lAldaťlnirrh tirflv a ňMfitwfl Sli.) - zaken č. ACilQGA Ert, občanský zákoník - tAícví fc. SRteOlz 5b., ňLiftiiftslťy JíLkňniL ■ zákon č. Sb.. o provozování rnahlfisovtíno ň telťwiin ihn vysílání1 ■ vyhláška min. kulrury č. 23372001 Sb.. kterou eo vydává Seznam udáJosil značného společenského významu - zákon i_. 4b^1991 So., ů České televizi ■ íflkQni Č, 4&V199L Sb , D CcskĚTl TOíhlMU - zákon S. 34Bf2C05 Sb.. a mz hitových a televizních poplatcích a □ ímCriů nřktcrych dalšich zákonů ■ zákon C. 517/1052 Sb, o Ccykf Uakcrvť kancelář] - zákon Ě. flSJZDDD Sb., o právech a povinnostech pFiWdávanl periodického [aku -zákon Ě. Sb., □ neperiodických fjijUikucIch j zákon t. 273/1993 5b., o některýLh podmínfcách •fiffukfy. šířeni a afrjhliíunárii auurJn^lJualrilth děl. u změnĚ a doplnění některých zákonů pravecb IKikUi d nliĹ;iiisk> ch ;i |w (litických 1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážky. 2. Každý má práva na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústne, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umení nebo jakýmikoli jinými prostředky padle vlastní volby 3. Užívání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Múze proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezeni budou pouze taková., jaká stanoví zákon a jež jsou nirtná; a) k respektováni práv nebo povesti jiných; b) k ochrane národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo věřeného zdraví nebo morálky. 9937 49 Proč je regulovat? • Masová média ovlivňují společnost a lidi... • ... ale přesně a vyčerpávajícím způsobem nevíme jak • ... a přitom potřebujeme důvod pro regulaci. • Veřejná diskuse o politických otázkách obecného významu: • Co je veřejný zájem? • Odpovědnost médií • Evropská úmluva o lidských právech • Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.) • zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník • zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání • vyhláška min. kultury č. 233/2001 Sb., kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu ■ zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ■ zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu • zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých dalších zákonů • zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři • zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku • zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích • zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů 4534 Základ regulace v České republice CL 17 Listiny základních práv a svobod 1. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. 2. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. 3. Cenzura je nepřípustná. 4. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 5. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. -f. vjvuuuuu yj i ujcvu ox pavu v_y i iicljcivcil la a i i i l iiiiuniiubL uiiicz.il z.ar\uncni, jde-li o opatrení v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 5. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Svoboda projevu Demonštratívni výčet. Nevyžaduje konkretizaci. Zahrnuje kromě práva vyjadřovat názory i právo na vyhledávání, přijímání a rozšiřování idejí a informací. Je to primárně politické právo. Projevy privilegované (politické) vs. chráněné méně (komerční) Projev politický / umělecký / komerční 7944 Mezinárodní Článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech 1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážky. 2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby. 3. Užívání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Může proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaká stanoví zákon a jež jsou nutná: a) k respektování práv nebo pověsti jiných; b) k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky. pri vyaavani penoaicKeno usku zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů ČI. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod 1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. 2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. ,,[S]voboda projevu [...] představuje jeden ze základních pilířů demokratické společnosti a jednu ze základních nnrlmínpL' nrn ípíí \r\t\m\ a <=phprp;ilÍ7api líaŤHphn Vinnom cunhnrlu 1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánu a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem. 2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. ČI. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. ,,[S]voboda projevu [...] představuje jeden ze základních pilířů demokratické společnosti a jednu ze základních podmínek pro její vývoj a seberealizaci každého jednotlivce. S výhradou omezení je použitelná nejen na „informace" nebo „myšlenky", které jsou příznivé nebo jsou považovány za neškodné či lhostejné, ale také na ty, které uráží, šokují nebo znepokojují; takové jsou požadavky pluralismu, tolerance a snášenlivosti, bez nichž neexistuje „demokratická společnost". Článek 10 chrání nejen podstatu vyjádřených myšlenek a informací, ale i formu, ve které jsou sdělovány." (Obeschlick proti Rakousku, 1991; 57) projevu ESLP „[S]voboda projevu [...] představuje jeden ze základních pilířů demokratické společnosti a jednu ze základních podmínek pro její vývoj a seberealizaci každého jednotlivce. S výhradou omezení je použitelná nejen na „informace" nebo „myšlenky", které jsou příznivé nebo jsou považovány za neškodné či lhostejné, ale také na ty, které uráží, šokují nebo znepokojují; takové jsou požadavky pluralismu, tolerance a snášenlivosti, bez nichž neexistuje „demokratická společnost". Článek 10 chrání nejen podstatu vyjádřených myšlenek a informací, ale i formu, ve které jsou sdělovány." (Obeschlick proti Rakousku, 1991; 57) Jde o svobodu nerušeně se vyjadřovat • Pozitivní aspekt: oprávněný subjekt ji může využít a je přitom chráněn proti veřejnoprávnímu zásahu. • Negativní aspekt: nositele nelze k projevu nutit (leda zákonem) - např. soudem stanovená povinnost zveřejnit omluvu, nebo zákonná povinnost zveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení nebo oznámení v naléhavém veřejném zájmu. Svoboda projevu - subjekt: • KAŽDÝ • (odlišná úprava v podnikání: čl. 41 Listiny - odlišná pravidla). • Novinář realizuje prvky čí. 17 v souvislém řetězci, který počíná sběrem informací, jejich rozšiřováním a vyjadřováním stanovisek, vysvětlováním souvislostí nebo jejich kombinací (+ svoboda volby povolání a svoboda podnikání). FILIP, j. Dogmatika svobody projevu z hlediska teorie, legislativy a soudní praxe. Časopis pro právní vědu a praxi. 1998, č. 4, s. 618 -637. • Svoboda projevu je pilířem demokratické společnosti. Vztahuje se nejen na informace nebo myšlenky, které jsou přijímány příznivě nebo jsou pokládány za neškodné Či hodnocené lhostejně, ale i takové, které Šokují nebo zneklidňují. Výjimky podle ČI. 10 musí být vykládány restriktivně a nezbytnost omezení musí být přesvědčivě dokázána. • Ochrana je důležitá zejména pro tisk; tisk hraje důležitou roli veřejného strážce a i přes určitá omezení (státní bezpečnost nebo nezávislost soudu) šíří informace, které má veřejnost právo přijmout. • „Nezbytné" znamená naléhavou potřebu. Státy jsou v tomto volné, avšak podléhají kontrole soudu, která zahrnuje kontrolu zákonů i aktů aplikace práva. • ESLP neplní roli vnitrostátních orgánů - i přesto posuzuje zásah z pohledu přiměřenosti vzhledem ke sledovanému účelu a zda důvody, jimiž byl vnitrostátními orgány ospravedlněn, byly relevantní a dostačující • Musí být: • stanoveno zákonem • sledovat jeden z legitimních účelů (tyto cíle neboli důvody omezení viz další slajdy) flmp7pní svnhnilv „Nezbytné" znamená naléhavou potřebu. Státy jsou v tomto volné, avšak podléhají kontrole soudu, která zahrnuje kontrolu zákonů i aktů aplikace práva. ESLP neplní roli vnitrostátních orgánů - i přesto posuzuje zásah z pohledu přiměřenosti vzhledem ke sledovanému účelu a zda důvody, jimiž byl vnitrostátními orgány ospravedlněn, byly relevantní a dostačující Musí být: • stanoveno zákonem • sledovat jeden z legitimních účelů (tyto cíle neboli důvody omezení viz další slajdy) • být přiměřené (posuzuje se vhodnost - je omezení způsobilé přispět k naplnění sledovaného legitimního cíle, dále potřebnost - zda neexistuje méně invazivní prostředek zásahu, a přiměřenost vyvažování dotčených zájmů, zdaje omezení opravdu přiměřené legitimnímu cíli, který sledujeme) Důvody omezení svobody projevu ochrana práv a svobod druhých bezpečnost státu veřejná bezpečnost ochrana veřejného zdraví a mravnosti (Listina základních práv a svobod) • národní bezpečnost ■ územní celistvost nebo veřejná bezpečnost • předcházení nepokojům a zločinnosti • ochrana zdraví nebo morálky • ochrana pověsti nebo práv jiných • zabránění úniku důvěrných informací ■ zachování autority a nestrannosti soudní moci (Evropská úmluva o ochraně lidských práv) Stanovení jednotlivých kategorií projevu (negativní regulace obsahu): • ochrana morálky • ochrana státu pořádek) • ochrana státních (včetně ochrany řízeni) • regulace voleb • atd. Předběžná omezení (cenzura) Vedlejší omezení (veřejný orgánů soudního 7944 Ceizura * Kontrola a omezování sdělovaných informací * Cenzura institucionální (předběžná, následná) * Autocenzura: * Jiný bod zmíněný v odůvodnění většiny Senátu v projednávaném případě je skutečnost, že po zvážení všech okolností případu je postih uvalený na stěžovatele nepatrný, neboť trest odnětí svobody na dvě léta mu byl nakonec snížen na peněžitý trest v nízké výši. Ačkoliv je tento argument důležitý, není podle našeho názoru rozhodující. Svoboda tisku je otázkou principu a jakékoliv odsouzení obsahuje prvek známý jako „odstrašující účinek" (chilling effect) a v důsledku odrazuje vydavatele od vydávání knih, jež nejsou striktně konformní nebo „politicky (či nábožensky) korektní". Taková hrozba autocenzury je pro svobodu, jež představuje základ demokracie, nebezpečná, nemluvě o implicitní podpoře praxe zařazování osob na černou listinu či uvalování „fatwy". • Společné nesouhlasné stanovisko soudců Costy, Cabrala Barreta a Jungwierta v rozhodnutí I. A. proti Turecku (2005) - (Urážka proroka Mohameda) (Listina základních práv a svobod) • zacnovani auiomy nestrannosti soudní moci (Evropská úmluva o ochraně lidských práv) a Předběžné opatření (§ 74 odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Předběžné opatření -cenzura? ,Omezení se netýkalo obsahu daných pořadů, Rpttu Pumpli 3 nctatní rozhodnutí byl ohrožen. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. „Omezení se netýkalo obsahu daných pořadů, nýbrž mělo zajistit, aby mluvčí daných organizací (IRA, Sinn Fein) nemohli zneužívat „živých" interview k podpoře ilegální činnosti namířené proti ústavnímu pořádku. Na rozdíl od tisku je účinek rozhlasu a televize bezprostřednější a možnosti korigovat, kvalifikovat, interpretovat či komentovat jakékoli prohlášení jsou u rozhlasu a televize více limitované." SPY * - - CATCHER The Candid Autobiosraph^oia Senior Intelligence Officer PETER WRIGHT Former Assistant Director of M15 u nu pai n r.PFFMr.pa^q Cenzura - ESLP_ Observer a Guardian proli Spojenému Království (1991) Omezující předběžné zákazy publikování některých informací nejsou samy o sobě v rozporu s čí. 10, ovšem jejich uvalení si vyžaduje velmi závažné zdůvodnění. Charakteristikou novin je pomíjivost, pozdržení sdělení či článku by mohlo smazat veškerou jeho hodnotu. Potřeba omezení musí být přesvědčivě prokázána.