Jak vznikají a jak fungují peníze? (rozdíly v pojetí u různých teorií)
•Co jsou to peníze?


Prostředek směny
Uchovatel hodnoty
Zúčtovací jednotka

Co jsou peníze především?
•Neoklasická teorie: prostředek směny (usnadnění směny, abychom nemuseli obchodovat náročným
barterem*)
•Množství peněz musí +/- odpovídat objemu zboží a služeb. Nesmí jich být ani příliš mnoho (došlo by
k inflaci resp. hyperinflaci – peníze by neplnily funkci uchovatele hodnoty), ani příliš málo
(nebylo by čím směňovat, nastalo by snížení spotřeby, zprostředkovaně nezaměstnanost – firmy by
neměly čím zaplatit zaměstnance – deflace).
•Moderní peněžní teorie (MMT, postkeynesiánství): měřítko společenských závazků/vztahů – dluhů
•Kromě omezení daných reálnými zdroji (zejm. práce) nečelí státy ve své vlastní měně žádným
omezením. Omezení rozpočtové politiky v podobě stropu deficitů a dalších opatření podle MMT slouží
spíše jako mocenský nástroj, kterým si věřitelé vynucují privilegia. Zastánci MMT mimo jiné
navrhují programy typu garance práce, aby došlo k plné mobilizaci reálných zdrojů v ekonomice a
zvýšily se možnosti financování nákladných projektů (např. Green New Deal v US) – „peníze jsou na
cokoli, na co jsou reálné zdroje“.

Tvorba peněz – ekonomika postavená na dluhu
•V průmyslových zemích vzniká většina nových peněz (až 97%) formou dluhu.
•Domácnosti i firmy si u bank ukládají peníze. Banky uložené peníze dále půjčují.
•Takto půjčené peníze ovšem neodepisují ze žádného účtu svých klientů – dle MMT půjčuje banka dřív
a víc, než má půjčky reálně pokryté vklady. Pokaždé když banka někomu půjčí peníze, tedy vznikají
de facto nové peníze (multiplikovaná expanze depozit).
•Banka spoléhá na to, že všichni klienti si nepřijdou vybrat peníze ve stejnou chvíli, takže u sebe
drží jenom určitou poměrnou část vkladů (tzv. povinné minimální rezervy, PMR, jejichž výši určuje
centrální banka – v USA např. 10%, v ČR 2% – zpravidla mezi 5 až 15%).
•Když banka půjčí firmě nebo občanovi peníze, firma či občan je utratí a subjekt, který od nich
peníze dostane jako tržbu, si je uloží opět u banky. Tyto nové peníze nová banka opět půjčí dál,
resp. jenom část z nich, např. 90%. Zbylých 10% (záleží na výši PMR) musí mít v pohotovosti pro
vkladatele, kteří by si ze svých účtů přišli vybrat peníze v hotovosti.

Multiplikovaná expanze depozit
•Příklad:
•Když si u banky uložíte 1000,- Kč, banka si 100,- Kč uloží jako povinnou rezervu.
•Zbytek, tj. 900,-Kč, se snaží někomu půjčit, aby mohla pobírat z půjčky úrok, neboť tento úrok je
její příjem v rámci jejího podnikání (úrok = „cena peněz“).
•Takto vznikají další a další peníze.
•Přesné množství nových peněz, které takto z jednoho vkladu vzniknou, závisí vedle míry povinných
rezerv na řadě dalších faktorů (např. – dokáže banka všechny peníze, které může půjčit, skutečně
někomu dát jako úvěr?).

Multiplikovaná expanze depozit
Vklad (€)
Kolik může banka dále půjčit
PMR 10%
1000
900
100
900
810
90
810
729
81
729
656,10
72,90
656,10
590,50
65,60
590,50
531,40
59,10
531,40
478,30
53,10
478,30
430,50
47,80
430,50
387,40
43,10
387,40
378,70
38,70
€ 6513,20
Kolik je po deseti kolech půjčování v ekonomice peněz?
Peníze na dluh (s úroky)

Důsledky?
•Jeden z důvodů tlaku na ekonomický růst (splácení dluhů bankám – závisí na úrocích – vrací se víc,
než se půjčilo, systém tedy musí růst)
•„Zadlužili jsme se, abychom mohli růst, a teď musíme růst, abychom dluhy splatili“ (G. Kallis, 10
degrowth policy proposals)