Minimálně od zrodu environmentálního hnutí v 60. letech si některé myslitelky a myslitelé začaly klást otázky po důvodech vzniku ekologické krize, případně našeho kořistnického přístupu k okolnímu světu. Tyto kořeny jsou spatřovány v různých aspektech západní civilizace a jejich původu: v náboženství (křesťanství, resp. židovsko-křesťanské chápání světa), v technice, ve vědě, nebo v některých jejích nereflektovaných předpokladech¹, v kapitalistické ekonomice, nebo v existenci společenského uspořádání založeném na nadvládě jedněch nad druhými. Z těchto mnoha si na následujících dvou seminářích ukážeme čtyři významné příklady a u některých z nich i řešení, která jsou z nich vyvozována.

Samostudium k týdnům 6 - 9

• Část I ze studijního textu Úvod do environmentální filosofie.
• Nepovinná četba: Carson, Rachel. (1994 [1962]). Silent Spring. Boston, New York: Houghton Mifflin, s. 1-37.

Náboženství

Lynn Townsend White Jr., historik, věnující se hlavně středověku, se v zelených kruzích proslavil svou esejí Historické kořeny naší ekologické krize. White vidí klíčový problém právě v moderní vědě a technice, ale klíčové předpoklady pro její vznik nenachází v období industriální revoluce, ani v samotném vzniku novověké vědy v 17. století, ale už daleko dřív, totiž v masivním rozšíření křesťanské víry a s ní i určitých způsobů přemýšlení a nahlížení na svět, zejména idey lineárního času, víry, že všechno stvoření je podřízeno člověku, který jediný je stvořen k obrazu Božímu, ale i dualismu člověka a přírody.

Četba

• White, Lynn. (2000). Historické kořeny naší ekologické krize. Filosofický časopis, 48 (5), 765-775. (Orig. The Historical Roots of Our Ecological Crisis, 1967.)
  - Text v ISu zde.
  

Věda

Ekofeministka Carolyn Merchant je jednou z nejvýraznějších postav, které poukazují na vztah mezi kořistnickým vztahováním se k přírodě a novověkou vědou, která, jak upozorňují, sebou přinesla mechanistické paradigma a s ním devalvaci materiálního světa. Merchant se této tematice věnovala už ve své první knize The Death of Nature (Smrt přírody; překl. ĽS) v roce 1980. V té také jako první poukázala na spojitost mezi feminizací přírody a naturalizací žen – a vztah mezi obojím a útlakem jak žen, tak přírody.

David Abram o pár desítek let později sice podobně identifikuje vědecký, mechanistický pohled na svět, jako to, co nás odvádí od mimolidského světa a udržuje nás uzavřených v neprostupném kokonu naší kultury, ale kořeny tohoto uzavření, či, jak o tom mluví, reflexivního zacyklení, spatřuje ještě mnohem hlouběji v historií, a to konkrétně ve vzniku fonetického písma, které umožnilo oddělit jazyk od prostředí, ve kterém vznikal. Namísto myšlení vyživovaného neustálou (i řečovou) interakcí s jinými bytostmi jsme začali stále víc pěstovat myšlení zacyklené mezi náš mozek a náš text, a tak, říká Abram, není divu, že jsme zapomněli na okolní svět a naší zapuštěnost do něho.

Četba

Varianta 1:

• Merchant, Carolyn. (2010). Environmentalism: From the Control of Nature to Partnership. Berkeley : Department of Environmental Science, Policy, and Management, University of California, s. 1-14.
  - Text v ISu zde.
  
  • Alternativně video z té samé přednášky: https://www.youtube.com/watch?v=GP-HbjCYru4, cca po 41:00 (Partnership Ethic už ne)
    

Varianta 2:

• Abram, David. (2008). Země v zatmění. In David Abram, Procitnutí do živé země (s. 37-76). Nymburk: OPS. (Orig. Earth in Eclipse, 2005.)
  - Text v ISu zde.