Department of International Relations and European Studies1 Ruská federace v české zahraniční politice od 90. let 20. století do současnosti doc. PhDr. Tomáš Vlček, Ph.D. tomas.vlcek@mail.muni.cz Department of International Relations and European Studies2 Obsah ̶ 90. léta 20. století ̶ Přelom tisíciletí ̶ Období do plynové krize ̶ Od plynové krize do Krymu ̶ Současné vztahy s Ruskem Department of International Relations and European Studies3 Obecná východiska ̶ Charakter ČZP vůči Rusku určovaný ̶ velkými tématy většinou mimo východní prostor ̶ složením a prioritami vlády (levice vs. pravice, internacionalisté/atlantisté vs. autonomisté/evropeisté) ̶ politickou příslušností ministra zahraničních věcí ̶ převažujícím ideologickým prizmatem české politiky ̶ neexistencí jasně vyprofilované východní politiky (východní vztahy = vztahy s Ruskem) ̶ reaktivní povahou ČZP vůči Rusku Department of International Relations and European Studies4 90. léta 20. století ̶ Obecné priority ČZP na počátku 90. let 20. století ̶ rozpuštění SSSR a jeho institucí ̶ vyproštění se ze sevření sovětské politiky ̶ zformování nového politické prostředí ve střední a jihovýchodní Evropě ̶ obnovení vazeb na USA a Evropu ̶ vstup do NATO a EU ̶ Dominuje internacionalismus ̶ Vůči SSSR stanoveny tři cíle ̶ odsun sovětské armády ̶ zrušení Varšavské smlouvy (VS) jako nástroje vojensko-politické kontroly sovětským svazem ̶ zrušení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) jako nástroje hospodářské kontroly SSSR Department of International Relations and European Studies5 90. léta 20. století ̶ Odsun sovětské armády ̶ vstřícná reakce SSSR ̶ únor 1990 V. Havel v Moskvě, podpis Deklarace o dvoustranných vztazích mezi ČSSR a SSSR a Dohody mezi vládou ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR ̶ termín odchodu stanoven na 30. 6. 1991 a dodržen Department of International Relations and European Studies6 90. léta 20. století ̶ Zrušení Varšavské smlouvy ̶ 25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru VS v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur VS ̶ následoval československý návrh na úplné ukončení platnosti smlouvy ̶ vládní návrh č. 751 z roku 1991 schválen Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní Republiky ̶ protokol o zrušení VS podepsán zástupci vlád šesti zbývajících členů na schůzce výboru 1. července 1991 v Praze v Černínském paláci Department of International Relations and European Studies7 90. léta 20. století ̶ Zrušení RVHP ̶ poslední zasedání RVHP 28. června 1991 v Budapešti, dohoda o rozpuštění RVHP do 90 dnů ̶ 12. července 1991 schválilo Federální shromáždění ČSFR znění protokolu o zrušení RVHP ̶ Všechny cíle ČZP vůči SSSR dosaženy do 1,5 roku Department of International Relations and European Studies8 90. léta 20. století ̶ Ochlazení vztahů ̶ vztahy rezervovanější a chudší než vztahy USA-Rusko či většina EU zemí –Rusko ̶ po naplnění cílů ČZP vůči SSSR se z politika vytratil obsah a Rusko v ČZP rapidně kleslo na významu ̶ zásadní proměny uvnitř obou zemí, změny hodnotové orientace, změna priority zahraniční politiky, rozpad ČSSR a SSSR ̶ absolutní priorita vstup do NATO a EU; záhy přechod z návrhu na rozpuštění NATO a VS a řešení bezpečnosti přes KBSE/OBSE na čistou snahu o vstup do NATO ̶ tvrdost české politiky (v podstatě se o NATO s Ruskem odmítala bavit) a význam cílů rychlého vstupu do NATO a EU a malá ochota ke konsensu vedla ke zhoršení vztahů s Ruskem ̶ zhoršení i kvůli generační proměně politiků, ztráty kontaktů a partnerů (vč. ekonomických), malému respektu k vnitřnímu vývoji RF ̶ vlažný přístup ČR k ruskému řešení konfliktů v Náhorním Karabachu a Čečensku Department of International Relations and European Studies9 90. léta 20. století ̶ Komplikace ve vzájemných vztazích ̶ nezájem o RF a hledání nového vztahu (Moskva vnímala rozšíření NATO mimořádně citlivě a optikou ohrožení vlastní bezpečnosti, veškeré vztahy s regionem vnímala prizmatem rozšiřování NATO a redukovala je na bezpečnostní dimenzi) ̶ zánik SSSR (31.12.1991) i ČSFR (31.12.1992) ̶ vysoký státní dluh SSSR/RF vůči ČSFR/ČR (3,4 miliardy USD); v červnu 1994 dohoda o vypořádání dluhů ̶ vysoká závislost na zemním plynu a ropě z RF (ropná diversifikace 1996 IKL/TAL; plynová diversifikace uzavřením kontraktu s Norskem) ̶ názor, že Rusko je velmoc, které se nedá nic věřit a od které nikdy nepřijde nic dobrého ̶ V podstatě neexistence strategie či cíle ČZP vůči Rusku a postsovětskému prostoru Department of International Relations and European Studies10 90. léta 20. století ̶ Ministři zahraničních věcí ̶ Josef Zieleniec (ODS, 7/1992-10/1997, ve vládě V. Klause) ̶ Jaroslav Šedivý (nestraník, 11/1997-7/1998, v úřednické vládě J. Tošovského) Department of International Relations and European Studies11 Přelom tisíciletí ̶ Obecné priority ČZP na přelomu tisíciletí ̶ vstup do NATO dokončen 12. března 1999, alianční závazky ̶ přetrvává cíl obnovení vazeb na USA a Evropu ̶ orientace na západní trhy i v ekonomické dimenzi ̶ vstup do EU ̶ Obecné priority ČZP vůči RF ̶ snaha o standardní, korektní a rovnoprávné vztahy s RF nezatížené minulostí ̶ prioritou hospodářská a politická stabilita Ruska ̶ střední Evropa jako prostředník mezi Západem a RF ̶ stále však ČZP bez jasné strategie Department of International Relations and European Studies12 Přelom tisíciletí ̶ Zlepšení vztahů ČR s RF ̶ snaha o zlepšení vztahů (Zemanova vláda), ekonomizace vztahů, ekonomická diplomacie ̶ vstup do NATO a EU, paradoxně zlepšení vztahů a komunikace, pragmatizace vzájemných vztahů ̶ bombardování Kosova bez zásadního vlivu na ČR-RF vztahy ̶ určitý impuls k tomu rovněž dal nástup tehdy nového prezidenta V. Putina ̶ po mnohaleté pauze ruská strana souhlasila s obnovením schůzek na úrovni ministrů zahraničních věcí, předsedů vlády i prezidentů ̶ Rusko je z hlediska zájmů ČR důležitým dodavatelem surovin (ropy a zemního plynu), ale ve srovnání s ostatními obchodními partnery jeho význam neroste, naopak stagnuje či klesá (podíl RF na celkovém obratu zahraničního obchodu z 5,1 % v roce 1997 na 3,7 % v roce 2005, srovnatelné s Portugalskem) ̶ Historické vnímání Ruska ale české (potažmo středoevropské) specifikum, které nelze odmazat ̶ Faktor psychologické povahy zůstává jednou z největších překážek rozvoje ČR vztahů Department of International Relations and European Studies13 Přelom tisíciletí ̶ Ministři zahraničních věcí ̶ Jan Kavan (ČSSD, 7/1998-7/2002, ve vládě M. Zemana) ̶ Cyril Svoboda (KDU-ČSL, 7/2002-9/2006, ve vládě ČSSD - V. Špidla, S. Gross, J. Paroubek) Department of International Relations and European Studies14 Období do plynové krize ̶ Stagnace vztahů s RF ̶ ekonomické vztahy (a turismus) vzkvétaly, politické se ochlazovaly (spor o radarovou základnu, památníky vojáků z WWII či gruzínský konflikt, kritika ruské politiky v mediálním prostoru) ̶ silná vyjádření RF na konto radarové základny v ČR (úprava vojenské doktríny a zaměření ruských raket), uznání Kosova se RF ve vztahu k ČR neproblematizovalo ̶ únor 2007 vystoupení V. Putina na konferenci v Mnichově, zlom ve vztazích Ruska a Západu (https://www.youtube.com/watch?v=hQ58Yv6kP44) ̶ duben 2007 návštěva V. Klause v Moskvě, podpora ekonomických vztahů (mohutná hospodářská delegace), ale neschopnost přesvědčit RF o tom, že radarová základna není namířena proti nim ̶ podpora RF ze strany prezidenta (zaměřit se na něj v ČZP, odmítání samostatnosti Kosova apod.), základy problematického vztahu mezi českou diplomacií a diplomacií prezidenta ČR ̶ stereotyp negativity postsovětského prostoru v české politice, nekoncepční zahraniční politika ̶ menší frekvence reálných politických témat vs. zvyšující se frekvence různých oficiálních vyjádření a mediálních zpráv Department of International Relations and European Studies15 Období do plynové krize ̶ Radarová základna v ČR ̶ vojenský újezd Brdy ̶ vojenský výcvikový prostor založený 1926 ̶ bilaterální jednání s USA už od počátku tisíciletí ̶ kóta 718,8 m u obce Teslín vybrána k umístění americké radarové základny v Brdech ̶ kulminace debaty letech 2006-2008 ̶ vojenský újezd zrušen k 1. 1. 2016 a rozdělen do 27 katastrálních území okolních obcí Department of International Relations and European Studies16 Období do plynové krize ̶ Radarová základna v ČR ̶ smyslem ochrana USA a Evropy před společným nepřítelem (Írán nebo KLDR), radar měl monitorovat vystřelenou balistickou raketu a základna s raketami Patriot v Polsku ji měla ničit ve střední fázi letu ̶ ruské vnímání: - ani ÍRÁN ani KLDR nemají adekvátní technologie pro ohrožení USA - systém je namířen proti RF - narušení vojenské rovnováhy v Evropě ̶ Silná reakce u obyvatel, společnost rozdělena, většina požadovala referendum, demonstrace, odpor Department of International Relations and European Studies17 Období do plynové krize ̶ Radarová základna v ČR ̶ 1/2007 oficiální formální začátek vyjednávání ̶ 3/2007 odpověď vlády ČR potvrzující zahájení jednání, požadavek, aby byl radar začleněn do NATO ̶ 4/2008 vláda se s USA dohodla na výstavbě radaru na summitu NATO v Bukurešti ̶ 5/2008 po prezidentských volbách v RF (D. Medvěděv) se rétorika RF nijak zásadně nezměnila ̶ 7/2008 podepsáno ministry zahraničí (K. Schwarzenberg a C. Rice) v Praze ̶ 7/2008 RF hrozba odvetnými opatřeními za uzavření smlouvy ̶ 8/2008 silové demonstrace Ruska, test RS-12M Topol s doletem 10000 km ̶ 11/2008 schválení smlouvy Senátem PČR ̶ koalice smlouvu ale nikdy neposlala do sněmovny, protože neměla většinu, v květnu 2009 pak byla Topolánkova vláda nahrazena úřednickou vládou J. Fischera ̶ 4/2009 RF připraveno k rozmístění svých raketových komplexů Iskander v Kaliningradské oblasti ̶ 9/2009 USA oznámily ustoupení od záměru vybudovat základnu v ČR Department of International Relations and European Studies18 Období do plynové krize ̶ Ministři zahraničních věcí ̶ Alexandr Vondra (ODS, 9/2006-1/2007, ve vládě M. Topolánka) ̶ Karel Schwarzenberg (nestraník, 1/2007- 5/2009, ve vládě M. Topolánka) ̶ Jan Kohout (nestraník, 5/2009-7/2010, ve vládě J. Fischera) Department of International Relations and European Studies19 Od plynové krize do Krymu ̶ Pokračování stagnace vztahů s RF ̶ ČR vystupuje jako reprezentant společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU ̶ vyšší frekvence setkávání (energetika, průmysl, ekonomika), rostoucí význam energetiky na úkor tvrdé bezpečnosti ̶ chladné vztahy v politické oblasti přetrvávají ̶ nová vojenská doktrína RF, která mezi hlavními hrozbami pro ruskou bezpečnost jmenuje další rozšiřování Severoatlantické aliance a budování projektů protiraketové obrany ̶ vyhoštění dvou ruských diplomatů (podezření z napojení na ruské tajné služby a ze snah o získání citlivých informací v energetice, 2009 tendr na ETE, palivo z TVEL) ̶ v důsledku světové ekonomické krize a obav z pronikání ruského vlivu se začíná objevovat stagnace i v hospodářské oblasti Department of International Relations and European Studies20 Od plynové krize do Krymu ̶ Pokračování stagnace vztahů s RF ̶ začíná se formovat bipolarita české politiky v tématu RF (bezpečnost vs. ekonomika) ̶ pokračující rozpor mezi ČZP a prezidentem (např. návštěva Moskvy 2009, podpora zájmu ruských firem o ČR vs. vyhoštění diplomatů) ̶ Rusko jako karta ve vnitropolitických bojích v ČR ̶ polarizace politických stran a politizace témat spojených s Ruskem cca od roku 2013 ̶ žádná silná mezistátní témata (snad omezení dodávek ropy v roce 2012), většinou ozvuky témat jiných zemí a regionů (Pussy Riot, Sýrie, Lybie) Department of International Relations and European Studies21 Od plynové krize do Krymu ̶ Plynová krize ̶ spor mezi ruskou společností Gazprom a ukrajinskými odběrateli (nelegální odběr plynu) ̶ 1/2009 přerušení dodávek plynu Ukrajině a citelné snížení odběratelům v Evropě ̶ ČR velmi aktivní (předsedala Radě EU), iniciátor schůzek s Gazpromem (Praha, Moskva, Berlín, Brusel), snaha o řešení ̶ Rusko přerušilo veškeré dodávky plynu do Evropy ukrajinskou cestou ̶ ČR následně zprostředkovávala dialog mezi znesvářenými stranami (kyvadlová diplomacie M. Topolánka mezi Kyjevem, Moskvou a Bruselem) ̶ výslednou dohodu odmítl Medvěděv podepsat kvůli ukrajinskému dodatku prohlašující, že na ukrajinské straně nedocházelo k nelegálnímu odběru plynu ̶ summit 17.-18. 1. 2009 v Moskvě, dohoda o podmínkách obchodování s plynem mezi RF a UKR Department of International Relations and European Studies22 Od plynové krize do Krymu ̶ Ruská anexe poloostrova Krym ̶ 11/2013 Euromajdan, masové protesty po pozastavení přípravy podpisu Ukrajinsko-evropské asociační dohody, krvavý zásah policie 30.11., následně obrovské demonstrace, zásahy kontrarozvědky ̶ 1/2014 první ústupky vlády, rušení zákonů proti protestování, rezignace premiéra Azarova ̶ 2/2014 některé oblasti vyhlásili nezávislost na ukrajinské vládě, k tomu silný spor o tom, kdo se do ukrajinské sporu vměšoval mezi USA a RF; prezident Janukovyč byl parlamentem odvolán z funkce, následně uprchl do RF; obsazování postů v administrativě a stíhání osob obviněných z represí ̶ Krymský parlament opakovaně prohlašuje, že hodlá Krym odtrhnout od Ukrajiny a připojit jej k RF ̶ 27.2.2014 se na Krymu objevili neoznačení vojáci, kteří obsadili klíčovou infrastrukturu; vláda Krymu se sama rozpustila, nová vláda neuznala legitimitu Kyjeva a začala s připojením k RF ̶ 3/2014 referendum (83% účast, 96 % pro připojení k RF), neuznáno UKR, EU, USA, OSN; 18.3.2014 podepsal V. Putin v Moskvě smlouvu o připojení Department of International Relations and European Studies23 Od plynové krize do Krymu ̶ Ministři zahraničních věcí ̶ Karel Schwarzenberg (TOP 09, 7/2010-7/2013, ve vládě P. Nečase) ̶ Jan Kohout (nestraník, 7/2013-1/2014, ve vládě J. Rusnoka) ̶ Lubomír Zaorálek (ČSSD, 1/2014-12/2017, ve vládě B. Sobotky) Department of International Relations and European Studies24 Současné vztahy s Ruskem ̶ Dopad ruské anexe Krymu ̶ 3/2014 přerušení jednání EU s RF o liberalizaci vízového styku, nástup sankčního režimu: zmrazení vkladů na území EU, zákaz vstupu konkrétním osobám, zákaz dovozu zboží z Krymu ̶ postupně rozšiřováno, podzim 2014 rozšíření sankcí proti fyzickým i právnickým osobám, na obchod se střelivem, vojenským a polovojenským materiálem, technologií dvojího užití, technologií pro ropný průmysl, zákaz poskytování půjček největším ruským státním bankám ̶ 8/2014 odvetné sankce - zákaz či omezení dovozu zemědělské a potravinářské produkce ze všech zemí, které se připojily k sankcím ̶ 9/2014 Minská dohoda, 12 bodů, např. okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří, selhání ̶ 2/2015 Druhá minská dohoda, 13 bodů, např. klid zbraní, stažení těžké techniky na dohodnuté vzdálenosti, ani RF ani UKR neprojevují snahu dohody dodržovat Department of International Relations and European Studies25 Současné vztahy s Ruskem ̶ Sankce v ČZP vůči RF ̶ jednoznačné odsouzení ČZP událostí na Ukrajině a Krymu: „bezprecedentní porušení mezinárodních norem a závazků Ruské federace a ohrožení pokojného soužití národů v Evropě“ ̶ podzim 2014, ČR podpořila sankce, ale podpořila také požadavky, k nimž se přiklánělo i několik dalších členských zemí EU: aby zostření sankčního režimu bylo zároveň doprovázeno vytvořením mechanismu umožňujícího jeho uvolňování (změnu, přerušení, či dokonce zrušení) v případě, že bude prokazatelně naplňováno 12 bodů minské dohody o příměří (později oběma stranami kontinuálně porušované) ̶ 12/2014 ve vládním dokumentu „Dopady restriktivních opatření EU na Ruskou federaci“ potvrzeno, že ohledně sankcí nedojde ke změně, dokud ruská strana nezmění svůj přístup k Ukrajině ̶ i přes sankce zdůrazňování, že vládě rozhodně nejde o přerušení ekonomických vztahů a že bude chtít i nadále pozice získané na trzích v posledních letech udržet Department of International Relations and European Studies26 Současné vztahy s Ruskem ̶ Zhoršování vztahů a období ambivalentní ČZP ̶ rapidní zhoršení vztahů RF s EU a NATO ovlivnilo i ČR ̶ dilema mezi ekonomickou diplomacií (východ jednou z priorit, cesta M. Zemana v 11/2017) a zahraniční politikou (olympiáda v Soči, sestřelení MH17, vražda B. Němcova, ruská podpora B. Asada v Sýrii, kybernetické a dezinformační aktivity, socha I. Koněva, otrava S. Skripala apod.) ̶ stagnace a postupné snižování obchodní výměny, krize rublu ̶ rozvoj vztahů na regionální úrovni (Nižgorodská, Čeljabinská či Sverdlovská oblast), význam MPO ̶ vnitropolitický rozpor mezi vnímáním Ruska jako hrozby a vnímáním Ruska jako objektu nespravedlivé a účelové manipulace s informacemi ze strany Západu, prohlubující se politizace, polarizace a sekuritizace RF ve vnitropolitické a vnitrostátní debatě ̶ adaptace ČZP na vnější politiku, k proaktivní zahraniční politice prakticky nedochází ̶ diverzní aktivity M. Zemana (2015 jediný EU prezident účastnící se oslav Dne vítězství, 2016 ospravedlňování anexe Krymu, 2018 opakované odmítání sankcí apod.) Department of International Relations and European Studies27 Současné vztahy s Ruskem ̶ Ministři zahraničních věcí ̶ Lubomír Zaorálek (ČSSD, 1/2014-12/2017, ve vládě B. Sobotky) ̶ Martin Stropnický (ANO, 12/2017-6/2018, ve vládě A. Babiše) ̶ Jan Hamáček (ČSSD, 6/2018-10/2018, ve vládě A. Babiše) ̶ Tomáš Petříček (ČSSD, od 10/2018, ve vládě A. Babiše) Department of International Relations and European Studies28 Shrnutí ̶ intenzivní východní politika na začátku 90. let 20. století ̶ ochlazení vztahů a ztráta obsahu v druhé polovině 90. let 20. století ̶ zhoršování politických vztahů při zlepšování ekonomických vztahů ̶ mírné zlepšení vztahů po vstupu do NATO a EU, pragmatizace vztahů ̶ stagnace vztahů v druhé polovině první dekády třetího tisíciletí ̶ radar, plynová krize, rostoucí asertivita RF, anexe Krymu - klíčové události, které rapidně zhoršily vztahy s RF ̶ ČR vystupuje jako reprezentant společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU ̶ internacionalismus a atlantismus živými prizmaty ČZP ̶ neexistence jasně vyprofilované východní politiky ̶ reaktivní povaha ČZP vůči Rusku, adaptace ČZP na vnější politiku ̶ historické vnímání Ruska a faktor psychologické povahy Department of International Relations and European Studies29 Děkuji za pozornost. „Rusko se nepochopí rozumem, běžným měřítkem se nezměří: má zvláštní bytí v Rusko lze pouze věřit.“ - Fjodor Ivanovič Ťutčev, 1866 «Умом Россию не понять, Аршином общим не измерить: У ней особенная стать — В Россию можно только верить.» - Фёдор Иванович Тютчев, 1866 Department of International Relations and European Studies30 Zdroje ̶ Havlíček, Pavel a Lebduška, Michal (2019). Východní Evropa. In: Borčany, V. a Dostál, V. (eds.). Agenda pro českou zahraniční politiku 2018. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, s. 39-45. ̶ Havlíček, Pavel, Jordánová, Anna, Lebduška, Michal a Svobodová, Iva (2020). Východní Evropa. In: Borčany, V. a Janebová, P. (eds.). Agenda pro českou zahraniční politiku 2019. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, s. 35-43. ̶ Kořan, Michal (2013). Česká zahraniční politika. Brno: Masarykova univerzita. ̶ Kotyk, Václav (1997): Česko-ruské vztahy v kontextu středoevropské politiky Ruska. Mezinárodní vztahy, č. 2., s. 22-30. ̶ Kratochvíl, Petr (2008). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2007. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 220-231. ̶ Kratochvíl, Petr a Svoboda, Karel (2018). Russia in the Czech Foreign Policy. In: Kizeková, A. (ed.). Czech Foreign Policy in 2017: Analysis. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 170-182. ̶ Kuchyňková, Petra (2009). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2008. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 190-206. ̶ Kuchyňková, Petra (2013). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2012. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 145-163. ̶ Kuchyňková, Petra (2014). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2013. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 154-172. ̶ Kuchyňková, Petra (2015). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2014. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 161-187. ̶ Luňák, Petr (1997): Postovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: Kotyk, Václav (ed.). Česká zahraniční politika. Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 185-203. ̶ Reiman, Michal (2004): Rusko v české politice po roce 1989. In: Pick, O., Handl, V. (eds.). Zahraniční politika České republiky 1993-2004. Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 109-113. ̶ Tichý, Lukáš a Odintsov, Nikita (2016). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2015. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 141-171. ̶ Tichý, Lukáš (2017). Rusko v české zahraniční politice. In: Kořan, M. (ed.). Česká zahraniční politika v roce 2016. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 153-185. ̶ Votápek, Vladimír (2004): Česká východní politika. In: Pick, O., Handl, V. (eds.). Zahraniční politika České republiky 1993-2004. Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 99- 108. ̶ Východní Evropa. In: Dostál, V. (2016, ed.). Agenda pro českou zahraniční politiku 2016. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, s. 43-48. ̶ Východní Evropa. In: Dostál, V. a Janebová, P. (2017, eds.). Agenda pro českou zahraniční politiku 2017. Praha: Asociace pro mezinárodní otázky, s. 31-36.