VYCHÁZÍ V TÝDNU OD 12. DO 18. LEDNA 1995 CENA 12 Kč EKGNOAI TÝDENÍK HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN číslo 2 KAM ZAMÍŘÍ NÁŠ SOLIDNOST V PODNIKANÍ SI RAZÍ CESTU 5* 56 SONDA v v CTYRI KOLA ARMÁDNÍHO VOZU Ministr, lidé, peníze a zbraně. Jak na tom byla tato »čtyři kola voza* armády České republiky na prelomu let 1994 a 1995? Kam náš armádní vůz zamíří letos? Na podobné otázky se jen obtížné získává konkrétní odpověď. Informace z Ministerstva obrany jsou převážně obecné a »vyprázdněné«, asi jako prvotní návrh vojenské strategie ČR z listopadu 1994, který tak oklasifikoval premiér V. Klaus. Novinář-civilista, neustále na pochybách, zda se nedopouští neodbornosti nebo naopak nepoškozuje státní tajemství, pak musí svůj obraz skládat z porůznu sesbíraných střípků. Výsledek je ovšem téměř vždy zajímavý... Sto dní nového ministra Matematik a diplomat ze severní Moravy Vilém Holáň nastoupil do funkce ministra obrany v den svých Šestapadesátyeh narozenin 23. září 1994. KDÍJ-CSL. ji/. \e slul členem v roce 1990. se jím rozhodla nahradit prvního ministra obrany samostatné ČR Antonína Baudyše. Drdictví. které Holáň převzal, bylo lehké i téžké zároveň. Po •>mediálnim« ministru Baudyšo-vi. který, ač ne voják, miloval střelbu, nesnášel otylé důstojníky a bavil veřejnost aférkami, které původně nezavinil nebo nemyslel špatné, nebylo obtížné zapůsobit solidním dojmem. Nový minisir také ještě před oficiálním nástupem do funkce naznačil, že »ví, v Čem bude lepší* než jeho před chůdce. I vnější pozorovatel může dnes odhadnout, co měl zřejmě na mysli. Rozdil mezi oběma po* litiky, pozorovatelný za krátké tři měsíce, totiž nespočívá pouze v umí, že Holáň na vojně byl (u technického praporu | a nemá přitom zálibu ve střelbě. Objevuje se podstatně méně na televizní obrazovce i na stránkách lišku, a když už k tomu dojde, hovoří většinou rozvážně o věcech obecných. Úspěšně tím budí dojem přemýšlivého a vážného člověka. Jím také podle lidí. kteří ho znají z pracovního styku, opravdu je. Rozhodující je však ona těžší část ministerského dědictví, kterou byla napůl transformovaná a podle kritiků ex-niinistra Baudyše i napůl rozložená a neboje-schopná armáda České republiky (AČR). Holáň ji převzal ve stavu, kdy siec existovala koncepce její výstavby do roku 1996, byl ohlášen náběh na nový systém plánování, programováni a rozpočtováni, připravoval se návrh vojenské strategie a proces reorganizace, redislokace a personální transformace AČR byl »na-startován*. Na druhé straně Šlo o krajně neprůhlednou a poněkud chaoticky se měnící instituci, z níž odcházeli především mladší r perspektivnější důstojníci. Organizaci, které téměř 40 CA občanů bud rozhodně, nebo spíše nevěřilo a o jejímž přezbrojováni kolovaly historky plné úplatků a zákulisních machinací. SONDA Nový ministr oznámil, že dá přednost systémovým krokům před razantní očistou armády od jednotlivých osob, pripadne celých kategorií vojáků a zaměstnanců. Systémová opatrení vyžadují čas a snad proto bylo zásadních opatření a změn v uplynulých třech mísících poskrovnu. Ministrovi náměstci i Špičky generálního štábu zůstali na svých místech. Blíže nespecifikované "personální ševelcní« nastalo až v první dekádě prosince po uloupení zbraní stráži MO. Profesionálních vojáků se zřejmě nejvíce dotkla změna pravidel o služebním postupu, která zastavila jejich automatický postup a povýšení s odslouženými léty. Zásadní charakter ovšem mělo několik dlouhodobě připravovaných materiálů, s nimiž až Ho-láňovo MO seznámilo příslušné orgány a částečně i veřejnost. Podle plánu práce vlády byla na začátku listopadu předložena ke schválení Vojenská strategie CR. Vláda nejprve doporučila její konkretizaci a dopracovanou variantu přijala až v závěru prosince 1994. Zástupci průmyslu i novináři byli rovněž v listopadu informováni 0 rámcové podobě Akvizičního plánu AČR na léta 1995 až 2005. na jehož základě hodlá armáda dosáhnout požadované úrovně výzbroje, akceschopnosti a součinnosti s NATO. Úspěšná realizace tohoto plánu již v letošním roce závisí od hladkého nájezdu na nový systém hospodaření ACR. tzv. systém plánování, programování a rozpočtování. Sám fakt předložení Či zveřejnění těchto materiálů, o jejichž obsahu ještě bude řeč, není jistě mimořádným výkonem nového ministra. Vytváří však nezbytný předpoklad pro plánované dokončení transformace AČR k 31. 12. 1995 a její další rozvoj. Na systémové změny iniciované přímo ministrem Holanem tedy ACR zatím čeká. Výměnu ústředního nadřízeného dosud ve většině útvarů nijak mimořádné nepocítili a řada negativních jevů lak přetrvává. Ministr se nechce »vyhýbat hovoru o špatných věcech v armádč«. své záměry však do konce roku 1994 halil do obecných výroků o funkcích hlavní příčiny současných problémů. Profesionální služba v armádě u nás dlouho byla (a dodnes běžně je) považována za celoživotní zaměstnání. Zestárnout s armádou a s odslouženými léty dosáhnout vyšší hodnosti bylo zcela normální a 0 vyšší důstojníky nemohla být nouze. Nafukovaly se centrální orgány a muži se zlatými nára-meníky v nich mnohdy vykonávali práce hodné neodborného pomocného personálu. Mezi mladými se naopak v/tah k armádní službě dlouhodobě a nezadržitelně zhoršoval, výjimku snad tvořili zájemci o techniku, zejména letadla. Tyto rozporné tendence se po roce 1989 ještě prohloubily. Armáda zahájila prověrky, atestace. reatestace, jakož 1 lustrace a rehabilitace. V čele ministerstva stanulo několik šéfů nestejných kvalit. Dříve tichá kritika armády ve společnosti se navíc změnila v hlasitou a veřejně armády, o obranyschopnosti země a odpovědnosti jejích občanu za ni. Přiznáme-li mu právo na klid prvních sta dní. mů/cme si myslet, že nás »civily« po estrádě svého předchůdce zatím záměrně ničím nepřekvapil, nepobavil, ani nezarmoutil. O to více se bude muset předvést v letošním roce, protože stav armády po principiálních opatřeních přímo volá. Nejde jen o Často diskutovanou kriminalitu v armádě, z níž je loupežné přepadení strážných MO jejich spolubojovníky jen nejviditelněji! špičkou ledovce. Z hlediska budoucnosti ACR jc největším problémem její personální struktura, o jejíž nevyváženosti se zmínil ve svém prosincovém projevu ve Sněmovně i premiér Klaus. Právě lidé jsou, více než peníze či výzbroj, achillovou patou naši armády. Nejsou lidi... Tento "věčně zelený« povzdech platí i pro současnou ACR. nikoli však v prostém kvantitativním slova smyslu. Početní stav armá- Důvěřujete armádě ČR? (V %) Únor 1990 Červen 1991 Březen 1992 Únor 1993 Říjen 1993 Únor 1994 Červen 1994 Říjen 1994 Rozhodně ano, spiše ano 39 38 56 59 56 57 50 43 Spíše ne, rozhodné ne 56 45 29 29 36 35 41 37 Pozn.: Dopočet do 100 % v každém sloupci tvoři odpověď" "nevím., »neza|irnám se«. Pramen: IVVM. dy záměrně klesá. AČR »zaháji-la« svou existenci jako stotisícová (113 tisíc k 1. 1. 1993), na počátku roku 1994 se její stav pohyboval nad hranicí 80 a na konci již jen 70 tisíc mužů. V letošním roce má dosáhnout kýžených 65 tisíc mužů ve zbrani. Hlavním problémem AČR je především hodnostní a věková nevy váženost personální struktury. Tento nevyhovující slav. Často charakterizovaný poměrem 2 tisíce poručíků a 7 tisíc plukovníků, je jak dědictvím staré ČSLA, tak i důsledkem společenských přeměn po roee 1989. Odborník na otázky armády Dr. A. RaŠek však podotýká, že na dnešním stavu AČR se přímo podepsala i její kampaňovitá, rozporuplná a vcelku neřízená personální transformace posledních let. Konkrétně uveďme alespoň se pochybovalo o smyslu i účelnosti této instituce. Nejistá perspektiva vojenské kariéry bila do očí v porovnání s rostoucími možnostmi uplatnění a výdělků v civilním sektoru. Podtrženo a sečteno: naplněnost AČR vojáky z povolání klesla v roce 1994 na 67 %, studijní místa na vysokých vojenských školách se nedaří obsadit ani z 50 %, dokonce na vojenské medicíně je to v nižších ročnících jen okolo 20 %. Odchod z armády mnohonásobně převyšuje nábor: za první pololetí 1994 odešlo 1008 důstojníků, nastoupilo jen 46, a to z větší části do jednotky UNPROFOR. O něco lepší byl za stejné období nábor poddůstojníků (397) a praporčí-ků (157). Jde však o kapky v moři, pokud si uvědomíme, že za rok a půl existence AČR ji opus- SONDA tilo 17 756 vojáků /. povolání a poměr dtistojníci-praporCíci je v ni 2,2:1, zatímco ve smíšených armádách západních stálil jc lo 1:3 a v profesionálních dokonce 1:7. Připočteme-li k nedostatku poddůstojníků a nižších dů-siojníkii i efekt /krácení vojenské prezenční služby na dvanáct měsíců - během nichž nelze kvalitně vycvičit k obsluze některých zbrani a systémů - musí se nám pochyby o boje-schopnosti AČR /dál více než oprávnené. Optimalizace personální struktury armády a nábor mladých a schopných jsou pěkně tvrdými oříšky. Zastavení automatických postupů a podmínění dalšího povýšení postgraduálním studiem, které rozhodl ministr Holáň. jen zabraňuje dalšímu prohlubováni negativních tendencí. Základní /.měnou pro budoucnost by podle odborníků mělo být zavedení pružných, časově odstupňovaných kontraktů se zájemci o profesionální službu. Tímto způsobem by se upsáni armádč na pět. deset, či více let mohlo pro řadu mladých mužů ze sociálně slabších rodin stát příležitostí k /ískaní vyššího vzdělání, preklenuli složitého období, odlehčení rodinnému rozpočtu atd. V mnoha západních armádách tomu nakonec není jinak. Jedná se samozřejmě o velký zásah do struktury armády i zažitých stereotypů jejího pojetí, ovšem jiná cesta k její skutečné poloprote-sionalizaci sotva vede. Veškerá ostatní opatření týkající se kariér-ního řádu. platových předpisů, armádního školství aj. mohou být jen podstatným doplňkem, nikoli základem personální transformace armády. Ministerstvo obrany bude tedy v roce 1995 nuceno provést zásadní kroky k ozdravení personální struktury AČR. Ministr sice v prosinci 1994 ujistil veřejnost, že 30 % jejích důstojníků je již mladších třiceti let a připočte-me-li k nim i praporčiky. tvoří tato věková kategorie 43 % všech vojáků z povolání. Shodou okolností ve stejnou dobu vrchní velitel sil NATO ve střední Evropě Helge Hansen poznamenal, že naší armádě chybí páteř. tj. profesionální sbor poddůstojníků, bez kterých je nemožné armádu budoval. Doufejme, že si MO vezme jeho slova k srdci a neuplyne dlouhá doba. než nám bude moci oznámit, že mladí práporčíci a důstojnici již mají mezi vojáky z povolání »kvalifíkova-nou většinu«. ...I peněz je máto... Výdaje na obranu ze státního rozpočtu činily (zhruba) 23 miliard Ke v roce 1993, přiblížily se k hranici 27 miliard v roce 1994 a téměř o 45 milionů ji překročí v roce 1995. Již z tohoto prvotního údaje lze snadno spočítat, že letos »spolkne« resort obrany 6,6 % výdajové části ro/počlu a 2,45 % HDP. že za stejné období každý obyvatel ČR přispěje na ochranu před »vnějšími riziky« částkou necelých 2700 KČ. Tato čísla, vhodná snad pro mezinárodní nebo časové srovnání, však nejsou ve vztahu armáda - peníze /daleka tím nej zajímavějším. Říkají nám pouze, kolik je společnost schopná a ochotná na svou obranu dát (napr. pro letošní rok by si AČR přála až o 50 % prostředků více. než. dostane), nikoli jakým způsobem a jak účelně s nimi armáda nakládá. Špatně a nekontrolované hospodařící armádu lze totiž zahrnovat ja-kýmikuli sumami, ale spolehlivou a bojeschopnou silou se stejně nestane. Pení/e, které AČR z rozpočtu každoročně dostane, obrazně řečeno, »zkonzumuje« a "proinvestuje^ V minulosti byl poměr provozních a investičních nákla- du 5:1 (v zemích NATO 6:4) a i laikovi bylo zřejmé, že armáda placením nadbytečného množství vysokých Šarží, vojenských důchodů a elementární provozní nehospodárností projídala svou technickou úroveň. Nevhodná proporce provozních a investičních nákladů však byla jen ouverturou tragikomické hry s penězi daňových poplatníků. Finance ČSLA. po ní ČSA a částečné i AČR byly dlouho v takovém stavu, že nikdo přesně nevěděl, kde se plýtvá a kolik. Platila se armáda jako instituce, nikoii plnění úkolů, které měla opravdu zajišťoval. Od určité úrovně se účtovalo jen v kusech a nikoli ve vynaložených penězích, neexistovalo podvojné účetnictví, neprováděly se odpisy. Nikdo nemohl mít skutečný přehled o tom. kolik toho armáda vlastní, kolik vynakládá na konkrétního vojáka, útvar nebo úkol. Dlouholetým provozováním zažilý systém nešlo pochopitelně zmčnit přes noc. O jeho neudr/i-telnosti nebylo od politických změn podzimu 1989 pochyb a armáda, procházející mnoha-vrstevnou transformací a posléze dělením na Českou a slovenskou část, se postupně propracovala k přijetí nového systému pláno- SONDA váni. programovaní a rozpočtovaní. Tento způsob hospodaření, převzatý z praxe armád vyspelých demokratických států (v orig. tzv. Planning. Programming and Budgeting System - PPBS). sc od letošního roku stává alfou a omegou armádních financí. PPBS přináší nejen nekratitel-ných 30 % z rozpočtu armády na investice, ale hlavně zcela nové pojetí vyčíslení potřeb armády a užití na jejich uspokojení vyčleněných prostředků. Základem nového systému hospodaření jsou úkoly, jejichž plnení má AČR zajišťovat. Stanovení tčchlo úkolů se odvíjí od základního dokumentu, kterým je Vojenská strategie ČR definující bezpečnostní rizika. Její hlavní teze doktrinálního charakteru jsou známy a lze proto uvést, že hospodaření AČR na rok 1995 vychází z následujících úkolů uložených resortu obrany: - zabezpečit věrohodnou schopnost státu bránit svou suverenitu, zajišťovat bezpečnost občanů a vytvářet tím předpoklady pro odvrácení agrese. - efektivně budovat vojenský obranný systém CR. odpovídající vnějšímu ohrožení a ekonomickým možnostem státu a koordinoval přípravy k obraně, - zabezpečil připravenost státu a jeho ozbrojených sil. přejít v případě ohrožení organizovaně z mírového na válečný stav a ozbrojenou silou čel it protivníkovi. - vytvářel podmínky pro zapojení obranných sil do transatlantických a evropských organizací kolektivní obrany demokratických slátů, - zabezpečil efektivní plnění úkolu v rámci zapojení jednotek AČR do mírových operací OSN. případně KBSR a dalších mezinárodních organizací. Tyto obecné cíle byly MO konkrétně rozpracovány do programu jejich dosažení tak. aby každý útvar věděl, co se od něho očekává. Velitelé útvarů by pak na základě stanovených úkolů měli formulovat své požadavky na personální obsazení, finance i techniku. Vzhledem k tomu. Že se PPBS teprve zavádí, musely být »náklady« na rok 1995 pouze odhadnuty. Až s přechodem na Podíl jednotlivých oblastí výzbroje na celkových nákladech na přezbrojení AČR v rámci jejího akvizičního plánu na léta 1995-2005 Poř. č. Vystroj Podíl 1. Výzbroj, zbraně a munice do ráže 20 mm, protitankové řízené střely, řízené a neřízené letecké střely a pumy 12,4% 2. Obrněná technika 2,0 % 3. Výzbroj delostrelectva, dělostřelecká munice a zatarasovací prostředky 2,3 % 4. Radiolokačni prostředky 4,3 % 5. Radioelektronické prostředky 3,0 % 6. Linkové, uzlové a koncové spojovací prostředky 2,9 % 7. Speciální technika a technika radioelektronického boje 1.0% 8. Průzkumné prostředky a systémy 2,4 % 9. Prostředky topografického zabezpečeni 0,4 % 10. Informační systémy 5,0 % 11. Velitelsko-štábní pracoviště 0,2 % 12. Dílenské vybaveni, dílny a vyprošťovací prostředky 0,2 % 13. Kolová technika, kolové přepravní a manipulační prostředky 2,7 % 14. Ostatní prostředky logistického zabezpečení 1,3% 15. Ostatní přístrojová technika 0.1 % 16. Zabezpečovací prostředky a prostředky vojenské policie 0,8 % 17. Ochranné prostředky jednotlivce 1,0% 18. Výcviková zařízení - trenažéry 0,4 % 19. Bojová letecká technika, výzbroj a munice 27,9 % 20. Prostředky, materiál a zabezpečovací technika leteckého provozu 3,3 % 21. Prostředky protivzdušné obrany 7.9 % 22. Zdravotnický materiál a technika 0,2 % Porn. Dopočet do 100 % představuji investice stavebního a ekologického charaktenj. Pramen: MO CR podvojné účetnictví a po kontrole plnění úkolů a účelnosti na ně vynaložených prostředků v roce 1995 bude možné postavil sumu požadovanou AČR k zajištění obranyschopnosti státu na reálný a srovnatelný základ. Již nyní jsou však prostředky přidělovány podle priority zabezpečovaných úkolu, přičemž přednost by měly přirozeně doslal ty úko-y (a následně útvary), jejichž kvanti Ukovaný podíl na eliminaci rizik ohrožení státu je největší. Stejně tak by mělo být možné i průběžné hodnocení efektivnosti vynakládaných zdrojů lidských, věcných i finančních. Nový syslém je podle sdělení MO dostatečně pružný na to, aby zajistil plánování na 10 let (dlouhodobé), 5 let (střednědobé) a roční včetně průběžných úprav podle měnících se priorit i disponibilních zdrojů. Na základní úkoly AČR by se tak měly dostávat prostředky za všech okolností. Na druhé sírane počítá AČR s tím, že vždy se mezi jejími požadavky vyskytnou takové, pro nčž se z rozpočtu po určitou dobu nenajdou zdroje. PPBS musí být v tomto případě dostatečně elastický, aby nutné prostředky ve svém rámci postupně naíel. Podmínkami takového fungování systému jsou zavedení podvojného účetnictví (od L l. 1995), dokončení projektů počítačové podpory a integrace logistiky i metodické doškolení personálu na nový způsob práce. Účetní a ekonomové se zkrátka i v útvarech budou muset stát váženými osobami, jinak se AČR ještě dlouho nestane efe k i i \ -ně a průhledně hospodařící institucí. ... I zbraně nám zastaraly Otázka, jakým způsobem AČR naloží s 30 % (v budoucnu dokonce až 50 %) prosiředků. které hodlá každý rok proinveslovat, se může zdát akademickou jen na první pohled. Suma. představující v letošním roce pět a půl miliardy korun, bude lotiž rozdělena mezi subjekty trhu - armádní dodavatele. O armádní zakázky, jen v souvislosti s uvažovaným přezbrojením, projevilo zájem SONDA přes sedmdesál českých Urem. Možná se u nás rodí nová anatomie toho, co se jinde nazývá vojensko-průmyslovým komplexem ... Nezbytno*! přezbrojení AČR potvrdil v listopadu na stránkách tisku sám ministr Holáň: »Je všeobecně známo, že zbraně a zbraňové systémy, kterými je naše armáda vyzbrojena, jsou morálně a technicky zastaralé.« Objasnil rovněž, ke komu se bude ACR se svými nákupy obracel: »Všiehni asi také souhlasí s rozhodnutím vlády nekompenzovat národní dluh nákupem vojenské techniky ze zemí SNS. a tím nevázat bezpečnost státu na tuto oblast.« Jinými slovy, největší šance mají tuzemští a západní dodavatelé. Základním dokumentem pro přezbrojení ACR. a tedy i vodítkem pro případné dodavatele, je Akviziční plán ACR na léta 1993-2005, s nímž byli zástupci podniku i tisku seznámeni v listopadu !994. [ tento dokument, který vznikal na MO a v generálním Štábu v prvním pololetí roku 1994. vychází z požadavků obranyschopnosti definovaných Vojenskou strategií CR a je úzce provázán se systémem plánování, programování a rozpočtováni, o němž již byla řeč. V procesu tvorby plánu byl ohodnocen současný stav majetku AČR z hlediska užitné hodnoty, životnosti, struktury i objemu. Rozvojové programy k zajištění jednotlivých úkolů armády byly -naplněny'- nezbytnou technikou, přičemž přednost dostaly již zmiňované programy prioritní tvořící základ obranyschopnosti země. Výsledná podoba plánu bude průběžně upravována podle výše přidělených prostředků i koncepčních zásad dalšího rozvoje resortu obrany a armády ČR. Ta by se realizací plánu měla svou výzbroji doslat na úroveň odpovídající přijetí do NATO. Ministr Holáň sice odmítá hovořit o technické srovnatelnosti s NATO k určitému datu. slibuje však na základě Akvizičního plánu "solidní technické zabezpečení« ACR. Lvím dílem se má provádění Akvizičního plánu účastnit domácí průmysl, který' MO považuje za -potenciálního budoucího dodavatele většiny významných komodit pro ACR". Jedinou podmínkou je požadovaná technická a technologická úroveň dodávek, v níž nesmí domácí výrobci zaostáva) za zahraniční konkurencí. Od počátku je nicméně jasné, že mezinárodní účast bude nutná v řade případů, v nich? neexistuje pro hledanou zbraň nebo zbraňový systém domácí vývojová a výrobní základna. Do mezinárodní kooperace se navíc tak či onak budou musel zapojit i domácí dodavatelé. Sama ACR nemůže svým odběrem zhodnotit žádný větší projekt a uplatnění na dalších trzích bude pro výrobce podmínkou rentability. MO slibuje, že ACR bude »na oplálku« svými domácími nákupy i svými zahraničními kontakty podporoval průnik kvalitní české techniky na zahraniční trhy. Jinou formou pomoci ACR domácímu průmyslu by se měla stát zásada stanovená v Akvizičním plánu, podle níž -bude důležitým kriteriem pro výběr zahraničního dodavatele podíl na kooperaci nabídnutý českému průmyslu, případně možnost recipročního odběru výrobků z domácí báze«. Při volbě konkrétního dodavatele musí MO striktně respektovat ustanovení »zákona o zadávání veřejných zakázek« ze zá- ří 1994. Udělat ze svých nákupů věc zcela veřejnou však ACR s poukazem na »ochranu utajovaných skutečností v oblasti obrany a hezpečnosii" rozhodné nehodlá. V řadě případů tak využije § 49 a § 50 zmíněného zákona k zadání veřejné /;ikázkv formou písemné výzvy zájemcům. Nabízí se všetečná otázka, zda by se ■■nezbytné utajení- nemohlo stát zástěrkou pro zájmové propojení úseků ministerstva odpovídajících za písemné výzvy a provádění výběrových řízení s představiteli některých firem. V tisku probíraná aféra s výběrem zahraničního dodavatele elektroniky pro letoun L-159 a pokusem o uplacení ministrova náměstka muže být jedním z důkazů oprávněnosti takových obav. Ministr Holáň slibuje osobní kontrolu výsledků výběrových řízení, avšak požadavku systémo-vosii by spíše odpovídalo vybudování účinného mechanismu kontroly uvnitř MO. jakož i dohledu ze strany branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. O jaké projekty a za kolik konkrétné půjde, zveřejnilo MO pouze rámcově, protože bližší spe- , 31 SONDA NA OTÁZKY TÝDENÍKU EKONOM 19. PROSINCE 1994 PÍSEMNĚ ODPOVĚDĚL PŘEDSEDA BRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU POSLANECKÉ SNĚMOVNY VLADIMÍR ŠUMÁN: • Brzy uplyne 100 dní od nástupu V. Holáně do funkce ministra obrany. Jak hodnotíte jeho první kroky? Jak se mu podle vás daří zlepšovat pověst AČR mezi veřejností a zprůhlednit její hospodaření? Především chci říci, že 100 dní pro orientaci v tak specifickém resortu, jako je obrana, je pro člověka, který neměl v podstatě žádný kontakt s armádou, velmi krátká doba. V této souvislosti oceňuji skutečnost, že pan ministr v prvních týdnech žádná zásadní opatření nepřijal. Svědci to o jeho uvážlivosti. I ostatní členové branného a bezpečnostního výboru respektují zmíněných 100 dní. Na druhé straně však musím přiznat, že v řadě oblastí očekávám od pana ministra v první Části roku 1995 rozhodnutí, kterými bude reagovat nejen svým postojem, ten už v některých případech vyjádřil, ale i systémovými opatřeními řešícími některé negativní jevy (např. smrt vojáků v souvislosti se strážní službou, šikana), jejichž tragický charakter či nepřijatelný rozsah veřejnost pobuřuje. Stejně tak bude muset pan ministr rozhodnout o opatřeních řešících důležité problémy resortu obrany a armády zvláště. A to včetně zodpovědnosti osob a kontrolovatelného a kontrolovaného harmonogramu realizace těchto opatření. Věřte, že osobní zkušenost mne nutí takto složitě formulovat - ne každý kontrolovatelný harmonogram bývá skutečně kontrolován s důsledky vůči těm, kteří neplnili, co měli a mohli. Rád konstatuji, že plně souhlasím s názory a aktivitami pana ministra v zahraniční oblasti. • Sněmovna schválila rozpočet ČR na rok 1995. Odpovídá podle vašeho názoru 28 miliard korun určených na armádní výdaje potřebám ACR? Odpovídá představám branného a bezpečnostního výboru o výdajích na armádu? Především musím říci, že otázku, zda rozpočet odpovídá potřebám armády, považuji za velmi problematickou. Správně bychom se měli ptát, zda je reálné, aby s využitím těchto prostředků pro resort ministerstva obrany byla zajištěna obranyschopnost naší země. Je velmi potřebné, abychom si všichni uvědomovali, že účelem vynaložení těchto prostředků není existence armády, ani resortu obrany, ale zajištění suverenity, svobod občanů a demokracie v této zemi. Na takto položenou otázku musím říci, že tyto vynaložené prostředky plní dva účely. Zabezpečují podmínky pro transformaci armády ve všech směrech. z nichž, a to zdůrazňuji, otázky zbraňových systémů zdaleka nejsou nejdúležitější. Dále tento rozpočet signalizuje navenek, a to jak vůči našim přátelům, tak vůči potenciálním nepřátelům, že jsme zemi. která, i když má své ekonomické problémy odpovídající současné tázi transformace naší společnosti, je rozhodnuta přiměřenou část státního rozpočtu věnovat na obranu své země. • V jakém stadiu přípravy, projednávání, event. realizace jsou základní strategické materiály: Vojenská doktrína ČR, koncepce armády ČR, Systém plánování, programování a rozpočtování armády ČR? Co se týká zmíněných materiálů, kromě plánování, mám poněkud jiný názor než naše vláda. Soudím-li podle průběhu projednáváni řady materiálů dotýkajících se bezpečnosti na- ší země, nemohu se zbavit dojmu, že vláda se snaží vliv Parlamentu omezit na minimum. Například v minulých dnech byl ve vládě opakovaně projednán materiál, jehož obsahem je vojenská strategie České republiky, aniž byl jakkoliv příslušnému výboru Parlamentu předložen k projednání a zdůrazňuji, že nemluvím o schvalováni. Výsledky projednání by umožnily ministru obrany před předložením materiálu do vlády případné připomínky poslanců zvážit, všichni poslanci by mohli informovat své politické orgány a koaliční poslanci by informovali »své" ministry ve vládě. Zvýšila by se tak pravděpodobnost, že rozhodnutí vlády bude skutečně koaličním rozhodnutím, dokonce i se zvážením názorů nekoaličních politiků. Právě o tom je demokracie a zvláště pak v otázkách dotýkajících se tak základních problémů, jako je bezpečnost státu. Z chování některých členů vlády vůči Parlamentu jsem nucen vyvodit, že Parlament je instituce, jejíž samotná existence je obtěžuje. Je to pro mne samozřejmé nepřijatelné. Neformální rozhovory s ministrem Holanem na toto téma naznačují naději, že si i v této věci s ním výbor bude rozumět. Věřte, že to, o čem hovořím, nejsou jakési prestižní hrátky mocine-nasytných politiků, ale naopak výraz odpovědnosti poslanců vůči svým voličům za realizaci té politiky, které dali své hlasy. K systému plánováni, programování a rozpočtování armády. Jedná se o převzetí normálního systému podvojného účetnictví, který v armádě vůbec neexistoval. Dále se jedná o to, že rozpočtové náklady zahrnuji delší období než jednoho roku, tak aby posuzovatelé rozpočtu věděli, jaké důsledky bude mít jejich rozhodnutí pro další roky. Cílem těchto opatření je postupné zpruh led nová ní rozpočtu. Letos je to již výrazně lepší než loni a příští rok to bude lepší než letos. Učí se armáda, učíme se i my. V této oblasti byt nejen nastoupen správný směr. ale bylo v něm i výrazné postoupeno. cifikace již podléhá požadavku Utajení. Akviziční plán na léta 1995-2005 zahrnuje 22 oblastí výzbroje a ACR by na jeho realizaci rádu získala 120 miliard Kč. Do této sumy navíc spadaj í i investice stavebního charakteru (18,2%) a náklady na realizaci ekologického programu ACR (0,1 %). Ačkoli z prosté početní operace vyplývá, že by AČR chtčla ročně investovat v prů-méni okolo dvanácti miliard, státní rozpočet na rok 1995 jí na investice dává 5,5 miliardy a z nich na realizaci Akvizičního plánu jen čtyři. Nový systém plánování, programováni a rozpočtování bude tedy od prvních dnů svého fungováni nucen prokazoval slibovanou pružnost. Percentuální podíly jednotlivých skupin vojenské techniky na celkových nákladech udává tabulka na str. 30. Pro zajímavost lze uvést, že např. v letošním roce by ACR ráda nakoupila téměř veškeré radiovybaveni. polovinu priizkumných prostředků, informační systémy, terénní a přepravní automobily, střední transportní letouny i některé prostředky za-jišiění leteckého provozu a protivzdušné obrany. Naopak na bojové vrtulníky, protilcladlové raketové komplety nebo rušičky přijde řada až kolem roku 2000. LIJQ Závěrem nezbývá než zdůraznit, že začínající rok bude pro resort obrany obdobím významných zkoušek. Po sta dnech hájení bude novy ministr muset potvrdil oprávněnost svého jme-nování. Armáda má v letošním roce dosáhnout výsledného stavu 65 tisíc mužů a do 31. prosince dokončit svou základni transformaci. V tomto roce se rovnčž dozvíme, jak začal fungoval nový systém armádního hospodaření a jak se daří realizovat plán jejího přezbrojení. Nezanedbatelnou, byť ne zcela komplexní prověrkou ACR bude i pět mezinárodních cvičení v rámci projektu Partnerství pro mír. Našemu symbolickému -armádnímu vozu* je zkrátka do roku 1995 třeba popřát Šfasnou cestu. václav Smejkal FOTO MILAN KNAIBL a CTK