Program NSIP, jeho fungování a role v Severoatlantické alianci Por. Ing. Gamil Al-Madhagi Investice do společné infrastruktury NATO představují významnou oblast spolupráce mezi členskými státy Severoatlantické aliance a jsou základním pilířem plánování jejich společné obrany. Za účelem organizace a koordinace tohoto významného úkolu disponuje NATO Programem bezpečnostních (obranných) investic NATO (NSIP - NATO Security and Investment Programme), který Alianci slouží k zabezpečení nezbytných zdrojů k pokrytí investic tohoto typu. Cílem článku je popsat fungováníprogramu NSIP, vymezit jeho moderní historii, ohodnotit současný stavjeho užívání členskými státy a zformulovat návrhy opatření, které by v budoucnu umožnily ČR lépe využívat společné zdroje tohoto programu. 1. Vymezení a úloha programu NSIP Program NSIP je program určený k financování, úpravě a pořizování stěžejní alianční infrastruktury nezbytné k zabezpečení požadovaných operačních schopnost'NATO. Jeho prostřednictvím je financováno budování, úprava a pořizování Leteckých a námořních základen, strategických skladů, páteřních radarových systémů apod. Pro národním vojenská velitelství představuje možnost zabezpečit finančně náročnou infrastrukturu ze společného zdrojového rámce Aliance. Program NSIP přímo přispívá ke zlepšování obranných schopností NATO a zvyšováníinteroperability mezi členskými státy. Kromě vojensko-strategických úkolů plní program NSIP důležitou úlohu i v oblasti politické, kde směřuje zejména k těmto cílům: 1. Prohloubení procesů směřujících k posílení soudržnosti Aliance a zajištění existence silné transatlantické vazby. 2. Potvrzení vzájemné solidarity mezi Spojenci s ohledem na zabezpečení existujících 3. Pokračovánív dělbě úkolů, rizik, odpovědnosti a nákladů a užitků, které napomáhají udržovat vysokou úroveň vzájemné koheze. [1] K vymezení úkolového rámce byly pro fungování program u N SIP zformulovány tři základní principy. Ty se snaží vést tento program k co nej efektívnej Šímu vynakládání společných zdrojů při zajištění maximálního společného užitku Aliance. Výše zmiňované principy jsou následující: 1. Vzájemná spolupráce a společná odpovědnost za bezpečnost celé Aliance. 2. Založení jednotlivých programů na skutečných obranných potřebách NATO jako 3. Podpora těch projektů, které jsou mimo odpovědnost a/nebo možnosti pořízení jednotlivých států, ale jsou potřebné pro Alianci jako celek. S ohledem na vysokou ekonomickou náročnost projektů spojených se zabezpečením společné alianční infrastruktury byly rovněž vytvořeny předpoklady jejich potřebného zaměření. úkolů. celku. 97 Aby mohl být projekt financován z programu NSIP, pak by měl spadat do některé z následujících kategorií: 1. Včasné a přesné pořízení informací, jejich ověření a vyhodnocení. 2. Přizpůsobivé, výkonné a mobilní komunikační a informační systémy. 3. Společná logistika schopná rychlého nasazenív rámci multinacionálních sil. 4. Odpovídající kapacity k přijetí spojeneckých sil. 5. Strategicky rozmístěné skladové a opravárenské kapacity. 6. Regionální dopravní síť vhodná k využití spojeneckými vojsky. [2] 2. Historie Program bezpečnostních investic NATO slouží od roku 1951 členským státům Aliance k zabezpečení společné stěžejníinfrastruktury. Za zásadní přelom vjeho existenci je možné považovat rozpad Varšavského paktu. S ohledem na změny v oblasti hrozeb a rizik bylo nutné společné alianční financování infrastruktury reformovat. Spojenci si plně uvědomovali, že ačkoliv hlavním úkolem Aliance zůstává ochrana míru v Severoatlantickém regionu, tak rovněž narůstá význam operací, které vyžadují řízení ve smyslu krizového managementu. Bylo tak nezbytné zabývat se otázkou, jak vytvořit takový systém páteřníinfrastruktury, která by podpořila přechod k menším, ale zároveň více flexibilním a mobilním silám, schopným rychlého nasazenív rámci mnohonárodnostních kontingentů. [3] Významným impulzem pro změnu fungování infrastrukturního programu NATO byla londýnská konference v roce 1990, na které se v důsledku změny mezinárodního bezpečnostního klimatu spojenci shodli na nutnosti restrukturalizovat NATO a schválili novou strategickou koncepci. [4] V důsledku odmítnutí zprávy NMA (NATO Military Authorities) v březnu 1991 zahájil vojenský výbor NATO zásadní revizi Infrastrukturního programu NATO. Zároveň byla Severoatlantickou radou ustanovena ad hoc skupina k posouzení národních, politických, ekonomických, procesních a jiných faktorů, které bylo nutné zvážit s ohledem na snahu vytvořit nový program financování společné infrastruktury. Prvotnívyhodnocenínejširších vojenských principů, na kterých měl být postaven budoucíinfra-strukturníprogram NATO poskytlvojenskývýborSeveroatlantickéraděv červnu 1991. Tato zpráva obsahovala doporučení kvantifikovat společně financovanou i národně zabezpečovanou infrastrukturu prostřednictvím souborů opatření k zajištění obranyschopnosti, [5] které by byly přímo propojeny s implementací strategické koncepce Aliance a jasně zapadaly do plánovacího procesu společných sil. Vojenský výbor také zformuloval postup při vytváření CP (Capability Package), definovaljeho obsah a předložil Severoatlantické radě (NAC) interní zprávu k projednání tohoto řešení s vrchními velitelstvími a členskými státy. Severoatlantická rada vzala tuto zprávu na vědomí, ale vyžádala si na jaro 1992 konečné stanovisko vojenského výboru (MC). To mělo rovněž obsahovat posouzení dopadu CP na přijatou strategickou koncepci NATO, strukturu sil, jednotlivá velitelstvía koncepci budoucího rozvoje Aliance. [6] I přes jisté nesrovnalosti ohledně propojení zvažovaného systému CP s plánovacími procedurami alianční obrany dospěly Severoatlantická rada i vrch ní velitelství k názoru, že přechod na systém plánování infrastruktury prostřednictvím CP je možný prakticky okamžitě. Bylo stanoveno, že veškeré budoucí společně financované aktivity Aliance, včetně společné infrastruktury, musí být v přímé souvislosti se Strategickou koncepcí NATO a že minimální rozsah infrastruktury financované ze společných zdrojů musí být stanoven v ráma příslušného CP. Užití společných zdrojů bylo omezeno na investice do infrastruktury, které 98 společně s přidělenými silami a jinými zásadními bezpečnostními činiteli umožňují zodpovědným vrchním velitelstvím dosahovat požadované úrovně vojenských schopnost'. Ohledně CP byl stanoven požadavek nutného „zřejmého" zlepšenívojenských schopností a to i v případě, že se jeho prostřednictvím pořizuje pouze dílčí část architektury sloužící k naplnění nějakého širšího požadavku. Velikost CP byla specifikována tak, že každý CP musí být tak velký, aby umožňoval lepší kontrolu a monitorování plánovacia implementační fáze. Tím mělo být do budoucna zabezpečeno, že program je dostatečně flexibilní s ohledem na možné alternativy budoucího vývoje. [7] Na závěr byla za účelem pokrytí všech předchozích požadavků vytvořena Nejvyššírada pro zdroje (SRB - Senior Resource Board) jako orgán s nejširší odpovědností za společné financování v rámci Severoatlantické aliance. Prozatím posledníz řady změn v organizaci programu společnéinfrastruktury byla představena na NSIP konferenci, která se uskutečnila v roce 2005 v bulharské Sofii. Jejím alem bylo sladit fungování programu NSIP s existencí dvou vrchních velitelství NATO (ACO a ACT) a vymezit jeho další směřování. V průběhu konference se členské státy rozhodly o nutnosti přechodu od statické infrastruktury k infrastruktuře mobilní, kterou je možné pružně rozmístit v krizových oblastech. Také bylo dosaženo shody ohledně zaměření projektů z programu NSIP.Tybymělysměřovatzejména ke zvýšení kompatibility, integrity, komunikace a toků informací mezi spojena. Kvůli úsporám v oblasti zdrojů bylo rozhodnuto, že nově navrhované CP se budou zaměřovat na využití stávajía' infrastrukturyjakvjednotlivých zemích, taki v oblastech operaa'. Při plánování nových schopností Aliance by pak CP měly odrážet reálné možnosti členských států. Také byl přehodnocen systém pláno-váníspolečnéinfrastruktury prostřednictvím Revize obranných požadavků (DRR- Defence Requi-rements Review), která je založena na desetiletém plánovaa'm horizontu. Členské státy se shodly, že vzhledem k rostoua'náročnosti zajišťování ob ranných schopností Aliance bude vhodnější opírat se při plánování infrastruktury o horizont v délce dvaceti let, který je zachycen prostřednictvím dlouhodobých požadavků schopností (LTCR- LongTerm Capability Requirements). 3. Vlastní fungování programu NSIP 3.1 Zúčastněné výbory Hlavníaliančníorgány, které se zabývajíschvalováním a realizací i n věsti c z programu NSIP, jsou Nejvyšší rada pro zdroje, výbor pro infrastrukturu a odbor bezpečnostních investic (SID - Security Investment Directorate) mezinárodního štábu NATO. V současnosti se jedná o tři nezávislé subjekty, které si poskytují vzájemnou podporu při schvalování a implementaci investic směřujících do společné infrastruktury NATO. Vzhledem k IC (Infrastructure Com-mittee) plní ředitel SID úlohu jeho předsedy. Dále se na fungování programu NSIP podílí také strategická velitelství (ACO a ACT), která se vyjadřují k nutnosti investic pro dosažení minimálních vojenských požadavků s ohledem na DRR [8], mezinárodní vojenský štáb, který představuje reprezentaci mezinárodního vojenského velenís ohledem na komplexnější záležitosti spojené s realizacemi investic [9] a agentury NC3A [10] a NACMA [11], NAMSA a další. 3.2 Propojeni strategického plánováni schopností NATO s programem NSIP Pro potřebu sladění společného plánování sil a zdrojů byl vytvořen poměrně složitý systém plánovacích aktivit. SC (Strategie Commands, ACO a ACT) stanovují minimální vojenské 99 požadavky za účelem naplnění úrovní ambicí NATO (LOA - Level of Ambitions) pro nejméně desetiletý horizont na základě předpokládaného vývoje bezpečnostního prostředí. Tyto minimální vojenské požadavky jsou zformulovány na základě vojensko-politického zadání, strategického zpravodajského odhadu (NATO Strategie Intelligence Estimate), posledních zpracovaných analýz, zkušenost'nabytých během vojenských operacíatd. Zároveň SCvpraxi využívají za účelem určení minimálních vojenských požadavků i podporu dalších subjektů, zejména pak mezinárodního štábu a mezinárodního vojenského štábu. Základním nástrojem, který SC v současné době užívajípro potřeby určování potřebného rozsahu a struktury aliančních silje DRR.Ten představuje efektivní nástroj ke stanovení potřebné velikosti a struktury sil NATO vzhledem k nejsiršímu možnému spektru operačních scénářů, které mohou nastat. V p rvi fázi j e zformulován pouze vojensky, jako podklad pro dočasné plánování sil a prostředků. Po vydání MG (Ministerial Guidance) dochází ještě k jeho dalšímu upřesnění na základě politických rozhodnut'členských států. Velitelství ACT (Allied Command Transformaf on) je následně zodpovědné za rozpracování DRR na úrovně jednotlivých členů, tak aby byly pokryty potřeby v souladu s plánovaným rozsahem a strukturou aliančních sil uvedených v DRR. 3.3 Proces zpracování, schvalování CP Ve vztahu k DRR představuje CP dokument představujíc soubor stěžejní infrastruktury, kterou je nutné zabezpečit ze společných zdrojů Aliance, tak aby byly pokryty potřeby aliančních sil stanovené vrchními velitelstvími. Celkově musí CP obsahovat jasné vymezení hlavního úkolu, kjehož zabezpečení směřuje a vojenské schopnost, jejichž zlepšenívyvolá. Dále musí obsahovat: □ požadavek na národní a společné financování infrastruktury, □ dostupnou infrastrukturu stejného typu, která byla identfikována v inventáři NATO, □ předběžný odhad nákladů zvažovaného CP, □ dopady na zdroje NATO, které vyplývají z realizace CP v oblasti lidských zdrojů a zabezpečení provozu a údržby, □ vyhodnocení dopadu na operační schopnosti od příslušného vrchního velitelství. [12] Předmětem programu NSIPje zabezpečení odpovídající infrastruktury pro plánované potřeby aliančních sil, které jsou stanoveny v DRR. S ohledem na jejich plánovaný rozsah a strukturuje přezkoumáván současný stav na územíjednotlivých členských států a v případě, že infrastruktura daného státu/států nevyhovuje, pak SC [13] dává návrh na vytvoření CP. Následně hostitelská země ve spolupráci s odpovědným SC provádí prvotní odhad nákladovosti CP tzv. TACE (Type A Cost Estimate). 3.3.1 Normální průběh požadavku na CP Po dokončení odhadu nákladů typu A (TACE - Type A Cost Estimate) docházív případě normálního průběhu realizace CP k analýze (sereeningu) invesf ce na ACO nebo ACT, v závislosti na charakteru invesf ce. Zároveň jsou jednotlivá CP projednávána formou národních mítinků, kde se k nim vyjadřují jednotlivé členské státy a na Bi-SC CP Review Board [14]. V případě, že žádná ze zúčastněných zemía složek proti projednávanému CP nic nenamítá, pakje ukončený proces zpracování CP a je postoupen k doporučení do MC (Military Committee) a SRB (Senior Resource Board). Po získání doporučení v obou těchto orgánech je mu přidělen stupeň 100 priority realizace a je postoupen ke schválení do NAC (North Atlantic Council). Schválení příslušného CP v NAC završuje normální proces schvalování CP. 3.3.2 Urgentní průběh požadavku na CP V případě urgentního požadavku na zabezpečeníinvestice z programu NATO NSIPneníCP, kterého se požadavek týká, postupováno ke „screeningu" a doporučení, aleje přímo postoupeno ke schválení Bi-SC CP Review Board. Proces zpracování i schvalování je pak ukončen v okamžiku schválení CP v Bi-SC CP Review Board. 3.4 Implementace CP Proces implementace CPje zahájen jeho postoupením do IC, za účelem získání příspěvku na zpracování specifikace technických řešení projektu. Některé státy ovšem preferujívlastní prvotní profinancování zpracování specifikace z vlastních zdrojů, s tím že navrácení těchto prostředků nárokují až dodatečně z programu NSIP. Následně každá z národních vlád, které se daný CP týká, zpracovává specifikace technických řešení a kalkulaci předpokládaných nákladů prostřednictvím druhotného odhadu nákladovostiTBCE (Type B Cost Estimate). Každý z národních projektů z daného CPje předán IC k posouzení a schválení. IC zároveň určuje způsob pořízení investice, který může být buď mezinárodní, národní nebo prostřednictvím určeného dodavatele. Kjinému než mezinárodnímu pořízení investice je nezbytný konsenzus ostatních členských států. Tím je program připraven k realizaci. Po vlastním provedení investice je proveden alianční „screening" pořízené infrastruktury. Pokud je vše splněno v souladu s požadavkem, pakje investice zařazena do evidence NATO, a naopak pokud existují nedostatky, pakje hostitelská země vyzvána k jejich odstranění (obr. 1). D RR SC (ACO.ACT) + (KiSSupňyCh i Deŕí/tŕca poíůdavtiú obsahujte! TAC£ ACO/ACT tvorca CP —^Nations Meeting -►Bi-SC CP Review Board Schváleni NAC. -Doporučení MC /1 -Doporučení SRB Žádáni Jednomu /dodavateli IC screening/ .. "a autorizace K* UěfOdrí vyber, riřem Mezinárodni vyber, řízeni Hostilelská Bi-SC CP Review Board Provedeni --. Závěrečný audit NAC <*-^'*IBAN * Legenda: ic ACO Allied Command Operations ACT Allied Command Transformation APF Advanced PLanning Fund Bi-SC obě vrchní veLiteLství (ACO a ACT) CP Capability Packages DRR Defence Requirements Review IBAN IC MC NAC SC SRB TACE TBCE IC - Akceptace provedení , /z zavedeni do ' inventáře NATO International Board of Auditors for NATO Infrastructure Committee MiLitary Committee North AtLantic Council Strategic Command Senior Resource Board Type A Cost Estimate Type B Cost Estimate Obr. 1: Prvky procesu dLouhodobého pLánování a jejich vzájemné vazby (Přepracováno podle CP Development Process za podpory stálé delegace ČR při NATO) 101 3.5 Financovaní projektů z programu NSIP Jakjižbylo dříve uvedeno, tak se na projektech programu NSIP členské státy podílí v rozsahu jim stanoveného cost-share. Samotné financovaní projektů z programu NSIP pak probíhá dvoustupňové. V první fázi dochází ke stanovení rozpočtového stropu a ve druhé k vlastnímu financováníprojektu, které se uskutečňuje v půlročních cyklech. Rozpočtový strop je vytvářen na základě požadavku mezinárodního sekretariátu NATO (IS-International Staff), který v této souvislosti plní funkci správce rozpočtu. Požadavek je dále postoupen k projednání IC, který jej projedná a s ohledem na ekonomickou náročnost investice a navrhne výši jejího příspěvkového stropu. Výše rozpočtového stropu se stává součástí MTRP (Medium Term Resource Pian) a je schvalována SRB. Pokud tato část schvalovacích procedur proběhne bez problémů, pak je postoupen individuální příspěvkový strop ke schválení do NAC. Vlastní financování projektů probíhá na základě požadavků jednotlivých národních vlád, které jsou obsaženy v pololetně zpracovávaných zprávách o hospodaření SAFR (Semi-An-nual Financial Report). Ty jsou předmětem „screeningu" v rámci IS. Po jejich prověřeníjsou postoupeny ke schválení IC a v případě kladného vyjádření dochází k uvolnění finančních prostředků a k jejich zaslání jednotlivým národním vládám. Národní vlády tyto prostředky využijí k zabezpečení pořízení investice v daném pololetí. Využití těchto prostředků v rámci tohoto pololetí je pak opětovně zapracován do SAFR a slouží k revizi při projednání dalšího přidělení prostředků na danou investiční akci. V případě, že je v daném pololetí investice ukončena, pak není třeba zapracovávat výsledek plnění do SAFR, ale namísto toho provádí finální audit IBAN (International Board of Auditorsfor NATO). Výsledek auditu je postoupen k projednám'IC, který sumarizuje ukončené projekty v daném pololetía předkládá souhrnnou zprávu o auditu NAC. NAC uzavírá tento proces přijetím zprávy, případně žádostí o její další doplnění (obr. 2). Požadavek ^navrhuje SRB NAC -Schváleni IľLx.^..^.._^schvalme -► příspěvkového f*» správce -► prvkového-schvaluje-> ™™ I|f rozpočtu (IS) stom MTRP stropu NSIP ř Ě « '« stropu Návrh požadavků národních vlád v rámci SAFR ►Screening IS-* Schválen i IC- Obdržení prostředků národními vládami Realizace prújekLu IBAN-roční souhrnný audit financováni projektů IC do póru či ^souhrnný audit, k predložení do NAC NAC bere na ^vědomi výsledek auditu Zdroj: Vlastní za podpory stálé delegace ČR při NATO Legenda: IS International Staff IC Infrastructure Committee SRB Senior Resource Board MTRP Medium Term Resource PLan NAC North AtLantic CounciL SAFR Semi-AnnuaL FinanciaL Report IBAN International Board of Auditors for NATO Obr. 2: Průběh financováníprojektu pořizovaných z programu NATO NSIP 102 4. Dosavadní úspěšnost členských států při získávání zdrojů z programu NATO NSIP Významným bezpečnostním i ekonomickým aspektem členstvív NATO je schopnost angažovat se v projektech alianční obrany. Ty v případě jejich společného financování umožňují členským státům získávat nejmodernějšítechnologie bezvýrazného zatíženíjejich národních obranných rozpočtů.Vzh ledem k tomu, že jsou tyto společné projekty pořizovány z celoali-ančních zdrojů a každý stát na ně tedy vydává podíl odpovídající jeho cost-share, měla by být rovněž hodnocena schopnost států získávat investice z programu NSIP k jejich realizaci na vlastním území. Schopnost využívat tyto společné zdroje je možné hodnotit prostřednictvím poměrového ukazatele p. p =^xl00% P o - prostředky obdržené z NSIP p - prostředky poskytnuté do NSIP Tento jednoduchý ukazatel bude dále využit k ohodnocení schopnosti členských států využívat zdroje z programu NSIP mezi roky 1993 až 2005.1 přesto, že tento typ vyhodnocení skrývá řadu nedostatků, zdá se být vhodný alespoň k základnímu rozboru situace v oblasti čerpání společných zdrojů z NSIP. Současně je nutné brát na vědomí existenci zejména následujících omezení, která vypovídající schopnost těchto výsledků částečně degradují. 1. Tímto způsobem nemůže být vyhodnocena úspěšnost členů, kteří vstoupili do NATO v roce 2004. Vzhledem k administrativním omezením je nadmíru složité realizovat investice z programu NSIP v takto krátké době. 2. Pozice členských států, které vstoupily v roce 1999 je zkreslena s ohledem na to, že po vstupu do Aliance jsou standardně realizovány některé projekty (např. výstavba či modernizace páteřních letišť nebo radarů). 3. Projekty jsou udělovány na základě plánování společných sil, které v tomto případě probíhá v ACT Norfolk, kde některé státy prozatím nemají své zástupce. 4. Ze společných zdrojů v rámci NSIP jsou realizovány i další investice v rámci strategických velitelství a agentur (např. ACO, NAMSA, NACMA, NC3A, SACLANTatd.) Pokud má ukazatel hodnotu 100%, pak členský stát získal z programu NSIP prostředky ve výši odpovídající jeho příspěvku, pokud je vyšší, pak stát obdržel více než přispěl, pokud nižší, pak je tomu naopak. Vzhledem k omezením na straně států, které vstoupily do NATO v roce 2004, jsou vtab. 1 vynechány údaje o jejich podílech na čerpání prostředků z programu NSIP. U ostatních hodnocených zemí je na jedné straně možné identifikovat skupinu, která do programu NSIP převážně přispívá (Kanada, USA, Belgie) a na straně druhé skupinu, která z něj prostředky převážně získává (Turecko, Řecko, Portugalsko). Otázka, která musí být do budoucna dále zkoumána je zda-li je takové rozdělování společných prostředků způsobeno skutečnými potřebami investic do společné infrastruktury v těchto zemích, nebo zda-li je tento stav způsoben jinými faktory. Může se jednat například o efektivní národní lobby, způsob 103 Stát Obdrženo Poskytnuto Rozdíl 0-P 1. Belgie 720 994188 1 287 840 361 -566 846 173 55,98% 2. Bulharsko 0 1490 096 - - 3. Česká republika 40 744 631 28 853 762 11 890 869 141,21% 4. Dánsko 692 090 225 947 351 106 -255 260 881 73,06% 5. Estonsko 0 468 323 - - 6. Francie 980 563 341 1101 611 008 -121 047 667 89,01% 7. Itálie 1 949 557 991 2 101 430 685 -151 872 694 92,77% 8. Kanada 80 556 413 1 544 703 285 -1464 146 872 5,22% 9. Litva 9 984 398 894 064 - - 10. Lotyšsko 0 596 030 - - 11. Lucembursko 58 779 087 54 575 322 4 203 765 107,70% 12. Maďarsko 88 932 393 20 839 057 68 093 336 426,76% 13. Německo 5 326 539 182 6 247 796 247 -921 257 065 85,25% 14. Nizozemsko 831 882 105 1 312 386 345 -480 504 240 63,39% 15. Norsko 1 978 760 942 787 716 355 1 191 044 587 251,20% 16. Polsko 121 389 206 79 479 896 41 909 310 152,73% 17. Portugalsko 563 514 615 70 239 102 493 275 513 802,28% 18. Rumunsko 34129 4 853 393 - - 19. Řecko 1 670182 308 222 622 558 1447 559 750 750,23% 20. Slovensko 0 1 958 408 - - 21. Slovinsko 0 1 106 908 - - 22. Španělsko 96 365 729 127 691 903 -31 326 174 75,47% 23. Turecko 4 320 101 818 284 306 592 4 035 795 226 1519,52% 24. USA 1 188165 405 7 639 376 865 -6 451 211460 15,55% 25. Velká Británie 2 464 264 224 3 289 387 974 -825 123 750 74,92% Zdroj: Vlastní za přispění stálé delegace ČR při NATO Pozn.: Rozdíly a podíly nových členských států jsou vzhledem k již zmíněné nevhodnosti vynechány. Hodnoty jsou uváděny v EUR. Součty sloupců se nemusí rovnat s ohledem na financování investic v rámci strategických velitelství a agentur. Tab. 1: Poměry mezi výší obdržených a poskytnutých prostředků jednotlivými členy v rámci programu NSIP v Letech 1993 až 2005 přípravy projektů, podílení se na klíčovém p lán ování infrastruktury nebo zda-li je tato výše pouze vyvolána velikostí cost-share, který stanovuje i míru podílu na financování NSIP. Zvláště zajímavých výsledků v této souvislosti dosahuje Turecko, které dokázalo od roku 1993 získat z programu NSIP téměř 1520% prostředků, které do něj v těchto letech vložilo. Bohužel bližšíinformace o konkrétních projektech nejsou k dispozici, a proto nebude schopnost Turecka využívat společné zdroje z programu NSIP dále rozebírána, ale pouze se omezím na její podtržení. 5. ČR a program NSIP V případě hodnocení úspěšnosti České republiky při získávání prostředků z programu NSIP je situace poněkud komplikovanější. Vzhledem ke skutečnosti, že ČR vstoupila do NATO 104 až v roce 1999, není možné posuzovat uvedené výše přijatých a poskytnutých finančních prostředků z programu NSIP shodným způsobem jako v případě „starých" členských států. Vzhledem k administrativně náročným procedurám tradičně nedochází v prvních letech členstvív Alianci k žádnému čerpání prostředků ze společného infrastrukturního programu. Jak odráží tab. 2 a obr. 3. v případě ČR bylo toto období přibližně tříleté. Zlom nastal v roce 2002, kdy se rozběhly první investiční projekty NSIP na území ČR. U nových členských států se ale standardně přistupuje k investicím do infrastruktury spadající do oblastí páteřních Letišť a radarů, atak není možné uvedené hodnoty čistě interpretovat jako úspěch v získávání investic do společné aliančníinfrastruktury. Je možnéjej pouze považovat za potvrzení skutečnosti, že ČR mezi roky 1999 až 2004 z programu NSIP více prostředků obdržela, než do něj poskytla. Tato situace se však může po doběhnutí současných investičních akcí podstatně změnit a ČR by se mohla stát pro program NSIP čistým přispěvatelem, jak je tomu například u již zmiňované Kanady nebo Belgie. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem CeLkem poskytnuto do NSIP 1 084,65 3 583,83 3 973,09 5 310,13 4 325,73 5 221,99 23 499,42 Prostředky od ostatních zemí 285,84 0 0 3 646,14 6 130,40 7 620,75 17 683,14 Platby ČR pro ČR 942,43 1 886,55 1 474,56 2128,33 609,54 5 221,99 12 263,40 CeLkem přijato z NSIP 1 228,27 1 886,55 1 474,56 5 774,47 6 739,95 12 842,74 29 946,54 Zdroj: MO, 01 NSIP SV, Praha 2006 Tab. 2: Výše přijatých příspěvků ČR z programu NSIP (v tis. eur) 14 000 12 000 10 000 I 000 6 000 4 000 2 000 1999 2000 2001 2002 2003 l Prostředky přijaté od ostatních zemí i. ' . i Platby ČR pro ČR -Celkem přijato z NSIP --Celkem poskytnuto do NSIP 2004 Zdroj: MO, 01 NSIP SV, Praha 2006 Obr. 3: Výše prostředků poskytnutých a přijatých ČR v Letech 1999-2004 z programu NSIP (v tis. eur) Na základě výše zmíněných skutečnostíje možné uvést několik opatření, které by do budoucna umožnily předejít situaci, ve které by se ČR stala v rámci programu NSIP čistým při- 105 spěvatelem. Uvedené možnosti jistě nepředstavují vyčerpávající seznam opatření, i přesto se dle mého názoru jedná o klíčová opatření. 1. Zajistit ČR přístup k rozhodování o strategických potřebách Aliance prostřednictvím přítomnosti jejích zástupců v orgánech ACT Norfolk. 2. Aktivní lobování za budování společné alianční infrastruktury na území ČR napříč všemi zúčastněnými složkami MO a obou strategických velitelství. 3. Tvorba databáze obsahující všechny Aliancí zvažované projekty v oblasti infrastruktury včetně jejich specifik a databáze obsah ující stávající nevyužité infrastrukturní kapacity AČR včetně jejich specifik. 4. Ujasnění postupu při zadávání veřejných zakázek týkajících se pořízení společné Alianční infrastruktury na území ČR, tak aby v důsledku administrativních průtahů nemohla být snižována kredibilita ČR. 5. Realizace opatření směřujících k většímu zapojení českých firem do programu NSIP mimo území ČR. 6. Odpovídající personální pokrytí výše uvedených kroků. Závěr Cílem tohoto článku bylo popsatfungováníprogramu NSIP, vymezitjeho moderní historii a zformulovat návrhy opatření, která by v budoucnu umožnila ČR lépe využívat společné zdroje ztohoto programu. S ohledem na fungováníprogramu NSIP byl vymezen jeho účela orgány, které se investicemi do společné infrastruktury v NATO zabývají. Také byl rozebrán systém plánování, schvalovánía implementace CP a systém financování projektů. Pro lepší pochopení organizace a smyslu programu NSIP byla v krátkosti vymezena jeho moderní historie a byly podtrženy základní aspekty, které ovlivnily formová ní program u NSIP po rozpadu Varšavské smlouvy. Vzhledem k významnosti této problematiky bylo provedeno vyhodnocení úspěšnosti členských států při čerpání prostředků z programu NSIP. Na základě výsledků byly členské státy rozděleny do dvou skupin. Na státy čistě přispívajícív čele s Kanadou, USA a Belgií a na státy čistě benefitující, kde dominovaly zejména Turecko, Řecko a Portugalsko. Pozice ČR byla hodnocena prostřednictvím dostupných údajů z let 1999 až 2004. Během prvních třech let členství v Severoatlantické alianci ČR nezaznamenala významnější přísun prostředků za účelem výstavby společné infrastruktury NATO. Tento trend se obrátil až v roce 2002 s rozběhem investic do páteřních letišť NATO. V současné době se ČR řadí mezi státy benefitující, avšak je možné že se po doběhu současných investičních aktivit stane čistým přispěvatelem. Na závěr byly zformulovány alespoň obecné principy, které by měly takovéto situaci zabránit. S ohledem na ně považuji do budoucna za klíčové provést analýzu systému získávání zakázek k pořízení společné infrastruktury, a to zejména u Turecka a Řecka, zajistit přítomnost českých zástupců v orgánech ACT, které provádí plánování vojenských požadavků, a zabránit administrativním komplikacím již schválených investic. Poznámky: [1] North Atlantic Council, Renewalof Infrastructure Programme, C-M (93) 38 (Finál), 18 June 1993, s. 4 a 5. [2] North AtLantic MiLitary Committee, Memorandum for the Secretary GeneraL North AtLantic Treaty Organiza-tion, MCM-PAA-031-92, 6 May 1992, s. 1-9 a 1-10. 106 [3] North AtLantic Military Committee, Memorandum for the Secretary General. North AtLantic Treaty Organization, MCM-PAA-031-92, 6 May 1992, s. 1-9. [4] C-M (91) 88 Final 15 November 1991. [5] Capability Package (CP) - souhrn dokumentů NATO, postupů a činností, které na zákLadě rozboru existujícího stavu obranyschopnosti směřují k dosažení strategických a operačních potřeb NATO (definice dLe RMO 14/2005). [6] North AtLantic MiLitary Committee, Memorandum for the Secretary GeneraL North AtLantic Treaty Organization, MCM-PAA-031-92, 6 May 1992, s. 1-1 a 1-2. [7] North AtLantic MiLitary Committee, Memorandum for the Secretary GeneraL North AtLantic Treaty Organization, MCM-PAA-031-92, 6 May 1992, s. 1-7. [8] V tomto případě se jedná především o otázky spojené s vojenskou potřebností jednotLivých projektů. [9] Např. otázky z obLasti koncepčního směřování ALiance. [10] Účastní se IC v pozici „hostiteLského státu" a zabezpečuje koordinaci projektů kategorie veLení a řízení CIS (Communication & Information System). [11] Účastní se IC v pozici „hostiteLského státu" pro obLastACCS (Air Command and ControL System). [12] North AtLantic MiLitary Committee, Memorandum for the Secretary GeneraL North AtLantic Treaty Organization, MCM-PAA-031-92, 6 May 1992, s. 1-7. [13] Pro potřeby operací je to ACO a pro rozvojové a transformační otázky ACT. [14] CP Review Board ACT, ACO. Literatura: Renewal of Infrastructure Programme. BrusseLs: North AtLantic CounciL, 1993. C-M (93) 38 (FinaL). Memorandum for the Secretary General North Atlantic Treaty Organization. B russe Is: N o rth AtLa nti c Mi Lita ry Co m mittee, 1992. MCM-PAA-031-92. NATO Handbook. BrusseLs: NATO Public Diplomacy Division. 2006. ISBN 92-845-0178-4. URL: , [cit. 2006-07-04]. HRADECKÝ, Z. Záznam o jednání: Konference NSIPSofie. Praha: OSP-SOPS MO, 2005. Evidenční číslo: 150-18/ 2005-3691. RMO 14/2005. Seznam použitých zkratek: ACO Spojenecké veLiteLství pro operace (ALLied Command Operations) NACMA H Lavní úřad pro veLení a řízení Letectva NATO ACT Spojenecké veLiteLství pro transformaci (ALLied Command Transformation) (NATO Air Command and ControL System Management Agency) APF fond předběžného pLánování (Advanced PLanning Fund) NAMSA Agentura NATO Logistiku a zásobování (NATO Maintenance and SuppLy Agency) Bi-SC obě vrch ní veLiteLství - Bi Lateral Strategie Commands (ACO a ACT) NC3A Agentura NATO pro konzuLtace, veLení a řízení (NATO ConsuLtation, Command and ControL Agency) CP soubor možností-schopností (Capability Package) DRR revize/hodnocení obranných požadavků (Defence Requirements Review) NMA vojenské orgány NATO (NATO MiLitary Authorities) IBAN mezinárodní auditnívýbor NATO (International Board of Auditors for NATO) NSIP program bezpečnostních investic NATO (NATO Security Investment Programme) IC výbor pro infrastrukturu (Infrastructure Committee) SACLANT Vrchní veLiteLství NATO v Atlantiku (Supreme ALLied Command AtLantic) IS mezinárodní štáb/sekretariát (International Staff) SAFR poLoLetní zpráva o hospodaření (Semi-AnnuaL FinanciaL Report) LOA stupeň ambicí (LeveL of Ambitions) SC strategické veLiteLství LTCR dLouhodobé požadavky schopností (Long Term Capability Requirements) (Strategic Command) SID ŘediteLství pro strategické investice MC vojenský výbor (MiLitary Committee) (Security Investment Directorate) MG ministerská směrnice (Ministerial Guidance) SRB Nejvyšší/H Lavní rada pro zdroje (Senior Resource Board) MTRP střednědobý pLán zdrojů (Medium Term Resource PLan) TACE předběžný odhad nákLadů typu A (Type A Cost Estimate) NAC Severoatlantická rada, rada NATO (North AtLantic CounciL) TBCE předběžný odhad nákLadů typu B (Type B Cost Estimate) 107