BEZPEČNOST JAKO STATEK A
PRODUKCE BEZPEČNOSTI
Ekonomika obrany bezpečnosti
2
CÍL
 vysvětlit pojmy a teorie známé z jiných předmětů
v kontextu úvah o bezpečnosti a bezpečnostní
politice
 ukázat fungování mikroekonomických modelů v
odvětví obrany a bezpečnosti
 získat představu o rozsahu zdrojů používaných v
bezpečnostním systému ČR
2
Ekonomikaobranybezpečnosti

OSNOVA:
 Pojem statku a služby
 Produkční proces a uspokojení poptávky po
bezpečnosti
 Kapitál a personál v bezpečnostním systému
3
Ekonomikaobranybezpečnosti
Klíčová slova: pojem bezpečnosti, statek a služba, veřejný a soukromý
statek, čistý veřejný statek, smíšený veřejný statek, produkční možnosti,
vzácnost ekonomických statků, výstup národní bezpečnostní instituce,
produkční funkce, ekonomické faktory.

DOPORUČENÁ LITERATURA
 SAMUELSON, P., A, NORDHAUS, W., D. Ekonomie. 1.vyd.
Praha: Svoboda, 1992. ISBN 80-205-0192-4
 MUSGRAVE, R., A., MUSGRAVEOVÁ, P., B. Veřejné
finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Management press,
1994. ISBN 80-85603-76-4.
 STIGLITZ, J., E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-454-1.
 PEARCE, DW. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2.
vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-42-2.
 POTŮČEK, M. Trh, stát a občanský sektor jako regulátory
života společnosti. In Potůček, M. et al Veřejná politika.
vyd. Praha: SLON, 2010. ISBN 978-80-86429-50-2, s. 85-
120.
4
Ekonomikaobranybezpečnosti
 Statky (goods) – fyzické komodity, které
přispívají k ekonomickému blahobytu.stát –
statek, něco, co existuje nezávisle na tom, kdo to
vyprodukoval.
 Služby (services) – nehmotné statky, úkon, po
kterém existuje poptávka a jehož cena je
determinová na příslušném trhu.
 Komodita (commodity) – jakákoliv věc vyráběná
pro potřebu nebo směnu na trhu.
5
Ekonomikaobranybezpečnosti
POJEM STATKU A SLUŽBY
 Statek = něco stálého, pevného užitečného.
Goods = vlastnictví, majetek.
 Služba = pomoc, podpora. Services = servus –
otrok.
 Komodita = to, co je užitečné. Commodity =
com+modus = při+měřený (vhodný k čemu).
 Účel = to, co máme u čela, k čemu směřujeme
čelem.
6
Ekonomikaobranybezpečnosti
POJEM STATKU A SLUŽBY
 Veřejný statek = (1) nerivalita spotřeby –
spotřeba statku/služby jednou osobou nesnižuje
dostupnost statku nebo služby komukoliv jinému
(2) ne/vylučitelnost ze spotřeby – ze spotřeby
statku či služby nelze nikoho vyloučit, nebo
vyloučení je buď technicky nemožné, a nebo by bylo
velmi nákladné.
 Čistý veřejný statek (1 i 2 musí být splněno) a
smíšený veřejný statek (1 musí, 2 nemusí být
splněno).
 Soukromý statek = (1 i 2 neplatí).
7
7
Ekonomikaobranybezpečnosti
VEŘEJNÝ STATEK A SLUŽBA
PRODUKČNÍ PROCES (INSTITUCE)
zdroje
náklady/úsilí(energie)/faktory(činitele)
vstup/výstup
transformace (produkční funkce)
(Input/Output)
efekt/výsledek/produkt
cíl/úkol
účel/působnost 8
Ekonomikaobranybezpečnosti
8
legislativa
strategické
dokumenty
ekonomika
státní území/obyvatelstvo
STÁT
9
Ekonomikaobranybezpečnosti
člověk
(státní
pří-
slušnost)
území
(státní
území)
moc
správní
členění
osídlení
společenská
smlouva
emigrace
imigrace
práva a
povinnosti
ekonomika
využití
bezpečnost
1
2
3
vývoz
dovoz
majetkové hodnoty
firmy
řád
vláda
MONOPOL STÁTU NA BEZPEČNOST A
OBRANU
 Westfálský systém (silný národní stát = nejlepší
podmínky pro ochranu života, zdraví a
majetkových hodnot)
 Právo občanů na bezpečnost (společenská
smlouva) a povinnost účasti na bezpečnosti státu
 Obranné a bezpečnostní schopnosti státu
(bezpečnostní systém, ozbrojené síly,
bezpečnostní/ozbrojené sbory, záchranné
sbory/služby)
 Bezpečnostní federalismus (subsidiarita)
 Privatizace bezpečnosti
10
Ekonomikaobranybezpečnosti
PESTOFFŮV
TROJÚEHLNÍK
neformální
společenství
firmy
občanský
sektor
veřejná
správa
11
Ekonomikaobranybezpečnosti
OBČANSKÁ
SPOLEČNOST
TRH STÁT
formální
neformální
anarchismus
12
správní jednotka: stát (národní ekonomika)
druh moci: veřejná moc (veřejná správa) ekonomická moc
část ekonomiky: veřejný sektor soukromý sektor
ekonomický subjekt: vláda domácnosti firmy
odpovědnost za
uspokojení poptávka
nese:
centrální vláda místní (regionální)
vláda (samospráva)
občan podnikatelé
poptávku uspokojuje:
národní
profesionální
bezpečnostní
instituce
obecní
profesionální
bezpečnostní
instituce
svépomoc,
dobrovolné
(spolkové)
aktivity
podnikatelské
subjekty
působnost: celostátní místní místní celostátní
způsob zapojení
pracovní síly:
donucení
výkon povolání
výkon
povolání
-
dobro-
volnictví
výkon
povolání
druh zaměstnaneckého
vztahu:
služební poměr pracovní poměr dobrovolník
(prac.
poměr)
pracovní poměr
USPOKOJENÍ POPTÁVKY PO BEZPEČNOSTI
Ekonomikaobranybezpečnosti
 zákonodárný sbor: zákon – definuje účel (k
čemu, proč) a stanoví úkoly (specifikace účelu) a
přiděluje finanční zdroje.
 moc výkonná (vláda): politika (parametry
úkolů v čase – cíle, metriky, výstavba schopností
a správa, zdroje) + strategické dokumenty
(koncepce, strategie apod.)
 moc výkonná (ministr): dosažení cílů a
hospodárnost + efektivnost použití zdrojů pro
naplnění cílů.
13
13
Ekonomikaobranybezpečnosti
MOCENSKÁ KONTROLA PRODUKCE
14
14
ekonomický statut bezpečnost vnější
bezpečnost
vnitřní
bezpečnost
veřejné státní Bezpečnostní
rada státu
meziresortní
krizový štáb
ozbrojené síly ČR
(AČR, HS, VKPR),
VZ ČR, ÚZSI
Celní správa ČR,
Vězeňská služba
ČR (VS, JS), HZS
ČR, P ČR, BIS,
SSHR, Horská
služba, o.p.s.,
SAR…
krajské a
obecní
bezpečnostní
komise
kraje/obce
krizové štáby
obecní policie, JPO
dobrovolných
hasičů
soukromé občanské dobrovolní hasiči,
ČČK, z.s.,
podni-
katelské
bezpečnostní
agentury, hasičské
sbory podniků
Ekonomikaobranybezpečnosti
BEZPEČNOSTNÍ INSTITUCE
(FEDERALISMUS A PESTOFFŮV TROJÚHELNÍK)
právní norma systém
funkcionalit
y systému
jev (data, grafy)
struktura
systému
články, studie,
monografie,
rozpočty,
zprávy, plány…
legislativa
KONCEPCE VÝKLADU
15
Ekonomikaobranybezpečnosti
instituce
zdroje,
výkony
účelnost
(statika)
hospodárnost, efektivnost
(dynamika)parlament
vláda
exekutiva
§ 9 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách
ČR:
1. Základním úkolem ozbrojených sil je
připravovat se k obraně České republiky a
bránit ji proti vnějšímu napadení.
2. Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z
mezinárodních smluvních závazků České
republiky o společné obraně proti napadení.
16
Ekonomikaobranybezpečnosti
16
PŘÍKLAD: ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL
§ 14 zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách ČR:
1. střežení objektů důležitých pro obranu státu,
2. plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a
prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné,
3. záchranné práce při pohromách nebo při jiných závažných
situacích… nebo k likvidace následků pohromy,
4. odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské
techniky,
5. letecká doprava ústavních činitelů,
6. zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,
7. zabezpečování dopravy pro humanitární a evakuační účely,
8. zabezpečení kulturních, sportovních a společenských akcí,
9. plnění humanitárních úkolů v rámci civilní ochrany. 17
Ekonomikaobranybezpečnosti
17
PŘÍKLAD: DALŠÍ ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL
 „Jakákoliv instituce představuje organizační
strukturu, kombinaci personálu (lidské zdroje)
a majetku (věcné zdroje), prostřednictvím které
je naplňován její účel definovaný národní
legislativou. Výsledky činnosti jakékoliv instituce
jsou dány kombinací faktorů práce a kapitálu.“
 Bezpečnost (popis situace považované za
bezpečnou) lze zajistit jen kombinací lidské práce
a kapitálu, a to za existence rozpočtových
omezení.
 Popis vývoje situace je dán zvoleným scénářem.
18
18
Ekonomikaobranybezpečnosti
BEZPEČNOSTNÍ INSTITUCE Z
EKONOMICKÉHO HLEDISKA
19A
B
b0
b1
b2
a1a2a0
scénář
Ekonomikaobranybezpečnosti
HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF)
PRODUKCE BEZPEČNOSTI PŘI DANÉM
ROZPOČTOVÉM OMEZENÍ (MODEL FIRMY)
20
Ekonomikaobranybezpečnosti
A (personál)
B (kapitál)
a1 a0
b0
b1
b2
a2
a0-b0… počáteční rozpočtové omezení
a1-b1… redukce rozpočtu (redukce
kapitálů a personálu) –
redukce schopností
a2-b2… počáteční rozpočtové
omezení (substituce
kapitálu prací)
scénář
21
Ekonomikaobranybezpečnosti
účel
bezpečnostní
legislativa
EKONOMICKÝ POHLED NA STÁT
poptávka
POPTÁVKA PO VEŘEJNÉM STATKU A JEJÍ
USPOKOJENÍ
22
Ekonomikaobranybezpečnosti
Bezpečnostní
systém
prostředek cíl (efekt)
bezpečnost
vláda
rozhodnutí
cílováskupina
(občan)
potřeba
politika (strategické dokumenty)
zákony
poptávka
politický
program
politická
soutěž
(volby)
vláda
bezpečnostní
legislativa
programové
prohlášení
veřejné
finance
milník
t = 0t = 1 až 4t = 2 až 4
23
STRATEGICKÉ ROZHODOVÁNÍ
Ekonomikaobranybezpečnosti
24
A: (čistý) veřejný statek bezpečnost státu (komplexní pojetí bezpečnosti)

bezpečnostní sbory
(nevojenské složky)
ozbrojené síly
(vojenské složky)
zpravodajské služby
záloha schopností
profesionálních složek:
záloha schopností
profesionálních složek:

ústřední řídící složky
předseda vlády, vláda, členové vlády (ministři) a ministerstva, v jejichž podřízenosti
jsou bezpečnostní sbory a složky ozbrojených sil
řídící a koordinační složky
regionální a místní
ústřední
poradní a
koordi-
nační
orgány
asociace dobrovolnických
organizací působících v oblasti
bezpečnosti
  podpůrné složky  
samosprávní správní dobrovolnické

B: (smíšený) veřejný statek bezpečnost (individuální bezpečnost)
24
Ekonomikaobranybezpečnosti
HOW MUCH IS ENOUGH?
 scénář = různé kombinace lidské práce a kapitálu
 bezpečnostní struktura = množství voleb
 vztahy mezi vstupy a výsledky vyjádřené
hodnotově
25
Ekonomikaobranybezpečnosti
VĚCNÉ ZDROJE
 veřejné prostředky = veřejné finance +
majetek
 veřejné finance = veřejné příjmy a veřejné
výdaje (státní fondy, státní rozpočet/kapitoly,
kraje/obce, státní podniky, příspěvkové
organizace…)
 Majetek = majetek státu využívaný zejména a) k
plnění jeho funkcí anebo v souvislosti s plněním
těchto funkcí, b) k zajišťování veřejně
prospěšných činností anebo pro účely podnikání
(státní podniky, příspěvkové organizace…).
 majetek = kapitál 26
Ekonomikaobranybezpečnosti
PERSONÁL V BEZPEČNOSTNÍM SYSTÉMU
 Ústavní činitelé (poslanci, senátoři, prezident, ministři) –
vztah ke státu vzniká volbou nebo jmenováním
 Zaměstnanci
 ve služebním poměru (státní úředníci, příslušníci
bezpečnostních sborů, příslušníci ozbrojených sil/vojáci z
povolání) – vztah ke státu vzniká přijetím
 v pracovním poměru – vztah ke státu vzniká uzavřením
pracovní smlouvy
 Dobrovolníci
 se vztahem ke státu (integrace do schopností) – vztah ke státu
vzniká zařazením do instituce
 bez vztahu ke státu
 Povinní službou
 branná povinnost (vojáci základní služby/v záloze)
 jiná povinnost (pracovní povinnost/osobní úkony)
 Dodavatelský personál
27
Ekonomikaobranybezpečnosti
POČET ZAMĚSTNANCŮ
 plánovaný (scénář) a skutečný (rekrutace a
retence)
 evidovaný
 stavový počet k datu (1.1., 30.6., 31.12.)
 průměrné přepočtené počty
28
Ekonomikaobranybezpečnosti
29
Složka 2010a) 2011a) 2012a)
bezpečnostnísbory
Policie ČR (policisté) 43 272 41 224 39 395
Hasičský záchranný sbor ČR (hasiči) 9 539
(73 422)b)
9 480
(72 633)b)
9 094
(72 311)b)
Celní správa ČR (celníci) 4 320 4 161 4 549
Vězeňská služba ČR (příslušníci Vězeňské služby) 6 599 6 695 6 885
Gen. inspekce bezpečnostních sborůc) (policisté) - 195 195
zprav.
služby
Bezpečnostní informační služba ? ? ?
Úřad pro zahraniční styky a informace ? ? ?
ozbrojenésíly
Vojenské zpravodajství (vojáci) ? 1 606d) ?
Armáda ČRe) (vojáci) 16 784
(1 070)f)
15 839
(1 150)f)
15 835
(1 090)f)
Vojenská kancelář prezidenta republiky (vojáci) 8 7 7
Hradní stráž (vojáci) 600 579 640
Vojenská policie (vojáci) 942 971 956
obecní policie (strážníci) 8 613 8 581 8 580
poznámky:
a) údaje k 31. 12., skutečné stavy b) členové jednotek Sdružení dobrovolných hasičů obcí a podniků c) Údaj pro rok
2012; K tomuto datu bylo plánováno 275 systemizovaných míst. d) Údaj pro rok 2012; číslo zahrnuje útvar
speciálních sil v počtu 379 vojáků. e) Plánované a skutečné počty vojáků jsou daleko vyšší. U armády schází
doplnit 1/5 systemizovaných míst. Část vojáků navíc slouží mimo tzv. vojenské jádro, tzn. ve školách, vojenských
nemocnicích, na ministerstvu – mimo Generální štáb Armády ČR. f) Aktivní zálohy (průměr) 29
Ekonomikaobranybezpečnosti
30
22008
46869
9264
6126
6448
24025
40162
9576
4238
7027
vojáci
policisté
hasiči
celníci
příslušníci Vězeňské služby
pramen: Návrh státního závěrečného účtu Státního rozpočtu ČR – kapitolní sešit MO, MV, MS, MF
2004 2019
ZAMĚSTNANCI VE SLUŽEBNÍM POMĚRU
Ekonomikaobranybezpečnosti
OZBROJENÉ SÍLY A BEZPEČNOSTNÍ SBORY V
LETECH 2006–2015
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
80 000
90 000
100 000
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
příslušníci
Vězeňské
služby
celníci
hasiči
policisté
vojáci
31
Ekonomikaobranybezpečnosti
pramen: ČSÚ
VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR NA OBRANU A
BEZPEČNOST V LETECH 2001–2019 (MLD. KČ)
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
0
20
40
60
80
100
120
140
160
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
výdajestátníhorozpočtu
výdajekapitolstátníhorozpočtu
MO ČR: vojenská
obrana
Bezpečnostní
informační služba
Generální inspekce
bezpečnostních sborů
MF ČR: Celní správa
ČR
MS ČR: Generální
ředitelství Vězeňské
služby
MV ČR: požární
ochrana
MV ČR: bezpečnost a
veřejný pořádek
státní rozpočet
32
Ekonomikaobranybezpečnosti
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2007
…
2010
..
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
Zlínský kraj
Vysočina
Ústecký kraj
Středočeský kraj
Plzeňský kraj
Praha
Pardubický kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský
kraj
Liberecký kraj
Karlovarský kraj
Jihomoravský kraj
33
POČET STRÁŽNÍKŮ OBECNÍ POLICIE V ČR V
LETECH 2007, 2010, 2012–2018
8 613
Ekonomikaobranybezpečnosti
7 321
8 386
pramen: MVČR
POČET STRÁŽNÍKŮ MĚSTSKÉ POLICIE
HL. M. PRAHY V LETECH 1999–2019961
1039
1137
1207
1347
1487
1531
1623
1831
1931
2139
2452
2403
2298
2147
2082
2110
2053
2055
1996
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
34
pramen: MP hl. m. Prahy
Ekonomikaobranybezpečnosti
SHRNUTÍ
1. Bezpečnost je statkem. S využitím kritérií
ne/vylučitelnosti ze spotřeby a ne/rivality se rozlišují
se soukromé statky a veřejné statky (čisté a
smíšené).
2. Stát v rámci vestfálského paradigmatu má monopol
na bezpečnost a zákony rozhoduje o jeho omezení ve
prospěch soukromých subjektů, nebo se o něj dělí s
obcemi v rámci bezpečnostního federalismu.
3. Z pohledu ekonomie jde v případě bezpečnosti o
zajištění dostatečné kombinace lidské práce a
kapitálu odpovídající scénáři.
4. Pro analýzu problematiky bezpečnosti lze použít
mikroekonomické modely firmy a hranice
produkčních možností. 35
Ekonomikaobranybezpečnosti
OTÁZKY A ÚKOLY
 Pestoffův trojúhelník je velmi užitečný nástroj pro
analyzování vztahů uvnitř státu (společnosti a ekonomiky).
– Jaké důsledky by pro bezpečnost jednotlivce mělo, kdyby
se vyskytly tzv. extrémní případy, např. nebyl by žádný
soukromý sektor, existoval by jen ziskový sektor apod.?
 Pro pochopení vztahů uvnitř státu/ekonomiky je důležitý
pojmem (bezpečnostní, fiskální) federalismus. Co tento
pojem vyjadřuje? Ve vztahu k definici bezpečnosti podle
ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ve
znění pozdějších předpisů, které schopnosti bezpečnostního
systému musí být pod přímou kontrolou vlády a proč, a
které naopak mohou být přenechány obcí, nebo dokonce
mohou být privatizovány?
 Co vyjadřuje model hranice produkční možností? Je nějaká
souvislost mezí tím, co vyjadřuje tento model a extrémními
situace v Pestoffově trojúhelníku? 36
Ekonomikaobranybezpečnosti
?
