ZDROJOVÉ ZAJIŠTĚNÍ
BEZPEČNOSTI: FINANCOVÁNÍ
BEZPEČNOSTI II
12
Ekonomika obrany a bezpečnosti
CÍL
 seznámit se s metodami a nástroji financování
odvětví bezpečnosti a obrany ve specifických
situacích
 vysvětlit důvody a nástroje kontroly vojenských
výdajů v systému mezinárodní bezpečnosti
2
Ekonomikaobranyabezpečnosti

OSNOVA:
 Vojenské výdaje
 Metody financování výdajů na bezpečnost a
obranu
 daně
 dluh
 znehodnocení měny
 měnový kurs
 Mezinárodní srovnatelnost výdajů na obranu a
bezpečnost
Ekonomikaobranyabezpečnosti
Klíčová slova: dluh, úroková míra, státní pokladniční poukázky, státní
dluhopisy, dluhopisový program, princip subsidiarity, inflace, parity kupní
síly (PPP), měnový kurs, mezinárodní srovnatelnost vojenských výdajů.
3

DOPORUČENÁ LITERATURA
 HITCH, Ch., J., McKEAN, R., N. The Economics of Defense
in the Nuclear Age. 1st ed. Santa Monica: RAND, 1960.
(http://www.rand.org/pubs/reports/R346.html)
 FUČÍK, Josef. K významu českých zemí pro vznik stálé
habsburské armády. Historie a vojenství. 2000, roč. 49, č. 2,
s. 335-344
 Armáda a národ. 1.vyd. Praha: Národní rada
československá, 1938.
 KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1. Aufl. München:
Bernard&Grafe, 1982. ISBN 3-7637-5405-9.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
4
 válečný poklad = zásoba platebních prostředků
pro vedení války
 válečná daň = mimořádná daň sloužící k úhradě
potřeb války
„K vedení války jsou potřeba tři věci: peníze, peníze a ještě
jednou peníze.“
Gian Giacomo Trivulzio
VOJENSKÉ VÝDAJE
Ekonomikaobranyabezpečnosti
5
Funkce
veřejné finance vojenské výdaje vojenské výdaje vojenské výdaje
(obrana) (expediční nasazení:
útočná operace)
(expediční nasazení:
neútočná operace)
• alokační veřejný statek národní
obrana/obrana
státu/vnější
bezpečnost
destrukce protivníkovi
veřejné politiky
(omezení volby
veřejné politiky)
destrukce protivníkovi
ekonomiky (zatížení
náklady války)
nástup do alokační
funkce veřejných
financí státu v místě
nasazení (zpravidla
vnitřní bezpečnost)
• distribuční (branná povinnost) - •
stabilizační podpora domácího
vojensko-
průmyslového
komplexu
podpora domácího
vojensko-
průmyslového
komplexu
podpora (domácího)
vojensko-
průmyslového
komplexu
ÚČINKY VOJENSKÝCH VÝDAJŮ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
6
 Forma:
 fondové (soustředění prostředků pro účel, určeny
zdroje příjmů)
 rozpočtové (přerozdělení všech příjmů a alokování bez
ohledu na pojmenování příjmů)
 Zdroje:
 uvalení povinnosti platit (daň)
 prodej majetku
 zadlužení
 inflace (tisk peněz, znehodnocení hodnoty peněz)
FINANCOVÁNÍ VOJENSKÝCH VÝDAJŮ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
7
VOJENSKÉ A STÁTNÍ VÝDAJE DŮLEŽITÝCH ZEMÍ
II. SVĚTOVÉ VÁLKY V LETECH 1940 A 1944
vojenské výdaje vzrůst státní výdaje vzrůst
USA
(mld. USD)
1940 1944 % 1940 1944 %
2,2 87,4 3 972 9,0 94,9 1 054
Velká
Británie
(mld. L)
1938 1944 1938 1944
0,34 4,73 1 350 0,94 5,25 558
Japonsko
(mld. Y)
1938 1944 1938 1944
5,9 73,5 1 245 8,0 93,3 1 166
Německo
(mld. RM)
1938-39 1943-44 1938-39 1943-44
17,2 99,4 577 31,8 149,4 470
SSSR
(mld. R)
1940 1944 1940 1944
56,8 137,8 242 174,4 264,0 151
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
Ekonomikaobranyabezpečnosti
8
NĚMECKÉ VÁLEČNÉ FINANCE VE II.
SVĚTOVÉ VÁLCE (KONEČNÝ ÚČET)
Domácí zdroje 563,0 mld. RM 85,1%
daně a cla 184,8 mld. RM 27,5%
dluh: 378,2 mld. RM 57,6%
- dlouhodobé půjčky 66,5 mld. RM
- dl. a střednědobé pokladční poukázky 77,0 mld. RM
- krátkodobé neúročené pokladníční poukázky 104,0 mld. RM
- říšská výměna 130,0 mld. RM
- ostatní 9,7 mld. RM
Zahraniční zdroje 100,0 mld. RM 14,9%
- kontribuce 66,0 mld. RM
- clearingový dluh 25,2 mld. RM
- hotovostní úvěry 3,0 mld. RM
- zlaté rezervy 0,7 mld. RM
- ostatní 5,1 mld. RM
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
Ekonomikaobranyabezpečnosti
9
SOCIÁLNÍ ZÁTĚŽ VLIVEM VÁLKY V SRN V
LETECH 1949 AŽ 1956 (V MIL. DM)
1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956
péče o oběti války 1 906 2 655 3 316 3 234 3 169 3 060 3 452 3 947
odškodnění válečných
zajatců - - - - - 65 198 618
pomoc v důsledku války 812 810 505 585 1 009 880 1 139 1 205
přesídlení 6 15 50 205 35 29 27 28
zab. propuštěných
zaměstnanců státu (vč.
Wehrmachtu) 243 433 553 806 961 1 075 1 139 1 261
ostatní zátěže v
důsledku války 109 93 175 143 - - - závazné
vyrovnání zátěží 957 1 801 2 410 2 496 3 447 4 296 3 948 3 746
celkem 4 033 5 807 7 069 7 469 8 621 9 405 9 90310 805
v % národního důchodu 6,3 7,8 7,8 7,4 7,9 8,0 7,4 7,4
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 59.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
10
pramen: FUČÍK, Josef. K významu českých zemí pro vznik stálé habsburské armády.
Historie a vojenství. 2000, roč. 49, č. 2, s. 335-344.
0
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
3 500 000
1657
1661
1665
1669
1673
1677
1681
1685
1689
1693
1697
1701
1705
1709
1713
1717
1721
1725
1729
1733
1737
quantum militare daň na válku s Turky
ČESKÝ PŘÍSPĚVEK HABSBURSKÉ
MONARCHII
Ekonomikaobranyabezpečnosti
11
1933/341934/351935/361936/371937/381938/391939/401940/411941/421942/431943/441944/45
Výdaje celkem 8,1 10,4 12,8 15,8 20,1 31,8 52,1 78,0 101,9 128,6 153,0 171,3
Wehrmacht, výzbroj atd. 1,9 1,9 4,0 5,8 8,2 18,4 32,3 58,1 75,6 96,9 117,9 128,4
Obživa rodin - - - - - - NA NA 4,8 5,5 6,5 8,1
Úroky ze státního dluhu 0,2 0,2 0,3 0,4 0,9 1,3 1,9 2,8 4,2 5,9 6,6 10,5
Umořování státního
dluhu 0,3 0,4 0,4 0,7 0,7 1,0 1,3 1,7 1,9 2,1 1,8 2,8
Transfery zemím a
obcím 1,8 2,2 2,6 2,6 2,8 2,6 2,6 2,6 3,0 3,7 7,9 8,3
Příjmy celkem 7,8 10,0 12,8 16,0 20,1 28,8 39,5 57,6 75,0 91,6 96,2 89,7
Daně a cla: 6,9 8,3 9,7 11,6 14,0 18,2 24,2 27,5 32,3 42,7 38,0 37,5
a) daně z příjmů 1,5 2,1 3,1 4,3 5,6 7,8 11,8 14,2 18,6 21,0 21,3 22,1
b) spotřební daně 1,7 2,1 2,2 2,3 2,5 2,8 4,4 5,6 6,2 6,2 5,9 5,2
c) daň z obratu 1,5 1,9 2,0 2,4 2,8 3,4 3,7 3,9 4,1 4,2 4,2 3,8
Válečné příspěvky od
zemí a obcí - - - - - - 0,8 1,4 1,4 1,6 2,0 2,5
Příjmy z dluhů 0,1 - 2,1 2,2 3,1 7,5 6,6 18,5 22,9 22,0 28,4 21,0
Ostatní příjmy
(obsazená území) - - - - - - - 6,1 12,2 18,9 20,3 23,6
Saldo -0,3 -0,4 0,0 0,2 0,0 -3,0 -12,6 -20,4 -26,9 -37,0 -56,8 -81,6
Kumulované saldo -1,9 -2,3 -2,3 -2,1 -2,1 -5,1 -17,6 -38,0 -64,9-101,9-158,7-240,3
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard&Grafe, 1982. ISBN 3–
7637–5405–9. S. 49-50.
ŘÍŠSKÝ ROZPOČET A ŘÍŠSKÝ DLUH V ROZPOČTOVÝCH
LETECH 1933/34 AŽ 1944/1945 (V MLD. RM)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
12
DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ
 tuzemské a zahraniční zdroje
 přímé: půjčka od jiného státu
 zprostředkované:
 finanční trh (krátkodobé/do 12 měsíců cenné papíry –
pokladniční poukázky)
 trh cenných papírů (střednědobé, dlouhodobé cenné
papíry – obligace)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
13
DLUH TZV. III. ŘÍŠE (MLD. RM)
1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38 1938/39 1939/40 1940/41 1941/42 1942/43 1943/44 1944/45
I. CELKEM 11,8 12,5 14,4 16,1 19,1 30,7 47,9 86,0 137,7 195,6 273,4 379,8
Starý dluh (před
1.4.1924) 4,2 4,0 3,8 3,7 3,5 3,4 3,2 2,9 2,7 2,6 2,4 2,1
Nový dluh 7,6 8,5 10,6 12,4 15,6 27,4 44,7 83,1 135,0 193,0 271,0 377,7
zahraniční zadlužení 2,0 1,8 1,7 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,3
domácí zadlužení: 5,5 6,8 8,9 11,0 14,3 26,1 43,5 81,9 133,8 191,9 269,8 376,4
a) dlouhodobé a
střednědobé 3,6 4,4 6,0 8,6 12,0 19,6 25,5 43,7 66,9 88,4 115,6 135,4
b) krátkodobé 1,9 2,4 2,9 2,4 2,3 6,5 18,0 38,2 66,9 103,5 154,2 241,0
- pokladniční
poukázky 1,5 2,0 2,4 2,0 1,9 6,1 11,3 21,3 35,1 57,5 88,9 102,7
- říšské směnky 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 6,5 14,9 26,0 37,3 61,2 116,0
II. ostatní dluhy 2,6 1,8 1,4 0,9 0,6 0,2 4,2 3,7 4,4 2,1 1,9 2,0
III. Oběh Mefo-směny - - 4,9 9,3 12,0 11,9 11,4 10,8 10,1 9,5 8,8 8,1
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard&Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 45-50.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
14
HODNOTA NĚMECKÉHO DLUHU (MLD. M,
RM, DM)
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1925
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1950
Měnováreforma
Měnováreforma
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.Aufl. München: Bernard a Grafe,
1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 60.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
15
VÝVOJ A STRUKTURA ČESKÉHO STÁTNÍHO
DLUHU (MLD. KČ)
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Domácí dluh Zahraniční dluh
Ekonomikaobranyabezpečnosti
16
3MĚSÍČNÍ PRIBOR/DENNÍ (V %)
0
5
10
15
20
25
30
35
40
05.01.1993
05.01.1994
05.01.1995
05.01.1996
05.01.1997
05.01.1998
05.01.1999
05.01.2000
05.01.2001
05.01.2002
05.01.2003
05.01.2004
05.01.2005
05.01.2006
05.01.2007
05.01.2008
05.01.2009
05.01.2010
05.01.2011
05.01.2012
05.01.2013
05.01.2014
05.01.2015
05.01.2016
05.01.2017
05.01.2018
05.01.2019
05.01.2020
Ekonomikaobranyabezpečnosti
17
ÚROKOVÉ NÁKLADY OBSLUHY ČESKÉHO
STÁTNÍHO DLUHU (MLD. KČ)
0
10
20
30
40
50
60
70
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Domácí dluh Zahraniční dluh
Ekonomikaobranyabezpečnosti
18
VÝVOJ A STRUKTURA DOMÁCÍHO ČESKÉHO
STÁTNÍHO DLUHU (MLD. KČ)
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Ostatní zdroje
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
Spořicí státní dluhopisy
Státní pokladniční poukázky
Ekonomikaobranyabezpečnosti
19
VÝVOJ A STRUKTURA ČESKÉHO STÁTNÍHO
DLUHU (MLD. KČ)
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
1 800
01.01.1993
01.01.1997
01.01.2001
01.01.2005
01.01.2009
01.01.2013
01.01.2017
 Direct Credits
 Other
Savings
government
bonds
Floating rate
notes foreign
Floating rate
notes domestic
Foreign bond
issues
 T-Bonds
 T-Bills
Ekonomikaobranyabezpečnosti
20
3MĚSÍČNÍ PRIBOR (%), SPP A DLUHOPISY
(MLD. KČ)
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
01.01.1993
01.01.1994
01.01.1995
01.01.1996
01.01.1997
01.01.1998
01.01.1999
01.01.2000
01.01.2001
01.01.2002
01.01.2003
01.01.2004
01.01.2005
01.01.2006
01.01.2007
01.01.2008
01.01.2009
01.01.2010
01.01.2011
01.01.2012
01.01.2013
01.01.2014
01.01.2015
01.01.2016
01.01.2017
01.01.2018
01.01.2019
01.01.2020
střednědobé a dlouhodobé dluhopisy
státní pokladniční poukázky
3měsíční PRIBOR
Ekonomikaobranyabezpečnosti
21
STRUKTURA DLUHU ČR PODLE INSTRUMENTU (KČ), SCHVÁLENÝ
DEFICIT STÁTNÍHO ROZPOČTU V LETECH, NÁKLADY OBSLUHY
DLUHU A SCHVÁLENÉ VÝDAJE MO ČR (MLD. KČ) 1997–2020
Ekonomikaobranyabezpečnosti
22
0
50
100
150
200
250
300
0
5E+11
1E+12
1,5E+12
2E+12
2,5E+12
31.01.1997
31.01.1998
31.01.1999
31.01.2000
31.01.2001
31.01.2002
31.01.2003
31.01.2004
31.01.2005
31.01.2006
31.01.2007
31.01.2008
31.01.2009
31.01.2010
31.01.2011
31.01.2012
31.01.2013
31.01.2014
31.01.2015
31.01.2016
31.01.2017
31.01.2018
31.01.2019
31.01.2020
schválenýdeficit,nákladydluhu,výdajeMOČR(mld.Kč)
Střednědobé a
dlouhodobé
státní
dluhopisy
Spořící státní
dluhopisy
Státní
pokladniční
poukázky
schválený
deficit státního
rozpočtu
náklady
obsluhy dluhu
výdaje MO
USA: PRŮMĚRNÝ ÚROK 3MĚSÍČNÍCH
POKLADNIČNÍCH POUKÁZEK A VELIKOST
STÁTNÍHO DLUHU
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0
20
40
60
80
100
120
140
1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
úrok(%)
%HDP
dluh jako % HDP pokladniční poukázky
Ekonomikaobranyabezpečnosti
23
PENÍZE
 prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel
hodnoty
 komoditní, papírové, bankovní
 pravé (drahý kov), neplnohodnotné (obsah kovu
neodpovídá nominální hodnotě), nepravé
(nominální hodnota jako symbol): bankovky,
státovky (nucený oběh), bankovní peníze (účet)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
24
KVANTITATIVNÝ POVAHA PENĚZ
 měření inflace (kažení měny):
 ceny zboží
 mzdy
 množství peněz v oběhu (obsah drahého kovu)
 Fisherova (transakční/kvantitativní)
rovnice:
 M.V = P.Q
M… množství peněz v oběhu
V… oběžná rychlost peněz
P… cenová hladina
Q… množství směňované produkce
Ekonomikaobranyabezpečnosti
25
CENA 1 KG CHLEBA V ČESKOSLOVENSKU
(K/KČ/KČS)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1914
1924
1928
1932
1936
1946
1950
1954
1958
1962
1966
1970
1974
1978
1982
Ekonomikaobranyabezpečnosti
26
PRŮMĚRNÁ CENA 1 KG CHLEBA/0,5 L
LAHVOVÉHO PIVA V ČR (KČS/KČ)
0
5
10
15
20
25
1960
1964
1968
1972
1976
1980
1984
1988
1992
1996
2000
2004
2008
2012
Ekonomikaobranyabezpečnosti
27
SPOTŘEBA PIVA A CHLEBA V ČR (HL/KG NA
OSOBU A ROK)
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
1948 1958 1968 1978 1988 1998 2008
1948
1953
1957
1968
1975
1989
2003
2013
Ekonomikaobranyabezpečnosti
28
PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ PLAT VYBRANÝCH SKUPIN
ZAMĚSTNANCŮ ŠKODOVÝCH ZÁVODŮ V LETECH
1914 AŽ1918 (V K)
1914 1915 1916 1917 1918
zbrojovka 151 139 216 296 munička
- 170 203 283 slévárna
102 158 178 226 ocelárna
90 152 175 224 kovárna
děl 160 147 150 212 úřednici
262 277 283 327 322
úředníci (základ) 219 226 234 237 244
pramen: EISENHAMMER Miroslav. Mzdová hladina zaměstnanců
Škodových závodů v Plzni v době první světové války. Historie a
vojenství. 2000, roč. 49, s….
Ekonomikaobranyabezpečnosti
29
VÁLEČNÁ INFLACE V ČESKOSLOVENSKU
žiro vklady
stav k hotovost u NBČM celkem domácností
31.12.1939 12,3 1,1 13,4 33,8
31.12.1940 13,2 1,6 14,8 33,9
31.12.1941 16,4 2,8 19,2 38,7
31.12.1942 22,5 1,7 24,2 47,5
31.12.1943 36,1 3,2 39,3 58,7
31.12.1944 48,3 6,4 54,7 79,8
30.4.1945 56,0 17,9 73,9
pramen: VENCOVSKÝ, František. Mnichov 1938 - počátek měnové a
finanční devastace české ekonomiky. Finance a úvěr. 1998, roč. 48, č. 9, s.
533-54
Ekonomikaobranyabezpečnosti
30
MĚNOVÉ KURSY, PARITA KUPNÍ SÍLY A
VÝZBROJNÍ PROJEKTY V ČR V LETECH
1993–2020
Ekonomikaobranyabezpečnosti
31
13,0
15,0
17,0
19,0
21,0
23,0
25,0
27,0
29,0
31,0
33,0
35,0
37,0
39,0
41,0
01.01.1993
01.01.1994
01.01.1995
01.01.1996
01.01.1997
01.01.1998
01.01.1999
01.01.2000
01.01.2001
01.01.2002
01.01.2003
01.01.2004
01.01.2005
01.01.2006
01.01.2007
01.01.2008
01.01.2009
01.01.2010
01.01.2011
01.01.2012
01.01.2013
01.01.2014
01.01.2015
01.01.2016
01.01.2017
01.01.2018
01.01.2019
CZK/1 USD CZK/1 USD v PPP CZK/1 EUR
 Metodika OSN (nástroj kontroly zbrojení)
 Světová banka (sociální rozvoj)
 NATO (nástroj kontroly plnění závazků)
 SIPRI (nástroj kontroly zbrojení)
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
32
VOJENSKÉ/NÁKLADY VÝDAJE PODLE OSN
výdaje kategorie síly ústředí jiné
CELKEM pozemní,
vzdušné
správa,
velení
civilní
obrana
mandatorní 1.
provozní
náklady
A osobní náklady
- vojáci základní
služby
- ostatní vojenské
osoby, vč. záloh
- civilní zaměstnanci
B provoz a údržba
nemandatorn
í
diskrekční
2. nákup a
výstavba
C nákup
- druhy techniky
D výstavba
3. výzkum
a vývoj
Ekonomikaobranyabezpečnosti
33
VÝDAJE NA VYZBROJOVÁNÍ (MIL. BFR,
NGL, RM)
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
16 000
18 000
1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939
Belgie
Nizozemsko
Německo
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1. Aufl. München: Bernard a
Grafe, 1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 59; Truppendienst. 1996, Nr. 1
Ekonomikaobranyabezpečnosti
34
ČESKÉ A SLOVENSKÉ BOJOVÉ LETECTVO
(DATA OSN, KOSE)
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
náklady na 1 boj. vrtulník/letoun CZE
náklady na 1 boj. vrtulník/letoun SVK
boj. vrtulníků a letounů CZE
boj. vrtulníků a letounů SVK
pořizování L-159
pronájem JAS-39 Gripen C/D, vyřazení
MiG-21
Ekonomikaobranyabezpečnosti
35
Slovensko nabídlo Česku k ochraně státu
své tři migy (MfD 29. 9. 2012)
BRATISLAVA Slovenským pilotům zbývají
poslední tři bojeschopné stíhačky MiG 29.
Přesto Bratislava učinila Praze nabídku:
Pokud se nedohodnete se Švédy na pronájmu
gripenů, mohli by slovenští letci střežit i české
nebe. Ačkoliv oficiální čísla říkají, že
Slovensko disponuje deseti frontovými stíhači
MiG 29, realita je skromnější. Létají jen tři.
Přesto nyní Slováci nabídli Česku, že se
postarají i o ochranu jeho vzdušného
prostoru…
Ekonomikaobranyabezpečnosti
36
SHRNUTÍ
1. Nejtypičtějším příkladem dodatečné potřeby peněz v
případě mimořádné situace je odvětví obrany,
vojenské výdaje jsou však dnes předmětem
mezinárodní kontroly zbrojení.
2. Dodatečné prostředky fiskální expanze pro potřeby
bezpečnosti lze získat zdaněním, prodejem majetku,
nebo zadlužením.
3. Z hlediska potřeby splatit dluh je zadlužení státu
kombinováno s inflací, která přerozděluje hodnotu od
věřitele k dlužníkovi.
4. Neúměrné zadlužení státu podkopává soukromé
hospodářství, nebo investoři preferují státní
dluhopisy před investicemi do podnikání. Dochází k
tzv. vytěsňování. 37
Ekonomikaobranyabezpečnosti
OTÁZKY A ÚKOLY
 Na internetových stránkách MFČR vyhledejte část
věnovanou dluhové statistice. Je dluh ČR podle Vás
velký, anebo malý? Odpověď zdůvodněte.
 Významnou položkou státního rozpočtu ČR jsou
náklady obsluhy dluhu. Za jakých podmínek budou
růst/klesat, bude-li se měnit fiskální a měnová
politika? – Co to bude znamenat pro výdaje na obranu
a bezpečnost?
 Jakým způsobem do financování státu zasahuje
inflace?
 Co znamená pro bezpečnost České republiky
vzrůstající podíl držitelů českého dluhu ze zahraničí?
38
Ekonomikaobranyabezpečnosti
?
