Vojáci a občanští zaměstnanci, dny, které v Armádě České republiky právě prožíváme, by se daly nazvat mezníkem. Schválením Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky přepracované na změněný zdrojový rámec vládou České republiky 12. listopadu 2003 definitivně skončilo období, kdy se reforma ozbrojených sil České republiky připravovala a neodkladně nastává doba její realizace. Reforma OS ČR si od samého počátku přípravy získala podporu veřejnosti a ani dnes o nezbytnosti reformy ozbrojených sil nikdo nepochybuje. Příslušníci AČR byli připraveni reformu, tak, jak byly formulovány její principy, zásady a cíle v roce 2001, podpořit a plnou měrou se podílet na její realizaci. Přijali za své velké plány a sdíleli optimismus tvůrců reformy. Žijeme však v reálném světě. Armáda je nedílnou součástí společnosti, proto se jí týká vše, co země prožívá. Současná vláda přistoupila k reformě veřejných financí, kterou považuje za jediný perspektivní způsob, jak zastavit léta rostoucí zadluženost státu. Znamená to šetřit ve všech oblastech. Proto se změnily finanční zdroje, které Česká republika v současném bezpečnostním prostředí bude na výstavbu a nasazení ozbrojených sil vynakládat. Rok 2003 přinesl v armádě tolik změn, kolik jich neproběhlo v žádném jiném odvětví od roku 1989, a proces bude pokračovat se stejnou intenzitou. Tisíce příslušníků armády budou následovat své kolegy, kteří již museli opustit povolání vojáka, radikálně se sníží počet vojenských posádek, zrušeny budou i ty nejtradičnější. Často se ptám, jak všechny dopady reformy vojenská veřejnost přijme, jak se s nimi vyrovná. Nerezignují vojáci na hrdost, kterou dosud pociťovali jako příslušníci ozbrojených sil České republiky? Neztratí definitivně důvěru ve zdárné dokončení reformy? Moje dosavadní zkušenost za dobu působení ve funkci ministra obrany mě utvrzuje v tom, že v Armádě České republiky je stále dost těch, kteří se nenechali odradit, kteří se snažili pochopit nutnost změn a nezbytnost opatření, která již byla a ještě budou reali- 1 2 zována. A nejen to. Mnozí byli členy pracovních týmů ministerstva, Generálního štábu a ostatních složek armády, které společně odpracovaly nespočet hodin, aby konečná podoba reformy odpovídala novým zdrojovým podmínkám a bylo reálné ji uvést do života. Zkušenost letošního roku nás poučila o dvou věcech. Za prvé, pokud nechceme být zmítáni neustálými změnami, pokud má být vývoj armády stabilní, musíme znát reálný střednědobý výhled rozvoje ozbrojených sil. Výhled, ve kterém se optimálně propojí věcné úkoly s finančními zdroji a bude pro všechny úrovně AČR jasnou perspektivou. Dokumentem, který by měl tyto požadavky splňovat, je střednědobý plán na léta 2005-2010. Tento dokument musí převést koncepci výstavby ozbrojených sil v nových zdrojových podmínkách do zcela konkrétních projektů, kterými bude reforma ozbrojených sil realizována. Za druhé, Armáda České republiky musí konečně získat jasnou a dlouhodobě garantovanou finanční stabilitu. Prokázalo se, že určování výše rozpočtu podle HDP není pro resort obrany vhodné. Jen absolutní číslo může stabilitu zaručit a dává možnost dlouhodobého plánování. Vláda slíbila, že po dobu minimálně tří let nebude rozpočet resortu obrany snižovat. Beru si jako osobní úkol zabránit dalšímu omezování výdajů na obranu. Nepřipustím další radikální zásahy do reformy. Závěrem chci poděkovat všem, kteří se na tvorbě reformy ozbrojených sil podíleli. Chci ocenit postoj těch, kteří se museli vyrovnat s důsledky letošních změn. Poděkování patří všem vojákům Armády České republiky. Těm, kteří proslavili jméno ČR v zahraničí při nasazení v misích, i těm, kteří přes všechny obtíže poctivě plnili své úkoly na území republiky. Zapomenout nemohu ani na všechny občanské zaměstnance resortu. Chci vám vyjádřit svou důvěru a přeji si, abychom společně zvládli úkoly roku 2004, které jsou před námi. V Praze 21. listopadu 2003 Miroslav Kostelka, ministr obrany České republiky 3 Úvod Koncepce výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR (dále jen Koncepce) v podobě, jak ji schválila vláda ČR 13. listopadu 2002, odpovídala na všechny rozhodující otázky výstavby ozbrojených sil. Odpovídala na to proč mít armádu, jaké je její místo v bezpečnostním systému, jak má vypadat z hlediska své struktury i schopností, kdy této své podoby dosáhne, kolik to bude stát a co to společnosti při- nese. Vedení resortu MO se v období od dubna 2001 do května 2003 podařilo vytvořit optimální podmínky a prostředí pro přípravu a realizaci Koncepce a přesvědčit zaměstnance a veřejnost o potřebě a proveditelnosti postupné reformy ozbrojených sil v malé, mobilní, moderní a mladé síly budoucnosti. Přes všechny praktické problémy, které přináší realita každodenního života, se ukazovalo, že systémové základy Koncepce byly vytvořeny správně. Důraz na definici politicko-vojenských ambicí, plánování obrany, hodnocení hrozeb a rizik a jejich promítnutí ve střednědobém plánu činnosti a rozvoje resortu MO na léta 2003-2008 a zejména v rozpočtu a plánu na rok 2003 umožnilo spustit standardní řídící štábní a organizační mechanismy nutné k tomu, aby se nastartovaly změny u vojsk v oblasti jak organizační a personální, tak i v dalších oblastech výstavby sil. Vzrostl rovněž zájem o službu v ozbrojených silách ze strany veřejnosti. Z náboru do ozbrojených sil se stal výběr. Prestiž ozbrojených sil v očích veřejnosti se přes typickou českou rezervovanost v pohledu na užitečnost a smysluplnost armády zvýšila. Naše armáda má důvěru v zahraničí, ať již v rámci NATO, tak i mimo ně a přispívá tak celkově k dobrému jménu ČR. Přes vše pozitivní, co bylo od zahájení reformy vykonáno, je zřejmé, že nejpodstatnější část práce resort MO pořád ještě čeká. Zatížení „dluhy minulosti“ (jako například zanedbaná infrastruktura, značné zásoby nepotřebného majetku, zastaralá výzbroj) je značné. Je nezbytné překonat přechodný nárůst výdajů, který reforma s sebou nutně přinese hned ve své první fázi. Tento přechodný nárůst výdajů bude pokračovat zejména v důsledku propouštění řady současných zaměstnanců, zbavování se nepotřebného a nadbytečného majetku a materiálu, opouštění posádek a zahajování modernizačních projektů. Strategie úspěchu reformy byla založena na její rychlosti a na dosahování viditelných cílů v reálném čase. Reformní plány vycházely ze zdrojového rámce, u kterého byl při schvalování reformy v listopadu 2002 předpoklad, že bude reálný a bude naplněn. Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec Vláda České republiky dne 12. listopadu 2003 schválila svým usnesením č. 1154 Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovanou na změněný zdrojový rámec. 4 Problémem, který se ale naplno projevil v souvislosti s přípravami reformy veřejných financí, je fakt, že si stát nemůže dovolit vyčleňovat reformou předpokládané prostředky na rozvoj ozbrojených sil. Vynucený pokles zdrojového rámce již pro rok 2004 podstatným způsobem změnil podmínky pro provedení reformy. Resort MO tak byl v kritickém období zahájení implementace reformy v roce 2003 postaven před úkol rozpracovat Koncepci na pozměněné zdrojové podmínky a uvést ji s nimi do dlouhodobého souladu. Přitom je velmi důležité zároveň zachovat základní a zásadní principy reformy jako takové. V rozpracování Koncepce na nový zdrojový rámec je proto pozornost upřena zejména na: ● vyhodnocení rizik a možností eliminace hrozeb vyplývajících z charakteru bezpečnostního prostředí v důsledku nového zdrojového rámce; ● přehodnocení politicko-vojenských ambicí; ● záměr použití ozbrojených sil ČR k naplnění těchto ambi- cí; ● strukturu ozbrojených sil potřebnou k realizaci takovéhoto záměru; ● úpravu harmonogramu realizace Koncepce. Důležitým faktorem rozpracování Koncepce je dále nastavení optimálního způsobu komunikace dovnitř a vně resortu MO, jehož cílem je udržení důvěry lidí k proveditelnosti reformy v souladu s jejími principy, byť s pozměněným objemem a ob- sahem. Rozpracování Koncepce neznamená její nahrazení. Jedná se o úpravu a doplnění v částech, které jsou změnou zdrojového rámce zasaženy. Především tedy v politicko-vojenských ambicích, v organizační struktuře resortu MO a záměru použití ozbrojených sil k naplnění jejich základních úkolů. Změna zdrojového rámce naopak v ničem nemění původní principy a východiska Koncepce a části, které zde nejsou obsaženy. Nemění se princip plánování obrany na základě scénáře použití ozbrojených sil, definování schopností a objektivních struktur ozbrojených sil k naplnění politicko-vojenských ambicí a stanovení jejich programové struktury při respektování hodnocení hrozeb a rizik. Nemění se rovněž procesy, kterými jsou v resortu MO realizovány jednotlivé oblasti činností. Od 13. listopadu 2002, kdy vláda Koncepci schválila, resort MO výrazně pokročil v její implementaci a jejím dalším rozpracování. Na koncepčním poli byla za velkého úsilí všech součástí zahájena příprava přechodu na procesní řízení. Postupně vypracovávané popisy procesů řízení a zajišťování činnosti a rozvoje resortu MO se tak společně s Koncepcí a jejím rozpracováním v návaznosti na nový zdrojový rámec stávají další nedílnou součástí procesu výstavby profesionální Armády ČR a mobilizace ozbrojených sil ČR. Cílem rozpracování Koncepce v návaznosti na změny zdrojového rámce je zabezpečení obrany ČR co nejefektivnějším způsobem s využitím všech možností, které vyplývají z charakteru bezpečnostního prostředí, v němž se ČR nachází. Větší důraz je kladen na ekonomické aspekty vytvářeného bezpečnostního systému ČR a maximální pokrytí rizik, která by mohla potenciálně nastat díky změnám zdrojového zabezpečení ozbrojených sil. Přes veškerá zdrojová omezení zůstává i nadále základním cílem reformy ozbrojených sil ČR zvýšení jejich schopnosti při zabezpečování obrany našeho státu s využitím zdrojů, které má ČR na obranu k dispozici ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Reforma programově počítá s maximálním využitím přínosu našeho členství v NATO, ale zároveň předpokládá, že ČR bude plnit závazky, které z členství vyplývají. Základní úkoly ozbrojených sil: ● bránit území ČR s maximálním využitím systému kolektivní obrany; ● zabezpečit účast v operacích mimo území ČR silami předurčenými pro operace pod vedením NATO, EU a jiných organizací a pro koaliční operace, zabezpečit střežení vzdušného prostoru ČR; ● zabezpečit přijetí sil NATO v případě vzniku nebezpečí vojenského ohrožení teritoria ČR nebo bezpečnosti Aliance; ● zabezpečit splnění úkolů při nevojenských ohroženích ČR a úkolů vyplývajících z platných zákonů ČR. Rozsah a způsob naplnění těchto úkolů byl podroben analýze, jejíž výsledky jsou zapracovány v tomto materiálu. Výrazným závěrem je další orientace na specializaci ozbrojených sil (v oblasti pasivních sledovacích systémů a ochrany proti zbraním hromadného ničení, zejména na detekci a identifikaci chemických a biologických látek) a vyvážený rozvoj ostatních druhů vojsk. Specializace je prioritou rozvoje resortu MO a je současně nabídkou ČR na mezinárodním poli. Je vedena snahou dosáhnout úspor v oblastech, kde je možné pokrytí rizik ve spolupráci s partnery, aby na druhé straně bylo zdrojově možné být důvěryhodným partnerem ochotným přispívat ke společné bezpečnosti. Ozbrojené síly budou spoléhat i na možnosti dalšího nepřímého financování svého rozvoje, jako je např. využití deblokace ruského dluhu, využití fondů z programu „zahraničního vojenského financování“ (Foreign Military Financing), poskytovaných USA. Co nejefektivněji bude využívána spolupráce s privátním sektorem zejména v oblastech, kde není nutné, aby si ozbrojené síly ČR udržovaly svoje vlastní schopnosti, a tam, kde to je výhodnější. Dalším zdrojem úspor bude zjednodušení organizačních struktur na MO, které povede k úsporám celkového počtu zaměstnanců ve vrcholové struktuře řízení. Budou integrovány i navazující stupně řízení, což povede k vytvoření pouze dvou operačně taktických velitelství místo pěti, které předpokládal původně schválený plán reformy. Bude zachována naše vojenská angažovanost při řešení bezpečnostních problémů mimo území ČR. Takové aktivní zapojení snižuje pravděpodobnost rozšíření hrozeb z nestabilních oblastí do blízkosti ČR. K tomu musí ČR prokázat, že je schopna dostát svým spojeneckým závazkům a její ozbrojené síly musí být schopny se vyrovnat, i přes momentální transformační obtíže, s úkoly způsobem odpovídajícím jejich tradici. V návaznosti na přehodnocení úrovně politicko-vojenských ambicí byly rovněž přehodnoceny etapy výstavby struktur ozbrojených sil ČR. Bude zachováno datum 31. prosinec 2006 jako okamžik, kdy ozbrojené síly dosáhnou počátečních operačních schopností, byť v pozměněné struktuře. U druhé etapy, kdy ozbrojené síly dosáhnou cílových operačních schopností, je rovněž cílem její ukončení podle původního záměru (2010-2012). Tento termín však může být v rámci plánování obrany posunut v závislosti na vývoji zdrojového rámce. 5 I v novém zdrojovém rámci bude ČR připravena plnit své závazky vůči NATO včetně závazků přijatých na pražském summitu NATO k rozvoji schopností ozbrojených sil a k vytváření sil rychlého zásahu (NATO Response Force - NRF). 1Nový zdrojový rámec pro resort MO Vládou schválená Koncepce obsahuje analýzu stavu okolností s vazbou na objem zdrojového rámce resortu MO. Tuto analýzu lze v principech považovat i v současnosti za zcela relevantní. Od termínu schválení Koncepce však došlo ke změně řady faktorů, které mají zásadní vliv na průběh reformy ozbrojených sil ČR a budou se do budoucna promítat do více oblastí činnosti resortu MO. Ve vnitrostátní oblasti se především jedná o snížení plánované výše výdajů resortu MO v důsledku reformy veřejných financí a tlaku na úpravu základní služby. Vládou bylo rozhodnuto snížit původně deklarovanou výši celkových výdajů resortu MO počínaje rokem 2004. Celkové výdaje vyčleňované pro kapitolu státního rozpočtu Ministerstva obrany v jednotlivých letech, vyplývající z Koncepce, již nejsou v důsledku zrušení bodu č. 2 usnesení vlády č. 1140/2002 odvozeny z podílu na HDP. Jsou nově stanoveny ve výši, která garantuje pokrytí nezbytně nutných výdajů pro realizaci Koncepce. Výdaje pro rok 2004-2006 jsou již alokovány formou střednědobého výdajového rámce ve vazbě na reformu veřejných financí tak, jak vyplývá z níže uvedeného přehledu. ● 2004 - 50,7 mld Kč ● 2005 - 53,8 mld. Kč ● 2006 - 58,4 mld. Kč ● 2007 - 61,3 mld. Kč ● 2008 - 64,2 mld. Kč ● 2009 - 67,4 mld. Kč ● 2010 - 70,3 mld. Kč Výše výdajů pro období realizace Koncepce po roce 2006 odráží minimální potřebu nezbytně nutných zdrojů k zabezpečení realizace cílů Koncepce v rozsahu předloženého návrhu v oblastech: mandatorních výdajů ● výdaje spojené s plánovanou redukcí personálu a z ní vyplývající nárůst sociálních dávek, odstupného a důcho- dů; ● předpokládané minimální meziroční navýšení platových prostředků; ostatních běžných výdajů ● predikované inflační trendy; programového financování ● zdroje pokrývající potřeby programů a akcí, které jsou již schváleny vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v celém horizontu jejich realizace; plánovaných investic ● výdaje pro zabezpečení nezbytné obnovy a dalšího rozvoje schopností ozbrojených sil. Pro zdárný průběh realizace Koncepce a splnění charakteristik v rámci standardů obranného plánování NATO je nutné zajistit dlouhodobou stabilitu výdajového rámce v celém období realizace této Koncepce. Potřeba stability je dána i specifikou dodacích lhůt komodit obranným průmyslem naplňujících obsah programového financování resortu MO, dále pak z hlediska minimalizace negativních dopadů na infrastrukturu a dislokaci posádek AČR. Další snížení a nezabezpečení potřebných finančních zdrojů v jednotlivých letech realizace Koncepce by tak fakticky vedlo k její neproveditelnosti a destabilizaci celého systému zabezpečení obrany ČR. Pro zachování principu dlouhodobě udržitelného rozvoje vychází optimální rozdělení zdrojů přibližně na 50 % osobních (mandatorních), okolo 20 až 25 % investičních a 25 až 30 % běžných a souvisejících výdajů resortu MO. Tyto skutečnosti kromě jiného limitují i početní stav personálu ozbrojených sil ČR. Z výše uvedeného, a na základě provedených zevrubných analýz, vyplývá, že by celkové cílové počty personálu ozbrojených sil neměly překročit 35 tisíc osob. Období 2004 až 2006 bude v intencích výše uvedených skutečností nejtěžší etapou reformy ozbrojených sil. Bude nutné se velmi rychle vyrovnat s nově nastavenými parametry rozpracované reformy ozbrojených sil oproti původnímu zadá- ní. Tento proces spočívá především v ještě radikálnější redukci personálu a optimalizaci posádek ve snaze vedoucí ke snížení v oblasti osobních (mandatorních) výdajů a výdajů na provoz, údržbu a rozvoj nemovité infrastruktury. Toto opatření bude spojeno s přechodným nárůstem osobních výdajů především v oblasti sociálních dávek, který bude vyvolán enormním rozsahem redukce počtů osob v resortu MO. Optimalizací posádek dojde ke snížení nákladů na provoz a požadavků na investice. V neposlední řadě je nutno počítat se zatížením v souvislosti s dokončením dříve započatých rozvojových projektů modernizace tanku T-72 a letounu L-159 a s nimi souvisejících projektů. Nový zdrojový rámec si vynutí i změnu strategie pozbývání tzv. nepotřebného majetku. Mimo výrazné zvýšení objemů uvolňované techniky, materiálu a zásob to bude zejména značný tlak na splnění plánovaných příjmů státního rozpočtu. Dosažení maximálně možných příjmů z odprodejů bude znamenat pečlivé posuzování seznamů nemovitého majetku určeného k bezúplatným převodům, a tam, kde to bude s využitím připravované „Strategie pozbývání nemovitého majetku resortu MO.“ Zvýšený požadavek na odprodeje vyplývá i z usnesení vlády ze dne 23. června 2003 č. 624, na jehož základě bude zpracována novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), která umožní zvýšit příjmy a výdaje v rozpočtové kapitole MO za prodej majetku, se kterým je příslušné 6 hospodařit MO. Tyto příjmy se stanou příjmem rezervního fondu a budou využívány ve prospěch investic zejména do nemovité infrastruktury. Resort MO se však nebude zbavovat techniky, materiálu a zásob, které může hospodárně a účelně využít k plnění svých úkolů. Budou prováděny ekonomické rozvahy o tom, který materiál a nemovitosti jsou pro resort potřebné a využitelné ve srovnání s náklady na jejich udržování a uskladnění. Rozpracovaná Koncepce předpokládá ukončení základní služby v roce 2004. Cílové počty personálu, od roku 2008, budou okolo 26 200 vojáků a 8800 civilních zaměstnanců. Podíl jednotlivých hodnostních sborů na počtu vojáků bude v rozmezí 15 až 25 % důstojníků, 25 až 35 % praporčíků a 40 až 60 % poddůstojníků. Předpokládaná struktura personálu bude znamenat značné snížení počtu důstojníků a občanských zaměstnanců a nárůst počtu praporčíků a v podstatě úplnou výstavbu poddůstojnického sboru. Transformace současného personálu do cílové struktury bude probíhat tak, aby nebyly ohroženy schopnosti ozbrojených sil ČR a aby nedošlo ke zbytečné ztrátě kvalitního personálu a odborníků. Prvotní opatření rozpracované Koncepce se promítají již do návrhu rozpočtu resortu na rok 2004. Podrobná alokace zdrojů a příslušná opatření vedoucí k naplnění cílů reformy ozbrojených sil ČR budou obsaženy ve střednědobém plánu činnosti a rozvoje resortu MO na roky 2005-2010. 2Bezpečnostní hrozby ČR a politicko-vojenské ambice k jejich eliminaci 2.1 Vojenské hrozby a politicko-vojenské ambice k jejich eliminaci ČR se nachází v příznivém bezpečnostním prostředí. Tato situace je dána bezprecedentně dobrými vztahy se sousedními zeměmi, členstvím ČR v NATO a nadcházejícím členstvím ČR v EU. Ze zpravodajského hodnocení vyplývá, že ve střednědobém časovém horizontu by nemělo v Evropě dojít k ozbrojenému konfliktu, který by nebylo možné s dostatečným předstihem identifikovat a následně přijmout odpovídající opatření reagující na hrozbu vnějšího napadení ČR nebo jiných členských států NATO. K dalšímu posílení vnější bezpečnosti ČR přispěje rozšíření NATO a EU. Díky těmto procesům bude ČR v budoucnosti obklopena jen zeměmi, se kterými sdílí členství v NATO nebo EU. Rozšíření NATO bude ale zároveň znamenat rozšíření prostoru společné obrany, což ve svém důsledku zvyšuje pravděpodobnost zapojení ČR do operací podle čl. 5 Washingtonské smlouvy. Na druhé straně ale v důsledku působení mnoha faktorů se bezpečnostní situace na globální úrovni zhoršila, což má důsledky i pro euroatlantický prostor. Podstatně vzrostlo riziko vyplývající z realizace hrozeb asymetrického charakteru. Ty jsou spojeny především se subjekty, které se vyhýbají přímému střetu, útočí na území jimi definovaných protivníků, přičemž si za objekt svého útoku vybírají převážně civilní cíle, snaží se používat prostředky s účinky hromadné destrukce, usilují o získání zbraní hromadného ničení, počítají zcela plánovitě mnohdy i se sebeobětováním. Teroristické útoky na počátku 21. století navíc ukazují, že tyto subjekty již nebudou působit lokálně a izolovaně, nýbrž globálně a koordinovaně. Hrozba šíření zbraní hromadného ničení je navíc podporována rostoucí dostupností know-how, technologií a materiálů dvojího použití a mobilitou vědců. Spojení hrozby terorismu s hrozbou šíření zbraní hromadného ničení představuje hrozbu strategického významu. Existující konvenční i nekonvenční prostředky hromadné destrukce umožňují i mimo rámec klasických ozbrojených konfliktů vést neočekávané údery na území členských států NATO, které svým rozsahem a důsledky mohou vážným způsobem narušit bezpečnost v euroatlantickém prostoru. Vlastnictví těchto prostředků a jejich nosičů nebo možnost jejich získání totalitními, diktátorskými a ideologicky nesnášenlivými režimy nebo nestátními strukturami, jako jsou tradiční a nové teroristické organizace, radikální náboženská, sektářská a extremistická hnutí a skupiny, jejich schopnost a odhodlanost k použití těchto prostředků a k vedení asymetrických konfliktů představuje natolik výraznou hrozbu pro bezpečnost ČR a dalších členských států NATO, že k její eliminaci nebudou postačovat pouze klasické politické, ekonomické, zpravodajské a policejní metody. V extrémních případech, kdy selže v rámci boje proti terorismu a šíření zbraní hromadného ničení prevence a mírové úsilí, nelze vyloučit v duchu Charty OSN zapojení ČR do akcí předvídající sebeobrany. Z výše uvedeného vyplývá, že riziko vnějšího napadení ČR nebo jiných členských států NATO a vzniku klasického ozbrojeného konfliktu v Evropě je ve střednědobém horizontu malé, v dlouhodobém je ale nelze vyloučit. Riziko vzniku asymetrického konfliktu je průběžně zpravodajskými službami vyhodnocováno v rámci cyklického procesu plánování obrany. Nedostatečná schopnost podílet se na pokrytí jak vojenských, tak i nevojenských asymetrických hrozeb by mohla mít v ČR vážné důsledky pro zajištění ochrany principů demokracie a právního státu, života obyvatel a jejich majetku a znamenala by rovněž ztrátu důvěryhodnosti ČR pro ostatní členské státy NATO. Na eliminaci těchto rizik se ale budou podílet veškeré součásti bezpečnostního systému ČR, v němž tvoří ozbrojené síly ČR pouze jednu jeho součást. Podíl těchto součástí na zajišťování obrany a bezpečnosti ČR bude specifikován v rámci připravované Koncepce bezpečnostního systému ČR, která má být vládě předložena ministrem vnitra do konce roku 2004. Politicko-vojenskou ambicí ČR k pokrytí těchto rizik proto zůstává zajistit účast všemi silami v operaci společné obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy, která může zahrnovat i mobilizaci záloh. Operace společné obrany se mohou vyznačovat nejrůznějšími formami a intenzitou. Tomu bude odpovídat i rozsah možné účasti AČR. Operace společné obrany vysoké intenzity bude vedena při ozbrojeném konfliktu takového rozsahu, že bude ohrožena svrchovanost a územní celistvost ČR. Hlavním příspěvkem za ČR bude podíl na vytvoření divizního úkolového uskupení s jádrem tvořeným mechanizovanou divizí. Uskupení bude nasazeno pouze na území ČR nebo v jeho 7 bezprostřední blízkosti. Mimo rámec divizního úkolového uskupení budou dále využity také síly a prostředky vzdušných sil, které nebudou zapojeny do systému integrované protivzdušné obrany NATO (dále jen NATINEADS). Tyto síly a prostředky budou stanovené úkoly plnit výhradně z území ČR. Nasazení tohoto rozsahu si vyžádá vyhlášení plné mobilizace. Operace společné obrany nízké intenzity budou vedeny především v souvislosti s ohrožením bezpečnosti euroatlantického prostoru, zejména v jeho periferiích. Do takové operace bude ČR poskytovat maximálně ekvivalent brigádního úkolového uskupení s jádrem tvořeným mechanizovanou brigádou. Nasazení tohoto rozsahu si vyžádá vyhlášení částečné mobili- zace. Bez nutnosti vyhlášení částečné mobilizace může být do takové operace nasazeno brigádní úkolové uskupení v počtech do 3000 osob s jádrem tvořeným částí mechanizované brigády nebo zdrojově ekvivalentním uskupením taktického letectva s jádrem tvořeným částí taktické letky (Pouze v případě vybavení ozbrojených sil ČR min. 20 + 4 víceúčelovými nadzvukovými letouny - pozn. redakce). Místo ekvivalentu brigádního úkolového uskupení může být zejména v případě výrazně asymetrických konfliktů nasazeno také menší, např. praporní nebo rotní úkolové uskupení. Praporní úkolové uskupení bude mít jádro tvořené praporem chemické ochrany nebo mechanizovaným praporem. Rotní úkolové uskupení bude mít jádro tvořené zejména rotou chemické ochrany, rotou pasivních sledovacích systémů, polní nemocnicí, mechanizovanou rotou, rotou Vojenské policie nebo jednotkou speciálních sil. Vyloučit nelze ani nasazení jednoho praporního úkolového uskupení souběžně s dalším rotním úkolovým uskupením, které ale musí zůstat zdrojově ekvivalentní nasazení brigádního úkolového uskupení do 3000 osob. Bezpečnost ČR a jejích spojenců může být dále ovlivňována vývojem v méně stabilních regionech na periferii euroatlantického prostoru a v jeho okolí, zmítaných chudobou, politickými, národnostními, etnickými, náboženskými a ideologickými rozpory, se zdevastovaným hospodářstvím, s neefektivními a málo transparentními státními institucemi, slabou vládou zákona. To se odráží ve snahách nejrůznějších subjektů o ovládnutí strategických zdrojů těchto regionů, v šíření korupce a v expanzi organizovaného zločinu a jeho propojování s teroristickými skupinami. K nestabilitě přispívá rovněž celková prohlubující se nerovnováha mezi hospodářsky vyspělými státy „Severu“ a ekonomicky a sociálně zaostávajícími státy „Jihu“, což vede k nespokojenosti jejich obyvatelstva, devastaci životního prostředí a zostřování soupeření o neobnovitelné či těžko dostupné zdroje (např. vodu). To vše vytváří živnou půdou pro radikalizaci, extremismus a terorismus, vznik a šíření ozbrojených konfliktů, humanitárních katastrof a pro zvýšenou nelegální migraci obyvatelstva. Nepříznivé trendy vývoje v nestabilních regionech na periferii euroatlantického prostoru a v jeho okolí představují natolik významnou bezpečnostní hrozbu, že podíl ČR na její eliminaci se nemůže zužovat pouze na poskytování ekonomické a humanitární pomoci a diplomatické aktivity. Nepokrytí této hrozby sice nepředstavuje bezprostřední zvýšení rizika pro ČR, ale v dlouhodobém časovém horizontu může vést k rozšíření pásma nestability dále do centra euroatlantického prostoru až k hranicím ČR. V souladu s jedním ze základních principů Bezpečnostní strategie ČR, kterým je cestou aktivního zapojení mimo území ČR preventivně předejít možnosti přímého ohrožení území ČR, se proto budou ozbrojené síly ČR nadále zapojovat do mírových a humanitárních operací v euroatlantickém prostoru a jeho bezprostředním okolí. Politicko-vojenská ambice ČR k zapojení do mírových a humanitárních operací schválená ve Vojenské strategii ČR je ale ve sníženém zdrojovém rámci nedosažitelná a musí být snížena. Politicko-vojenskou ambicí ČR v novém zdrojovém rámci bude zabezpečit: ● účast v jedné operaci na prosazení míru až brigádním úkolovým uskupením s jádrem tvořeným částí brigády pozemních sil v počtu do 3000 osob po dobu maximálně 6 měsíců bez rotace (od roku 2007) nebo zdrojově ekvivalentním prvkem vzdušných sil po dobu maximálně 3 měsíce bez rotace (po roce 2010) (Pouze v případě vybavení ozbrojených sil ČR min. 20 + 4 víceúčelovými nadzvukovými letouny - pozn. redakce), při zachování schopnosti zajistit ochranu určených objektů důležitých pro obranu státu, přijmout síly NATO na území ČR a zabezpečit aktivní účast AČR v systému NATINEADS nebo ● účast v jedné operaci na podporu nebo udržení míru až praporním úkolovým uskupením s jádrem tvořeným částí praporu specializovaných nebo pozemních sil v počtu do 1000 osob nebo zdrojově ekvivalentním prvkem vzdušných sil (po roce 2010) s rotací po 6 měsících, při současné možnosti účasti v druhé, následně vzniklé a paralelně probíhající operaci úkolovým uskupením v síle do 250 osob po dobu maximálně 6 měsíců bez rotace a při zachování schopnosti zajistit ochranu určených objektů důležitých pro obranu státu, přijmout síly NATO na území ČR a zabezpečit aktivní účast AČR v systému NATINEADS. Brigádní úkolové uskupení nasazované do operace na prosazení míru bude mít jádro tvořené částí mechanizované brigády. Zdrojově ekvivalentní uskupení vzdušných sil bude mít jádro tvořené rojem taktického letectva. Místo ekvivalentu brigádního úkolového uskupení může být nasazeno také menší, např. praporní nebo rotní úkolové uskupení s obdobným složením jako v případě operace společné obrany nízké intenzity. Vyloučit nelze ani nasazení jednoho praporního úkolového uskupení souběžně s dalším rotním úkolovým uskupením, které ale musí zůstat zdrojově ekvivalentní nasazení brigádního úkolového uskupení do 3000 osob. Praporní úkolové uskupení v počtech do 1000 osob nasazované do operace na podporu nebo udržení míru bude mít jádro tvořené částí praporu chemické ochrany nebo částí mechanizovaného praporu. Souběžně s ním může být nasazované rotní úkolové uskupení v počtech do 250 osob s obdobným složením jako v případě operace na prosazení míru. Do humanitárních a záchranných operací v zahraničí bude ČR poskytovat maximálně rotní úkolové uskupení v počtech až do 250 osob s jádrem tvořeným rotou chemické ochrany, záchranným odřadem (posíleným v případě potřeby pracovníky a prostředky civilních záchranných složek a humanitárních organizací) nebo polní nemocnicí. Ozbrojené síly ČR budou rovněž poskytovat dopravní letadla pro přepravu humanitární pomoci včetně civilních záchranářů nebo humanitárních pracovníků do lokalit v zahraničí, postižených následky živelních pohrom, havárií a násilných 8 činností, a pro odsun občanů ČR, popř. dalších osob z těchto lokalit. 2.2 Nevojenské hrozby a politicko-vojenské ambice k jejich eliminaci Mezi nejaktuálnější bezpečnostní hrozby nevojenského charakteru, které se objevují na území ČR, patří různě rozsáhlé živelní pohromy. V důsledku globalizace se zvyšuje také možnost dopadů nepředvídatelného vzniku a rychlého šíření nakažlivých smrtelných chorob. Pokud by nabyla takováto choroba charakteru pandemie, může hrozba dosáhnout až strategického charakteru. Pozornost je nutné nadále věnovat možným rizikům průmyslových aj. havárií. Vyloučit nelze ani přímé teroristické útoky na civilní nebo vojenské cíle na území ČR včetně možného použití prostředků s účinky hromadné destrukce. Toto riziko je sice spíše nižší, ale může se měnit v souvislosti se změnou politické situace. Živelní pohromy, průmyslové havárie, teroristické aj. násilné aktivity na území ČR mohou mít natolik komplexní charakter a natolik rozsáhlé důsledky, že k jejich eliminaci, resp. likvidaci jejich následků nebudou v řadě případů postačovat síly a prostředky, kterými disponuje Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR a další civilní složky zapojené do integrovaného záchranného systému. Politicko-vojenská ambice ČR k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR a integrovaného záchranného systému schválená ve Vojenské strategii ČR je ve sníženém zdrojovém rámci nedosažitelná a musí být snížena. Politicko-vojenskou ambicí ČR v novém zdrojovém rámci bude zachovat v závislosti na souběžně plněných úkolech v operacích společné obrany nebo mírových a humanitárních operacích v zahraničí a při splnění zákony stanovených podmínek schopnost nasadit v míru ve prospěch Policie ČR do 1000 vojáků na dobu do 3 měsíců a v rámci integrovaného záchranného systému do 1200 vojáků na dobu do 1 měsíce s tím, že v závislosti na závažnosti ohrožení nebo po vyhlášení krizového stavu či při mobilizaci ozbrojených sil ČR mohou být s ohledem na souběžně plněné úkoly tyto počty odpovídajícím způsobem upraveny. 2.3 Počáteční a cílové operační schopnosti ozbrojených sil ČR Ke splnění politicko-vojenských ambicí v daném čase bude systémově usměrňována výstavba ozbrojených sil ČR. Bude řízena tak, aby zabezpečovala postupné plánovité dosažení požadované úrovně klíčových schopností ozbrojených sil ČR v oblasti: ● včasné dosažitelnosti sil a prostředků potřebných pro plnění úkolů v operacích; ● efektivnosti systému velení a řízení, spojení, informatizace, zpravodajství, sledování a průzkumu; ● přepravitelnosti prostředky strategické přepravy v celém prostoru možných operací; ● účinnosti bojového nasazení a průzkumu; ● dlouhodobé udržitelnosti sil v prostoru nasazení; ● účinné ochrany nasazených sil a jejich odolnosti vůči úderům protivníka. Důraz bude kladen na dosažení vysokého stupně interoperability se silami a prostředky NATO. 9 Dosažení požadované úrovně výše uvedených klíčových schopností ozbrojených sil ČR bude plánováno ve dvou na sebe navazujících krocích. Za cílový stav prvního kroku bude považováno dosažení počátečních operačních schopností ozbrojených sil ČR s termínem plnění do 31. prosince 2006. Dosažení počátečních operačních schopností bude zahrnovat vybudování a dosažení požadované připravenosti u jednoho velitelství mechanizované brigády, mechanizovaných praporů a jednotek dělostřelectva, protivzdušné ochrany, vrtulníkového letectva, průzkumu, elektronického boje, chemické a biologické ochrany, ženijního, logistického, zdravotnického a policejního zabezpečení potřebných pro vytvoření brigádního úkolového uskupení osob nebo pro rotaci v praporním úkolovém uskupení (pro operace na prosazení, podporu nebo udržení míru) a dále praporu chemické ochrany a mobilních prvků biologické ochrany, mobilní jednotky pasivních sledovacích systémů a předurčených sil a prostředků dopravního letectva. Zároveň s výstavbou sil dojde k ukončení základní vojenské služby (do konce roku 2004) a přechodu k plné profesionalizaci ozbrojených sil ČR a k realizaci klíčových modernizačních projektů rozvoje AČR. Paralelně s výstavbou a přípravou sil budou dále probíhat opatření s cílem zabezpečit účast AČR v operacích v souladu s politicko-vojenskými ambicemi ČR a plnění jejích úkolů na území ČR, působení AČR v NATINEADS, vytvořit počáteční (plánovací, koncepční a organizační) podmínky pro zabezpečení činnosti sil NATO na území ČR (dále jen HNS), stabilizované fungování systému plánování obrany včetně operačního plánování (zpracování předběžných operačních plánů) a krizového řízení, zabezpečit plnění standardů NATO nezbytných pro dosažení počátečních operačních schopností a pro realizaci národních projektů v rámci programu bezpečnostních investic NATO (dále jen NSIP). V okamžiku dosažení počátečních operačních schopností budou z cílové struktury AČR vystavěny všechny klíčové prvky, které zabezpečí naplnění minimální požadované úrovně politicko-vojenských ambicí. Vzhledem k tomu bude možné v tomtéž okamžiku stanovit i možnosti a způsob dalšího postupu, zejména pokud jde o rychlost výstavby cílové struktury (eventuálně i kvantitu cílových prvků), v závislosti na vyhodnocení rozdílů mezi předpokládaným a reálným vývojem vnitřních a vnějších podmínek. Za cílový stav druhého kroku bude považováno dosažení cílových operačních schopností ozbrojených sil ČR. Přesný termín dosažení cílových operačních schopností vzhledem k jeho závislosti na reálném vývoji zdrojových možností po roce 2006 a dále nebude stanoven. Termín bude upřesněn v procesu plánování obrany ČR. Předběžný záměr je dosáhnout cílových operačních schopností v horizontu let 2010 až 2012. 3Struktura resortu MO a ozbrojených sil ČR Resort MO bude tvořit Ministerstvo obrany, společné síly, síly podpory a výcviku, Vojenská policie, Vojenské zpravodajství, správní úřady vytvářené příslušnými zákony, státní podniky a příspěvkové organizace zřizované MO a organizační součásti resortu MO, jejichž činnost a použití se specifickým charakterem odlišuje od ostatních sil. Součástí ozbrojených sil ČR bude kromě Armády ČR nadále Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. 3.1 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany ČR, řízení AČR a správu vojenských újezdů. Řízeno bude vládou ČR. Ve své činnosti vychází z ustanovení zákona č. 218/2002 Sb., služební zákon a úkolů stanovených zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR a dalšími zákony. Ministerstvo obrany bude integrální součástí bezpečnostního systému ČR, ve kterém má rozhodující úlohu při řízení procesu přípravy k zajišťování obrany a jejího plánování. Bude zajišťovat rozpracování a prosazování politických cílů stanovených právními předpisy a vedením státu tak, aby byly zabezpečeny potřebnými schopnostmi a bojovým potenciálem AČR. Ministerstvo obrany bude zabezpečovat plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních vojensko-politických bezpečnostních dokumentů, které byly z rozhodnutí vlády ČR určeny do jeho gesce. Z úrovně Ministerstva obrany bude řízeno velitelství společných sil, velitelství sil podpory a výcviku, prvky Vojenského zpravodajství (včetně speciálních sil) a Vojenské policie, správní úřady vytvářené příslušnými zákony, jím zřizované státní podniky a příspěvkové organizace a organizační součásti resortu MO, jejichž činnost a použití se specifickým charakterem odlišuje od ostatních sil. 3.2 Společné síly Společné síly budou určeny k zajištění vytváření, přípravy, rotace a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení taktických nebo operačně taktických úkolů na území ČR i mimo něj a k plnění dalších, zákony stanovených úkolů na teritoriu ČR. Společné síly bude tvořit velitelství společných sil, svazky a útvary pozemních sil, svazky a útvary vzdušných sil, svazky, útvary a zařízení specializovaných sil a svazky a útvary společného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil. 10 Velitelství společných sil bude určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby, přípravy, výcviku a vyčleňování podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění vojensko-politických ambicí ČR a plnění z toho vyplývajících úkolů. Pozemní síly budou tvořit dvě mechanizované brigády, dělostřelecká brigáda a průzkumný prapor. Vzdušné síly budou tvořit základna taktického letectva, základna vrtulníkového letectva, základna dopravního letectva, protiletadlová raketová brigáda, brigáda velení, řízení a průzkumu a správa letiště. Specializované síly budou tvořit brigáda chemické a biologické ochrany, Ústřední vojenský zdravotní ústav, prapor pasivních sledovacích systémů a elektronického boje a Vojenský technický ústav ochrany. Pro podporu a zabezpečení činnosti zejména pozemních, vzdušných a specializovaných sil v operacích bude v podřízenosti velitelství společných sil vytvořen společný komplet svazků a útvarů, který bude zahrnovat ženijní záchrannou brigádu, brigádu logistické podpory, spojovací prapor, středisko CIMIC/PSYOPS a prapor zabezpečení. 3.3 Síly podpory a výcviku Síly podpory a výcviku budou určeny k poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory součástem resortu MO a spojeneckým silám na území ČR v rámci plnění úkolů HNS včetně zabezpečení rozvoje doktrinální soustavy AČR, výcviku i odborné přípravy profesionálů a záloh a spolupráce s civilními územními správními úřady, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami (dále jen spolupráce s místními civilními orgány). Síly podpory budou prvkem teritoriálního charakteru a budou působit (s výjimkou vyčleňovaných prvků) ve stacionárních zařízeních. Síly podpory a výcviku budou tvořit velitelství sil podpory a výcviku, Ředitelství logistické a zdravotnické podpory s podřízenými zařízeními, Ředitelství personální podpory s podřízenými zařízeními, Ředitelství pro výcvik a doktríny s podřízenými zařízeními a další útvary a zařízení přímo podřízené velitelství sil podpory a výcviku. Struktura sil podpory a výcviku bude zabezpečovat plnění uvedených úkolů a charakter činnosti umožní její naplnění zvýšeným počtem občanských zaměstnanců. Velitelství sil podpory a výcviku bude určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby a přípravy jednotlivých ředitelství a samostatných útvarů a bude organizovat všestrannou podporu všem součástem resortu MO a podílet se na HNS. Velitelství nebude prvkem určeným k velení taktickým operacím. Ředitelství logistické a zdravotnické podpory bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k realizaci všestranné logistické, zdravotnické a veterinární podpory součástí resortu MO. Hlavními součástmi podřízenými Ředitelství logistické a zdravotnické podpory budou distribuční centrum, základna opravovaného materiálu, základna neopravovaného materiálu, základna oprav, 3 regionální úřady správy nemovité infrastruktury (od roku 2007), 3 regionální úřady centra vojenské dopravy, Vojenský vlečkový úřad, Ústřední vojenská nemocnice (příspěvková organizace) a další 2 vojenské nemocnice (příspěvková organizace), Centrum letecké záchranné služby, oddělení zdravotnického zabezpečení armádního vrcholového sportu, posádkové ošetřovny, Ústřední vojenský veterinární ústav, veterinární základna a nemocniční základna. Ředitelství personální podpory bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k poskytování všestranné personální podpory součástem resortu MO se zaměřením především na praktické každodenní úkoly spojené s činností vojsk. Součástí Ředitelství personální podpory budou rekrutační střediska dislokovaná v sídlech krajů. Ředitelství personální podpory bude dále podřízen Vojenský historický ústav AČR. Ředitelství pro výcvik a doktríny bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k zajištění tvorby a rozvoje doktrinální soustavy AČR, předpisů a norem pro použití společných sil, tvorby výcvikových programů a předpisů, základního odborného a speciálního výcviku vojenských profesionálů, jejich kariérního vzdělávání, přípravy a výcviku, základního výcviku dobrovolných záloh, rozvoje a plánování využití simulačních a trenažérových technologií, jazykové přípravy v resortu MO a využití podřízených výcvikových prostorů a zařízení. Ředitelství pro výcvik a doktríny bude podřízena Vojenská akademie, výcviková základna, 4 střediska obsluhy výcvikových zařízení a prapor zabezpečení. Součástí Vojenské akademie bude rovněž Institut jazykové přípravy, Centrum simulačních a trenažérových technologií, Institut dopravní výchovy, Odborná škola Vojenské policie, Středisko odborné přípravy OPZHN (COE) a další specializovaná vzdělávací a výcviková zařízení. Velitelství sil podpory a výcviku budou dále přímo podřízeny základna komunikačních a informačních systémů, Středisko bezpečnosti informací, 14 krajských vojenských velitelství, Agentura vojenských informací a služeb, vojenské hudby a prapor zabezpečení. 3.4 Vojenská policie Vojenská policie bude nadále určena k policejní ochraně ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří MO na území státu i v zahraničí (dále jen vojenský majetek), popř. k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Mírová organizační struktura Vojenské policie bude tvořena Hlavním velitelstvím Vojenské policie, kterému budou podřízena Velitelství ochranné služby Vojenské policie a 3 teritoriální velitelství Vojenské policie. 3.5 Vojenské zpravodajství Vojenské zpravodajství bude nadále zabezpečovat získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR. Oblast působnosti Vojenského zpravodajství bude zaměřena především na získávání informací o záměrech a činnostech 11 představujících vojenské ohrožení ČR, zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany ČR a činnostech ohrožujících státní a služební tajemství v oblasti obrany ČR. Vojenské zpravodajství zůstává nedílnou součástí resortu MO v přímé podřízenosti ministra obrany, z hlediska stanovených působností je členěno na Vojenskou zpravodajskou službu a Vojenské obranné zpravodajství. 3.6 Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž Úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil ČR bude nadále zabezpečovat Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž s předpokladem jejich začlenění do AČR. Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž bude vojensky zajišťovat a podporovat činnosti související s výkonem ústavních pravomocí prezidenta republiky a s funkcí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Hradní stráž bude zabezpečovat ostrahu a obranu sídel prezidenta republiky a plnit úkoly k reprezentaci úřadu prezidenta republiky na veřejnosti. Organizační struktura Hradní stráže bude tvořena dvěma strážními prapory. Převážná část logistické podpory Hradní stráže bude převedena do působnosti logistické podpory posádky Praha. S profesionalizací Hradní stráže zanikne její výcvikové středisko a její příslušníci budou cvičeni ve výcvikových střediscích AČR. Služba u Hradní stráže bude podléhat standardnímu kariérnímu řádu vojáků z povolání. 3.7 Programová struktura resortu MO Programová struktura resortu MO bude specifikována a jednotlivé programy činnosti a rozvoje resortu MO budou rozpracovány ve střednědobém plánu činnosti a rozvoje resortu MO na roky 2005 až 2010. 4Mobilizace ozbrojených sil ČR Proces mobilizace ozbrojených sil ČR bude rozčleněn do několika etap, ve kterých budou v závislosti na rozsahu a aktuálnosti ohrožení ČR plněny vzájemně navazující činnosti v rámci systému mobilizačních příprav. V mírovém stavu budou plněny úkoly podle základních výcvikových dokumentů. Budou zpracovány válečné tabulky počtů, připraveny tzv. spící projekty a pravidelně bude prováděna jejich revize. Průběžně budou aktualizovány požadavky na doplňování mobilizačně rozvinovaných ozbrojených sil ČR osobami, věcnými prostředky a mobilizačními dodávkami. V klouzavém horizontu 5 let nebo podle potřeby bude bilancována dostupnost lidských a materiálních zdrojů potřebných pro zajištění těchto požadavků. Zásoby výzbroje, techniky a materiálu s výjimkou omezeného množství dlouhodobě uložené techniky nebudou vytvářeny, protože doplnění chybějící techniky a vytvoření zásob potřebného materiálu bude řešeno aktivací spících projektů, poskytnutím věcných prostředků při mobilizaci a realizací mobilizačních dodávek. Při identifikaci hrozby vzniku ozbrojeného konfliktu spojeného s ohrožením bezpečnosti ČR takového rozsahu, že bude vyžadovat zapojení ozbrojených sil ČR podle čl. 5 Washingtonské smlouvy v rozsahu větším než brigádní úkolové uskupení pozemních sil do 3000 osob, budou ještě v mírovém stavu přijata opatření k úpravě státního rozpočtu ve prospěch kapitoly MO. Z takto přidělených prostředků bude financováno zejména navýšení počtů profesionálů v ozbrojených silách ČR k doplnění existujících a vytvoření nových útvarů, dále urychlení probíhajících modernizačních a zahájení vybraných spících projektů zaměřených zejména na pořízení chybějící výzbroje, bojové a speciální techniky a vytvoření zásob materiálu potřebného pro realizaci předběžných opatření. V případě, že bezpečnostní situace se bude dále nepříznivě vyvíjet, bude zahájena realizace vládou stanovených předběžných opatření. Budou vytvořeny seznamy osob podléhajících branné povinnosti a pracovní povinnosti. Budou prováděny řádné odvody osob podléhajících branné povinnosti. Odvedené osoby a vojáci v záloze budou povoláni na vojenské cvičení v délce 3 měsíců. Výcvik bude prováděn jednak ve výcvikových střediscích, kde bude prováděn základní výcvik jednotlivců, odborný výcvik specialistů a bojové stmelení do úrovně rota s využitím techniky těchto středisek, a jednak u mobilizačně rozvinovaných útvarů, kde bude prováděno bojové stmelení pro úroveň rota a útvar. Budou vytvářeny soupisy věcných prostředků potřebných k mobilizačnímu doplnění ozbrojených sil ČR a vydávány dodávací příkazy na tyto prostředky. Vojáci v záloze a věcné prostředky budou předurčeny na tabulky počtů v mobilizačně rozvinovaných nebo vytvářených útvarech ozbrojených sil ČR. Vojáci v záloze a držitelé věcných prostředků budou o těchto rozhodnutích vyrozuměni. Bude provedeno základní stmelení štábů mobilizačně rozvinovaných a vytvářených útvarů. Budou realizovány spící projekty zaměřené zejména na pořízení materiálu potřebného k provedení mobilizačního rozvinutí ozbrojených sil ČR, zahájení a vedení bojové činnosti. Budou realizována vládou stanovená předběžná opatření vytvářející podmínky pro okamžité zahájení mobilizačních dodávek po vyhlášení stavu ohrožení státu. Dodaná výzbroj, technika a materiál budou soustřeďovány do míst, kde budou mobilizačně rozvinovány nebo vytvářeny útvary ozbrojených sil ČR. Budou prověřována opatření pro zabezpečení obrany státu. Po vyhlášení stavu ohrožení státu bude provedena částečná mobilizace ozbrojených sil ČR. Příprava povolaných vojáků v záloze bude prováděna ve výcvikových střediscích nebo v útvarech, pro které jsou předurčeni. Po zařazení vojáků ze zálohy, přidělené výzbroje a techniky bude v prostorech soustředění mobilizovaných útvarů provedeno základní a následně bojové nebo odborné stmelení těchto útvarů. Budou prováděny mimořádné odvody a u odvedených osob bude proveden 12 základní a případně i odborný výcvik. Vycvičené zálohy budou určeny především k úhradě ztrát nasazených útvarů. Budou povolány osoby k plnění pracovní povinnosti nebo výpomoci v součástech resortu MO. Bude zahájena realizace mobilizačních dodávek. Po vyhlášení válečného stavu bude, v případě potřeby, provedena všeobecná mobilizace. Budou pokračovat mimořádné odvody a výcvik odvedených osob. Vycvičené zálohy budou sloužit k úhradě ztrát nasazených útvarů a k případnému vytváření nových útvarů. Bude pokračovat realizace mobilizačních dodávek. Po ukončení válečných operací a vyhlášení demobilizace bude zahájen proces rušení útvarů. Vojáci v mimořádné službě budou převedeni do činné služby a do zálohy. Budou vráceny dodané věcné prostředky vlastníkům a bude ukončeno propouštění osob povolaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. Bude ukončena realizace opatření hospodářské mo- bilizace. 5Procesní model řízení resortu MO Koncepce výstavby profesionální AČR a mobilizace ozbrojených sil ČR předpokládá zavedení procesního řízení do resortu MO. Cílem je aplikovat moderní manažerské metody řízení do resortu MO a zajistit tak dlouhodobou vnitřní stabilitu resortu, jeho vyvážený dlouhodobý rozvoj, získat nástroj pro měření nákladů a nástroj pro sledování efektivity činností probíhajících v resortu MO. Procesní řízení, jako moderní způsob řízení organizace, bude zaměřeno na řízení interních procesů resortu MO za účelem zvyšování výkonu resortu MO a kvality probíhajících činností. Zavedení a rozvoj procesního řízení v resortu MO bude probíhat v souladu s normou ČSN EN ISO 9001:2001 „Systémy managementu jakosti - požadavky“ a bude reagovat na požadavky vlády ČR, uvedené zejména v návrhu materiálu pro schůzi vlády „Způsoby naplnění Programového prohlášení vlády v oblasti modernizace ústřední státní správy“, č.j. MVS-113/2-2003. Procesy budou navrženy tak, aby zdroje, kterými resort MO disponuje, byly maximálně využity pro dosažení jeho cílů. Procesní řízení dále umožní managementu resortu MO soustředit se na ty klíčové činnosti, které přímo naplňují jeho cíle a současně vyloučit činnosti, jež znamenají nadbytečnou práci a náklady. S využitím procesního řízení bude optimalizována organizační struktura, měřena a zvyšována výkonnost realizovaných činností a poskytovaných služeb. První kroky vedoucí k zavedení procesního řízení již byly v resortu MO realizovány v letech 2001 až 2003. V první fázi byla provedena analýza stávajícího stavu, byl zpracován návrh přehledového procesního modelu ozbrojených sil ČR a byly popsány současné procesy řízení a zajišťování činnosti a rozvoje resortu MO. Původní struktura procesů, uvedená v předchozí verzi Koncepce, byla zásadním způsobem přehodnocena. Konkrétním výsledkem této fáze bylo vytvoření „Prozatímního manuálu procesů ozbrojených sil ČR“, který je prvním milníkem při zavádění procesního řízení v resortu MO. Při zpracování Prozatímního manuálu procesů ozbrojených sil České republiky byly procesy rozděleny do tří základních kategorií - hlavní, řídící a podpůrné procesy. Hlavní procesy zajišťují, že resort MO poskytuje služby a produkty, které jsou důvodem jeho existence a zahrnují oblasti procesů výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil ČR. Řídící procesy, jakožto procesy strategického významu, zajišťují, že je resort MO při realizaci hlavních procesů řízen požadovaným způsobem a zahrnují především oblasti procesů plánování a řízení zajišťování obrany. Podpůrné procesy podporují hlavní a řídící procesy a zahrnují zejména řízení lidských, věcných a finančních zdrojů a další zabezpečující procesy. Ve druhé fázi, v letech 2004 až 2005, převezmou vlastníci oblastí procesů správu procesů ve své působnosti a budou řídit podrobné rozpracování a zavedení procesního řízení ve své oblasti. Odbornou podporu všem vlastníkům procesů při zavádění procesního řízení, správu celého procesního modelu resortu MO a provázanost na budované procesní modely ostatních ústředních správních úřadů bude zabezpečovat odborný orgán pro rozvoj organizace a managementu. Ve třetí fázi, v roce 2006, bude dokončeno zavedení procesního řízení. V této fázi získá resort MO schopnost analyzovat procesní náklady a měřit výkonnost svých procesů. Ve čtvrté fázi, v letech 2006 až 2007, budou procesy resortu MO podpořeny informačním systémem tak, aby byla zajištěna maximální efektivita jejich průběhu. 13 1Záměr použití AČR v operacích společné obrany AČR je jako součást ozbrojených sil ČR vytvářena k zajištění bezpečnosti ČR a prosazování jejích zájmů. Jejím základním úkolem je bránit ČR proti vnějšímu napadení. Vzhledem k ekonomickým možnostem ČR a plánovaným cílovým operačním schopnostem ozbrojených sil ČR je však nutno při plnění tohoto úkolu maximálně využít faktu členství ČR v NATO a zejména ustanovení článku 3 a 5 Washingtonské smlouvy. Článek 3 Washingtonské smlouvy zavazuje členské státy, aby individuálně i společně, průběžnou a účinnou svépomocí a vzájemnou pomocí udržovaly a rozvíjely svou individuální a kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. Ve smyslu článku 5 Washingtonské smlouvy je ozbrojený útok proti kterémukoliv členskému státu NATO považován za ozbrojený útok proti všem členským státům NATO. Za takový ozbrojený útok je považován ozbrojený útok na území kteréhokoliv členského státu NATO v Evropě a Severní Americe, na území Turecka, na ostrovy spadající pod jurisdikci kteréhokoliv členského státu NATO v euroatlantické oblasti severně od obratníku Raka, na ozbrojené síly, lodě nebo letadla kteréhokoliv členského státu NATO nacházející se na těchto územích či nad těmito územími, ve Středozemním moři či nad ním nebo v euroatlantické oblasti severně od obratníku Raka či nad touto oblastí (dále jen teritorium NATO). K tomu vládou schválená Vojenská strategie ČR stanovuje, že ozbrojené síly ČR budou udržovat a rozvíjet svou schopnost k působení v rámci kolektivní obrany, přispívat k celkovému obrannému potenciálu NATO a připravovat se přijmout v případě potřeby alianční síly na vlastním území. V případě vnějšího napadení ČR, které má charakter ozbrojeného útoku a přesahuje schopnosti ozbrojených sil ČR, bude strategie obrany založena na obraně území ČR společně s ozbrojenými silami ostatních členských států NATO a předejití situaci, kdy by bylo nutné bránit vlastní území ČR před vojenským útokem vedeným přímo na něj. Základním principem zajištění obrany ČR je zabránit vzniku konfliktu na vlastním území. Proto musí AČR budovat zejména síly schopné účastnit se konfliktů nebo řešení krizových situací, které k nim mohou vést, mimo území ČR. AČR bude připravena plnit závazky, které pro ČR vyplývají z Washingtonské smlouvy a případných dalších mezinárodních smluvních závazků ČR o společné obraně proti napadení. K naplnění těchto závazků bude AČR připravena účastnit se všemi silami v operaci společné obrany prováděné orgány NATO v kontextu článku 5 Washingtonské smlouvy (dále jen operace společné obrany). Účast v takové operaci bude v případě potřeby spojena i s mobilizací záloh a dalšími opatřeními k posílení bezpečnosti státu. Operace společné obrany se mohou vyznačovat nejrůznějšími formami a intenzitou. Tomu bude odpovídat i rozsah možné účasti AČR. 1.1 Záměr použití AČR v operaci společné obrany vysoké intenzity Operace společné obrany vysoké intenzity bude vedena při ozbrojeném konfliktu takového rozsahu, že bude ohrožena svrchovanost a územní celistvost ČR. Při operacích společné obrany vysoké intenzity bude úkolem ozbrojených sil členských států NATO a jeho spojenců (dále jen spojenecké síly) zničit nebo jinak neutralizovat nepřátelské síly, které jsou co do počtů, výzbroje, vycvičenosti a způsobu vedení bojové činnosti srovnatelné se spojeneckými silami, popř. je v některých z těchto parametrů převyšují. U konfliktu takového rozsahu nelze vyloučit vedení bojové činnosti v bezprostřední blízkosti území ČR nebo i přímo na tomto území. Do operace společné obrany vysoké intenzity bude ČR poskytovat veškeré síly, kterými bude disponovat, s výjimkou sil vyčleněných pro plnění specifických úkolů na území ČR. Předpokládá se, že vznik konfliktu vyžadujícího zapojení AČR do operace společné obrany vysoké intenzity bude s vysokou pravděpodobností indikován s dostatečným časovým předsti- hem. Hlavním příspěvkem za ČR bude podíl na vytvoření divizního úkolového uskupení s jádrem tvořeným mechanizovanou divizí. Uskupení bude nasazeno pouze na území ČR nebo v jeho bezprostřední blízkosti a bude začleněno do struktury mnohonárodního sboru nebo nasazeno k plnění samostatného úkolu. Uskupení bude připravováno a vybaveno pro vedení bojové činnosti vysoké intenzity. Doba jeho působení v rámci spojeneckých sil nepřesáhne lhůtu 6 měsíců. Záměr použití ozbrojených sil ČR 14 Mimo rámec divizního úkolového uskupení budou dále ve prospěch spojeneckých sil využity také síly a prostředky vzdušných sil, které nebudou zapojeny do systému integrované protivzdušné obrany NATO (dále jen NATINEADS). Tyto síly a prostředky budou stanovené úkoly plnit výhradně z území ČR. Požadavky na doplnění existujících a případné vytvoření dalších jednotek, spolu s následnou nutnou úhradou ztrát na živé síle, technice a materiálu a souběžným plněním dalších úkolů na území ČR, nebude možné zabezpečit bez provedení všeobecné mobilizace ozbrojených sil ČR. V rámci předběžných opatření budou odvody a navazujícím výcvikem vytvořeny podmínky pro navýšení počtů vycvičených a připravených vojáků v záloze. 1.2 Záměr použití AČR v operaci společné obrany nízké intenzity Operace společné obrany nízké intenzity budou vedeny především v souvislosti s ohrožením bezpečnosti v euroatlantickém prostoru, zejména v jeho periferiích. Při operacích společné obrany nízké intenzity bude úkolem spojeneckých sil zničit nebo jinak neutralizovat nepřátelské síly, které nejsou co do počtů, výzbroje, vycvičenosti nebo způsobu vedení bojové činnosti srovnatelné se spojeneckými silami. Nelze ale vyloučit, že určitá část nepřátelských sil bude se spojeneckými silami, minimálně co do výzbroje, vycvičenosti a způsobu vedení bojové činnosti, srovnatelná. Na operaci společné obrany bude zpravidla bezprostředně navazovat operace na udržení míru (viz dále). Do operace společné obrany nízké intenzity bude ČR poskytovat maximálně ekvivalent brigádního úkolového uskupení s jádrem tvořeným mechanizovanou brigádou. Předpokládá se, že vznik konfliktu rozsahu vyžadujícího zapojení AČR tohoto rozsahu bude, stejně jako u operace společné obrany vysoké intenzity, s vysokou pravděpodobností indikován s dostatečným předstihem. Brigádní úkolové uskupení může být nasazeno kdekoliv na teritoriu NATO mimo území Severní Ameriky a bude v rámci spojeneckých sil začleněno do struktury mnohonárodní divize nebo nasazeno k plnění samostatného úkolu, např. při ochraně prostoru za bojujícími vojsky nebo jejich boku, k obraně strategických objektů, k protivýsadkovým operacím apod. Doba působení v rámci spojeneckých sil stejně jako u operací společné obrany vysoké intenzity nepřesáhne lhůtu 6 měsíců. Lhůta ale může být jak zkrácena v důsledku vyčerpanosti lidských a materiálních zdrojů potřebných pro pokračování bojové činnosti, tak i ve výjimečných případech prodloužena, pokud bude např. uskupení drženo spojeneckým velitelem v záloze nebo jemu stanovený úkol nebude spojen s intenzivní bojovou činností. Požadavky na doplnění existujících jednotek (zejména logistických a zdravotnických), spolu s následující nutnou úhradou ztrát na živé síle, technice a materiálu, souběžným plněním dalších úkolů na území ČR a nutností připravit ozbrojené síly ČR na případné prodloužení doby trvání operace nebo zvýšení její intenzity, nebude možné zabezpečit bez provedení částečné mobilizace ozbrojených sil ČR. V rámci předběžných opatření budou docvičeni a v souladu s požadavky na mobilizační doplnění připraveni vojáci ze zálohy. Bez nutnosti vyhlášení částečné mobilizace, pouze s výběrovým doplněním omezeného počtu specialistů z aktivních záloh a případným náborem dalších dobrovolníků, může být do operací společné obrany nízké intenzity na dobu max. 6 měsíců nasazeno brigádní úkolové uskupení v počtech do 3000 osob s jádrem tvořeným částí mechanizované brigády. V případě vybavení AČR 24 víceúčelovými nadzvukovými letouny může být dále místo brigádního úkolového uskupení pozemních sil nasazeno na dobu max. 3 měsíců zdrojově ekvivalentní uskupení taktického letectva s jádrem tvořeným částí taktické letky. Uskupení bude nasazeno k plnění úkolů zejména v zahajovací části operace společné obrany v rámci boje o získání jasné nadvlády ve vzdušném prostoru. Úkoly budou plněny zpravidla z území ČR nebo s krátkodobým využitím infrastruktury leteckých základen spojenců (mimo NATINEADS). Déletrvající umístění mimo území ČR se nepřed- pokládá. Norma pohotovosti by se v závislosti na aktuálním zapojení ČR do jiných operací mohla pohybovat od 20 dnů do 1 roku. Z toho důvodu budou pro nasazení tohoto rozsahu ve skladech připraveny zásoby speciálního materiálu na první měsíc činnosti. Místo ekvivalentu brigádního úkolového uskupení může být zejména v případě výrazně asymetrických konfliktů nasazeno menší, např. praporní nebo rotní úkolové uskupení. Vyloučit nelze ani nasazení jednoho praporního úkolového uskupení souběžně s dalším rotním úkolovým uskupením, které ale musí zůstat zdrojově ekvivalentní nasazení brigádního úkolového uskupení do 3000 osob. Doba působení v operaci by neměla přesáhnout lhůtu 6 měsíců. Tato úkolová uskupení mohou být v rámci operace společné obrany nízké intenzity nasazena kdekoliv na teritoriu NATO mimo území Severní Ameriky. Vzhledem k charakteru asymetrických konfliktů ale nelze vyloučit jejich nasazení v prostorech přiléhajících k teritoriu NATO. Praporní úkolové uskupení pro operaci společné obrany nízké intenzity bude mít jádro tvořené praporem chemické ochrany nebo mechanizovaným praporem. Norma pohotovosti k nasazení se bude pohybovat od 20 do 180 dnů. Ve skladech proto budou připraveny zásoby speciálního materiálu na první 2 měsíce činnosti včetně materiálu pro činnost v extrémních klimatických podmínkách s dobou dodání delší než 3 mě- síce. Rotní úkolové uskupení bude mít jádro tvořené zejména rotou chemické ochrany včetně mobilního biologického týmu, rotou pasivních sledovacích systémů, polní nemocnicí, mechanizovanou rotou, rotou Vojenské policie nebo jednotkou speciálních sil. Norma pohotovosti k nasazení se bude pohybovat od 5 do 90 dnů. Ve skladech proto budou připraveny zásoby speciálního materiálu na první 3 měsíce činnosti včetně materiálu pro činnost v extrémních klimatických podmínkách. Praporní nebo rotní úkolové uskupení bude v rámci spojeneckých sil začleněno do struktury mnohonárodní brigády nebo nasazeno k plnění samostatných úkolů ve vymezeném sektoru odpovědnosti. 15 2Záměr použití AČR v mírových, humanitárních a záchranných operacích AČR je dále určena k plnění mezinárodních závazků a naplňování bezpečnostních zájmů ČR v zahraničí, zejména v souvislosti s formováním mezinárodního bezpečnostního prostředí a zvládáním krizových situací, které stabilitu tohoto prostředí ohrožují. Za tím účelem budou součásti AČR nasazovány do mezinárodních mírových operací vedených OSN, NATO, EU nebo účelově vytvořenými koalicemi států. Může se jednat o operace na prosazení míru a o operace na podporu nebo udržení míru. Součásti AČR budou rovněž buďto samostatně nebo pod patronací některé z mezinárodních organizací nasazeny k plnění úkolů v rámci záchranných nebo humanitárních akcí v zahra- ničí. Meze zapojení součástí AČR do operací tohoto typu stanoví politicko-vojenské ambice ČR. V závislosti na intenzitě potenciálního ohrožení bezpečnostních zájmů ČR může její angažovanost nabývat různého rozsahu a intenzity. 2.1 Záměr použití AČR v operaci na prosazení míru Při operacích na prosazení míru, které jsou prováděny bez souhlasu bojujících stran, bude úkolem vyčleněných součástí ozbrojených sil států zapojených do takové mezinárodní mírové operace (dále jen mezinárodní síly) donutit strany konfliktu, aby ukončily bojové aktivity nebo násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, popř. neutralizovat v nezbytném rozsahu jejich ozbrojené síly. Předpokládá se, že ozbrojené síly stran konfliktu nebudou co do počtů a výzbroje, popř. i vycvičenosti nebo způsobu vedení bojové činnosti, srovnatelné s mezinárodními silami. Na operaci na prosazení míru bude zpravidla navazovat operace na podporu nebo udržení míru. Při neúspěchu operace na prosazení míru a eskalaci situace některou ze stran konfliktu přenesením bojové činnosti na teritorium NATO může přerůst v operaci společné obrany nízké intenzity. V souladu s jejími politicko-vojenskými ambicemi bude maximálním příspěvkem ČR do operace na prosazení míru brigádní úkolové uskupení v počtech do 3000 osob s jádrem tvořeným částí mechanizované brigády. Uskupení včetně NSE bude mít podobnou strukturu jako v případě operace společné obrany nízké intenzity. Brigádní úkolové uskupení bude v rámci mezinárodních sil začleněno do struktury mnohonárodní divize nebo nasazeno k plnění samostatného úkolu ve vymezeném sektoru odpovědnosti. Uskupení povede zpravidla bojovou činnost nízké intenzity, i když nelze vyloučit možnost krátkodobého přechodu i do bojové činnosti vysoké intenzity. Možné je i nasazení při preventivních úderech proti teroristickým, polovojenským apod. ozbrojeným strukturám. Paralelně se nasazené síly mohou podílet také na zabezpečení evakuace ohroženého civilního obyvatelstva. V případě vybavení AČR 24 víceúčelovými nadzvukovými letouny může být místo brigádního úkolového uskupení pozemních sil nasazeno zdrojově ekvivalentní uskupení s jádrem tvořeným rojem taktického letectva. Úkolové uskupení bude nasazeno k plnění úkolů zejména v zahajovací části operace na prosazení míru. Úkoly budou plněny zpravidla z území ČR nebo s krátkodobým využitím infrastruktury leteckých základen spojenců. Déletrvající umístění mimo území ČR se nepředpo- kládá. Do operace na prosazení míru může být úkolové uskupení nasazeno kdekoliv na území Evropy. Ambicí ČR je nasadit takové uskupení maximálně na dobu 6 měsíců. Zapojení ČR do operace na prosazení míru ale nepřipadá v úvahu, pokud budou ozbrojené síly ČR nasazeny do operace společné obrany. Také v případě nasazení brigádního úkolového uskupení do operace na prosazení míru už nepřipadá v úvahu zapojení ČR do žádné jiné mírové operace. Nasazení tohoto rozsahu nebude vyžadovat provedení mobilizace ozbrojených sil, pokud si to nevyžádá rozsah souběžně plněných úkolů na území státu, které kapacitně přesahují možnosti ozbrojených sil ČR. Nutné výběrové doplnění omezeného počtu specialistů bude řešeno využitím aktivních záloh a případně náborem dalších dobrovolníků. Norma pohotovosti se bude pohybovat od 20 dnů do 1 roku. Z toho důvodu budou pro nasazení tohoto rozsahu ve skladech připraveny zásoby speciálního materiálu na první měsíc činnosti. Místo ekvivalentu brigádního úkolového uskupení se může ČR zapojit do operace na prosazení míru rovněž nasazením menšího, např. praporního nebo rotního úkolového uskupení s obdobným složením jako v případě operace společné obrany nízké intenzity. Vyloučit nelze ani nasazení jednoho praporního úkolového uskupení souběžně s dalším rotním úkolovým uskupením, které ale musí zůstat zdrojově ekvivalentní nasazení brigádního úkolového uskupení do 3000 osob. Tato uskupení budou v rámci mezinárodních sil začleněna do struktury mnohonárodní brigády nebo nasazena k plnění samostatných úkolů ve vymezeném sektoru odpovědnosti. Doba působení v rámci mezinárodních sil by neměla přesáhnout lhůtu 6 měsíců s možností rotace při stabilizaci situace a přechodu do operace na udržení nebo podporu míru (viz dále). Normy pohotovosti a další podmínky pro jejich nasazení budou obdobné jako v případě operace společné obrany nízké in- tenzity. 2.2 Záměr použití AČR v operaci na podporu nebo udržení míru Při operacích na podporu nebo udržení míru, které jsou zpravidla prováděny se souhlasem znepřátelených nebo bojujících stran, bude úkolem mezinárodních sil předejít vzniku nebo další eskalaci konfliktu, dohlížet na činnost ozbrojených sil stran konfliktu, zabránit jim v obnovení bojové činnosti nebo násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a zajistit obnovu mírového života. Operace bude zpravidla navazovat na operaci na prosa- 16 zení míru. Předpokládá se, že ozbrojené síly stran konfliktu nebudou co do počtů, výzbroje, vycvičenosti ani způsobu vedení bojové činnosti srovnatelné s mezinárodními silami. V souladu se svými politicko-vojenskými ambicemi bude maximálním příspěvkem ČR do operace na podporu nebo udržení míru praporní úkolové uskupení v počtech do 1000 osob s jádrem tvořeným částí praporu chemické ochrany nebo částí mechanizovaného praporu. Místo praporního úkolového uskupení může být do operace na podporu nebo udržení míru nasazeno rovněž rotní úkolové uskupení. Jeho velikost a struktura bude obdobná jako v případě operace na prosazení míru. Tato uskupení budou v rámci mezinárodních sil začleněna do struktury mnohonárodní brigády nebo nasazena k plnění samostatného úkolu ve vymezeném sektoru odpovědnosti. Uskupení se bude zabývat především hlídkovou činností, střežením vybraných čar nebo objektů v sektoru odpovědnosti nebo plněním specializovaných úkolů. Pokud bude uskupení zataženo do bojové činnosti, bude se zpravidla jednat o bojovou činnost nízké intenzity v nepravidelně vznikajících ohniscích. Možné je i nasazení při preventivních úderech proti teroristickým, polovojenským apod. ozbrojeným strukturám. Paralelně se nasazené síly mohou podílet na zabezpečení návratu uprchlíků, obnově civilní infrastruktury a dalších formách pomoci místnímu obyvatelstvu. Do operace na podporu nebo udržení míru mohou být tato úkolová uskupení nasazena kdekoliv na území Evropy, severní Afriky nebo jihozápadní Asie a v případě rotních úkolových uskupení také ve střední Asii. Jejich působení v rámci mezinárodních sil bude zpravidla dlouhodobé, s rotací po 6 měsících. Norma pohotovosti se bude v závislosti na aktuálním zapojení ČR do jiných operací pohybovat od 20 do 180 dnů v případě praporního úkolového uskupení a od 5 do 90 dnů v případě rotního úkolového uskupení. 2.3 Záměr použití AČR v humanitárních a záchranných operacích Při humanitárních a záchranných operacích v zahraničí bude úkolem nasazených součástí AČR pomoci obyvatelstvu lokalit v zahraničí postižených následky živelních pohrom, nejrůznějších havárií a násilných činností, a občanům ČR, popř. jiných států, kteří se v těchto lokalitách nacházejí. Do operací tohoto typu bude ČR v souladu se svými politicko-vojenskými ambicemi poskytovat maximálně rotní úkolové uskupení v počtech až do 250 osob bez rotace s jádrem tvořeným rotou chemické ochrany s mobilním biologickým týmem, záchranným odřadem (posíleným v případě potřeby pracovníky a prostředky civilních záchranných složek a humanitárních organizací) nebo polní nemocnicí. Do záchranné nebo humanitární operace mohou být tato úkolová uskupení nasazena kdekoliv na území Evropy, severní Afriky, jihozápadní nebo střední Asie. Operace může probíhat souběžně s jinou operací na podporu nebo udržení míru. Norma pohotovosti by se v závislosti na aktuálním zapojení ČR do jiných operací mohla pohybovat od 5 do 90 dnů. Při nasazení menšího záchranného odřadu může být norma pohotovosti kratší. Uskupení bude do záchranné nebo humanitární akce nasazeno buďto samostatně nebo pod patronací některé z mezinárodních organizací. Uskupení s jádrem tvořeným záchranným odřadem se bude zabývat jednak vyprošťováním a záchranou postižených osob nebo odstraňováním trosek bránících obnově života na postiženém území. Doba jeho nasazení by neměla přesáhnout lhůtu 1-2 měsíců. Uskupení s jádrem tvořeným polní nemocnicí bude nasazeno buďto v místech velkých neštěstí, např. při zemětřeseních nebo v lokalitách s rozvráceným systémem zdravotní péče o obyvatelstvo. Uskupení s jádrem tvořeným rotou chemické ochrany bude nasazeno především k odstraňování následků jaderných nebo chemických havárií. Doba nasazení těchto úkolových uskupení by neměla přesáhnout lhůtu 6 měsíců. Ozbrojené síly ČR budou rovněž poskytovat dopravní letadla pro přepravu humanitární pomoci včetně civilních záchranářů nebo humanitárních pracovníků do lokalit v zahraničí, postižených následky živelních pohrom, havárií a násilných činností, a pro odsun občanů ČR, popř. dalších osob z těchto lokalit. 3 Záměry použití ozbrojených sil ČR k plnění úkolů na území ČR Souběžně s nasazením v zahraničí bude kromě výcviku nenasazených součástí ozbrojených sil ČR a zajištění přijetí spojeneckých sil na území ČR uchována schopnost ozbrojených sil ČR zabezpečit na teritoriu ČR zejména ochranu vzdušného prostoru ČR aktivní účastí určených součástí vzdušných sil ČR v systému integrované protivzdušné obrany NATO v Evropě (NATINAEDS), provádění operací k ochraně vládou ČR určených objektů důležitých pro obranu státu, provádění asistenčních operací k plnění vládou ČR stanovených úkolů Policie ČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie nebo ochranné služby, pokud síly a prostředky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti a provádění asistenčních operací spojených se záchrannými aj. pracemi při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. 3.1 Záměr použití AČR k ochraně vzdušného prostoru ČR Při operacích a akcích k ochraně vzdušného prostoru ČR bude úkolem vyčleněných součástí AČR zajistit v rámci systému NATINEADS a národního pohotovostního systému střežení 17 a ochranu vzdušného prostoru ČR a ve stanoveném rozsahu se podílet na ochraně vzdušného prostoru NATO. Ochrana vzdušného prostoru je zajišťována nepřetržitě vyčleněnými prostředky taktického letectva a určenými pozemními prostředky vzdušných sil. V případě potřeby budou tyto kapacity posilovány dalšími taktickými letouny (pro celé území ČR) a protiletadlovými raketovými komplety (pro stanovené prostory). 3.2 Záměr použití ozbrojených sil ČR k ochraně objektů důležitých pro obranu státu Při operacích k ochraně objektů důležitých pro obranu státu (dále jen ochranná operace) budou příslušníci ozbrojených sil ČR použiti ke střežení těchto objektů. Objekty důležité pro obranu státu (dále jen ODOS) lze přitom z hlediska zabezpečení jejich střežení součástmi ozbrojených sil ČR rozdělit do dvou základních skupin. Do první skupiny patří stavby a pozemky, k nimž výkon vlastnického práva nebo jiných majetkových práv vykonává Ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená či založená a dále stavby a pozemky umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu (dále jen vojenské objekty). V rámci této skupiny budou střeženy zejména ty vojenské objekty, jejichž zničením či poškozením, ohrožením osob v nich působících nebo zcizením, poškozením či zničením movitého majetku, který je v nich trvale nebo dočasně uložen, by výrazným způsobem mohla být ohrožena bezpečnost ČR nebo akceschopnost jejích ozbrojených sil. Důraz přitom bude položen na vojenské objekty, v nichž jsou uloženy zbraně, munice, jejich zneužitelné komponenty a předměty představující utajované skutečnosti. Střežení jednotlivých vojenských objektů bude zabezpečováno v rámci standardní činnosti vojenských útvarů a zařízení, které je spravují nebo využívají. Při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace spojené s ohrožením vnější nebo vnitřní bezpečnosti ČR se intenzita standardně zabezpečovaného střežení bude zvyšovat a množství střežených vojenských objektů rozšiřovat. Střežení takového rozsahu již zpravidla půjde nad rámec standardních činností a především možností příslušných vojenských útvarů a zařízení. K plnění těchto mimořádných úkolů budou využiti vojenští policisté nebo k tomu účelu vyčleněné nebo vytvořené vojenské jednotky, do kterých budou zařazováni především příslušníci průzkumných a mechanizovaných jednotek, popř. i příslušníci speciálních sil s potřebnými dopravními a průzkumnými prostředky. Do druhé skupiny ODOS patří vládou určené pozemky, stavby a další objekty, které mají nebo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam, včetně stanovených úseků státních hranic a dále stavby a pozemky určené k ochraně obyvatel (dále jen nevojenské objekty). Střežení nevojenských objektů bude ozbrojenými silami ČR zabezpečováno pouze na základě rozhodnutí vlády ČR a zpravidla při hrozbě vzniku nebo po vzniku krizové situace spojené s ohrožením vnější nebo vnitřní bezpečnosti ČR. Střeženy budou v první řadě ty objekty, ve kterých je akumulován ničivý potenciál v takovém množství, že jeho případné uvolnění ohrožuje životy a zdraví velkého množství obyvatelstva (přehradní nádrže, jaderné elektrárny, chemické provozy apod.). Ke střežení jednotlivých objektů nebo jejich skupin budou ozbrojené síly ČR účelově vytvářet zpravidla rotní a menší úkolová uskupení, do kterých budou zařazováni především příslušníci průzkumných a mechanizovaných jednotek, popř. i příslušníci speciálních sil s potřebnými dopravními a průzkumnými prostředky. Při vyhlášení nouzového stavu budou ke střežení použiti i vojáci zařazení do aktivních záloh. Zejména se bude jednat o vojáky pěších rot rozvinovaných v podřízenosti krajských vojenských velitelství (dále jen KVV). Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou ke střežení využity především jednotky mobilizačně vytvářené u KVV. Počet a velikost vytvářených jednotek bude záviset na charakteru a rozsahu očekávaného ohrožení území ČR. 3.3 Záměr použití ozbrojených sil ČR v asistenčních operacích na podporu Policie ČR Při asistenčních operacích na podporu Policie ČR budou příslušníci ozbrojených sil ČR použiti k plnění vládou ČR stanovených úkolů Policie ČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie nebo ochranné služby, pokud síly a prostředky Policie ČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti. Při operacích tohoto typu budou ozbrojené síly ČR podle požadavků odpovědných ústředních a územních orgánů krizového řízení účelově vytvářet úkolová uskupení, do kterých budou zařazováni především vojenští policisté, příslušníci průzkumných a mechanizovaných útvarů, popř. i příslušníci speciálních sil s potřebnými pozemními nebo vzdušnými dopravními a průzkumnými prostředky. V souběžně nasazených úkolových uskupeních může být při akcích v míru (ještě před vyhlášením krizového stavu) zařazeno do 1000 osob nejdéle na dobu 3 měsíců s možností rotace a posilování nasazených sil a prostředků. Ve výjimečných případech mohou být tyto počty na základě rozhodnutí vlády na- výšeny. Při vyhlášení nouzového stavu budou k plnění úkolů Policie ČR využiti také vojáci v aktivní záloze zařazení do pěších rot KVV, kteří nebudou nasazeni ke střežení ODOS. Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou k plnění úkolů Policie ČR využívány výhradně pěší roty KVV, popř. příslušníci mobilizačně vytvářených jednotek, kteří nebudou nasazeni k ostraze ODOS nebo plnění jiných úkolů na teritoriu ČR. Síly a prostředky ostatních součástí ozbrojených sil ČR, rozmístěné na území ČR, budou využity, jen pokud nebudou vázány přípravou k plnění nebo plněním svých hlavních úkolů. Zpravidla se bude jednat o krátkodobé nasazení (do 1 týdne) k provádění mimořádných bezpečnostních akcí v blízkosti jejich aktuální dislokace. Složení, velikost a vybavení konkrétního úkolového uskupení budou vždy přizpůsobeny charakteru, rozsahu a době plnění úkolů. 18 Úkolové uskupení bude předáno pod operační řízení (OPCON) operačního velitele AČR, který je přidělí podle požadavků MV k plnění úkolů na území konkrétního kraje. Po dobu plnění úkolů na území kraje bude úkolové uskupení podřízeno veliteli územně příslušného KVV, který je nasadí podle požadavku krajského ředitele Policie ČR k podpoře příslušného velitele zásahu. Úkolové uskupení přitom bude při zásahu: ● nasazeno na základě požadavku velitele zásahu jako celek nebo po částech k plnění konkrétních úkolů stanovených veliteli úkolového uskupení (jako poradci budou ke štábu úkolového uskupení přiděleni příslušníci Policie ČR); ● rozptýleno do smíšených pořádkových nebo ochranných hlídek podřízených veliteli zásahu. Norma pohotovosti k nasazení potřebných sil a prostředků bude zpravidla min. 24 hodin. Pouze u zásahů prováděných na základě předem sjednaných smluv, např. při havárii jaderné elektrárny nebo poskytování specializované podpory v souvislosti s hrozbou použití zbraní hromadného ničení nebo teroristických útoků, může být doba pohotovosti kratší. 3.4 Záměr použití ozbrojených sil ČR v asistenčních operacích na podporu integrovaného záchranného systému Při asistenčních operacích na podporu integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) budou příslušníci ozbrojených sil ČR s odpovídající technikou použiti: ● k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, pokud správní úřady, orgány územní samosprávy a základní složky IZS nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami; ● k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky, pokud správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby a složky IZS nedisponují potřebnou technikou; ● k leteckému monitorování pohromy nebo radiační a chemické situace na určeném území; ● k zabezpečení přepravy humanitární a zdravotnické po- moci; ● k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a nestačí síly a prostředky letecké záchranné služby; ● k zabezpečení letecké služby pátrání a záchrany. Při operacích tohoto typu budou ozbrojené síly ČR na základě poplachových plánů IZS nebo podle požadavků odpovědných ústředních a územních orgánů krizového řízení účelově vytvářet úkolová uskupení, do kterých budou zařazováni především příslušníci a technika záchranných, ženijních, protichemických, vrtulníkových, logistických a zdravotnických útvarů a zařízení. V souběžně nasazených úkolových uskupeních bude při akcích v míru (ještě před vyhlášením krizového stavu) nasazeno do 1200 osob. Doba působení by v míru neměla přesáhnout lhůtu 1 měsíce s možností rotace a posilování nasazených sil a prostředků. Ve výjimečných případech mohou být tyto počty na základě rozhodnutí vlády navýšeny. K tomuto navýšení bude použita využitelná speciální technika s obsluhou především od mechanizovaných, dělostřeleckých, protiletadlových, průzkumných apod. bojových útvarů nebo od vojenských zařízení a škol. Při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu budou k těmto pracím použiti i vojáci zařazení jako aktivní zálohy zejména v záchranných a ženijních útvarech, popř. v pěších rotách KVV. Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu budou nasazovány prakticky výhradně záchranné útvary, které budou za těchto stavů určeny výlučně k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany. Síly a prostředky ostatních součástí ozbrojených sil ČR rozmístěné na území ČR budou nasazeny, jen pokud nebudou vázány přípravou k plnění nebo plněním svých hlavních úkolů. Zpravidla se bude jednat o krátkodobé nasazení (do 1 týdne) k provádění záchranných prací v těsné blízkosti jejich aktuální dislokace. Složení, velikost a vybavení konkrétního úkolového uskupení budou vždy přizpůsobeny charakteru, rozsahu a době trvání záchranných aj. prací, které mají příslušníci úkolového uskupení plnit. Může se jednat jak o jednotlivé kusy techniky s obsluhou, tak i o početnější jednotky v síle čety, roty, výjimečně i praporu. Na základě výzvy velitele zásahu nebo oprávněného orgánu krizového řízení bude v případě potřeby k podpoře úkolového uskupení poskytnuta věcná pomoc, přiděleny věcné prostředky z civilního sektoru a v rámci osobní pomoci nebo pracovní výpomoci fyzické osoby na provádění pomocných prací. Úkolové uskupení bude předáno pod operační řízení (OPCON) operačního velitele AČR, který je přidělí podle požadavků MV (zajišťuje ústřední koordinaci záchranných prací) k plnění úkolů na území konkrétního kraje. Po dobu plnění úkolů na území kraje bude úkolové uskupení podřízeno veliteli územně příslušného KVV. Úkolové uskupení přitom bude při zásahu: ● nasazeno na základě požadavku velitele zásahu jako celek nebo po částech k plnění úkolů stanovených veliteli úkolového uskupení; ● rozptýleno v rámci sektorů nebo úseků stanovených velitelem zásahu v místě zásahu. Norma pohotovosti k nasazení potřebných sil a prostředků by neměla být kratší než 6 hodin s možností jejich případného posílení do 24 hodin. Pouze u zásahů prováděných na základě předem sjednaných smluv silami a prostředky záchranných apod. specializovaných útvarů může být doba pohotovosti kratší. 19 1Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany ČR, řízení AČR a správu vojenských újezdů. Řízeno bude vládou ČR. Ve své činnosti vychází z ustanovení zákona č. 218/2002 Sb., služební zákon, a úkolů stanovených zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, a dalšími zákony. Ministerstvo obrany bude integrální součástí bezpečnostního systému ČR, ve kterém má rozhodující úlohu při řízení procesu přípravy k zajišťování obrany a jejího plánování. Bude zajišťovat rozpracování a prosazování politických cílů stanovených právními předpisy a vedením státu tak, aby byly zabezpečeny potřebnými schopnostmi a bojovým potenciálem AČR. Ministerstvo obrany bude zabezpečovat plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních vojensko-politických bezpečnostních dokumentů, které byly z rozhodnutí vlády ČR určeny do jeho gesce. Ministerstvo obrany bude schopno zejména: ● zpracovávat a aktualizovat strategie a koncepce zajišťování obrany ČR, rozvoje ozbrojených sil ČR (s důrazem na rozvoj klíčových operačních schopností) a jejich použití v operacích, koncepce personálního, logistického, zdravotnického, komunikačního a informačního apod. zabezpečení a podpory součástí resortu MO; ● plánovat a řídit výstavbu a přípravu resortu MO v souladu se standardizačními dohodami a normami NATO s důrazem na dlouhodobé rozvojové programy a efektivní využití přidělených zdrojů; ● realizovat další zákony stanovené úkoly ústředního výkonu státní správy; ● zajistit civilní řízení a demokratickou kontrolu součástí resortu MO; ● poskytovat vládě a Parlamentu ČR včasné, přesné a relevantní informace, které se týkají obranné politiky, stavu a dosažených schopností ozbrojených sil ČR; ● prostřednictvím Společného operačního centra velet a řídit úkolová uskupení AČR nasazená do operací v zahraničí a na území ČR. Z úrovně Ministerstva obrany bude dále řízeno velitelství společných sil, velitelství sil podpory a výcviku, prvky Vojenského zpravodajství (včetně speciálních sil) a Vojenské policie, správní úřady vytvářené příslušnými zákony, jím zřizované státní podniky a příspěvkové organizace a organizační součásti resortu MO, jejichž činnost a použití se specifickým charakterem odlišuje od ostatních sil. 2Společné síly Společné síly budou určeny k zajištění vytváření, přípravy, rotace a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení taktických nebo operačně taktických úkolů na území ČR i mimo něj a k plnění dalších, zákony stanovených úkolů na teritoriu ČR. Společné síly bude tvořit velitelství společných sil, svazky a útvary pozemních sil, svazky, útvary a zařízení vzdušných sil, svazky, útvary a zařízení specializovaných sil a svazky a útvary společného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil. 2.1 Velitelství společných sil Velitelství společných sil bude určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby, přípravy, výcviku a vyčleňování podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění politicko-vojenských ambicí ČR a plnění z toho vyplývajících úkolů. Velitelství společných sil bude členěno jako společné velitelství se stacionárním umístěním, jednotlivé sekce a odbory budou společnými prvky pro všechny podřízené síly a nebudou členěny na samostatné části pro pozemní, vzdušné a specializované síly. Velitelství společných sil s podřízenými svazky a útvary bude schopno zejména: ● plánovat a řídit výstavbu a přípravu společných sil; ● řídit vytváření, přípravu a předání stanovených úkolových uskupení do podřízenosti operačního velitele AČR a jejich opětovné převzetí; ● zabezpečit řízení sil a prostředků vyčleněných do systému NATINEADS, působících v rámci národního pohotovostního systému a vyčleněných k zabezpečení letecké záchranné služby a letecké přepravy osob i materiálu. Úkoly a schopnosti součástí resortu MO a ozbrojených sil ČR 20 2.2 Pozemní síly Pozemní síly budou tvořit dvě mechanizované brigády, dělostřelecká brigáda a průzkumný prapor. 2.2.1 Mechanizovaná brigáda Mechanizovaná brigáda bude svazkem pozemních sil určeným k vedení obranné a útočné bojové činnosti, ochraně komunikací, objektů a prostorů mimo oblast přímé bojové činnosti, monitorování situace v přiděleném prostoru, udržování klidu a pořádku a ochraně civilního obyvatelstva při mírových a jiných nestandardních operacích mimo území státu, posílení ochrany státní hranice, střežení důležitých objektů na území ČR a plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. V mírové organizační struktuře budou postaveny 2 mechanizované brigády. Jedna brigáda bude tvořena výsadkovým mechanizovaným praporem vybaveným osobními terénními vozidly (perspektivně i kolovým středním obrněným transportérem) a 2 mechanizovanými prapory vyzbrojenými kolovým středním obrněným transportérem. Druhá brigáda bude tvořena 2 mechanizovanými prapory vyzbrojenými pásovými obrněnými transportéry a smíšeným mechanizovaným praporem s 1 tankovou rotou vyzbrojenou modernizovanými tanky a 1 mechanizovanou rotou vyzbrojenou pásovým obrněným transportérem. 2.2.2 Dělostřelecká brigáda Dělostřelecká brigáda bude svazkem pozemních sil určeným k poskytování přímé, popř. všeobecné palebné podpory součástem úkolových uskupení pozemních sil při vedení všech druhů bojové činnosti, popř. ke střežení důležitých objektů a prostorů na území ČR a plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Hlavními součástmi mírové organizační struktury brigády budou 2 smíšené dělostřelecké oddíly, které budou i nadále vyzbrojené samohybnou kanonovou houfnicí a raketomety. 2.2.3 Průzkumný prapor Průzkumný prapor bude útvarem pozemních sil určeným k vedení bojového průzkumu, optoelektronického vzdušného průzkumu a hloubkového průzkumu včetně provádění úderných akcí, monitorování situace v přiděleném prostoru, vyhledávání a ničení průzkumných a diverzních jednotek a teroristických uskupení, popř. k posílení ochrany státní hranice, střežení důležitých objektů a plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Hlavními součástmi průzkumného praporu budou průzkumná rota vybavená osobními terénními vozidly (perspektivně průzkumnou verzí kolového OT), průzkumná rota vybavená bojovým průzkumným vozidlem, rota hloubkového průzkumu a rota bezpilotních průzkumných prostředků. 2.3 Vzdušné síly Vzdušné síly bude tvořit základna taktického letectva, základna vrtulníkového letectva, základna dopravního letectva, protiletadlová raketová brigáda, brigáda velení, řízení a průzkumu a správa letiště. 2.3.1 Základna taktického letectva Základna taktického letectva bude svazkem vzdušných sil určeným k ničení vzdušných cílů, vedení boje o vzdušnou nadvládu a izolaci vzdušného prostoru, ničení pozemních cílů a vzdušnému průzkumu, přijetí posilových prostředků vzdušných sil NATO (HNS) a zabezpečení jejich podpory. Hlavními součástmi mírové organizační struktury základny bude taktická letka vyzbrojená víceúčelovými nadzvukovými letouny a taktická letka vyzbrojená podzvukovými taktickými letouny. 2.3.2 Základna vrtulníkového letectva Základna vrtulníkového letectva bude svazkem vzdušných sil určeným k ničení pozemních cílů, provádění vizuálního a optoelektronického průzkumu, přepravě osob a materiálu, zabezpečení letecké záchranné služby a transportu raněných a nemocných (taktický MEDEVAC), plnění úkolů v rámci letecké pátrací a záchranné služby (SAR), bojových pátracích a záchranných operacích (CSAR), přijetí posilových prostředků vzdušných sil NATO (HNS) a zabezpečení jejich podpory. Hlavními součástmi mírové organizační struktury základny budou 3 vrtulníkové letky vyzbrojené bitevními a víceúčelovými vrtulníky. 2.3.3 Základna dopravního letectva Základna dopravního letectva bude svazkem vzdušných sil určeným k přepravě osob, techniky a materiálu včetně zabezpečení přepravy vojsk do a z prostorů operací v zahraničí, provádění leteckého snímkování, zabezpečení leteckého transportu raněných a nemocných (strategický MEDEVAC), dopravě záchranných týmů, zdravotnické a humanitární pomoci do krizových oblastí v zahraničí a evakuaci osob a výjimečně i majetku ČR z takové oblasti. Hlavními součástmi organizační struktury základny bude dopravní a speciální letka vybavená středními dopravními letouny a (v rámci deblokace ruského dluhu) velkokapacitními dopravními letouny a dále vrtulníková letka. 2.3.4 Správa letiště Správa letiště bude zařízením vzdušných sil určeným k zabezpečení vojenského provozu na letištích se smíšeným civilním a vojenským provozem. 21 2.3.5 Protiletadlová raketová brigáda Protiletadlová raketová brigáda bude svazkem vzdušných sil určeným k zajištění protivzdušné obrany důležitých objektů na území ČR, zajištění protiletadlové obrany úkolových uskupení pozemních sil při vedení všech druhů bojové činnosti, popř. k posílení protivzdušné obrany důležitých objektů. Hlavními součástmi mírové organizační struktury brigády budou dva protiletadlové raketové oddíly vyzbrojené protiletadlovými raketovými komplety blízkého dosahu, protiletadlovými raketovými komplety krátkého dosahu a přenosnými komplety. Komplety blízkého a krátkého dosahu nebudou dále modernizovány, náhrada bude řešena buď formou „spících projektů“ nebo cestou intenzivní spolupráce se zahraničním partnerem (partnery). ČR po dosažení počátečních operačních schopností rozhodne o způsobu svého zapojení do systému protivzdušné obrany. 2.3.6 Brigáda velení, řízení a průzkumu Brigáda velení, řízení a průzkumu bude svazkem vzdušných sil určeným k zabezpečení velení a řízení sil, které jsou vyčleněny do NATINEADS, zabezpečení nepřetržitého monitorování situace vzdušného prostoru ČR, tvorby a distribuce jednotné radiolokační informace (RAP) k jednotkám vzdušných sil zapojeným do ochrany vzdušného prostoru ČR a její výměny se sousedními členskými státy NATO, zabezpečení letecké informační služby, výstražné služby pro aktivity pátrání a záchrany (SAR), zabezpečení řízení letového provozu vojenského letectva a jeho koordinaci s civilním leteckým provozem. Hlavními součástmi brigády velení, řízení a průzkumu bude středisko CRS/ARS, Národní středisko velení vzdušných sil (ANCC), střediska radiolokačního průzkumu a středisko řízení letového provozu. 2.4 Specializované síly Specializované síly bude tvořit brigáda chemické a biologické ochrany, Ústřední vojenský zdravotní ústav, prapor pasivních sledovacích systémů a elektronického boje a Vojenský technický ústav ochrany. 2.4.1 Brigáda chemické a biologické ochrany Brigáda chemické a biologické ochrany bude svazkem specializovaných sil určeným ke shromažďování, zpracování, distribuci a zevšeobecňování informací o použití ZHN, vzniku radiačních a chemických havárií, k provádění radiačního, chemického a nespecifikovaného biologického průzkumu, zjišťování parametrů jaderných výbuchů, ohnisek použití chemických a nespecifikovaných biologických zbraní nebo ohnisek radiačních a chemických havárií, k provádění dozimetrické a chemické kontroly osob, výzbroje, techniky a materiálu, k zásahům při použití ZHN nebo při řešení závažného úniku toxických nebo radioaktivních látek ze zařízení průmyslové infrastruktury či dopravních prostředků, k provádění úplné dekontaminace a desinfekce osob, výzbroje, techniky a materiálu, terénu, cest a objektů, k maskování vojsk za použití dýmu, k úpravě povrchově znečištěné vody na vodu pitnou a zabezpečení její distribuce a úpravě dekontaminované vody na vodu užitkovou. Hlavními součástmi mírové organizační struktury brigády bude 1 prapor chemické ochrany, prapor zabezpečení, specializované odřady a Centrum výstrahy ZHN. Nestálým prvkem bude 1 prapor radiační, chemické a biologické ochrany (NATO). 2.4.2 Ústřední vojenský zdravotní ústav Ústřední vojenský zdravotní ústav bude zařízením specializovaných sil určeným k detekci a identifikaci biologických látek, jejich diagnostice a verifikaci, zajištění přepravy zasažených a infikovaných osob a provádění hygienicko-epidemiologického zabezpečení součástí resortu MO. Hlavními součástmi ústavu budou jeho územní střediska a Centrum biologické ochrany. 2.4.4 Prapor pasivních sledovacích systémů a elektronického boje Prapor pasivních sledovacích systémů a elektronického boje bude útvarem specializovaných sil určeným k vedení nepřetržitého skrytého rádiového a radiotechnického průzkumu, zjišťování všech druhů impulzivních a CW radiolokátorů pozemních, námořních i vzdušných cílů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení a zaměřování jejich polohy ve 3D režimu, provádění analýzy radiotechnického signálu a vyhodnocení pravděpodobné operační sestavy protivníka ze získaných informací rádiového a radiotechnického průzkumu, ke krytí důležitých objektů před radiolokačním průzkumem a zaměřováním zbraňovými systémy, rušení palubních radiolokátorů a rádiových sítí protivníka, k přispívání ke tvorbě jednotné radiolokační informace (RAP) a k náhradě (zálohování) standardních radiolokačních prostředků pro monitorování vzdušné situace nad územím ČR, popř. k vytváření podmínek elektronické války při výcviku vzdušných sil. 2.4.4 Vojenský technický ústav ochrany Vojenský technický ústav ochrany bude zařízením specializovaných sil určeným k provádění a koordinaci výzkumu, vývoje, zkoušek a školení specialistů ve prospěch specializovaných sil v oborech vojenské chemie a pasivních sledovacích systémů. 2.5 Komplet společných sil Pro podporu a zabezpečení činnosti zejména pozemních, vzdušných a specializovaných sil v operacích bude v podřízenosti velitelství společných sil vytvořen komplet svazků a útvarů, který bude zahrnovat ženijní záchrannou brigádu, brigádu 22 logistické podpory, spojovací prapor, středisko CIMIC/PSYOPS a prapor zabezpečení. 2.5.1 Ženijní záchranná brigáda Ženijní záchranná brigáda bude svazkem společných sil určeným k plnění úkolů ženijního zabezpečení úkolových uskupení a v rámci HNS (ženijní průzkum, překonávání překážek, odminování, odtarasování a úprava cest, zatarasování a ničení, podpora předsunutého letectva, udržování prostorů rozmístění vojsk a míst velení, maskovací a klamná opatření apod.), pyrotechnické asanaci na území ČR, provádění záchranných prací spojených zejména s vyprošťováním osob ze závalů, stavbou náhradních přemostění, evakuací osob a majetků ze zatopených oblastí nebo poskytováním a dopravou humanitární pomoci, odčerpávání vody ze zatopených objektů a oblastí, odstraňování a zajištění trosek objektů, vyprošťování vozidel, zprůjezdňování komunikací, odstraňování dekontaminované zeminy při likvidaci následků živelních pohrom, havárií a násilných činností. Hlavními součástmi mírové organizační struktury brigády bude ženijní prapor a 6 záchranných praporů. Mobilizačně budou vytvářeny až 3 ženijní prapory pro podporu teritoria a ženijní letištní stavební prapor. 2.5.2 Brigáda logistické podpory Brigáda logistické podpory bude svazkem společných sil určeným k plnění dopravních úkolů, zabezpečení údržby, oprav, metrologie a technického dozoru výzbroje a techniky ve prospěch útvarů společných sil, k plnění úkolů předsunuté logistické podpory úkolových uskupení (vezení stanovených zásob, odběr zásob ze zásobovacích míst, od spojenců nebo místních dodavatelů), poskytování zásobovacích a skladovacích služeb (s důrazem na PHM a munici) v rámci NSE úkolového uskupení a HNS (provoz míst vykládky, doprava materiálu z míst vykládky do zásobovacích míst, vytváření a provoz zásobovacích míst, přijímání, skladování, vydávání a dodávání zásob, organizace zásobovacích konvojů, odsun nepotřebného a poškozeného materiálu), provádění kontraktačních a styčných činností ve prospěch úkolového uskupení, k odbornému řízení opravárenských prostředků, ke koordinaci a realizaci veškerého opravárenského a evakuačního úsilí vyššího stupně u úkolového uskupení, k odsunu materiálu a techniky od zadní hranice podporovaných jednotek úkolového uskupení, k odborné podpoře jednotek úkolového uskupení na zásobovacích a přepravních osách a rovněž k přebírání, dopravě a distribuci humanitární pomoci nebo vyprošťování a odsunu havarovaných dopravních prostředků při likvidaci následků živelních pohrom, havárií a násilných činností na území ČR. Hlavními součástmi mírové organizační struktury brigády bude zásobovací prapor a prapor oprav. 2.5.3 Spojovací prapor Spojovací prapor bude útvarem společných sil určeným k rozvinutí spojovací soustavy a provozu operačně taktického systému velení a řízení mobilních prvků velitelství společných sil (včetně jednotek protiletadlové raketové brigády vyčleněných do NATINEADS) a SOC MO, vybudování a zabezpečení hlasového a datového KV a VKV rádiového spojení s nadřízeným, s podřízenými a součinnostními silami, vybudování a zabezpečení vnitřního hlasového a datového spojení v rámci vlastních míst velení, vybudování a zabezpečení opěrné spojovací sítě s možností připojení radioreléových prostředků vlastních, nadřízeného a podřízených (síť musí umožňovat hlasové a datové spojení a propojení operačně taktických systémů velení a řízení, připojení do veřejné telekomunikační sítě a stálé vojenské spojovací sítě). Hlavními součástmi mírové organizační struktury spojovacího praporu bude spojovací rota, rota tranzitních uzlů, spojovací rota SOC. 2.5.4 Středisko CIMIC/PSYOPS Středisko civilně vojenské spolupráce a psychologických operací (CIMIC/PSYOPS) bude útvarem společných sil určeným k organizaci významných akcí, při kterých spolupracují součásti AČR s civilními složkami, k zabezpečení spolupráce s místními orgány státní správy, místními obyvateli, vládními a nevládními organizacemi v prostoru nasazení úkolového uskupení v zahraničí nebo pro spojenecké síly v rámci HNS a k provádění mediální kampaně ve prospěch nasazeného úkolového uskupení, k hodnocení slabých míst cílového subjektu psychologických operací, plánování vhodných forem k jejich oslovení a posuzování produktů psychologického působení, zabezpečení výroby produktů pro psychologické působení a jejich distribuci v prostoru nasazení úkolového uskupení, vysílání přímých výzev a oznámení. Jeho hlavními součástmi bude Centrum civilně vojenské spolupráce (CIMIC) a Centrum psychologických operací (PSYOPS). 2.5.5 Prapor zabezpečení Prapor zabezpečení bude zabezpečovacím útvarem společných sil určeným k všestrannému (materiálnímu, dopravnímu, geografickému) zabezpečení velitelství a štábu společných sil. Prapor bude disponovat potřebným množstvím dopravní a speciální techniky nezbytné k plnění úkolů štábu. 3Síly podpory a výcviku Síly podpory a výcviku budou určeny k poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory součástem resortu MO a spojeneckým silám na území ČR v rámci plnění úkolů HNS včetně zabezpečení rozvoje doktrinální soustavy AČR, výcviku 23 i odborné přípravy profesionálů a záloh a spolupráce s civilními územními správními úřady, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami (dále jen spolupráce s místními civilními orgány). Síly podpory budou prvkem teritoriálního charakteru a budou působit (s výjimkou vyčleňovaných prvků) ve stacionárních zařízeních. Síly podpory a výcviku bude tvořit velitelství sil podpory a výcviku, Ředitelství logistické a zdravotnické podpory s podřízenými zařízeními, Ředitelství personální podpory s podřízenými zařízeními, Ředitelství pro výcvik a doktríny s podřízenými zařízeními, základna komunikačních a informačních systémů, Středisko bezpečnosti informací, 14 krajských vojenských velitelství, Agentura vojenských informací a služeb, vojenské hudby a prapor zabezpečení. Struktura sil podpory a výcviku bude zabezpečovat plnění uvedených úkolů a charakter činnosti umožní její naplnění zvýšeným počtem občanských zaměstnanců. 3.1 Velitelství sil podpory a výcviku Velitelství sil podpory a výcviku bude určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby a přípravy jednotlivých ředitelství a samostatných útvarů a bude organizovat všestrannou podporu všem součástem resortu MO a podílet se na HNS. Velitelství nebude prvkem určeným k velení taktickým operacím. Velitel, štáb a ředitelé jednotlivých ředitelství budou manažery lidských, věcných a finančních zdrojů a služeb. Organizační struktura bude uzpůsobena k plnění uvedených úko- lů. Velitelství sil podpory a výcviku bude schopno zejména: ● plánovat a řídit výstavbu a přípravu sil podpory a výcvi- ku; ● plánovat a řídit poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory součástem resortu MO a při HNS; ● plánovat a řídit poskytování podpory součástem resortu MO v oblasti výcviku; ● řídit spolupráci s civilními orgány cestou krajských vojenských velitelství; ● řídit vyčlenění podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení vytvářených velitelstvím společných sil; ● prostřednictvím regionálních finančních orgánů zabezpečovat financování součástí resortu MO formou bezhotovostního, popř. hotovostního platebního styku, spravovat zřízené bankovní účty a vést podvojné účetnictví a výkaznictví, zabezpečovat zpracování platů, výpočty, výběry a odvody záloh na daň, pojistného na sociální zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění a zabezpečovat výkon finanční, resp. řídící kontroly z pozice hlavních účetní. 3.2 Ředitelství logistické a zdravotnické podpory Ředitelství logistické a zdravotnické podpory bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k realizaci všestranné logistické, zdravotnické a veterinární podpory součástí resortu MO. Bude zabezpečovat: ● správu jednotlivých majetkových uskupení včetně provádění kontrolní a revizní činnosti a ve stanoveném rozsahu také zajišťovat pořizování majetku a služeb; ● plánování, koordinaci a zabezpečení přeprav a přesunů ozbrojených sil ČR a spojenců v rámci HNS; ● řízení ubytovací a stavební služby; ● poskytování primární, odborné a specializované lékařské péče příslušníkům ozbrojených sil ČR a spojenců v rámci HNS; ● poskytování nebo dodavatelské zajištění veterinární služby, plnění úkolů vojenské kynologie; ● organizační přípravu mobilizačního doplňování ozbrojených sil ČR věcnými zdroji, logistickými a zdravotnickými službami z civilního sektoru. Hlavními součástmi podřízenými Ředitelství logistické a zdravotnické podpory budou distribuční centrum, základna opravovaného materiálu, základna neopravovaného materiálu, základna oprav, 3 regionální úřady Správy nemovité infrastruktury (od roku 2007), 3 regionální úřady Centra vojenské dopravy, Vojenský vlečkový úřad, Ústřední vojenská nemocnice (příspěvková organizace) a další 2 vojenské nemocnice (příspěvková organizace), Centrum letecké záchranné služby, oddělení zdravotnického zabezpečení armádního vrcholového sportu, posádkové ošetřovny, Ústřední vojenský veterinární ústav, veterinární základna a nemocniční základna. 3.3 Ředitelství personální podpory Ředitelství personální podpory bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k poskytování všestranné personální podpory součástem resortu MO se zaměřením především na praktické každodenní úkoly spojené s činností vojsk. Bude zabezpečovat: ● získávání a výběr vojenského personálu a jeho povolávání do služebního poměru včetně aktivní komunikace v této oblasti s veřejností a s trhem práce; ● přípravu standardů pro vzdělávací programy, organizaci a administrativu potřebnou k vysílání vojáků ke studiu v ČR i v zahraničí, rekvalifikace pro vojáky na konci jejich kariéry, zpracování podkladů pro plánování vzdělávacích aktivit; ● řízení služebních kariér vojáků, činnost povyšovací komise AČR a povyšovacích komisí pro jednotlivé obory; ● plnění funkce centrálního personálního orgánu při vedení personální evidence vojáků z povolání, provádění personálních analýz, zpracovávání statistických výstupů včetně statistické ročenky, systemizaci služebních a pracovních míst, tarifikaci a kontrolu tabulek počtů; ● organizační přípravu mobilizačního doplňování ozbrojených sil ČR lidskými zdroji včetně vedení a aktualizace evidence vojáků v záloze; ● vytváření podmínek pro realizaci sportovních a kulturních programů a stimulaci jejich tvorby, organizaci zájmové a klubové činnosti, realizaci opatření k prevenci sociálně patologických jevů, organizaci péče o vojenské 24 důchodce a veterány, humánní opatření, organizaci opatření v oblasti společenskovědních a duchovních služeb; ● uchování kulturně historických hodnot ozbrojených sil ČR včetně odborného výkladu a zpracování historických informací, muzejní a expertní činnosti a udržování knihovních fondů včetně komerčního využití militarií a slu- žeb). Součástí Ředitelství personální podpory budou rekrutační střediska dislokovaná v sídlech krajů. Ředitelství personální podpory bude dále podřízen Vojenský historický ústav AČR. 3.4 Ředitelství pro výcvik a doktríny Ředitelství pro výcvik a doktríny bude prvkem sil podpory a výcviku určeným k zajištění: ● rozvoje teorie přípravy a vedení operací (boje) zásad a principů použití druhů sil, plánování a řízení bojové činnosti, výstavby sil, jejich organizace a vyzbrojování, analyzování zkušeností a poznatků z výcviku, operací, zaváděných standardizačních dohod NATO apod.; ● tvorby a rozvoje doktrinální soustavy AČR, tvorby a průběžné aktualizace předpisů a norem pro použití společných sil; ● rozvíjení forem a metod výcviku a vzdělávání, zabezpečení tvorby výcvikových programů, norem a v oblasti své působnosti i výcvikových předpisů; ● základního odborného a speciálního výcviku vojenských profesionálů, jejich kariérního vzdělávání, přípravy a výcviku formou odborných, kvalifikačních a aplikačních kurzů, základního výcviku dobrovolných záloh; ● rozvoje a plánování využití simulačních a trenažerových technologií při výcviku jednotek AČR pro stupeň četa-rota a velitelů a štábů AČR pro stupeň prapor-brigáda a při podpoře vzdělávacích a vědeckovýzkumných činností; ● jazykové přípravy v resortu MO; ● rozvoje, modernizace, provozuschopnosti a plánování využití podřízených výcvikových prostorů a zařízení; ● výcviku povolanců a docvičení vojáků v záloze po vyhlášení předběžných opatření nebo mobilizace ozbrojených sil, přijetí a přípravy vojáků ze zálohy před jejich předáním k mobilizačně rozvinovaným nebo vytvářeným útvarům a zařízením resortu MO. Ředitelství pro výcvik a doktríny bude podřízena Vojenská akademie, výcviková základna, 4 střediska obsluhy výcvikových zařízení a prapor zabezpečení. Součástí Vojenské akademie bude rovněž Institut jazykové přípravy, Centrum simulačních a trenažerových technologií, Institut dopravní výchovy, Odborná škola Vojenské policie, Středisko odborné přípravy OPZHN a další specializovaná vzdělávací a výcviková zařízení. Středisko odborné přípravy OPZHN (COE - Centre of Excellence) bude zajišťovat speciální výcvik v oblasti OPZHN včetně provádění výcviku s bojovými chemickými látkami, přípravy jednotlivců z aliančních i partnerských zemí odpovědných za výcvik v OPZHN, provádění přípravy specialistů z aliančních i partnerských zemí v oblasti chemické a biologické ochrany, průzkumu a detekce, odběru a přepravy vzorků, dekontaminace a polní identifikace). 3.5 Základna komunikačních a informačních systémů Základna komunikačních a informačních systémů bude zařízením sil podpory a výcviku určeným pro zabezpečení provozu stacionárních komunikačních a informačních systémů, nepřetržitého a spolehlivého přenosu informací všech sil na území ČR s odpovědností za zabezpečení přeshraničního přenosu informací v rámci své zodpovědnosti vůči NATO. Součástí základny komunikačních a informačních systémů budou 2 střediska komunikačních a informačních systémů (Čechy a Morava) a uzly komunikačních a informačních systémů dislokované ve vybraných lokalitách. 3.6 Středisko bezpečnosti informací Středisko bezpečnosti informací bude odborným zařízením sil podpory a výcviku určeným ke zpracování, kompletaci, evidenci, centrálnímu skladování a distribuci klíčových materiálů pro všechny kryptografické systémy resortu MO a zabezpečení výměny kryptografických klíčů, měření parazitního elektromagnetického pole a hodnocení účinnosti ochran proti parazitnímu elektromagnetickému vyzařování včetně podílu na hodnocení návrhů bezpečnostních projektů a dokumentace objektové bezpečnosti, k zajištění přepravy a distribuce kryptografického materiálu v resortu MO a ve vybraných organizacích státní správy ČR. 3.7 Krajské vojenské velitelství Krajské vojenské velitelství (dále jen KVV) bude útvarem sil podpory a výcviku určeným k přípravě a organizování opatření souvisejících se zajišťování obrany ČR na území kraje a k zabezpečení spolupráce s územně příslušnými správními úřady, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami při plnění vojenských úkolů na území krajů včetně zapojení do procesů krizového řízení. Územní působnost KVV bude shodná s územím krajů, sídla KVV budou umístěna v krajských městech. Základní prvky organizační struktury všech KVV budou totožné. Celková velikost jednotlivých KVV bude závislá na počtu obcí s rozšířenou působností (III. stupně) v rámci kraje vzhledem k tomu, že příslušníci KVV budou při krizových situacích vyčleňováni ve prospěch těchto obcí s cílem zlepšit vazby mezi obcemi a jednotkami AČR působícími v jejich prospěch. Při vyhlášení krizového stavu pro území kraje budou KVV přecházet do podřízenosti SOC. K plnění úkolů na území kraje bude předurčena pěší rota vytvářená na bázi aktivních záloh, která bude kromě střežení ODOS předurčena rovněž k plnění úkolů Policie ČR a plnění humanitárních úkolů při živelních pohromách a haváriích. Výstavbu a přípravu těchto rot budou zabezpečovat součásti Ředitelství pro výcvik a doktríny, do podřízenosti KVV budou předávány teprve v souvislosti s jejich nasazením. 25 3.8 Agentura vojenských informací a služeb Agentura vojenských informací a služeb bude zařízením sil podpory a výcviku a bude v rámci celého resortu MO zabezpečovat jednotnou realizaci vydavatelské a nakladatelské činnosti. Bude odpovídat za výrobu a distribuci periodických tiskovin, účelových publikací a akcidenčních tiskovin, video a fotodokumentační tvorbu, rozvoj a hospodaření s vojenskovědeckým knihovním fondem, s filmovým archivem a za propagaci a prezentaci resortu obrany na veřejnosti. Jako jediná v resortu bude plnit úkoly reprografického a polygrafického zabezpečení všech potřeb MO, velitelství sil, svazků, útvarů a zařízení resortu MO, tisknout veškeré služební předpisy (všech stupňů utajení), vojenské formuláře a skladové tiskopisy. Nadále bude zajišťovat výrobu úředních razidel pro celý resort MO. 3.9 Vojenská hudba Vojenská hudba bude zařízením sil podpory a výcviku určeným k zabezpečení služebních a protokolárních akcí resortu MO. 3.10 Prapor zabezpečení Prapor zabezpečení bude zabezpečovacím útvarem sil podpory a výcviku určeným k všestrannému logistickému zabezpečení (materiálnímu a dopravnímu) velitelství sil podpory a výcviku a podřízených ředitelství. Prapor bude disponovat potřebným množstvím dopravní techniky nezbytné k plnění úkolů štábu a ředitelství. 4Vojenská policie Vojenská policie bude nadále určena k policejní ochraně ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří MO na území státu i v zahraničí (dále jen vojenský majetek), popř. k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Mírová organizační struktura Vojenské policie bude tvořena Hlavním velitelstvím vojenské policie, kterému budou podřízena Velitelství ochranné služby Vojenské policie a 3 teritoriální velitelství Vojenské policie. Hlavní velitelství Vojenské policie s podřízenými útvary bude schopno zejména: ● plánovat a řídit výstavbu a přípravu Vojenské policie; ● plánovat a řídit plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů a vojenského majetku; ● připravit k začlenění do úkolového uskupení pozemních, vzdušných nebo specializovaných sil příslušníky Vojenské policie; ● pro plnění asistenčních a ochranných úkolů na území ČR a zabezpečení HNS připravit a vyčlenit příslušníky Vojenské policie. 5Vojenské zpravodajství Vojenské zpravodajství bude nadále zabezpečovat získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR. Oblast působnosti Vojenského zpravodajství bude zaměřena především na získávání informací o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení ČR, zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany ČR a činnostech ohrožujících státní a služební tajemství v oblasti obrany ČR. Vojenské zpravodajství zůstává nedílnou součástí resortu MO v přímé podřízenosti ministra obrany, z hlediska stanovených působností je členěno na Vojenskou zpravodajskou službu a Vojenské obranné zpravodajství. Operační schopnosti Vojenského zpravodajství budou obsa- hovat: ● plánování výstavby a řízení činnosti Vojenského zpravo- dajství; ● zpravodajské zabezpečení plnění úkolů součástí resortu Ministerstva obrany; ● zpravodajské zabezpečení vyčleňovaných sil předurčených k plnění přijatých závazků AČR; ● spolupráci s dalšími zpravodajskými službami ČR a zpravodajskými orgány spojenců (v souladu s usnesením vlády ČR), plnění úkolů plynoucích ze zvláštních zákonů. 6Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž Úkoly související s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil ČR bude nadále zabezpečovat Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž s předpokladem jejich začlenění do AČR. Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž bude vojensky zajišťovat a podporovat činnosti související s výkonem ústavních pravomocí prezidenta republiky a s jeho funkcí 26 vrchního velitele ozbrojených sil ČR. Hradní stráž bude zabezpečovat ostrahu a obranu sídel prezidenta republiky a plnit úkoly k reprezentaci úřadu prezidenta republiky na veřejnosti. Organizační struktura Hradní stráže bude tvořena dvěma strážními prapory. Převážná část logistické podpory Hradní stráže bude převedena do působnosti logistické podpory posádky Praha. S profesionalizací Hradní stráže zanikne její výcvikové středisko a její příslušníci budou cvičeni ve výcvikových střediscích AČR. Služba u Hradní stráže bude podléhat standardnímu kariérnímu řádu vojáků z povolání. Hradní stráž bude schopna zejména: ● zabezpečit reprezentaci prezidenta republiky u protokolárních aktů při plnění ústavních pravomocí prezidenta republiky a ostatních protokolárních a reprezentačních aktivit stanovených zákonem; ● zabezpečit protokolární a reprezentační aktivity dle požadavku dalších ústavních činitelů (předsedy vlády ČR a ministrů vlády ČR, předsedy Senátu Parlamentu ČR, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR); ● reprezentovat ozbrojené síly ČR na veřejnosti; ● zajišťovat vnější areál Pražského hradu a objekty, které jsou dočasnými sídly prezidenta republiky a jeho hostů, před vstupem nepovolaných osob a před proniknutím teroristických nebo vojenských ozbrojených skupin. 27 1. Rozhodující projekty Specializovaných sil AČR ● Pasivní sledovací systémy ● Výstavba centra biologické ochrany ● Výstavba a modernizace specializovaných sil ● Pořízení chemických a mikrobiologických prostředků pro specializované síly 2. Rozhodující projekty vyzbrojování Pozemních sil AČR ● Výstavba vojenských záchranných útvarů ● Kolový obrněný transportér ● Zavedení dělostřeleckého radiolokátoru do výzbroje AČR ● Dodávky zmodernizovaných tanků T-72M4CZ a souprav modernizovaných komponentů ● Operačně taktický systém VŘ pozemních sil ● Výstavba (rekonstrukce) perspektivních posádek pozemních sil 3. Rozhodující projekty vyzbrojování Vzdušných sil AČR ● Modernizace vrtulníků Mi-17 a Mi-24 ● L-159 víceúčelový taktický letoun ● Pořízení (modernizace) a provoz víceúčelového nadzvukového letounu ● Komunikační spojovací systémy - řízení letového provozu ● Nákup přenosného protiletadlového kompletu ● Operačně taktický systém VŘ vzdušných sil ● Výstavba (rekonstrukce) perspektivních základen vzdušných sil 4. Rozhodující projekty Sil podpory a výcviku AČR ● Rekonstrukce Ředitelství pro výcvik a doktríny ● Rekonstrukce a modernizace zařízení Univerzity obrany ● Rekonstrukce infrastruktury sil podpory 5. Průřezové projekty AČR ● Zavedení automobilu nákladního terénního středního (ANTS) ● Kontejnerizace ● Průřezový informační systém ● Ekologická likvidace munice Modernizační projekty 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40