Týden 8 – Skotské osvícenství: morálka jako výraz emocí, liberální politická ekonomie (David Hume, Adam Smith) (PD, 26. 11.)
Poznámka: v tomto
týdnu proběhne druhý seminář
Témata:
Hume – skepticismus, rozum a vášně,
přirozené a umělé ctnosti, sympatie jako základ morálky, pojem užitku.
Kritika smluvních a přirozenoprávních teorií, úloha zvyku ve společnosti.
Předpoklady spravedlnosti. Přednosti a nedostatky jednotlivých zřízení. Ozvěny
liberalismu a konzervatismu. Smith – sympatie, mravní city a nestranný
pozorovatel, spravedlnost jako „negativní ctnost“. Vztah mezi Teorií
mravních citů a Bohatstvím národů. Politická ekonomie – dělba práce,
kritika merkantilismu a obhajoba volného obchodu. Osobní zájem a veřejné dobro.
Systém přirozené svobody, neviditelná ruka trhu a tradice spontánního řádu. Úloha
a funkce vlády (státu).
Poznámka k literatuře: V tomto
případě se podíváme na výběr kratších primárních textů od obou probíraných
autorů, doplněné o shrnující soudobá pojednání. První Humův esej načrtává
zdroje jeho empirismu, které zakládaly jeho drtivý útok na přirozenoprávní
doktrínu a obecně na jakékoliv racionalistické snahy v politické filosofii (jež
byly průvodním jevem osvícenství). V druhém eseji pro změnu podává poněkud
přízemní obraz vzniku politické autority/státu, skrze nějž se vymezuje vůči
smluvní tradici. Shrnující text pojímá Huma jako klasického konzervativce,
ačkoliv v přednášce se pokusím ukázat, že neméně silný nárok na něj má i
liberalismus. Úryvky ze Smithova Bohatství
národů zahrnují na jedné straně jeho „nejprofláklejší“ pasáž o růstu
produktivity a bohatství skrze dělbu práce, zároveň ale ukazují tu část Smitha,
která obvykle nebývá zmiňována – tedy jako autora, který si je dobře vědom
některých negativních dopadů rozvoje liberálního kapitalistického hospodářství
a trvá na nezastupitelné roli státu v určitých odvětvích či oblastech.
Kratší sekundární text ke Smithovi je psán s neskrývaným liberálním
obdivem, což je třeba držet na paměti; nicméně stručně leč jasně ukazuje, proč
je Smith i pro dnešní klasické liberály tak významnou postavou. Úryvek ze
Sobkovy knihy shrnuje základy Humovy morální filosofie, se zvláštním důrazem na
její zakotvení v sentimentech (citech), a ve druhé části syntetizuje
příspěvek Huma i Smitha k právnímu a politickému myšlení.
povinná
literatura
Hume, David. „O původu idejí“ a „O vzniku vlády“, in: Hume: 300 let od narození,
ed. Marek Loužek. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. 123–127, 129–132
(9 s.)
Helm, Paul, „David Hume“, in: Konzervativní myslitelé, ed. Roger
Scruton. Brno: CDK, 1994, s. 9–26 (17 s.)
Smith, Adam. Pojednání o podstatě
a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, 2001. Kniha
I., kap. I a II.; Kniha V, kap. I s. 7–18, 692–698 (17 stran)
Lord Harris, „Adam Smith – revolucionář pro třetí tisíciletí?“ In: Josef Šíma (ed.). Adam Smith SEMPER VIVUS. Praha: Liberální institut, 2003, s. 12–24 (12 stran)
doporučená literatura
Barry, Norman. „The Tradition of Spontaneous Order“. Literature of Liberty, vol. 5, no. 2 (1982) (dostupné v Online Library of Liberty, oll.libertyfund.org)
Gauthier, David. David Hume – Contractarian. In: David
Boucher, David a Paul Kelly (eds.), Social Justice: from Hume to Walzer.
London: Routledge, 1998, s. 17–46
Foucault, Michel. Zrození biopoliky.
Brno: CDK, 2009, s. 231–250
Herzog, Lisa. Inventing the market: Smith, Hegel, and
the political theory. Oxford: Oxford UP, 2013
Hirschman,
Albert O. Lidské vášně a osobní zájmy. Politická obhajoba kapitalismu
v čase před jeho triumfem. Brno, CDK, zejm. s. 92–109
Hume, David. A Treatise of Human
Nature. Indianapolis: Liberty Fund, 2004 (1739) (dostupné v Online
Library of Liberty, oll.libertyfund.org) – mj. Book III, Part II „Of Justice and Injustice“
Hume, David. Essays Moral, Political,
and Literary. Indianapolis:
Liberty Fund, 2004 (1777) (dostupné v Online Library of Liberty,
oll.libertyfund.org)
Hume, David. Zkoumání o lidském rozumu.
Praha: Svoboda, 1996
Hume, David. O
práve a politike. Bratislava, Kalligram, 2008
Hume,
David. „Výtah z nedávno vydané knihy nazvané Pojednání o lidské přirozenosti v
němž je dále ilustrován a vysvětlen hlavní argument této knihy“. Reflexe 38
(2010), 75–89 (https://www.reflexe.cz/Reflexe_38/Vytah_z_nedavno_vydane_knihy_nazvane_Pojednani_o_lidske_prirozenosti_v_nemz_je_dale_ilustrovan_a_vysvetlen_hlavni_argument_teto_knihy.html)
Janoušek,
Hynek. „Pojednání v Humově reflexi“. Reflexe 38 (2010), 91–97 (https://www.reflexe.cz/Reflexe_38/Pojednani_v_Humove_reflexi.html)
Jirsa,
Jakub. David
Hume: anatom lidské přirozenosti.“ In: Jakub Čapek et al., Přístupy k etice II, Praha: Filosofia, 2015, 35–66
Krištofóry, Tomáš. „Hume v hayekovské tradici spontánního řádu.“
In: Hume: 300 let od narození, ed. Marek Loužek. Praha: Centrum pro ekonomiku
a politiku, s. 109–120
Loužek, Marek (ed.). David Hume – 300
let od narození. Praha: CEP, 2011
Hardin, Russel. David Hume: Moral and Political
Theorist. Oxford: Oxford
UP, 2007
Pavlík, Ján. „Adam Smith a teorie
spontánního řádu.“ In: Pojednání o podstatě a původu bohatství
národů, s. 873–976
Plamenatz, John. Man and Society vol. 2,
2nd ed. London and New York: Longman, 1992, s. 51–87
Raphael, David D. Adam Smith.
Praha, Odeon, 1995
Röd, Wolfgang. Novověká
filosofie. II. Od Newtona po Rousseaua. Praha: Oikoymenh, 2004,
s. 397–462
Smith, Adam. Pojednání o původu a
podstatě bohatství národů. Praha, Liberální institut, 2001 (zbytek)
Smith, Adam. Teorie mravních citů.
Praha: Liberální institut, 2005
Sobek,
Tomáš. Právní rozum a morální cit.
Hodnotové základy právního myšlení. Praha: Ústav státu a práva, 2016, s.
31–36, 53–67