Sociální identita 24.11.2020 Proč identita? • Sociální identita •Skupinové identity jsou základem politiky •Stranická identita •Ideologická identita •Národní identita •Etnická identita •? Skupinové identity •Základem sociální koheze •Sdílený pohled na svět •Konformita normám •Odpor vůči hrozbám •Politická participace, engagement Skupinové identity •Identita se odvíjí od ČLENSTVÍ •SKUPINOVÁ IDENTIFIKACE, subjektivní členství •SOCIÁLNÍ IDENTITA je společnou formou skupinové identifikace, inkorporace členství do sebepojetí vlastního self •POLITICKÁ IDENTITA má politickou relevanci Sociální identita •Relační koncept •Definujícím kritériem je podobnost s ostatním •Odlišnost od ostatních •Je sdílená •Význam každé sociální identity je produktem kolektivní historie i současnosti •Spojuje jednotlivce se sociálním světem Teoretické přístupy •Huddy 2013: •Přístup realistického zájmu •Sociálně konstruktivistický přístup •Evoluční přístup •Symbolický přístup •Sebekatekorizační přístup Nejvýznamnější teorie • •Social identity approach: •Teorie sociální idenity / Social Identity Theory •Sebekategorizační teorie / Self-Categorizing Theory •Vychází ze stejné logiky •Navazují na sebe Zájem o sociální identitu •Výzkum procesů mezi skupinami •Zkušenost WW II •Psychologické procesy závisí na sociálním kontextu Sherifovy studie •Chlapecký tábor •Uměle vytvořené skupiny •Soutěž, společný cíl, sopečná identita •Demonstroval, jak lze jednoduše indukovat nepřátelství mezi skupinami Sociální identita •Co je ale potřeba, aby se vztahy mezi lidmi takto vyhrotily? •Soutěž? •Motivace pro další výzkum: 60. léta •Sociální hnutí: rasa, třída, gender, etnicita, sexuální orientace •Sociální změna •Otázka identity Tajfel a kol. •Největší přínos •SIT •Vztah mezi člověkem a sociální změnou •Kolektivní akce jako prostředek, kterým “bezmocní” mohou usilovat o změnu svého statusu Teorie sociální identity •Je soutěž nutná pro vyvolání nepřátelství mezi skupinami? •Bias proti nečlenským skupinám existuje i bez ní •Kritika toho, že základem kolektivní akce je objektivní členství ve skupině •Identita = vlastní sebechápání v sociálním světě •Emerson 1960: Národ je soubor lidí, kteří se cítí být národem Teorie sociální identity •Minimal group studies: • • • • • Minimal group paradigm •vysoký stupeň in-group biasu •rozdělení lidí do skupin samo o sobě stačí k vygenerování antagonismu •dekontextualizovaný pohled •potřeba najít vysvětlení Social identity theory •Self definujeme pomocí skupin, do kterých patříme •Chování skupin je podmíněno sociální identitou •Člověk je individuum a zároveň sociální bytost •Sociální identity mají hodnotový a emotivní význam •Pojí se s pocitem sebevědomí, zvyšuje se, když se skupině daří •Identity jsou komparativní, snažíme se, aby ta naše byla lepší •Pozitivní skupinová distinkce Social Identity Theory •Snaha o pozitivní distinkci skupiny •Co když náležíme do spíše negativně hodnocené skupiny •ženy (sexismus), rasové menšiny (rasismus), senioři (aegismus), dělníci (třídní nerovnost) atd. •Kdy lidé kolektivně jednají za cílem změnit sociální svět? •Identita jako proměnná v procesu sociální změny Tajfel a Turner 1979 •Psychologie a Strategie skupin s nižším statusem •Důležitá je propustnost hranic skupiny •Propustné skupiny vedou ke snaze o sociální mobilitu, dostat se do skupiny s vyšším statusem •Nepropustné skupiny vedou k SOCIÁLNÍ KREATIVITĚ •srovnání se skupinami s ještě nižším statusem •hodnocení na jiné dimenzi •redefinice významu sociálního členství jako takového Sociální kreativita nebo kolektivní akce? •Podmínky kolektivní akce: •Pokud jsou meziskupinové vztahy nelegitimní či nestabilní Teorie sebekategorizace •Má řešit nedostatky SIT •Vysvětluje, jak dochází k neustálému přesouvání mezi identitami •Self je VŽDY definováno sociálními vztahy (ve vztahu k druhým) •Na různých úrovních abstrakce •Kognitivní chápání identity Sebekategorizace •Depersonalizace •Nevnímáme lidi skrze jejich charakteristiky, ale skrze skupinové charakteristiky •Vnímáme členy jedné skupiny podobně zaměnitelně) •Vnímáme jednotlivce pomocí charakteristiky přisuzovaným skupinám •I sebe chápeme pomocí skupinových stereotypů •Snažíme se jim přizpůsobit •Měníme chování podle charakteristik skupin, které jsou palčivé v různý moment (identita a s ní spojené chování je situační) Sebekategorizace •Social reality testing •Pochopení sebe i světa se odvíjí od konsensu •Podmíněno schválením ostatních, se kterými sdílíme pohled na svět •Transformace názoru v sociální fakt vyžaduje konsensus skupiny Sebekategorizace •Palčivost kategorie a její prototyp •Palčivost: komparativní vhodnost a normativní vhodnost •Perceiver readiness, připravenost •kategorie bude použita, pokud má člověk nějakou dispozici k tomu ji použít (např. minulá zkušenost, znalost, cíle, postoje atd.) •Neexistuje stabilní, univerzální identita •Identitární kategorie variují v závislosti na kontextu •Změní-li se “druhý”, změní se i naše “self” Social Identity Approach •SIT a SCT lze aplikovat i na politické identity •Například politické identity jako stranictví nebo ideologie, náboženské identity, etnické identity •Př.: Leonie Huddy (1998) a feministická identita •význam skupinové prototypu k přijetí ideologické identity •Význam podobnosti s prototypem k přijetí identity Huddy a Virtanen 1995 •Pozitivní disktinkce v SIT •Kubánci mají vyšší status než ostatní Latinoameričané v USA •Kubánci mají také silnější sociální identitu distinktivní od ostatních Latinoameričanů Politické stranictví jako identita? •Americká výzkumná tradice (The American Voter 1960) •Pocit sounáležitosti, afektivní vazba •Re-alignment politických identit, posilování stranictví •Strana jako sportovní tým? •Emoce, hostilita vůči „druhé straně“ •Afektivní polarizace 2012 IyengarLidé se nevzdalují v postojích ale v afektivním hodnocení „své“ a té „druhé“ strany (Republikání nesnáší Demokraty a naopak) • • Obsah obrázku text, osoba, dav Popis byl vytvořen automaticky Afektivní polarizace – stranictví v USA Whitt et al. 2020 Druckman et al. 2020 Může afektivní polarizace fungovat i jinak? •Př. Brexit •Hobolt et al. 2020 (data 2017-2019) •Brexit vytvořil samostatné skupinové identity •Leavers vs. Remainers •Brexit identita silnější než stranická Je SI předpokladem politického stranictví? •Jak přistupujeme k politické identitě v Evropě? •Je identifikace ses tranou identita? •Nebo jde spíše o volební preferenci? •Do volby strany vstupují jiné aspekty (hodnocení stran atd.) Opercaionalizace (Linek 2009) Bankert, Huddy, Rosema •Instrumentální v. Expresivní stranictví •Instrumentální •Deliberativní, inkorporuje hodnocení stran, jejich pozice v politických tématech a jejich výkon •Expresivní •Je stabilní, navzdory změnám v leadershipu, pozicím v tématech atd., motivované uvažování, emoce atd. Závěr •Sociální identita jako koncept pro chápání politických procesů •Využitelnost SIT a SCT v politické psychologii •Situační přístup k politickému jednání •Nejde o dispozici ale o kontextuální faktory •Je tomu skutečně tak? Jsou politické identity tak flexibilní? Nejsou to trvalé entity?