MORÁLKA A MORÁLNÍ PSYCHOLOGIE 8. 12. 2020 Morálka? •Co je podle Vás morální přesvědčení a k čemu je to dobré?? Morálka v politickém kontextu •Moral foundation theory •Předem definované oblasti morálního cítění •Jak tento morální matrix ovlivňuje postoje a chování? • •Moral convictions •Morální jsou některá naše přesvědčení a některá nikoliv •Morálka proniká do politiky moralizací témat •Lidé reflektují, do jaké míry jejich postoje vychází z morálního přesvědčení Moral foundation theory •Morální základy •Nejslavnější Johnatan Haidt •Morálka lidské mysli (čj) •Vychází z evoluční psychologie, antropologie, historie, psychologie a dalších disciplín •Definuje pět základních morálních oblastí •Evoluční povaha •Fungují dodnes MFT •Základní morální struktura je vrozená (kontroverze?) •Zároveň probíhá „kulturní učení“ •Morálka vrozená, ale vysoce závislá na prostředí •Intuice – vychází ze Systému 1 (morální hodnocení jsou rychlá) •Morální hodnocení = motivace! •Afektivní proces, který ovlivňuje kognici, vede nás ke chtěným závěrům. • • • Moral foundations •Z evolučního hlediska výhodné •Drží komunitu pohromadě •Umožňují kooperaci •Morální systémy: •„Propojené systémy hodnot, norem, praktik, identit, institucí, technologií a psychologických mechanismů, které společným úsilím potlačují a reguluji sobecký zájem a umožňují fungování kooperativních společenství.“ Pět základních morálních oblastí Doplněn 6. základ: Svoboda/útlak •Vede k odmítání snah o šikanu a dominanci ve skupině •Původně jako pojistka proti tyranům •V rozporu s doménou Autority •Vede k egalitářství a antiautoritářství (levice) a nebo k vyznávání svobody od státu (pravice) • •Dále trochu modifikoval Fairness/chating – jako moral foundation zaměřený na proporčnost (chtějí benefity v poměru ke svým dobrým skutkům a trest proporčně tvrdý k prohřeškům ostatních). Jak se odráží v politice? •Levice: •Nejvíce důraz na péči, a dále na svobodu od útlaku (ochrana skupin) •Pravice •Má všech šest morálních základů, slabší care, svoboda ve smyslu svobody od státu, hlavní důraz na posvátnost, autoritu a loajalitu • •Morální základy tedy brání v pochopení „druhé skupiny“ •Naše vnímání politické reality je hluboce zakořeněno v nastavení našeho morálního matrixu •Vede k předsudkům • • • • • MORAL CONVICTION •Morální přesvědčení •Nepracuje s vrozenými morálními dispozicemi •Je to dimenze postojů/přesvědčení •Přesvědčení vyplývající z fundamentální pravdy o tom, co je dobro a co zlo •Často kontroverzní témata •Základní otázka: zda je morální přesvěcení pro danou situaci relevantní •Na základě selfreportu, lidé si sami stanoví, jak moc jsou ovlivněni morálním přesvědčením MORÁLNÍ PŘESVĚDČENÍ •Moralizace témat •Lidé vnímají skrze kategorie morálky •Vede k nemožnosti kompromisu, většímu politickému zapojení •Polarizace Moral convictions •Co je dobré a co špatné? •Musí toto přesvědčení vycházet z našich morálních hodnot?? •Konvence a morálka se může lišit •Lidé mají schopnost je odlišovat Už v brzkém věku odlišujeme morální a konvenční pravidla •34 měsíční děti už rozlišují mezi konvencí a morálkou •Morálka jako univerzální •Porušení morálních standardů více závažné než porušení konvence •Smetana JG, Braeges JL. 1990. The development of toddlers’ moral and conventional judgments. • Moral convictions: měření Morální přesvědčení jako univerzální a objektivní pravda •Morgan and Skitka 2020 •Moral conviction nejvíce predikuje vnímanou univerzálnost a objektivitu vlastní pozice k tématům • Nezávislost na autoritě •Postoje a hodnocení politických procesů a jevů nezávisí na tom, c říkají autority •Klíčové je vlastní morální přesvědčení. •Studie zkoumající reakce na US Supreme Court rule Gonzales vs. Oregon 2006 • Skitka LJ, Bauman CW, Lytle BL. 2009. The limits of legitimacy: moral and religious convictions as constraints on deference to authority. Nezávislost na autoritě •Pravidla odporující morálním přesvědčením vedou k erozi důvěry a podpory autority a institucionálního systému •Mullen and Nadler 2008 J Politická participace •MC jsou zažívána jako povinnosti/morální závazky •Predikují politickou pariticipaci •Silnější MC vedou většímu zapojení a aktivismu •Větší volební účasti •Vztah s politickou participací i za kontroly stranictví, náboženských přesvědčení, síly postoje, efficacy Kende et al. 2017 Netolerance a polarizace •Lidi, kteří mají opačná přesvědčení se fundamentální mýlí •Nejsou racionální, nepřijímají pravdu… •Větší sociální a fyzická distance od lidí s opačným přesvědčením • Garret and Bankert 2020 •Lidé moralizující politiku = bias vůči těm, kteří mají opačný postoj •Moralizace přispívá k polarizaci •Moralizace: •Morální kategorie o politických objektech v komunikaci, z médií atd. •Političtí aktéři sami tyto kategorie používají •Usuzování o osobnosti politiků •Stranická identita (social identity theory) Emoce •MC úzce souvisí s emocionálními reakcemi •Morální přesvědčení vyvolává silnější emocionální reakce •Naopak apel na emoce může moralizovat téma •Příklad: znechucení a vztek (morální emoce?) Clifford 2019 •V experimentu manipuloval emocionální rámování tématu „natural food“ •Rámce: znechucení a vztek •V experimentu ukazuje, že rámce vyvolávají emocionální reakci, zvyšují míru moralizace tématu, vedou k polarizaci Závěr •Různé přístupy k morálce •Vrozená? •Získaná? •Rozdíl mezi morálním přesvědčením vs. konvencí vs. Postojem •V každém případě vede moralizace politiky k uzavírání se •Předsudky, motivované uvažování •Netolerance, polarizace •Moralizace jako politická strategie?