Implicitní postoje 17. 12. 2020 The mind is like an iceberg, it floats with one-seventh of it‘s bulk above water. – S. Freud Implicitní postoje •Zabýváme se postoji a hodnoceními pod povrchem vědomí •Vědomé (explicitní) v. nevědomé (implicitní) postoje •Duální modely kognice •Explicitní •Verbalizované postoje a evaluace •Vědomé zpracování •Dotazník •Schopnost a ochota •Implicitní •Spontánní a automatické •Nemáme kontrolu •Žádná kognitivní zátěž •Nevědomé, rychlé a efektivní •Může ovlivnit vědomé postoje, úsudky a chování •Implicitní biasy (různé studie ale pozor na validitu..) John Q. Public model (Taber and Lodge) •Politologická teorie implicitních postojů a automatických reakcí •Veškerá kognice: automatické/implicitní -> vědomé/explicitní •Koncepty v LTM •Všechny politické koncepty jsou afektivní = HOT cognition •Politické myšlení řízeno afektivní evaluací • JQP •Affect transfer •Afekt přenášíme na jiné objekty •Affect contagion •Vybavujeme si koncepty s kongruentním afektem • • Měření postojů •Jsou explicitní postoje pozorovatelné? •Jak je měříme? • •Jak potom měříme ty nepozorovatelné? •Přímo nebo nepřímo? •Měříme základní afektivní evaluace, neverbalizované • •Reakční časy Jak to funguje?? •Na bázi již existujících afektivních asociací •Respondenta primujeme konceptem (PŘÍRODA) •Následuje pozitivní slovo (NÁDHERNÝ) nebo negativní slovo (STRAŠNÝ) •Pozitivní vztah k přírodě = rychlejší klasifikace slova nádherný jako pozitivního slova • •Základní mechanismus nejčastějších nástrojů: IAT, AP, AMP Affective Priming •Od 80s (R. Fazio) •Rychlost reakce v ms •Identifikace pozitivní nebo negativní konotace mezi dvěma koncepty •Zobrazujeme nejdřív koncept, který nás zajímá (PRIME) •Potom ukážeme cílové slov, které má r. hodnotit (TARGET) + nebo – • • AP A)M latency všech pozitivních slov - M latency pozitivního slova po daném primu B)M latency všech negativních slov - M latency negativního slova po daném primu C)Odečíst B) od A) Implicit Association Test •Taky latence reakcí •Klasifikace dvou rozdílných objektů •Není podprahový •R. klasifikují slova, která vidí na monitoru (rozřazují je podle kategorií) •Vždy vidí pár slov (např Black a Bad, nebo White a good) v různých kombinacích •Rozřazování slov (asociovaných buď s černochy a bělochy nebo s good a bad) •Potom se prohodí ty dvojice slov (White a Bad, Black a Good) •Co nás zajímá? •Rychlost a správnost toho přiřazování slov k dvojicím •M reakční čas pro jeden pár slov (black a pozitivní) – M reakční čas pro druhý pár slov (white a pozitivní slova) / SD celkové průměrné latence •D-score IAT •https://implicit.harvard.edu/implicit/ Affect Misattribution Procedure •Tentokrát ne čas ale proporce pozitivních a negativních hodnocení •R. napřimujeme konceptem, který nás zajímá (např fotkou politika) •Potom ho necháme hodnotí zcela neznámý objekt (čínské znaky) •Předpoklad = afekt asociovaný s primem se přenes na target •Celé vědomé, instrukce odrazuje od biasu • Příklad IAT •Iyengar a Westwood 2015 •BIAT v dotazníku, n = 2000 •BIAT pro African American/European American BIAT pro Democrat/ Republican Kdy má cenu implicitní postoje používat? •V psychologii často nízké korelace i a e postojů •V politologii korelace u běžných témat silné (r = 0,7) (Nosek et al 2010) •Korelace implicitních postojů a chování?? •R = 0,48 •Ale pokud kontrolujeme explicitní postoje, r = 0,15 (Geeenwald et al. 2009) • •Sociální žádoucnost, citlivá témata •Nerozhodnutí nebo indiferentní voliči! • Arcuri, Castelli, Galdi, Zogmaister (2008) •Arcuri a Gawronski (2008) • Indiferentní voliči •Kdo jsou indiferentní voliči? (Ryan 2017) •IAM a AMP •Implicitní postoje před volbami 2008, explicitní půl roku po volbách •Platí pouze pro indiferentní voliče •Ambivalencí a přesvědčení voliči – hodnocení založeno na explicitních postojích •