Politická informovanost a misinformovanost 17. 12. 2020 Back to Converse: •Politická znalost je nízká a nerovnoměrně rozptýlená •Tradiční teorie reprezentace ale vyžaduje informované voliče •Vztah informaci a reprezentace •Informační zdroje se mění (strany, masmédia, nová média) •Růst nákladů na zprostředkování i získání informací •Political awarness, political expertise, political sophistication •Široký koncept: zapojení do politiky, znalosti o politice •Converse: intelektuální znalost, pochopení politiky, pochopení otázek • • • Proč je informovanost důležitá? •Kolik by toho průměrný občan měl znát?? •Jaké jsou důsledky nerovnoměrné informovanosti mezi občany? V čem jsou rozdíly? •Volební účast, politická participace •Způsob hlasování •Menší vliv symbolické politiky •Menší důvěra médií, agenda settingu • •Nepostoje ve vysoké míře, v různých zemích (USA ale i Evropa) •Non response v ČR 40-50% •V čem je non-response důležitá? Reprezentativní demokracie •Hodnocení politických programů stran •Hodnocení činnosti stran v úřadech • •1) znalost vlastní preference •2) rozlišení mezi stranami •3) hlasování („correct vote“) • •Informovanost velmi nízká (Converse Delli Caprini and Keeter) Knowledge gap hypothesis •Vyšší úroveň znalosti (vzdělání a lidi se zájmem o pol.) usnadňuje zisk nových informací •Lidé s vyšší znalostí mají komparativní výhodu •1) lepší porozumění problémům, •2) uchovávají více informací (zdroje pro porozumění), •3) relevantní sociální kontakty s ostatními, •4) větší expozice masové komunikaci • • Informovanost jako ideologická sofistikovanost •Logická organizovanost politických postojů do koherentních struktur •Vztahy dvou a více postojů (Converse) •Jsou-li vazby koherentní, jedná se o ideologii •Politická sofistikovanost (Luskin 1987): •1) množství postojů •2) rozpětí témat postojů •3) propojení navzájem, • • Občanské znalosti •Znalost faktických informací •Politických lídrů •Institucí •Pravidel • Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Problém měření informovanosti •Jak moc velký problém je tipování? •Zahrnout DK, nebo ne? •Vyzývat respondenty, ať odpovídají DK, nebo ne? •Mondak (2001) proti: dává to prostor systematickým biasům •1) guessing effect, 2) partial knowledge effect •Aktivní odrazování? (mělo by odradit všechny) •Luskin a Bullock 2005: konvenční dotazování je funkčnější •Rozlišení neinformovaných a misinformovaní voličů (Delli Carpini a Keeter 1996) Sturgis 2008 •Experiment v CATI sběru 2004? •1. DK, pokud nevíte (konvenční) •2. Pokud nevíte, tak si tipněte (Mondak) •3. Určitě správně, možná správně, možná špatně, určitě špatně (možnost nejistoty), DK • V analýze nenachází důkazy hyoptézy o pratianl knowledge Nedoporučují Mondakův postup Klasický question wording Je občanská znalost jednodimenzionální? •Nebo existují specifické oblasti? •Ženy a political knowledge? • •Teorie Issue Publics (Krosnick 1990) Issue public •Různé problémy zajímají různé lidi •Lidé mají znalosti o tématech, která jsou pro ně důležitá •Veřejnost jako celek málo informovaná o všech policy oblastech •Issue publics – více informovaní, téma je důležité hraje roli v rozhodování, snáze polarizované •Více strukturované postoje k tématu, uchování více background knowledge, selektivní zaměření pozornosti na téma (Iyengar 1990, Krosnick 1990). • Učí se issue publics snáze v kampaních? •Issue publics už jsou hodně informované •Málo prostoru pro nové informace •Henderson 2013: Issue Publics, Campaigns, and Political Knowledge •Nové téma •Změna pozice kandidáta •Test na tématech Social Security a Medicaid •Kampaň 2000 vs 2004 •Issue public = senioři •Rolling cross-section •Panel data • • Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Další důsledky politické informovanosti •Miller, Saunders, Farhart (2016) •Politická informovanost moderuje konspirační myšlení •Konspirace je motivovaný proces (ideologické a psychologické motivy) •Nutná určitá politická znalost •Nízká důvěra Uninformed vs. Misinformed •Mispercepce a misinformace jsou ještě větší problém •Často s vysokou mírou jistoty •Např. informace o WMD v Iráku po invazi 2003. Proč se nenašly? •Misinformace •Konspirační teorie •Fámy (political rumours) (neověřené, instrumentálně relevantní informace, které jsou ve veřejné oběhu a které se objevují v kontextu nejednoznačnosti, nebezpečí, potenciální hrozby a pomáhají lidem chápat a zvládat rizika. DiFonzo a Bordia 2006) • Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Flynn et al. 2017 Mispercepce jsou stabilní •Korektivní informace nesnižuje mispercepci •Především v tu, která je ideologicky kongruentní •Korekce může naopak způsobit opačný účinek (Nyhan a Reifler 2010) •4 experimenty, subjekty ne/obdržely korektivní informaci po misinformativním článku (Irák, kmenové buňky, tax cuts) •WMD v Iráku: 2 (correction) x 2 (mortality salience) Jaká je role mispercepce? •Political signaling?? •Můžou se vynulovat?? •Jáké jsou ještě motivace kromě stranictví (např. Flynn and Krupnikov v četbě) •Vede mispercepce k „nesprávným“ názorům?? •