Dle povinné literatury je největším problémem konceptu reliability její nesprávná aplikace a nesjednocená terminologie. Dle literární analýzy v článku autora Cho (2016) většina autorů studií publikovaných ve dvou prestižních journals - u kterých Cho (2016) předpokládá vyšší metodologické standardy; používala pro vyjádření reliability koeficient alpha (Cronbachova alpha) i v případech, kdy pro vyjádření reliability tento koncept nebyl vyhovující (např. při aplikaci modelu strukturního modelu modelování, kdy je vhodnější použít composite reliability).  Dále tvrdí, že žádná ze studií nezkoumala tau ekvivalenci jako jeden z předpokladů koeficientu alpha. Podobně, ve svém článku Cronbach přiznává, že koeficient alfa není nejvhodnějším konceptem pro měření reliability pro většinu dat a jako vhodnější alternativu navrhuje teorii G (Cronbach a Shavelson, 2004).  Nesprávné použití koeficientu je<span> problematické, protože pokud je koeficient aplikován na data, která nesplňují  jeho předpoklady, může to vést k estimation error (Cho, 2016). </span><p>Cho (2016) také uvádí, že termonologie, která je v souvislosti s reliabilitou používána, je značně nepřehledná. Např. stejné koncepty jsou nazývány jinými jmény (např. Flanagan-Rulon formula a Guttmanova lambda 4), jsou pojmenovány po svých autorech (např. Spearman-Brown), i když dává větší smysl a bylo by přehlednější je pojmenovat podle jejich principu použití (např. Split-half parallel reliability). </p>