Konstrukce
islámské
tradice
kurz:
Islám a antropologie
PS 2020 - Attila Kovács
Formování islámské tradice:
Korán a prorocká tradice
 Procesy zjevování a tradování v islámu
 Kodifikace a výklad Koránu a hadíthů
 Geneze islámské nábožensko-právní tradice
 Korán – autentické slovo Boží zjevované Muhammadovi
tafsír – exegese neboli výklad Koránu
(7 základních čtení a různé způsoby výkladu)
hadíth (plur. ahadíth) u šícitů chabar (plur. achbár) tradované
výroky a činy proroka Muhammada.
Tvoří základ „prorocké tradice“ – sunna
Jak ve všech náboženstvích které disponují s „absolutním
textem“ i v muslimském kontextu praktická podoba islámu je
založena ne až tak na Koránu ale jeho interpretaci.
Nábožensko-právní specialisté
Islám nezná takovou náb. mocensko-administratívní instituci
jakou je např. katolická církev, proto v muslimském světe
nemáme jednu centrální autoritu určující výklad tradice.
Existuje veliká pluralita názorů a interpretací.
Výkladu islámské tradice se věnují náb. a náb.-právní specialisté
culamá’ (sing. cálim) náboženský znalci
fuqahá’ (sing. faqíh) nábožensko-právní znalci
Jejich autorita je založena na speciálním vzdělání a opřena o
lokální nebo regionální islámské instituce, no od druhé poloviny
20. stol. jejich monopol na výklad tradice byl zpochybněn
aktivisty, politiky a militanty
Typologie náboženských znalců I.
(1) příslušníci
„islámských právních
struktur”
(1a) qádí (plur.
qudát), soudcové
„islámských soudných
dvorů šaríce”
(1b) muftí,
vykladač islámského
práva, vydávající
náboženskoprávně
závazné
stanoviska - fatwá
Qádí – „islámský soudce“
Muftí a fatwá
Typologie
náboženských
znalců II.
(2) příslušníci „islámských
vzdělávacích struktur” –
madrasa
al-Qaráwíjín (zal. 859,
Fez), nejstarší dodnes
fungující univerzita na
světě
al-Azhar (zal. 970, Káhira)
al-Nizámíja (1065-1258,
Bagdad)
Madrasa a koránska škola
Typologie náboženských znalců III.
 (3) příslušníci
administrativy
mešit:
imám
a
chatíb
Páteční kázání (chutba)
Reformizmus, radikalizmus a
reinterpretace tradice
V období po II. světové válce dochází k fragmentaci náb. autority
v muslimském světe a ve jménu islámu vystupují již i politikové,
vojáci a pod. A ti reinterpretují islámskou tradici bez příslušného
vzdělání a tak, aby to vyhovovalo jejich cílům.
Literatura
BROWN, Daniel W., Rethinking Tradition in Modern
Islamic Thought, Cambridge, Cambridge University Press,
1999.
HAJ, Samira, Reconfiguring Islamic Tradition: Reform,
Rationality, and Modernity, Stanford, Stanford University
Press, 2009.
HATINA, Meir (ed.), Guardians of Faith in Modern Times:
cUlama’ in the Middle East, Leiden – Boston, Brill, 2009.
ZAMAN, Muhammad Qasim, The Ulama in
Contemporary Islam: Custodians of Change, Princeton,
Princeton University Press, 2002.
Dokumentární film Pop goes Islam
(Al Jazeera, 47 min., 2011)