KM) ' diny rozumíme takovou situaci, kdy rodina v různé míře neplní základní požádav ky a úkoly, dané společenskou normou a vyjádřené v očekávání na přiměřené za ťlenění jejích členů do společnosti (zde především dětí). V obecném pojen můžeme poruchu rodiny také vyjádřit jako selhání některého člena nebo členů ro diny, jež se projevuje v nedostatečném plnění některých nebo všech základních ntdinných funkcí. 102 / Hl ii IAI NI ľľlllAI lllľ l'IIHIII IIV HiHlINV VIV/UIIIHs Mll II llll 12. 1. 1 PRlSTUI'Y KČLKNI'NIľOHlJCII RODINY Rozdelení a klasifikace poruch rodiny jsou oblizne, nehol' n ulin.i nemí Stále stej...... podobu a charakter. Mení se v čase, mení se s počtem svyt h t lénu a v ku/de la/i |< |i ho vývoje jsou na ni kladeny poněkud jiné požadavky a očekávaní. Rodinné spi ili čenství má totiž zcela jinou podobu i společenský obsah, jde-li např. o rodinu s tli I mi nebo o bezdětné manžele, jde-li o rodinu právě založenou nebo o rodinu stárnoucích partnerů, o rodinu, jež neplní svou funkci(ať již z jakýchkoli dúvi idň) rodinu ekonomicky nezabezpečenou, či ocitající se ve zvlášť nepříznivých podmiň kách jako je válka apod. To se samozřejmě promítá i do do povahy a závažnosi I rci clinných poruch - a to zvláště opět ve vztahu k dítěti. V členěn! poruch rodiny bychom měli rozlišoval alespoň tři základní metodologické přístupy: Etiopatogenetický přístup definující příčiny poruchy, dobu a místo jejího vzniku, způsob jejího rozvoje i působení poruchy. Symptomatický přístup popisující či hodnotící stupeň a charakter poruchy rodiny a jejího vlivu na člena či členy této primární skupiny. Terapeutický přístup hodnotící potřebu a spotřebu společenské aktivity jakčk' li povahy k překonání poruchy rodiny. Přináší s sebou jisté nebezpečí, spočívající v li mitaci možností tohoto terapeutického či resocializačního úsilí a nutí veškeré akm i ty vycházet především ze služeb, nikoli z potřeb a požadavků rodiny a jejích členů, 12. 2 ČLENĚNÍ RODINNÝCH PORUCH Rodinné poruchy ve vztahu k dítěti jsou významné právě závažností úlohj kterou rodina zaujímá ve vývoji dítěte a ovšem i péčí o ně. Příčin poruch je velkŕ množství a jsou vázány na jednu, na několik nebo na všechny základní funkce. Z nich nejvýznamnějií je porucha funkce socializačně výchovné. Proto na ni autor této statě založil svůj způsob klasifikace poruch rodiny ve vztahu k dítěti. V tabulce se uvádí základní dělení rodinných poruch z hlediska etiopatogenetii kého. Kvalifikují se hlavní příčiny, proč je o dítě málo či nedostatečně postaráno m bo nepostaráno vůbec. Tyto příčiny se dělí na: - objektivní - na vůli rodičů nezávislé, - subjektivní - na vůli rodičů závislé, - smíšené E «, Cl c M S í w O ll O "Ô a c c -g w M C S « c 2 s F 2 "S E c Sa n o. td .c ->. g 'Ô o D. w > c E « V g •a Ô p 1 S o E o a jC C KJ C 0 D c č -dl >u .2 S S s s P s £ o £3 O "J í T) O O •o o c c. o -o a c i n a ■u > S c q. — qj E T3 o o c o a c tj O í) a •a u o t C Hl 2 11 3 55 D M ížf ^ ^ FH E c 9 3 S c- 9 1 5 3 O v) D. n -k 3i o g OJ O jj c > > x. S K1 O M 3 O j3 0 c U 3 > o a o -u S S S ■a "C S g S o > o 'j a •íl '! 5II rí. íl i c 1 | (U &1i c c o KJ B 2 o i I Itľl m. iai I ll 11 \>\.\..... I. ■ I i \ | .i »1 -.(.11 i . pudlr toho, zda ;.<• io.l........In m TI lll .....In m, i htcjl 11 nc chtěli doved.....i i n i ľ i\'C(li m (učinili p )' 11 hit n.iľ . n< i i n .ii 12.2 i 1« )l >k";k Slí <) i >ľľfí NUMOHOU STARAT n ľ, pnu m'iimIíii-ti iliič nemohou starat, spočívají někdy v nepříznivých pří rodních podmínkách a situacích, jindy v poruchách fungování celé společnosti (vál Ku, bída, hladomor), hlavně pak v narušení celého rodinného systému (např. jeho m hm ol >11 U11\ 1111111 příčinami jako nemoc, úmrtí, invalidita apod.) Poslední pak již l>fi i Ii.m |i ni ..initiiiiy problém života rodičů a jejich možnosti starat se o děti. Bc/. , , um zde ovšem není ani nepříznivý zdravotní stav dítěte, který mu zabraňuje n . I. nu (např. dítě s inorbus Perthes). Ve všech těchto případech bývají nedostatky péče 0 dítč provázeny zájmem rodičů o dítě, někdy i velmi značným (hluchoněmí rodiče a vytoužené zdravé dítě) (2). 12. 2. 2 RODIČE SE NEUMĚJÍ ČI NEDOVEDOU STARAT O DÍTĚ |. 111 i m ■ rodiče neuměj! či nedovedou starat o dítě, lze důvody hledat především \ 11 idlnněm systému a dále v jedincích samých. V podstatě jde o situace, kdy rodí .....ijsou s to zabezpečit dětem alespoň přiměřený vývoj a uspokojit jejich zá kladní potřeby, a to buď proto, že jsou značně nezralí, anebo proto, že nejsou ■ hi ipnl se vyrovnat se zvláštními situacemi, jako je mimomanželské narození clí ii i. , handicapované dítě, dítě přijaté do náhradní rodiny atd. Konečně pak je sem ........../.aradit situace, kdy rodiče nejsou schopni přijmout základní společenské m ii my (děti dětí). Zvláštním problémem, vázaným k posledním dvěma okolnostem, je narušena n iiluin.i a stabilita rodiny nejrůznějšími příčinami. Částečně sem možno zařadil min i dětí rozvádějících se či rozvedených rodičů, kteří nevědí, jak si počínal ■ iii hio konfliktních podmínkách. Stále častěji však spor rodičů o dítě přechází ■ li» třetí skupiny, kdy se rodiče nechtějí starat o dítě čí dokonce tento problém stá I. i .i.iějí přechází ve svém vztahu k dětem do zvláštní skupiny, charakterizovane ubližování jim a používání jich jako nástroje pro svou nenávist a odpor vůči dru hému rodiči. Zde je třeba však uvést i situace, kdy se jeden z rodičů nemůže staral ■ i dítě, poněvadž druhý rodič, který má dítě ve své péči, mu neodůvodněně zabra ftuje ve styku s ním. 12. 2. 3 RODIČE SE NECHTĚJÍ STARAT O DÍTĚ Tieii kategorii rodinných poruch z hlediska socializačně výchovné funkce předšla vuji lakové situace, kdy se rodiče nechtějí starat o děti. Příčiny spočívají v nejrůzněj šíeh poruchách osobnosti rodičů, které způsobí, že náležitě neplní rodičovské po vinnosti. Zájem rodičů o dítě není dobrý, někdy jde dokonce o hostilní postoje lil MY III )| M N \ Vľ V/ I AI II I K lll 1 H I 1 IC • uepi e.kytll|l (letnu I n lid I....... pi , I ,i v hek tri y i ll p 11 |i.l< let ll |i duki Hli e "ľ"11'1''!1 V lun.u i lni '.vr In i In id......... liti hmu dávají přední >sl | lny in hodnu l i...... dělem, ľoruchy maji , luiiíiktn „zvnitřku" Sociálně diagnostli ky |dc< pf< di Vlil h 11 m m lalne osiřele den .i Jen I iľ.-pi 11 au, lne i iln. izené vlastním rodinným pro Hf odl in (3). Výslednicí všech těchto forem poruch rodiny jc nedostatečná, žádna nebi > -.k. ulil i i |" ' e ■ i dítě, kterou při vší její rozmanitosti lze označit jako zanedbávaní dllěh |al< i I in m .matické tak psychické. Ta se v nedávné minulosti také stala součásti n Hnilého syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného duete, jemu \< .....Iní/.e věnována samostatná kapitola. Zde však zmíníme problém \ i .tnu i i * II híi lané klasifikace. ii RODIČE DÍTĚ TÝRAJÍ A ZNEUŽÍVAJÍ 11 nu kategorii poruch rodinných představují situace, kdy rodiče dětem vědomě Uhllí.ují, týrají je a zneužívají. Mají k dětem hostilní, nepřátelský vztah, kin j se pi < i|< ílj násilím na nich i nejrůznějšími škodlivými praktikami včetně sexuálního ..... mi Takové zacházení může vést až k smrti dítěte. Zmíněný syndrom CAM I im i i id i ľ mna poruch rodiny patří, se však vyskytuje i mimo rodinu, přicházeje i ,li • lín i ',| lolečenského prostředí. S RODIČE SE O DÍTĚ NADMĚRNĚ STARAJÍ lip ilem právě uvedené velmi závažné poruchy rodiny ve vztahu k dítěti je nad ......iá péče o dítě a zájem o ně. V současné době při klesajícím počtu dětí v rodině, lni věku rodičů, zvýrazňování vertikální rodiny (bezprostřední účast prarodii ů i ' ' i o dítě), zvyšujících se nárocích na dítě se dostává někdy dítěti větší poz< n i n i i třeba. To vede k rozmazlování, nepřipraveností na samostatný život, nere i I lování druhých apod. 12. 3 DIAGNOSTIKA RODINNÝCH PORUCH Právě uvedené členění poruch rodiny nabízí převážně na etiopatogenetii m pi idkladě jejich logickou klasifikaci, která sama o sobě vede vyšetřujícího k mís niku poruchy a tím umožňuje stanovit přesnější diagnózu. Současně s tím i te-ii mnohdy kauzálního charakteru. tk vedle tohoto, převážně kvalitativního aspektu, je třeba postavit diagnózu i líska kvantitativního a celý problém tak co nejlépe objektivizovat. lOO '.....AI Nl I'll >IA I KM X tohoto důvodu vypnu oval autoi této stati di.ir.u. i-.ti. I ) 111 tro| hodnotit I 11 nosí rodiny Sledi ivanéh<1 díl Ol e .s hlavním z;imm'...... |i mi . 1, i. J i, 11 o\ .11 .1 kvun liíiki >v,u 111 i.ii Im mi |r|i 1 m 11 uchu. |i .id< n na d< itazníkové forma i/.v. Dotazník funkciu >stl tm líny .1 podrobí n na mnoha místech popsán. Zde jsou uvedeny jen nejpodstatněji informace o mni včetně jeho výstupního hodnotícího listu (tab. 5-) (1,3). 12. 3.1 DOTAZNÍK FUNKČNOSTI RODINY (DFR) Metoda pro zjišťování úrovně funkčnosti rodiny (na niž jsme soustředili podstatu zjišťování poruch rodiny) se opírá o hodnocení osmi diagnostických kriterií: složeni rodiny, stabilita rodiny, její sociálně ekonomická situace (vycházející z věku, z rodin ného stavu, vzdělání, zaměstnání rodičů, z příjmu a bydlení rodiny), dále osobnost rodičů (jejich zdravotní i psychický stav a úroveň jejich společenské adaptace) sou rozenců vyšetřovaného dítěte a konečně zájem o dítě a péče o ně. Pro hodnocení jednotlivých kriterií byla stanovena pěti a tříbodová škála, podia níž se jednotlivá kriteria dle standardního popisu hodnotí způsobem tzv. „trestných bodů". Čím nepříznivěji se jeví dané kriterium vc vztahu k funkčnosti rodiny a vývo je dítěte v ní, tím vyšší má „skóre" na dané stupnici. Kriteriím, jež jsou v bezprostřední návaznosti na vznik poruchy rodiny či ji podmiňují, byla přisouzena škála pětibodová (0-4 body). Jsou to: sociálně eko nomická situace rodiny, osobnost rodičů, zájem o dítě a péče o ně. Kriteriím, je/ situaci rodiny či její poruchu spíše popisují nebo charakterizují situaci vyšetřova ného dítěte, byla přisouzena škála tříbodová (0 - 2). Jsou to: složení rodiny, stabi lita rodiny, sourozenci dítěte a jeho osobnost. V posledním případě byl po dlou hém váhání učiněn kompromis - v útlém dětství se dítě na poruše příliš nepodílí (pokud nejde v některých případech o těžké postižení či nemoc), zatímco v pozdější ji může přímo způsobovat. Dotazník se vyhodnocuje pro každé dítě zvlášť, a to vždy pro aktuální rodinu. Jeho opakované užití umožňuje hodnotit vývoj situace ve sledované rodině včetně účinnosti terapeutických a rehabilitačních akti vit. Jeho konečné vyhodnocení spočívá v součtu všech ohodnocených kriterií. Rozsáhlé ověření této metody umožnilo stanovit čtyři základní skupiny či pásma funkčnosti šetřeného rodinného systému a jeho případných poruch. 12. 3-1.1 Pásma funkčnosti rodiny Pásmo 0-4 bodů představuje funkční rodinu, v podstatě intaktní, v níž je zajištěn dobrý vývoj dítěte a jeho prospěch. Takových rodin je v běžné populaci valná většina, až 85 procent. Ci 1*11 n 10 MolilNY VtIV/Ullli 107 l,lh V />../,/ nik liinl.utii-.il imltilf li i l.lhh l .Itli'11 I m i| A/NIK 1-1INKČNI LSTI Iti »DINV fillllOdtl n » llll.l, vr K n 11 111 n . illtl . l|i I li |.i|i- Iyk.l|l I iiuí 11 lilu' ň, 111 I » 1 1 ■ -■ ll n ili' 1 11" I' l" ll lul .-11«- osaměle, dále toho /, lili li, kli o M|ť ■• illlětem ;i s novým p.litueiem, nesl.....111 lili.....Ili 11, |)i ipřlpaciě dalších i isol), klrir 11 1 litr | >ci U|i .1 Žijí S 11 i lil. Ncpi 11 • iinin i1 "In . | " 'I Ul1 (# toho zapotřebí, se hodnotí dalSím .samostatným dota/níkcni. Mkl.nliii údaje o dítěti: ........Iltčte: KydlIStC: i ill I llvní zařízení: (MŠ, 2Š atd.) Datum narození: Věk: Třída il l H lni údaje o rodičích či pečovatelích: ..........nalky: Jméno otce: ' i ii .ii Hniky) (pěstouna) m 11111 narození: i I n ininy stav: l|.....".máni: ' i |(J příjem: Datum narození: Rodinný stav: Zaměstnání: Čistý příjem: • i lek šetření Typ rodiny 4 8 h li mu'! a - h 3 -0 10 - 1 17 - 2 24 - 3 výse -4 složení .stabilita soc. ekonom, sit. osobnost rodičů sourozenci osobnost dítěte zájem dítěte péče o dítě Funkční 0 Problémová 5 " Dysfunkční 10 l'i Afunkčnl in a i li i Zaraz, funkč. rod i in celkem Mimn šetření: Šetřil: Pŕlkltdi Miitku n (rdnlin dltčtem po rozvodu, |enz nlklcrnk in/.iii/il |e*jl i dltovon ..... i i m \ .1.1 h iliiť-iť l< i iii i, -.r 11| ii'-i |>riiv(l:il:i. Potvrdila. novu původní dohodu ■, i ii i m ■ ■ vi >ii n - m styku sa synem, kiny dále probíhal v podsune bcss prol démů. Z no • • li......m. cľsh i ii.inxlilo dŕvčalko, které nevlastni ln.ni volmi pekné U dh l.\ Však byla zjištěna vrozená hypotyreoza, pro niž zahájena úspešná suhstiiin m I. 11 u I ii i i ilki >ve velmi dobré péči. i mmI......m rodiny dle I )I'K; 3 - euľunkční rodina. ľ iMiio S 9 bodů zahrnuje rodiny problémové. Jsou to rodiny, u nichž se výsky hi|l -iv.i. i u plínu liy některých nebo všech funkcí, které však vážněji neohrožuji i. ..huny systém < i vývoj dítěte. Rodina je schopna tyto problémy vlastními silami řc lil či ki 11 ■ | ienzi >vat za připadne jednorázové či krátkodobé pomoci zvenčí. Pro pra . i 'vniky péče 0 díté znamenají tyto rodiny potřebu zvýšené pozornosti a sledováni i délsky lékař provádí v rámci své dispenzární péče v kategorii dětí ohrožených i.....itfedfm. I'n i|>lisnových rodin se v populaci vyskytuje kolem 12 až 13 procent, ľľlklad: I )vacelilelé ženě se narodilo dítě mimo manželství. Se svým partnerem se m pu 11 -. i < ■ i n těhotenství rozešla, poněvadž si nebyla jista jeho láskou a vztahem i ditétl, |ehoŽ narození odmítal. Po porodu se však otec dítěte přihlásil k otcovství, .....alku a dítě se začal intenzivně zajímat a připravovat byt pro společené žití. Po lín li il iě matka přistoupila na obnovu vztahu a nakonec souhlasila se sňatkem. Di ■ |......piva dobře. i unkí nost rodiny dle DFR: ó - rodina problémová. i 'i ano 10 - 14 bodů představuje dysfunkční rodinu, jež je zde chápána jako rodi-II kde Se vyskytují vážné poruchy některých nebo všech funkcí rodiny, které bez-i.. inilnr ohrožují nebo poškozují rodinu jako celek a zvláště vývoj a prospěch dí-téte Tyto poruchy, dysfunkce, jež rodina není schopna již sama zvládnout, si vyžadují společenské aktivity, aby bylo možno jc odstranit. Většinou jde o celou řadu i ipatření nejrůznějšího charakteru, známých pod termínem sanace rodiny. Právě v i i.iii ik >j;ii rodinného života a její terapie představuje toto pásmo nejsvízelnější pro I ilémy a nejnáročnější metody na jejich zvládnutí. V podstatě jde o to, kam až pod l......val takovou rodinu a od kdy se postavit v zájmu a prospěchu dítěte proti ní ( n.ipi. zbavením rodičovských práv). Těchto rodičů se vyskytuje kolem 2 %. 'i [klad: Otec, kterému zemřela manželka, sc rozhodl již se neoženit a o své dvě děli, jedenáctiletou dívku a třináctiletého chlapce se starat sám. Měl však velmi ná- i • ■. mi' zaměstnání, což mu stále častěji znemožňovalo náležitě pečovat o děti. Ty v..ik vzhledem k svému věku potřebovaly daleko větší pozornost a zájem. Začal se l■ i■ i i ulcizovat a ony jemu. Hledaly při tom pochopitelně mimo svou rodinu jiné ii h li ii ilikační vzory, zde však nalezly při nejmenším nepříliš vhodné. Situace vyústila v poruchy chování - záškoláctví, lhavost, agrese u chlapce, ťobie a deprese u dívky i yvhle se zhoršujícím prospěchem u obou. NiiSlě.Nil aktivní spolnpi .i. . m lli II,i pi dli......' upozornila na vázna iu*l>czpe< i • i......letí. ľn podmhném komplexním vyfetfenl všech (otec byl při iv< di en po tupne kc spolupráci) byla doporučena pri i vlei Imy Individuálni i skupinoví p*y ii ili i. 111 n ■. jež pokračuje. I nulu nosí rodiny podle DFR: 12 - rodina dysfunkční. Plamo 15-24 bodů zahrnuje rodiny afunkční, kde poruchy jsou lak velkého ti • i od i na přestává plnit svůj základní úkol a dítěti závažným z.| >ús< >l >ein ;.ki » li ■ i i ikonce jc ohrožuje v samotné existenci. Sanace takové rodiny je bczpředtiiél n i I n m i na a jediným řešením, které dítěti může prospět, je vzít ho z této rodiny .....llslit ho do rodiny jiné, náhradní. Není-li to možné, tedy jinam. V pi ipulacl se \ \ i n M' lakových rodičů asi 0,5 %, i i Iklad: Manželům, žijícím spolu asi 15 let v trvalém konfliktu, se za tu dobu nan l lil, ni dcery. Muž byl ke své ženě od počátku společného života velmi sprosiý, mhu I i ,ľ.io ji bil, zvláště když byl opilý. Vydělával dost peněz, které však neumel mh,i i i iil i, velmi submisivní žena, trpěla toto násilí na sobě a později i na svých d cenu h in umějíc mu v ničem vzdorovat. Přestože velmi strádala, stávala se na manželovi .stá i i \ Islejší. Přitom se vše snažila zakrýt navenek. Nemela nikoho, komu by se svéfil I i dyž nejstarší dcera začala dospívat, začal ji otec sexuálně zneužívat. Nejprve i lun naváním, později ji nutil k souloži, až ji znásilnil. Pak si již pohlavní styk S ni vy nu. ■ ival pravidelně, někdy dokonce i za přítomnosti matky. Ani tentokráte se nedi > i i ilv ubránit. Dívka začala chřadnout, odmítala jíst, stále více se bála všeho, zvlásti .....i, od všech se izolovala, neměla žádnou kamarádku. Škola upozornila na lylo . i né změny chování dítěte matku, ta však nijak nereagovala. Dětský lékař neiia i n lnou organickou příčinu, potvrdil však závažné změny chování, zvýšenou | > \ kou tenzi a anxiozitu. Doporučil psychiatrické vyšetření, nic se však nedělo ľ, i 1 . i ikém Čase se otec začal „zajímat" i o druhou dceru. Ta se však vzepřela, obrátila dr na učitelku, která přesvědčila děvčátko, aby celou věc ohlásila policii. Při prvním 11 ení bylo zjištěno, že nejstarší dcera je v druhém měsíci těhotenství, i iinkčnost rodiny podle DFR: 20 - rodina afunkční, foto rozdělení neurčuje jen kvalitu, ale i kvantitu poruch rodiny. Zároveň vede |. in h řešení či je aspoň rámcově naznačuje. Určuje též jejich časovou dimenzi, lir. ně umožňuje průběžně i hodnocení úspěchu či neúspěchu aplikované iniei ■ i n c a terapeutických aktivit a to na interdisciplinární bazi. i >nes je DFR používán nejenom pro výzkumné účely, ale i v praxi. Byl začleněn I ■ nového systému preventivních prohlídek v pediatrii jako diagnostický nástroj kého lékaře. Jeho rozšířením i do sféry sociálních věcí se dostává celospolečen i [léčí o dítě jednotný nástroj pro hodnocení rodiny a jejích případných poruch. Odstraňuje i dosavadní rozpaky terminologické, zmíněné v úvodu této kapitoly. 110 / IQCtAml HOIATKIH HODlCOVITVl AJMOMMUOHY/lftl Literatura. | ^ [« )] )[( ]( )VS I V l A K ) PORUČÍ IY /, DuminskýJ.: Dile :i poruchy rodiny, A v korunu, ľ[ilil;i [OfK,., N [ja OunovskýJ.: K sociálnímu začleňovaní postlÍĽ^cll tjĚ[í,it|k<| .....^kc, M I'M v <".sn, I'm ha, 1981, s. 3J-78. 3. DunovskýJ.: Rodina a její poruchy vc vztahu k í[ftčti Mpsv &R P(aha 1986s 8, 4. Raávanavá, S., KoíuchováJ., Dunovský, J.: V>chova dětí v náhradní rodinne péči., SNľ, ľi.iln. 1979, s. 127. V určitém stupni vývoje lidského jedince, tj. nejčastěji v obdi ibi acli Im rmi ......lu.spélosti, se postupně objevují nové dosud neprožívané dl.y I >ílě v minu ' 11 i i. i< 11 zaměřené převážně na sebe, začína být schopno zamiloval .sc ľíiví idľll ■ i iiiľl/iiuis se mění po malých krůčcích v altruizmus - tlúk-žinni :.< In >i..... i i i p i val potřeby někoho jiného, a to i na úkor uspokojeni potřeb vlastnil li "il i hopnost navazovat hlubší citový vztah k osobám druhého pohlaví, vylv.i i i iŕ-jší citová pouta a připravovat se tak k partnerskému (manželskej nul ...... i in lvi iřeny nutné základy pro vznik tzv. prokreační rodiny. 13. 1 VZNIK RODIČOVSTVÍ, ROZHODOVACÍ PROCIiS Si hupnost žít v partnerském páru je v ideálním prípade následovaná m hup přijmout důležitou životní roli, jakou je rodičovství. Tento postupný |>..... ■■■ ftenl zdaleka jednoduchý a přímočarý. Předpokládalo se, že je řízen instinkt} ■ In ;ije roli tendence k zachování rodu, že existuje téměř všudypřítomný in.i I Instinkt, který nutí ženu, aby v určitém období svého života cítila ih-oiImI.il. I ......lni naplnit svůj život narozením dítěte. ni<) jednoduchý koncept však přestává postupně platit v tzv. vyvinutých /.c ,i /.dá se, že je čím dál tím více překrýván mocnými faktory kulturními .i ■ ■!» ■ yi hosociálnlmi. (1) Hpadě budoucích rodičů, a především pak žen, nejde jen o naplnění biologicky h l>, ale daleko složitějšího spektra potřeb psychických a sociálních. Matějček i i ll ilustrativní srovnání, jaké potřeby se narozením dítěte naplňují, ale současné I |,i Hel >y jsou narozením dítěte omezovány. Hrozí pak nebezpečí, že nebudou vůl n-i lei ly, nebo že budou naplněny s výrazným odložením v čase (viz tab. 6.). Cne-li mladá dvojice uvažovat o tom, zda mít či nemít dítě, jde vlastně o velmi iiy rozhodovací proces, který je umocňován tím, že nejde pouze o vnitrní kot) Idné osoby, ale osob dvou, a to ještě napříč. Není tedy divu, že existují nesčt-l ľ hylky od jakéhosi ideálního stavu, který označujeme jako plánované, uve. |.. ■ idpovědné rodičovství.