III < I ľl IHA I Ull 41 VI A II 11< • ľl I 1,11 Mi IVYV< M Al MAI'ANl / *il A Dillí, I HíTSTVÍ A JEHO POSTAVENÍ VE Sľ( )l.1 (CNOSTIJEHO VÝVOJ A Cl IAFÁNÍ i I I1VOD 01té ( hipeme podle Úmluvy o právech dítěte z r. 1989 (8), jako každou lid-kou bytí iSl mladál osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahu-IV ni lelilosti dosaženo dříve. U nás je možno zplnoletit dítě nejdříve v šestnácti l' i' lil in bodnutím soudu, jsou-li pro to vážné důvody. i II toto i asi ivé vymezení pojmu dítěte zachycuje jeho složitost nikoli jen z hle-lll l l dikce Úmluvy - směrem k dovršení dětství, ale i směrem k jeho začátku. Ten 11,1.....1 "'' ně vázán k době jeho narození. Při tom však jen kriteria živě narozeni '" 111.....tse Za posledních padesát let změnila u nás čtyřikrát.ÍTak se dnes považu- |i i ivč i urozené dítě, které váží po porodu nejméně 500 g a přežije 24 hodin. i mluva o právech dítěte však jde ještě dále, překračuje hranici narození (nikoli I il doaucl podle našeho občanského zákona). Počátek života sice přesně neurčuje, > i l • ľ 11 |ejl definice dítěte stanovit na dobu početí - a možná i před ně. Stalo se tak " ..... * '■' luvlslosti s vědeckým, medicínským, technickým, organizačním i ekono- 1,1 .....l.il.Min pokrokem. Ten ve své mnohorozměrnosti včetně rozvoje prenatální I" dliltrlc | 'ii'naiální psychologie, genetiky, teratologie a jiných disciplín, nehledě na n n r 11111 11 la k rospolečenské jevy, jež prožíváme či jejichž jsme svědky, přestal přísně ■ ii li I i iv.ii i »1 sebe prenatální, natální i postnatální fázi života člověka a stále častěji po-i il M' • lat, Ci > tyto etapy člověka spojuje a vytváří tok života od jeho vzniku až do do-l ii I -i u. hceme-li až k jeho konci. Klasickým dokladem toho jsou současné výsledky I11'11'11 m'donošené děti a to i velmi nedonosené, které stále častěji přežívají, a to nikoli ľ 11 I landicapem, jak se mnohdy proti této snaze nesprávně argumentuje. Zcela nové otázky o dítěti, rodičích a dětství přinesly poznatky a praxe asistované ri |.....lukce, stejně tak jako již dříve náhradní rodinná péče. itrnliiiin i ild ili, n nli in-, i /., i k i' 1111 \ i li i...... < < li, kterými se v rámci socializace z té- i ivifilt isil pi ..mupiu- vymaňuje, .il>v dosáhlo svého vlastního místa ve společnosti ......ilni status a roli v ni. K tomu vsak potřebuje, aby jeho potřeby a poža- t l , l\ náležitě uspokojovaný v [navě míře, času a prostoru a tak aby byla |. Im pt.iva náležitě respektována, jak ostatně požaduje zmíněná Úmluva o prá-Vri h duele i h. .i. i hlediska nutno chápat dětství jako sociální jev čí či konvenci (6). Jeho n In idnota, ale i trvání závisí také na řadě společenských faktorů, zdaleka nikoli I n Mol. .gických či psychických. Záleží na postavení dítěte v daném společenství, klen |i \ ysledkem dlouhého historického vývoje člověka. Ten začínal z velmi primitivní, h začátků primitivních lidí a dlouho se opíral převážně jen o prosté zákony jiNiiidy, Člověk a posléze vyvíjející se lidstvo se nevyhnulo při postupném uvědo-... nu si své existence i poznávání svého dětství jako vstupu do života či jeho llvnilni l.i/.i. ; Ityl to ovšem proces velmi komplikovaný a to jak z hlediska kvalitativního (zajiš-Irnl všech práv dítěte) tak kvantitativního (zajištění těchto práv pro všechny děti). i Hu* při tom nabývá atributu pokračovatele rodu a dětství se velmi zvolna začíná lllilp.il jako přípravné období, v němž se má nový jedinec začlenit do plnosti života, In ipit a osvojit si své úkoly ve společnosti, jež jsou nebo budou od něho očeká- || iy N,i samém začátku historie pozitivní uvědomění si významu dítěte a dětství, se týka-! 11 /< cla vybraných rodin či rodů a jejich potomků. Jinak na nízkých stupních vyvolí ilečnosti platila zásada přírodou diktované reprodukce. Byla živelná, nedlená, jeli \ v.ledky téměř neceněny (vždy možno pořídit dítě nové). Když však jakkoli id . válo dané společenství, bylo možno se ho bez zábran zbavit. Na druhé straně však se brzy poznalo, že člověk - i na této nízké vývojové úrovni proti jiným biologickým druhům, potřebuje zajistit relativně nejdelší následnou |nvi po narození a to nejen v oblasti somatické, ale i duševní i sociální. To proto, při nejmenším mohl jako dospělý obstát v těžké konkurenci s druhými jedinci i im ni i neživou přírodou a s úspěchem přežít. I ato skutečnost, i když převážně jen tušená, ale instinktivně prováděná, rozvinula i n I >ytnou soustavnou péči o lidské mládě a přispěla i k postupnému rozvoji „člově-ir,iví" v životě každého jedince a společnosti jako celku. 4. 2 DĚTSTVÍ \ I )ětství je období vývoje dítěte, jeho příprava na dospělost. Jeho poznání m n u/nějších aspektů ukazuje na složitost vývoje dítěte, závislost na bezpro- 4. 3 VZTAH RODIČE - DĚTI | S otevírajícím se pojetím dětství a postavením dětí ve společnosti souvisí l ii prostředně i základní společenský vztah, rozhodující pro každé dítě, a tím je Vztah rodiče - děti a v nejranějším období pak vztah matka - dítě. v i • " l M 1 11 ľ I i ■ i '. i i 1,111 ni i .M A II lil i INI AVItNl Vil Mi >M I. |ľll< l VVVi M A l MAI'ANI / 43 i' i'' 111 i • ■ \ poftlednlch diisetllctíi li mih iv.il.i ľadu ml..... ľolpper (9), Antlům) i H.....loi k i I I, Ai i n-, i.'). I • 111 kson (A), 1 lassistein (S) a| /n......u pozornost. Z nii h .11. UltO....... ilalŕ' m'||n i/.....hodnějšího poznaní clo.salil I nyil l >> -m.miim -(7). Na |eho i ii ./i i.M. ii li .i uvaliai h založil své pojetí základ nich |>u.l<>l> n forem vzl.i i.......Il< • tlítI a ve svých důsledcích společnosti a dítěte. Z nich pak bylo možm» i li ni il I idč našeho pi iznani vývojové etapy v chápání dětství, opírající sc pi i i, .m • i potřeby, požadavky a práva dětí S ohledem na poslední tři mezinárodní akty • • prrtvi 1 li dítěte I 1924,1959,1989). Poněkud jsme při tom oslabili psychoanalytičky l......i l i 'i M.ni.i v některých jeho přístupech a interpretacích. (3). " " ETAPY POZNÁVÁNÍ DÍTĚTE A DĚTSTVÍ Z HLEDISKA HISTORICKÉHO l i I l'UVNl HTAPA I'm.....M i vztahu rodičů k dětem začíná, jak již bylo v úvodu uvedeno, v dávném i irovi In i trvá v podstatě do čvrtého století po Kristu. Charakterizuje ji prakticky i n íl,1 i hodnota < lil čte, jež je chápáno spíše jako předmět. Je zcela závislé na rozhod- .....leh ivých rodičů, přesněji svého otce, kterýs ním může jakkoli manipulovat. Mů- I |i pri idal do otroctví, používat jako sexuální objekt, poslat po vodě, zanechat l.....Iti ČI džungli, shodit ze skály (viz Taygetská skála v Řecku, Cloaca Maxima v ŘÍhu i obětovat nebo prostě zabít. Tato poslední okolnost dala označení celému to- •.........I .i li il n období infanticidy, tedy zabíjení dítěte. i r.i\ i ve svém celku prakticky neexistuje, dítě jako člověk je brán až když se stall! di ''i lělým, či je za něj prohlášen (např. po příslušných rituálech, zkouškách, do-i i m | n .hlavní zralosti). Jen u velmi malé skupiny dětí z nejvyšších vrstev, jež jsou i tleny 1 " I mládí ke své příští vůdcovské úloze, jak již bylo uvedeno, lze se setkat již 11| \ minii i ibrysy dětství jako přípravného období pro další život. Tak je tomu např. Vi i n. in Kecku. i ni i n) v této souvislosti předkládá dva typy dětského obrazu. Dítěti je přisuzován tz\ l (ionysiánský model, jedinec plný materialistických sil, základna možného 1,1, kleté se musí náležitě krotit. Tento obraz dítěte se pak přenáší i do dalších etap. lak vi i lľ prý toto pojetí dítěte k jeho vykořisťování, ubližování a napravování k ob-ii u \ m hovávajícího. Naproti lomu tento autor předkládá druhý typ pojetí dítěte, tzv. Apolloniánský. i in. v něm je chápáno jako nevinné, andělské, přinášející radost a pohodu. I tehdej-II | ■! [stup k němu se pak blíží modernímu západnímu pojetí dítěte. Sem nutno zařa-> In i I in lagogickou činnost Sokrata, včetně jeho pedofilního chování. Ad- in |r /icpiii- jen i ii . u \ vinu.....In i, i il>ei m v irdi ílu- prevláda prístup k dítěti I i il i|rki u,.'. nimž nu i/.iio podle Ubi isti zacházel. | i ' I >K( lllA ETAPA luhmi vývojiivou etapou vztahu rodičů k dítěti, jeho postavení v rodině a společ-i i .1 h l< >bí „nedbání, nevšímavosti k dítěti". Hodnota dítěte se po stránce ideo-.......la, i když ve skutečnosti manipulativní přístup k dítěti přetrvává a jeho skuli i i n ilečenská hodnota se příliš nezvýšila. Tuto změnu přineslo křesťanství 11111.i m. - s Ježíšovým: „Nechte maličkých přijití ke mně, neboť jejich jest království i .ke". Pro řešení zde daného problému to znamená, že i dítě je lidská bytost se n n pravý před Bohem, tedy i před lidmi. Navíc druhé prohlášení Ježíše: „Coko-i le učinili jednomu z nejmenších, mně jste učinili", vznáší požadavek neubližo-II illiéli formálně se tato skutečnost promítla právě v onom čtvrtém století, kdy se i uisiví stalo státním náboženstvím a kdy byl v této souvislosti vydán zákaz zabili ni dělí, Nicméně mu nebyl učiněn nikdy konec, ale zákonem bylo zakázáno. Naproti tomu se však začíná objevovat zájem společnosti o děti, které se ocitly lli |aké nepříznivé situaci (např. nemanželské, opuštěné, postižené). Církev, byť lnu pomalu, se ujímá osudu těchto dětí. Tak buduje první nalezince (v 7. stol. V Ktiiistantinopolu, ve 12. v Římě) a nejrůznčjší špitály. Děti v podstatě jsou stále chápany většinou jako objekty, určené pro potřeby do-l ■ lých. Např. panošové slouží svým pánům nikoli jen k pomoci a službě, ale též i i' jich náhradnímu sexuálnímu uspokojení. I lítě, pokud jc vnímáno již jako člověk, je chápáno jako jeho zmenšenina, bez ně-i il , i li zvláštností, odpovídajících potřebám dětství jako vývojového období. lilo etapa trvala asi do 13- století. Právě v této době, době gotiky je zvlášť patrné uiinarií dítěte jako malého dospělého. Svědčí o tom mimo jiné i sochy Madony s dí-i' lem. Novorozený Ježíš je „malý dospělý". Např. jeho hlava tvoří osminu délky těla proti čtvrtině u právě narozených, rovněž jeho utváření těla odpovídá proporcím tli ispělého, stejně jako způsob toporného sedu v matčině klíně. Je-li v jejím náručí pak je to spíše neživá věc než kojenec v objetí. Svým způsobem to potvrzuje velmi rilzký význam dětství samého. Umělecké znázornění spojení matky s dítětem poprvé oficiálně deklaruje empa-tický vztah této vazby a přináší do rodinného života emocionální složku. i 4. 3 TŘETÍ ETAPA [e ve znamení ambivalentního přístupu k dítěti. Trvá přibližně od čtrnáctého století do sedmnáctého. Je mimo jiné poznamenána prvními poznatky o vývoji dítěte a jeho potřebách, především ze záznamů vychovatelů budoucích králů (např. podrobné zápisy o Ludvíku XIII.). Přesto se dítěti nedaří stále dobře a je vystaveno nejrůz-nějším násilím, nedostatkům, nemocem apod. IM iaini .......... 'II I il l Ml I v II lil I l'l INI avi II II IH IV, 1.1 i| A i MAľANl / 49 \ I K , I ■ ■ RVlfMl Oľll'Oft lľ 'I'M '.v K l II VI pl lll.IV .l|l | , I \ I 11 I I i n II III , , . .| r II U/,II ľ j.lki i • i.11 >i v Praze na íočdtku i ' stoleti Domov Svatélv > Duchu pni npuJMciic tlít i. Zíidili kí /.!<• medli Viali I *, i it v I ' M i' ni.i | M i/.iiav.it větší význam jako příprav uvinu období | no dospé In i ITí lom M' stali' zvyšuji' potřeba věnovat mu zvýšenou pozornost, rozumět jeho I»itľrhaii) .i respektoval |e. i |< ,Ivn n.'|\ v/.naini'JMi-h <>bratů ve vztahu k dítěti a dětství vůbec je činnost ■ i i oho luna ^niose Komenského. Nejenže přinesl mnoho nových a zásadních po-11 i i u • ■ , lu vi i, 11 | n-, i 11 nv a jeho výchově, ale neobyčejně povýšil prestiž dětství 11 i.......i pro Ivot a budoucnost každého dítěte, ale pro celou společnost. Přibýva- |lc( demokratizační trendy v ní nebyly ani v tomto smyslu bez významu. i oi.....--I. vln i u lni přínos k pochopení dětství spočívá také v tom, že je rozpra- • ovili do čtyl Šestiletých etap (počínaje školou mateřskou, což je matčin klín, a kon-' i i \ ■■■ iki m Ski 'lnu). Určil i výchovné programy pro ně. Ty také na různých místech ľ v 11 ,| iv uskutečňoval. ■ i i Čtvrtá etapa Hici ký \ podstatě otevřel další období vztahu rodičů a dětí, a dětství vůbec. Je to podii i I icMausse tzv. období intruze. Zahrnuje v podstatě osmnácté století. i i h. i vsi 11| Hiji do života dítěte, snaží se jej formovat k obrazu svému. Čím výše m. ni|i um větší nároky na dítě kladou. Díky osvícenství, reprezentovanému předělili Voltalrem, dále rozvíjející se demokracii, začínajícímu vědeckému a technickému pokroku a zvláště pak díky J J. Rousseauovi, Pastallozzimu a dalším, se situace dí-ii, | i n Istatné mění. Přirozené potřeby dítěte se dostávají do popředí a začínají být i | n i n v i wl i základních podobách více či méně poznávány a také uspokojovány. ...... i.uv tam, kde utrpení dítěte je zvlášť patrné, začínají vznikat snahy tyto děti li hytlt, vsti uipit do jejich života a pomoci jim, když to nedokázala jejich vlastní rolu, i \ obecné rovině se tohoto úkolu ujímá stát - lhostejno zda demokratický iiiiu.....zský konvent 1793: všechny opuštěné děti jsou dětmi vlasti) nebo absolutisti) ký tradikální změny na Vídeňském dvoře v oblasti péče o děti - první povinné l ■ ilnl v zdělání, tzv. trivium za Marie Terezie, anebo důmyslný nalezenecký systém, I • imblnující problematickou ústavní péči s péčí pěstounskou v hlavních městech , mi habsburského mocnářství apod). Pod vlnou osvícenství se otvírá i široký prostor pro stále hlubší, všestrannější po-ii.u .mi dětství z nejrůznějších úhlů a aspektů. . i 5 pátá ETAPA i uskutečňuje další vývojová etapa, označovaná jako socializační, tedy podněcující I i, l| n n ující začleňování dítěte do společnosti. Zahrnuje devatenáté století a přeli i i .i/ do poloviny století našeho. |i i VC /i i.i n iv i u pi vi Iv v mi u .1 .ili . \ i n i, i • 11.11 ľ .h i hu i v, lilul išiIh i poznávaní Z i B 0 vývoje dítěte a jeho potřeb Výra n< rozviji péče o ně jak v obecne rovině .1 vlastní, hlavně všude tam, kde JaOU dčti velmi ohrozený na zdrávi a životě. Tak rdíc opuštěných a odložených děti, děti postižených, se stále více objevují ve stře- I" v.......sti zaujatých jedinců i charitativních organizací děti zasažené velikou bí- , n m a hlavně pak námezdní prací. Ta se totiž začínala masově objevovat v zemích | nastupující urbanizací a industrializací, která zahrnula i děti - a to dokonce i předli ilního věku. Přinesla jim neobyčejné utrpení, nemoci i smrt. V Anglii, kde od za-iil u století dětská práce nabývala ohromných rozměrů, znamenala nejenom vel-l i neštěstí, ale současně vyvolala i velkou odezvu u řady lidumilů, ale i profesionálů - lékařů, právníků, učitelů a kněží. Ti proti tomuto, dětem nepřátel-l.vinii fenoménu, vyhlásili boj a ve spolupráci s osvícenými poslanci postupně i.......izovali v parlamentě tzv. dětské zákony (Childrens' Acts), zakazující postupně i u nv formy či trvání dětské práce. Nejprve pod šest let věku dítěte, pak práci pod ■ un, dále ne delší než dvanáctihodinovou, později osmihodinovou pracovní do- |*n. pak nařizovaly povinný nedělní odpočinek, atd. (9). Na konci století se podařili i prosadit zákaz dětské práce pod patnáct let vůbec. Znamenalo to značné vítěz- iv i, i když dětská práce je i dnes stále problémem. Hlavně v rozvojových zemích. Nicméně tento přístup k dětskému utrpení přinesl několik závažných momentu v poznávání dítěte, dětství a péče o ně. Především tento boj se odehrával na m i ivni poznávání škod na stavu a vývoji dítěte (např. poprvé zjišťovaná kojenecká úmrtnost ve střední Anglii vykázala dosud nepředstavitelnou skutečnost - 500 %>< I i ijcncké úmrtnosti). To vedlo k poznávání příčin těchto nepříznivých důsledků n.i život dítěte a současně k zjišťování a definovaní jeho potřeb. To vyvolalo nutnost jednotlivých odborníků specializovat se na problematiku I iského věku. Tak začaly postupně vznikat jednotlivé specializace, zaměřené na ľ i.ský věk. Pivní z nich bylo konstituování pediatrie (samozřejmě nejenom z toho- ii i důvodu, ale i řady dalších). Ta se také stala základem péče o dítě vůbec Na ni na- v .izuje hygiena a epidemiologie, dále psychologie (jež také dává již existující pedagogice vědeckou základnu), sociologie, právo, demografie a další. Se specializací jednotlivých oborů, zabývajících se dítětem, však začíná současně ľ jích koordinace a integrace. Vyúsťuje ve vznik zvláštní vědy o dítěti, pedologii i 10), jež se stává na mnoho let - aspoň ve Střední Evropě - teoretickou základnou pro moderní péči o dítě. Ta se opírá již nejenom o charitu, ale i o stále vyšší profesionalizaci a účast společnosti i státu na ni. Boj proti dětské práci přinesl i v konkrétní praxi interdisciplinární přístup k řešeni tak složité problematiky, jakým byla a jc péče o dítě a chápání postavení dítěte v kontextu jeho vývoje a začleňování do společnosti. Dětství je přiznáván v této době již svébytný význam v přípravě pro život a to v přímé závislosti na stupňujícím se obecném významu vzdělání a zvyšující se hodin ity společnosti v závislosti na výši dosaženého sociálního statusu každého jedince. Při tom však význam časného dětství (do tří let věku), je dosud prakticky až do čtyři- MIM I'M MA I I I il\.li lit tOholO llolftl m .n v lei n ii nct h m elinv.iii I '. i iIVl |l \.....inu • |in ml lili i dobyl kdyl |l učně rozum brát"). Dřívější období |c Aid imiii i<-u dobiv vy/.iw in ih ni hygieny, vhodné stimulace a lny. |i n In ml mu | ii im mílii velký význam, především vsak |ako idro] řady psychických odchylek d poruch. Tím ale umožnil přístup k poznání významu této životni lup pri Ivot človeka řadě < idborníků, Z nichž mnozí vycházeli z jeho učení, i ni po n.nu puberty a časné adolescence se začínalo intensivněji rozvíjet, i i l ni bylo daleka tak | ku lc< i h iváno jako tomu bylo v případě časného dětství. I'. (|i ilogle dala zaklad naší československé péči o dítě, jež dosáhla díky soustředí n. mu n ili n.n nyi h úspěchů jak po stránce teoretické tak praktické. Byla založe- ii i ni práci v; dělaných pracovníků zdravotněsociálních, vybavených potřebnými i ili ii | n i\ mm znalostmi a zajišťujících péči a ochranu dětí spolu s dalšími odbormi j, | iředev mih lekári a učiteli. ľ....... 1948 Z důvodů ideologických (socializmus nemá žádné sociální problé in\ ) i |" iliiii kwh (sociální péče je věcí minulosti) byl tento systém rozrušen a pak lil Idi ivan leho rcnezance či restaurace je bohužel stále záležitostí budoucnosti. Iv m polovina tohoto století však přinesla pro postavení dítěte zcela novou kvalitu i • m .i m.iI.i Ženevská deklarace práv dítěte z r. 1924. Jsou v ní shrnuty velmi jedni idlli h v 111 způsobem základní principy, chránící dítě před jakýmkoli nebezpečím, I 11 1.1\ .mnu i neštěstím, zajišťující mu optimální tělesný a mentální rozvoj, který 111 i i u. 11 .\ .ii ku prospěchu lidství. Zde se vede diskuze o tom, zda jeho lidství či litl- [ obecného. To by však bylo dítě stále jen vlastnictvím dospělého a nikoli svébyt- iii i im i| m. isl (II). Bohužel platilo a stále ještě platí spíše to druhé, díky přetrvávání i In. Li Mapolei' nova civilního zákona z r. 1805 a také našeho (Habsburské říše) zákonu r. 1811, upravujícího vztah rodičů jen na otcovskou moc (a to až do r. 1949). i 'i I. .\ lna dvacátého století přinesla celou radu zásadních objevů a poznání, týkají-i 11 i duele a dětství v nejranějším období a ukazujících na jeho nezastupitelný vý- Ii 11 n pro di ibrý vývoj a prospěch nejenom pro toto časné období života člověka, lil I pro « elý jeho život i život společnosti. Teorie deprivace, imprintingu, sensitivin, h Stadií, attachmentu, dále poznání neuroanatomického a neurofyiologického i voje u n i/.ku dítěte a jeho funkcí v této kritické době, jakož i poznání základních potři I' dítěte a nezbytnosti jejich uspokojování v každé době a vývojové etapě, to ■ . \ razně ukázalo na zvláštní postavení dítěte a dětství v raném vývoji člověka, i il i bezpodmínečnou nutnost toto časné období zvláště respektovat a chránit tehdy vydané nové verzi Charty práv dítěte z r. 1959 se tento požadavek promítl III ÍVU dítěte na ochranu i před narozením. Ta ovšem také požaduje především til In um (lilěte před jakýmkoli nebezpečím, vykřisťováním s právem na rozvoj ■ . li jeho sil. \ tomto tzv. socializačním období se obrací intenzivní pozornost řady odborníků i v I i-.111111111 procesu začleňování se dítěte do společnosti. Přitom se stále více stává ři telnější úloha rodiny pro ně, její nezastupitelnost v pozitivním smyslu (funkční rodina) a její nebezpečnost v negativním smyslu (dysfunkční a afunkční rodina). ■i ľhivl v..... Ifill, 11(111 i V> VI i| a i iiai'ani / 47 .jih i-.iii vystupuji 11" popředí tdvožné 101 lálné zdravotní patologii k<- jevy, přechá* *r|l( i .1/ do I......ilne p&tologli kyi h, s nimi/ jsme se drive příliš nesetkávali nebo I nu |c i lei o/,| lozí lával i, nazývané často jako nová nemocnost (např. syndrom CAN, i.......\ .i /.avisli i.si u dětí, zvyšující se agresivita a pod). 4,4. 6 ŠKSTÁ ETAPA 1 i . . ibdobí zcela nenápadně přechází do období podpory a pomoci dítěti ve vy-n.ini všech jeho nezralostí, způsobených stupněm vývoje a náležitě nerozvinuté i-i niv m Iiopnosti a nutnosti pomáhat mu zvládat nejrůznější zátěže (a také je tomu i' které jej především odlišují od doby dospělosti. Při tom se dítěti postupně při-i|i všechna nebo téměř všechna práva ve shodě s Listinou lidských práv a svo-l I nic se tak stává partnerem dospělému, především rodičům. I když je na nich lilie \ lee nebo méně závislé a oni za ně odpovídají až clo jeho dospělosti, je již plno-liii ilnou lidskou osobností, nositelem právní subjektivity. Tato skutečnost je také lni in z nejvýznamnějších přínosů nedávno vydané a přijaté mezinárodní dohody, mluvy o právech dítěte z r. 1989- (8). Právě tato úmluva otevřela období podpory 11......mi dítěti, které které prožíváme v současné době a které jistě vznese mnoho ihl-.ii h požadavků na péči a ochranu dítěte. Si iniasně se dětství dostalo plné hodnoty jako přípravy na celý život člověka a to 11 nu- již před jeho narozením. Při tom emocionální vazby nabyly na intenzitě i il\ se rozhodujícím kohezivním faktorem i pro vztah rodiče - děti. i Mausse jde dokonce tak daleko, že tvrdí, že dítě ví lépe než jeho rodič, co je pro dobré a že rodiče tato jeho přání mají podporovat a uspokojovat všechny jeho i n - i zvláštní potřeby. A to i tehdy, když pro to musí vynaložit ohromnou energii, ■ i úsilí, zvláště v prvních šesti letech. Výsledkem je pak milý, upřímný, nikdy depre- .....i skupinově orientovaný, se silnou vůlí a nepoddávající se autoritě jedinec (7). Jlslě se dá s těmito tezemi diskutovat, jak uvedeme ve stati o Úmluvě o právech illliie, nicméně ze současné situace je patrné, že jsou nám v této své vyhraněné po-I ič I ylo ideje ještě vzdálené. Tak lze hodnotit postavení dítěte v tomto období jako téměř rovnomocné dospě-liiii, při čemž tato skutečnost je navíc akcelerovaná neustálým umenšováním se pni in dětí v populaci. To již začalo v podstatě ukončením živelné reprodukce na In,iní devatenáctého a dvacátého století v rozvinutém světě a v současné době hází dokonce do negativní populační bilance, kdy umírá více lidí než se jich roli. Znamená to zvyšující se hodnotu dítěte, anebo prosazování jiných hodnot před lnutou dítěte? A to vše se odehrává v kontextu s populačním boomem ve světě, li -vším rozvojem a častým utrpením dítěte, ľi i všech těchto úvahách je třeba zdůraznit, že právě vztahy v životě dětí a dospěli jsou velmi křehké a při jakékoli odchylce či disproporcionalitě snadno mohou ptri úst do jejich narušení či rozbití, jak ostatně ukazuje i současná teorie a praxe pé-■ i dítě a jak se budeme právě v této knize snažit ukázat. IM NI IM I MA..... I Iii l.lllll.l / \tilhiiiiy I I, IWurilvk I Cm in In ><»I. its Psychology .nul I'm • u up illtolom Utile Brown mul t • •••>!> , Itl >•.! i mi . 1970, v (>I7. ' Ir/w, Pi! I ciiliint et 1» vie fiimllial sous I'anclcnt regime., Plön, Paris, I960 I I 'imm i' /. I v !•>;•,< im /< deism, I'redniiska v postgraduálním kurzu pro vedoucí pedagogy, / t,,.h„;i i li i IiiIiIIiimI .nid Society, 2rd lid. , W. W. Norton, New York, 1963, s. 445. I /1 i-.., ti .hin i: Vcrhaltcnsblologlc des Kindes., Piper, Muenchen, Zuerich, 1987, s. 672. i, fmk* <>i< l\ HMoili .il i'c-rspei I ives on Childhood., in: Bengt, L., Spencer Nick: Social Paediatrics, Oxford Universit) Press, 1995, s. 195-209. /(.•i./ .Ii - M.iiim; The I listiny of ChUhood, A Condor Book, Souvenir Press, London, 1976, s. "Í50. ' l.\ \ I Imluv.i o pi.ivi i Ii duele, Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí, Sbírka zákonu i km, 1991 /•■< :i, < , Kozvoj pece o mládež v Čechách do okupace, KPÚ Plzeň, 1969, s. 93. i i '•/'' '" • i V Partnership with Parents. , in: Bengt, I„, Spencer, N.: Social Paediatrics, Oxford Univ. Puss, 1995, s 540-549. I'nllttin HI.......III! i \ .ni IAINI 1'ľlilAIUH K..... 49 . ľOTKIíHY Dľľli'ľlí / llUiDISKA SOCIÁLNĚ PEDIATRICKÉHO S. 1 POTŘEBY, POŽADAVKY A PRÁVA DÍTĚTE A JEJICH l ISPOKOJOVÁNÍ Bylo již naznačeno, že v historickém vývoji pohledu na dítě a jeho potřeby, v 19. a pak výrazně ve 20. století objevily zásadní změny v přístupech k chá-dítěte a hodnocení dětského věku ve společnosti. Zvláštní roli při definování ■I > .i jejich uspokojování sehrál již zmíněný boj íiroti dětské práci (1). i.iliy o zákaz dětské práce vyjadřovaly zároveň požadavky na zabezpečení tlých, ale i zvláštních potřeb dětí. Tyto potřeby i tím i požadavky dětí na zdra-■.n] a rozvinutí všech sil a schopností se postupně stávaly jejich právy - a to i.i úrovni národní tak mezinárodní, což mimo jiné formovalo postupně také ■ • pro vytváření stále dokonalejšího systému péče společnosti o dítě. [kladní princip tohoto úsilí pak tkví ve vztahu: potřeby - požadavky (práva) -lo liy (péče). Vyjadřuje princip zdravotní a sociální politiky té které země, jehož II i| lučním se stává také jejím hlavním kriteriem v péči o děti (a nejenom o ně), ale i se i modelem pro veškeré zdravotní aktivity doporučované především WH O illlNICKľ. 5. 2 ZÁKLADNÍ POTŘEBY DÍTĚTE Potřeby dítěte se v různých fázích vývoje mění. Nicméně několik základních Biilíeb je trvalých a ty vyžadují své plné uspokojení, nemá-li být vývoj dítěte naru--. o Obecně platí, že míra neuspokojení základních potřeb bývá i mírou narušení Iflkového stavu a vývoje dítěte. Přitom čím je dítě mladší, tím bývá závažnost toho-|4> postižení těžší a zahrnuje více struktur a funkcí rychle se vyvíjejícího organizmu. ■ Za úvodní potřebu dítěte shodně s J. A. Komenským l^.e považovat s jistou literární nud ;ázkou (potřebu dobře se narodit. Jestliže se totiž dnes stále více stírá rozdíl mezi ■in item prenatálním a postnatálním a zdůrazňuje se kontinuita mezi těmito fázemi ži-11 ita, pak se stále zřetelnější stává potřeba, aby sc každé dítě narodilo zdravé, chtěné ll vítané, nadané všemi předpoklady a schopnostmi dobrého a všestranného vývoje.