SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ EKONOMIKA
TEORIE, PRAXE A MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
VLADIMÍR HYÁNEK
CENTRUM PRO VÝZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU
MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO
1
1
[USEMAP]

http://www.gartenbista.de/wp-content/uploads/2012/07/Fisch-Onkelchen-Fotoliaid14231759.jpg
•Něco úplně nového?
[USEMAP]

O ČEM TO SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ VLASTNĚ JE?
•Řešení sociálních problémů…
•
•… prostřednictvím inovativních myšlenek. Jsou tedy sociální podniky „oddělením vědy a výzkumu“
celé společnosti?
•
•… s využitím podnikatelských (entreprenuerial), často tržně orientovaných přístupů: Je tedy
sociální podnikání schopno překonat tržní selhání?
•
•… a to v mnoha oblastech: vzdělávání, sociální služby, péče o děti, životní prostředí, zelená
energie, regionální rozvoj, fairtrade apod. Takže se jedná o univerzální řešení?
[USEMAP]

A KDE TO VLASTNĚ JE?
TRH? STÁT? OBČANSKÁ SPOLEČNOST?
•Sociální podniky jako „hybridy“ kombinující vlastnosti více sektorů
Trh
Rodina/Komunita
NEVLÁDNÍ
NEZISKOVÉ
Neformální sítě
OBČANSKÁ SPOLEČNOST
Stát
Sociální podnik
(sociální ekonomika)
[USEMAP]

A KDE TO VLASTNĚ JE?
TRH? STÁT? OBČANSKÁ SPOLEČNOST?
(Zdroj: Alter 2004)
       Občanská společnost     Trh
[USEMAP]

A PROČ JE TĚCH POJMŮ TOLIK?
•Sociální podnikatel
•
Sociální podnikání
•
Sociální podnik
•
•Sociální inovace
•
•Sociální… společenský?
•
•
[USEMAP]

PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?
•… Je zjevné, že sociální ekonomika vyšla z hospodářské a finanční krize téměř bez úhony. Dnes
tento sektor zaměstnává 6,3 % pracující populace v EU-28, zatímco v roce 2012 to bylo 6,5 % …
sociální ekonomika je příkladem a ochráncem hodnot, na kterých byla Evropská unie vybudována
(článek 3 SEU). Představuje jak příležitost, tak prostředek pro účast občanů, jejich odpovědnost a
vlastnictví naší udržitelné budoucnosti.… je klíčové, aby EU posílila podporu, kterou poskytuje
sociální ekonomice prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF)
•Luca JAHIER
předseda skupiny Různé zájmy
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
[USEMAP]

PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?
•Sociální ekonomika zajišťuje, aby hospodářská účinnost sloužila sociálním potřebám, a vytváří tak
skutečnou vzájemnou závislost mezi ekonomickými a sociálními otázkami, takže jedny nejsou nadřazeny
druhým… sociální ekonomika má potenciál růstu v dobách ekonomické a sociální krize… Sociální
ekonomika představuje vskutku vzor odolnosti a pokračuje v rozvoji
i ve chvíli, kdy se jiné ekonomické sektory ocitají v problémech.
•Alain COHEUR
mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
[USEMAP]

PROČ JE TO DŮLEŽITÉ?
•…význam sektoru sociální ekonomiky v procesu vytváření pracovních míst, usnadňování udržitelného
rozvoje, přizpůsobování služeb potřebám a spravedlivějšího rozdělování příjmů a bohatství …budování
participativní demokracie a sociálního kapitálu. To se týká obzvláště členských států, které k EU
přistoupily v období od roku 2004. Většinou to byly do roku 1989 nebo 1990 socialistické státy …a
občanská společnost se v nich neprojevovala vůbec nebo jen ve velmi omezené míře. K důsledkům
tohoto historického vývoje patří mimo jiné nejistá finanční situace v nevládním sektoru a nízký
stupeň zapojení občanské společnosti do vytváření místních pracovních příležitostí. O tom svědčí
dokonce i statistiky: v sociální ekonomice v celé EU je zaměstnanost 6,3 %, zatímco v „nových“
členských státech dosahuje průměrně hodnoty 2,5 %.
•Krzysztof BALON
mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)
[USEMAP]

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA: VYMEZENÍ
•Charta zásad sociální ekonomiky (Social Economy Europe, evropské sdružení zastupující subjekty
sociální ekonomiky):
•nadřazenost jednotlivce a sociálních cílů nad kapitálem,
•dobrovolné a otevřené členství,
•demokratická kontrola ze strany členů (netýká se nadací, jelikož nemají členy),
•spojení zájmů členů/uživatelů a všeobecného zájmu,
•ochrana a uplatňování zásad solidarity a odpovědnosti,
•samostatné hospodaření a nezávislost na orgánech veřejné moci,
•většina přebytků je využívána pro účely cílů udržitelného rozvoje, služeb, které jsou předmětem
zájmů členů, nebo obecného zájmu.
[USEMAP]

SOCIÁLNÍ PODNIKY, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE
•Evropská komise definuje sociální podniky jako nedílnou součást sociální ekonomiky:
„Sociální podnik je aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu,
a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje
podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění
sociálních cílů. Je řízen odpovědně a transparentně, a zapojuje přitom zejména zaměstnance,
spotřebitele a zúčastněné strany“ (Sdělení Evropské komise, Iniciativa pro sociální podnikání,
COM(2011) 0682 final ze dne 25. října 2011).
[USEMAP]

SOCIÁLNÍ PODNIKY, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE
•USA; dva hlavní přístupy: „příjem z výdělečné činnosti“ (earned income) a „sociální inovace“
(ASHOKA).
•Přístup zaměřený na sociální inovace zdůrazňuje individuální úlohu sociálního podnikatele, jehož
posláním je vytvářet a udržovat sociální hodnotu (nikoli pouze hodnotu soukromou), rozpoznává a
využívá nové příležitosti, aby toto poslání mohl plnit, zapojuje se do procesu soustavných inovací,
adaptací a učení, jedná odvážně, aniž by jej omezovaly aktuálně dostupné zdroje, a projevuje větší
smysl pro odpovědnost, včetně odpovědnosti za okruh těch, kterým bylo poslouženo, a za výsledky.
•Sociální podnikatelé plní sociální poslání a hlavním kritériem pro posuzování sociálního
podnikatele je dopad tohoto poslání (a nikoli vytváření bohatství). Podle přístupu zaměřeného na
sociální inovace je forma vlastnictví sociálního podniku (veřejný, kapitálový, sociální ekonomika)
vedlejší a ústřední postavou je sociální podnikatel jako hlavní osoba nesoucí odpovědnost za
podnikání a společenské změny.
[USEMAP]

PODOBNÉ A ROZDÍLNÉ ZNAKY POJMŮ SOCIÁLNÍ PODNIK, SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A SOCIÁLNÍ INOVACE
[USEMAP]


NÁRODNÍ UZNÁNÍ POJMU SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOUVISEJÍCÍCH NOVÝCH POJMŮ
•Země, kde je pojem sociální ekonomika široce uznáván: ve Španělsku, Francii, Portugalsku, Belgii
a Lucembursku se pojem sociální ekonomika těší největšímu uznání ze strany veřejných
orgánů a v akademické a vědecké obci, stejně jako v sektoru sociální ekonomiky samém.
!! – Francie je rodištěm pojmu jako takového a Španělsko v roce 2011 schválilo první vnitrostátní
zákon o sociální ekonomice v Evropě.
•Země, kde se pojem sociální ekonomika těší „střednímu uznání“: Patří sem Itálie, Kypr, Dánsko,
Finsko, Švédsko, Lotyšsko, Malta, Polsko, Spojené království, Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Irsko,
Rumunsko a Slovinsko. V těchto zemích figuruje pojem sociální ekonomika vedle dalších pojmů, jako
je neziskový sektor, dobrovolný sektor a sociální podniky. Ve Spojeném království kontrastuje nízká
míra informovanosti o sociální ekonomice se státní politikou podpory sociálních podniků.
•Země, kde se pojem sociální ekonomika těší malému uznání nebo není znám vůbec: Pojem sociální
ekonomika je málo znám, teprve se zavádí nebo není znám vůbec v těchto zemích:
Rakousko, Česká republika, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Slovensko a
Chorvatsko. Příbuzné pojmy neziskový sektor, dobrovolný sektor a sektor nevládních organizací
vykazují relativně vyšší míru uznání.
[USEMAP]

VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY NA EVROPSKÉ ÚROVNI (2010–2016)
•Pravidla: statuty a regulační rámce
2009 - 2017 iniciativy souvisejíc se sociální ekonomikou/pro sociální podniky - nové období
evropských veřejných politik. Pokud jde o právní formy, bylo dosaženo jen malého
pokroku.
•Prioritou bylo uplatňování politiky hospodářské soutěže. 2012 - přijetí nařízení de minimis pro
oblast služeb obecného hospodářského zájmu a v roce 2014 schválení balíčku k reformě zadávání
veřejných zakázek.
–Ten orgánům veřejné moci umožňuje zařazovat do zadávacích řízení určité sociální doložky
a zadávací podmínky. Jeho dopady však byly nepatrné.
[USEMAP]

VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY NA EVROPSKÉ ÚROVNI (2010–2016)
•Další snahy, např. v podobě evropských konferencí organizovaných předsednictvím
Rady Evropské unie nebo v rámci předsednictví, řady stanovisek EHSV, iniciativ a stanovisek
meziskupiny Sociální ekonomika Evropského parlamentu a v některých případech také
Výboru regionů, nebo dokonce Komise samotné.
–23. 5. 2017 přijetí „Madridské
deklarace“http://www.lavoro.gov.it/notizie/Documents/2017-05-23-DICHIARAZIONE-MADRID-English-Versio
n.pdf - např. podpora implementace SÚ, SE - inkluzivní a fér, podpora vzdělávání, ...
•Problém: viditelnost a uznání definic z oblasti sociální ekonomiky. Pravidelné zavádění nových
pojmů nepomáhá. V 70. letech 20. století zahrnovaly pojmy související se sociální ekonomikou třetí
sektor, občanskou společnost a neziskovost obecně.
–V souvislosti s hospodářskou krizí se vytvořila nová vlna pojmů, jako např. sociální podniky,
ekonomika sdílení a ekonomika pro společné blaho. Je třeba zdůraznit, že tyto problémy jsou známkou
nejen nedostatečné shody ohledně používaných označení, ale také „skryté politiky nepostupování v
této oblasti“ (CIRIEC 2017).

[USEMAP]

TVRDÉ POLITIKY: FONDY A POLITICKÉ OBLASTI
•2011 - Komise začala uplatňovat Iniciativu pro sociální podnikání. „Vytváření příznivého prostředí
pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011) 682
final). Iniciativa zahrnovala politický program Evropské komise s 11 klíčovými kroky.
–Jednou osou je zlepšení soukromého a veřejného financování. Za účelem zvýšení zájmu soukromých
investorů o sociální podniky bylo přijato nařízení č. 346/2013 o evropských fondech sociálního
podnikání (EuSEF). Byl také zaveden program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) spolu s
dalšími finančními iniciativami, jako je záruční nástroj EaSI, investiční okno EaSI pro budování
kapacit nebo akcelerátor sociálního dopadu (SIA).
–Pokud jde o veřejné financování, cíl „podporovat sociální ekonomiku a sociální podnikání“ byl
převeden na EFRR a ESF. Zvláštní evropská rozpočtová politika pro sociální ekonomiku však nikdy
nebyla zavedena a stále se na ni čeká. Nedávno přijatá Madridská deklarace (23. 5. 2017) ji dále
požaduje.
•Důležitost hlavního finančního nástroje EU, jímž je ESF.
–Dopad nových nástrojů, jež byly nedávno zavedeny (EFSI, EaSI, COSME atd.), byl malý nebo žádný,
zvláště ve Středomoří a ve východních zemích EU.
[USEMAP]

NOVÉ NÁRODNÍ PŘEDPISY V OBLASTI SOCIÁLNÍ EKONOMIKY
•V posledních sedmi letech většina evropských zemí věnovala pozornost tvorbě předpisů týkajících se
sociální ekonomiky. Ve Španělsku (2011), Řecku (2011 a 2016), Portugalsku (2013), Francii (2014) a
v Rumunsku (2016) byly na národní úrovni přijaty zvláštní právní předpisy týkající se sociální
ekonomiky a v Belgii (Valonsko, Brusel a Vlámsko) a ve Španělsku (Galicie) byly přijaty také na
úrovni regionální.
•Kromě toho vznikaly návrhy nových zákonů, návrhy a jiné institucionální iniciativy, jako jsou
systémy akreditací, labely či rozsáhlé víceleté národní plány, což svědčí o zvyšujícím se zájmu
vlád o tuto oblast. Dále byly také schváleny reformy týkající se konkrétních skupin sociální
ekonomiky (sociálního třetího sektoru, sociálních podniků třetího sektoru, družstev a jiných), a to
například v Itálii a ve Španělsku.
•Regulace sociální ekonomiky pomocí nových právních forem sama o sobě nepředstavuje pokrok v
podpoře sociální ekonomiky, která by přesahovala rámec svého institucionálního uznání (Noia, 2017).
Pokud by předpis neprovázela další opatření, mohly by účinky být příliš omezené, podobně jako tomu
až donedávna bylo v případě evropského družstevního statutu nebo španělského zákona o sociální
ekonomice.
[USEMAP]

NÁRODNÍ A REGIONÁLNÍ AKČNÍ PLÁNY A CÍLENÉ FINANCOVÁNÍ
Národní a regionální akční plány – klíčové pro rozvoj sociální ekonomiky.
- významné dohody mezi různými aktéry, zejména mezi vládou a zástupci sociální ekonomiky / třetího
sektoru, ale také odbory, univerzitami a dalšími, s cílem zlepšit jejich vzájemné vztahy.
-  Zahrnují obecně stabilní rámce
financování, režimy účasti a konzultací, strategické oblasti, které je třeba rozvinout, a zlepšení
vztahů a společenských změn.
[USEMAP]

CÍLENÉ FINANCOVÁNÍ
•Několik rámců financování. Veřejné, soukromé, hybridní režimy.
•Ad veřejné fondy zacílené na sociální ekonomiku: EU (např. strukturální fondy) a vnitrostátní a
regionální vlády přidělují prostředky přímo na podporu a rozvoj sociální ekonomiky. Jedná se o
tradiční subvenční programy na podporu družstev a zaměstnanosti v družstvech v Německu, Itálii a
Španělsku. Existuje také spousta alternativních řešení.
–Belgie -  fond Brasero podporuje rozvoj zaměstnaneckých družstev ve Valonském regionu.
–Kypr - politika služeb sociální péče nabízí roční granty na provozní náklady, a subvencuje tak
organizace poskytující sociální služby (např. péči o děti, dlouhodobou péči a podobně).
–Francie - nový zákon o sociální ekonomice -nové finanční nástroje, včetně fondu sociálních inovací
(FISO).
–Itálie - byl zaveden fond na financování sociálních podniků a sociálních družstev.
•Smíšené fondy, které spravuje vláda a organizace sociální ekonomiky:
•Francie - Národní fond pro rozvoj asociativního života (FNDVA) a Národní fond pro rozvoj sportu
(FNDS).
–U některých fondů je financování mimorozpočtové. Jiné režimy jsou založeny na dani z příjmu
fyzických osob. Určité procento splatné daně mohou občané přidělit dobrovolným organizacím. To se
týká Itálie a Španělska. Ve Španělsku tyto částky směřují do národního fondu pro organizace
sociálního třetího sektoru, jenž každý rok obdrží více než 200 milionů EUR.
–Dalším zdrojem, na který se tradičně cílí, jsou příjmy z hazardních her (loterie, automaty). To je
případ RAY a Oy Veikkaus AB ve Finsku nebo ONCE – vnitrostátní organizace pro nevidomé – ve
Španělsku.
[USEMAP]

PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY
1.Nedostatečná informovanost o pojmech sociální ekonomika, sociální podniky a jiných souvisejících
pojmech a jejich nedostatečného pochopení ve společnosti, ve veřejných diskusích a na akademické
půdě. Tyto překážky hrají velmi významnou roli ve východních zemích EU, jako např. v Maďarsku,
Polsku, na Slovensku nebo v České republice. Hlavní podpora pro sociální ekonomiku (z hlediska
financování i zvyšování informovanosti) pochází z programů a iniciativ EU.
1.Malá viditelnost sociální ekonomiky v médiích i statistikách. V mnoha zemích, od Rakouska a
Slovenska po Švédsko, je nedostatek databází, oficiálních statistik a spolehlivých údajů o
sociálních podnicích či sociální ekonomice. Kromě toho je nezbytné zavést v oblasti sociální
ekonomiky na všech úrovních vzdělávání vzdělávací a školicí programy. V několika zemích, např. ve
Francii, existují programy jako odborná příprava
ze strany vzdělávacích družstev pro dospívající/mladé studenty.
2.Překážky ve vztahu k státní správě. Chybějí instituce odpovídající za sociální ekonomiku,
sociální podniky, dobrovolníky a občanskou společnost, které by byly schopny vyvíjet politiky a
sociální ekonomiku podporovat. Neexistuje tudíž žádná vnitrostátní strategie týkající se sociální
ekonomiky. Média a tvůrci politik „nevidí nezbytnost“ sociální ekonomiky. V některých případech
shledávají, že důvěra v hospodářské činnosti neziskových organizací je nedostatečná a tyto činnosti
jsou odmítány.
[USEMAP]

PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY
1.V některých případech schází víceúrovňovým vládám koordinace v oblasti záležitostí sociální
ekonomiky. V jiných případech jsou orgány státní správy silně závislé na politických cyklech, např.
v roce 2015 byl v Dánsku po změně vlády zavřen vládní úřad pro podniky sociální ekonomiky. V
neposlední řadě jsou překážkami pro spolupráci subjektů sociální ekonomiky s orgány veřejné moci
byrokracie a politika kvalitativních úsporných opatření (Itálie, Španělsko, Slovinsko)
•Překážky institucionální:
-Ve Francii a ve Španělsku vládní změny předpisů týkajících se doplňkové sociální ochrany v
posledních letech negativně ovlivnily zdravotnické subjekty a v některých případech je přinutily ke
změně právního postavení na ziskový subjekt.
-V Itálii reforma lidových bank (DL 3/2015) stanoví, že lidové banky, jejichž aktiva mají hodnotu
vyšší než 8 miliard EUR, musí být přeměněny na akciové společnosti. Také reforma úvěrových družstev
(L 49/2016) radikálně
přeorganizovala celý sektor družstevního bankovnictví, a to s několika negativními aspekty.
-Ve Španělsku změny sociálního zabezpečení sportovních trenérů negativně ovlivnily sportovní
sdružení.
-Ve Spojeném království u velkých veřejných zakázek zbývají na subjekty sociální ekonomiky jen
subdodávky pro velké společnosti soukromého sektoru, obvykle se navíc při zadávání zakázek
rozhoduje spíše podle ceny než podle zahrnutí přidané sociální hodnoty. Nedávno pozměněné právní
postavení charitativních organizací je pro toto nové institucionální prostředí lépe uzpůsobeno.
-Ve Finsku není směrnice o zadávání veřejných zakázek, díky níž mohly být zakázky vyhrazeny pro
určité služby, prováděna, a subjekty sociální ekonomiky z ní tedy nemohou mít prospěch.
[USEMAP]

PŘEKÁŽKY ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY
–Nedávné změny předpisů týkajících se družstev v Polsku a Portugalsku nejsou pro družstva
považovány za vhodné.
–V Maďarsku představuje nový zákon o sociální ekonomice riziko pro mnohá sociální družstva založená
skupinami občanů, jelikož po vstupu zákona v platnost v roce 2018 možná bude nutná jejich přeměna
na jiný typ organizace (družstvo nebo nezisková společnost s ručením omezeným).
–Ve Slovinsku a v Bulharsku nový zákon o sociálním podnikání vylučuje různé organizace, které již
jako sociální podniky působí.
[USEMAP]

VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28
•Evropská sociální ekonomika poskytuje:
- více než 13,6 milionu placených pracovních míst v Evropě,
- ekvivalent 6,3 % pracující populace EU-28,
- zaměstnání pro více než 19,1 milionu pracovníků, placených i neplacených,
- více než 82,2 milionu dobrovolníků, což odpovídá 5,5 milionu zaměstnanců na plný úvazek,
- více než 232 milionů členů družstev vzájemných společností a podobných subjektů,
- více než 2,8 milionu subjektů a podniků.
[USEMAP]

VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28
…ODLIŠNOSTI
•Belgie, Itálie, Lucembursko, Francie a Nizozemsko - pracovní místa v sociální ekonomice tvoří něco
mezi 9 až 10 % pracujícího obyvatelstva
•Nové členských státy EU, jako je Slovinsko, Rumunsko, Malta, Litva, Chorvatsko, Kypr a Slovensko -
méně než 2 % pracujících obyvatel
Zaměstnanost v sociální ekonomice se ukázala být odolná vůči hospodářské krizi, jelikož se snížila
z 6,5 % na 6,3 % z celkových placených pracovních sil v Evropě a z 14,1 na 13,6 milionu pracovních
míst. Snížení počtu pracovníků ve větších družstvech a podobných právních formách je výraznější než
u spolků, nadací, apod.
[USEMAP]

VÁHA SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V EU 28
•Podle zaměstnanosti (jiné ukazatele ekonomického dopadu, jako je příspěvek
k HDP, nejsou k dispozici) představují spolky, nadace a podobné právní formy nadále hlavní
část sociální ekonomiky a tvoří většinu sociálních subjektů/podniků a asi 66 % zaměstnanosti
v tomto sektoru.
[USEMAP]

PLACENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V DRUŽSTVECH, VZÁJEMNÝCH SPOLEČNOSTECH, SDRUŽENÍCH,
NADACÍCH A PODOBNÝCH SUBJEKTECH. EVROPSKÁ UNIE (2014–2015)
[USEMAP]

PLACENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V SOCIÁLNÍ EKONOMICE VE SROVNÁNÍ S CELKOVÝM POČTEM
PLACENÝCH PRACOVNÍCH MÍST. EVROPSKÁ UNIE (2014–2015)
[USEMAP]

•
[USEMAP]


SOCIÁLNÍ PODNIKATELÉ – PÁR PŘÍKLADŮ
Muhammad Yunus
Quelle: moralheroes.org
Muhammad Yunus
Grameen
Andreas Heinecke_color-copyright maxlautenschlaeger
Quelle: entrepreneurship.de
 Anderas Heinecke Dialog im Dunkeln
Katja Urbatsch
Quelle: arbeiterkind.de
Katja Urbatsch
Arbeiterkind.de
•
[USEMAP]

… A MNOHEM VÍCE „NEZNÁMÝCH“ PŘÍKLADŮ:
•Podnikatelské myšlenky a pobídky v sektoru sociálních služeb (municipality, družstva, apod.):
•à Mediální pomýlení: pouze několik sociálních podniků s výraznou „aurou“…
AWO-Logo Bild in Originalgröße anzeigen Diakonie Deutschland
[USEMAP]

VĚC VYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ?
(Zdroj: MEFOSE Studie (Jansen et al. 2013), Grafik erschienen in Enorm, Wirtschaft für den
Menschen)
[USEMAP]

versteinerter Fisch, Dastilbe elongatus
•NOVÉ NEBO STARÉ?
•
Quelle: www.fossilien.de
[USEMAP]

http://www.gartenbista.de/wp-content/uploads/2012/07/Fisch-Onkelchen-Fotoliaid14231759.jpg
•Něco úplně nového?
[USEMAP]

Robert Owen,
1771-1858; entrepreneur and co-founder of cooperative system
Friedrich Wilhelm Raiffeisen 1818 - 1888; official, micro credit, cooperative bank system
Florence Nightingale,
1820 - 1910; nurse, founder of modern cnursing
Maria Montessori,
1870 - 1952; physician, founder of Montessori educational institutions
Sociální podnikání není novým fenoménem…
•
•
[USEMAP]

JAK TO FUNGUJE?
•
•
http://images.mtvnn.com/527e9476006efc2d0bff58447547522b/622x350%3E
© national geopgrahic
[USEMAP]

Verbavoice (München)
Direct SE approach of value creation
VerbaVoice
Field of activity:
services for hearing-impaired people
Approach:
providing mobile, ICT-based interpreters services that allows hearing-impaired to participate in
society (education, events, public authorities, media)
Income structure:
service fees via public social service systems; growth capital from impact investment fund
Legal form:
limited liability company (GmbH)
Bildungskongress in Wien mit Live-Text Studentin mit VerbaVoice App
PŘÍKLADY
[USEMAP]

PŘÍKLADY
Home
Dialogue in the Dark / Dialogue Social Enterprise
Direct-indirect SE approach of value creation
Field of activity:
Work integration for visually-impaired people; awareness enhancement
Approach:
Visually impaired people serve as guides or coaches in public exhibitions and team building and
leadership workshops in the dark; international franchise system
Income structure:
service fees, consultancy fees for franchisees, license payments, donations
Legal form:
limited liability company, association
http://www.dialog-im-dunkeln.de/NEW2011/wp-content/startpics/50.jpg
[USEMAP]

PŘÍKLADY
Regionalwert AG
Indirect SE approach of value creation
Field of activity:
Regional agricultural / economic development
Approach:
Local shareholders invest in fund; fund facilitates local value chains by buying and leasing farms
and related businesses and emphasize social and ecological production conditions
Income structure:
Rents, equity interest
Legal form:
public company / stock corporation
Logo Regionalwert AG
[USEMAP]

FINANČNÍ ZDROJE
•à Hybridní financování(zisk, granty, dotace, …)
•à Mění se v čase
Častá mobilizace dobrovolné práceß
Také problém s tržním selháním…
(Zdroj: MEFOSE Studie (Jansen et al. 2013), Grafik erschienen in Enorm, Wirtschaft für den
Menschen)
[USEMAP]

http://www.klassewasser.de/content/language1/img_636/wasserwissen-biologie-oekosysteme-visual-koral
lenriff.jpg
…A OKOLNÍ PROSTŘEDÍ
•
Quelle: www.klassewasser.de
[USEMAP]

ECO SYSTEM - PROPAGUJÍCÍ INSTITUCE
ASHOKA.png Schwab Logo.png Schwab.jpg SKOLL II.jpg
[USEMAP]

ECO SYSTEM – VEŘEJNÉ PROSTORY
•Networking and support: hubs, labs, moocs, etc.
•
http://ec.europa.eu/internal_market/social_business/docs/conference/agenda.jpg
[USEMAP]

ECO SYSTEM – FINANČNÍ PODPORA
•Financing: Social Investemt Funds, Foundations, Fellowship Programmes
• - adapted to specific needs (e.g. duration until break even, due to innovation
costs, etc. )
•
•
Startseite Logo Regionalwert AG
[USEMAP]

ECO SYSTEM – VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM
•Education: universities, private or non-profit institutes
(from student to executive level)
Social Entrepreneurship Akademie Soziales Unternehmertum
[USEMAP]

ECO SYSTEM – POLITICS AND POLICIES
•Policy:
•
•EU Level: http://ec.europa.eu/internal_market/social_business/index_de.htm
• Single Market Act – Social Business Initiative
•
•National Level: http://www.bmwi.de/DE/Mediathek/publikationen,did=714908.html
• Engagement Strategy of National German Government
•
•
•à The potential of social entrepreneurs and social entrepreneurship as model of solving problems
is recognized [over-estimated?]
[USEMAP]

http://www.simfisch.de/wp-content/uploads/2013/08/vmc-haken.jpg
•…V ČEM JE HÁČEK?
Quelle: www.simfisch.de
[USEMAP]

PROBLÉMY A ZASE PROBLÉMY
•Co znamená to „sociální“?
•
•Dopad a šíření: Jak vlivné jsou organizace sociálního podnikání na obrovských/komplexních trzích
sociálních služeb? Se může dobrá praxe šířit?
•Trade off mezi sociálními a ekonomickými cíli: where do they emerge / how are they tackled and
solved?
[USEMAP]

VÝBĚR PROBLÉMŮ
(FINANCOVÁNÍ, PROSTŘEDÍ, ORGANIZAČNÍ ROZVOJ)
•Výrazné lokální ukotvení ve složitých strukturách stakeholderů: Jak je možné replikovat dobrou
praxi v různých kontextech?
•Nedostatek kvalifikovaných pracovníků: specifické nároky organizací sociálního podnikání, nízké
mzdy, podnikatelské riziko
•Setrvačné preference a konkurenční smýšlení: stávající subjekty veřejné správy a sociálního státu
jsou rezistentní vůči změnám
•Organizační rozvoj a kontrola kvality: Jsou dobří inovátoři & sociální podnikatelé také dobrými
manažery?
•Otázka škálování: Ano? Ne? Pokud ano, kdo je zodpovědný?
•
[USEMAP]

Kurze verbale Ausführungen zu den einzelnen Punkten inc Beispiele – ggfs auch unterscheidung
zwischen SE und SI

PROBLÉMY S FINANCOVÁNÍM
•Structural barriers of connectivity to public funding and social security systems, as social
entrepreneurs act across sector boundaries and often support preventive work
•Strukturální překážky napojení na veřejné financování a systémy sociálního zabezpečení, jelikož
sociální podnikatelé fungují napříč sektory a často podporují preventivní práci
•Omezené nabídky na kapitálového trhu zejména pro neziskové organizace
•Lack of broad share or competition among impact investors
•„Fear of contact“  mezi sociálním a ekonomickým sektorem
[USEMAP]

Symbolbild: Fischschwarm, bald eine Seltenheit?
.doporučené zdroje
Quelle: www.stohl.de
[USEMAP]

•Alter, K. (2004). Social enterprise typology. Virtue Venures (Vol. 2004). Virtue Ventures LLC.
http://rinovations.edublogs.org/files/2008/07/setypology.pdf
•Achleiter, A.K. & Spiess-Knafl, W. (2010). Social Entrepreneurship. Eine Einführung für Studenten.
TU München,
http://socent.e-learning.imb-uni-augsburg.de/files/Social%20Entrepreneurship.%20Eine%20Einf%C3%BChr
ung.pdf
•Hackenberg, Helga, Empter, Stefan (Hrsg.). (2011). Social Entrepreneurship - Social Business: Für
die Gesellschaft unternehmen. Wiesbaden: Springer VS
•Jansen, Stephan A, Heinze, Rolf G., Beckmann, Markus (Hrsg.) (2013). Sozialunternehmen in
Deutschland - Analysen, Trends und Handlungsempfehlungen. Wiesbaden: Springer VS
•Kopf, Hartmut, Müller, Susan, Rüede, Dmonik, Lurtz, Kathrin, Russo, Peter (2015). Soziale
Innovationen in Deutschland. Wiesbaden: Springer VS
•Nicholls, A., & Murdock, A. (2011). Social Innovation: Blurring Boundaries to Reconfigure Markets.
(A. Nicholls & A. Murdock, Eds.). Hampshire, UK & New York: Macmillan.
•Mair, J., Robinson, J., & Hockerts, K. (2006). Social Entrepreneurship. (J. Mair, J. Robinson, &
K. Hockerts, Eds.). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
•
•

PŘÍKLADY A SAMOSTUDIUM
•Cyklus osmi videospotů o sociálním podnikání:
https://www.youtube.com/channel/UCITpAlIMPLybGjngqBuBseA/videos
•
•Dvě doporučené stránky:
•https://ceske-socialni-podnikani.cz/
•https://www.komora-socialnich-podniku.cz/