ZÁKLADY PRÁCE V SPSS Deskriptivní analýza kvantitativních dat Klára Procházková Pro osvěžení ■Pracujeme s logikou kvantitativního výzkumu – kvantifikujeme společenské jevy ■Na rozdíl od přírodních jevů je analýza sociálních jevů vždy pravděpodobnostní - neumíme navodit vakuum, zkoumáme lidi, měříme abstraktní koncepty ■Metody kvantitativního výzkumu: survey, experiment či obsahová analýza ■Nejčastěji tedy měříme postoje, chování či výskyt nebo nevýskyt nějakého jevu ■K analýze používáme celou škálu statistických metod –Univariační analýza – popis jevu v jeho základních charakteristikách a frekvencích – základní analýza jednotlivých proměnných –Bivariační analýza – vyšší level – zkoumáme vztah mezi dvěma a více proměnnými Kvantitativní výzkum: malé množství informací o velkém množství věcí, potvrzujeme hypotézy, stavíme na teorii, sběr informací je vysoce strukturovaný Survey: vysoce standardizované zjišťování velkého množství dat od velkého množství lidí (dotazník, strukturovaný rozhovor, strukturované pozorování) Experiment: výzkumný postup, při kterém zjišťujeme, jaké změny na zkoumaném jevu (na tzv. závisle proměnné) vyvolávají definované a řízené změny na jednom z ovlivňujících faktorů, na tzv. nezávisle proměnné, zatímco ostatní ovlivňující faktory jsou kontrolovány a experimentátor se snaží, aby tyto faktory byly stabilní. Kvantitativní analýza textu: . V oboru mediálních studií a žurnalistiky lze například použít pro analýzu výskytu slova "vláda" v určitém časovém období například v jednom tištěném deníku. Autor práce pak může sledovat, zda se množství výskytu tohoto slova nějak měnilo v návaznosti na změnu situaci ve vládě. Sledovány mohou být i různé zákonnitosti, nebo se mohou provnávat počty článků na dané téma mezi konkurenčními médií. Možností je nepřeberné množství. Pozorovatel (vědec) se navíc nikdy nemůže zcela vydělit z předmětu svého zkoumaní (společnosti) a dosáhnout tak absolutní objektivity. Lidské chování je různé - a lidé nevykazují pravidelné chování - chování je proměnlivé v čase a závislé na vnějších vlivech. Co je dobré vědět předem ■Proměnná ■Charakterizuje vlastnosti jevů ■Dovoluje zkoumané případy zařadit do určitých kategorií, kterým přiřazujeme číselné hodnoty (viz název proměnná, variable) –Díváte se na zprávy? (ne – 0, ano – 1) ■Jeden jev lze měřit různými způsoby a vyprodukovat tak různé proměnné s různými úrovněmi měření (nominální/dichotomická, ordinální, kardinální) – Co je dobré vědět předem ■Baterie – soubor položek (otázek v dotazníku) na jedno téma (má spíše praktický význam) ■Škála - sada otázek, kterou se snažíme pokrýt například postoj člověka z několika možných úhlů (zahrnout různé dimenze konceptu) –způsob jak zvýšit validitu měření (přesné formulaci položek předchází studium literatury) ■Missing values –říká nám například, kolik lidí „neví“ nebo odmítlo odpovědět na otázku –V SPSS značíme zvlášť, většinou hodnotou se znaménkem „-“ Objektivita, nezávislost, reprezentace Co je dobré vědět předem ■Měřící stupnice – škála, na které měříme danou proměnnou –Likertova škála (souhlasím – nesouhlasím) Co je dobré vědět předem ■Sémantický diferenciál (pravdivé – nepravdivé) – – Obsah obrázku stůl Popis se vygeneroval automaticky. Likertova škála U těchto škál se následně určuje tzv. postojové skóre jedince a to tím způsobem, že skóre jednotlivých položek se buď sčítají, nebo se sečtou a následně dělí na průměrnou hodnotu. Je nutné, aby byl jedinec umístěn někam na kontinuum souhlasu s předmětem dotyčného postoje. Tento typ škál je považován za nejjednodušší, co se provedení týče. Dvě roviny SPSS ■Data view – datová matice podobně jako v excelu Výřez obrazovky Dvě roviny SPSS ■Variable view – přehled a definování proměnných Výřez obrazovky Output ■Okno, kde se zobrazují výsledky ■Lze ukládat jako samostatný soubor Výřez obrazovky