Vojenství v období mezi světovými válkami •BSS 102 Dějiny vojenství Základní charakteristika vojenství v meziválečném období •Po válce snaha o regulaci zbrojení, od poloviny třicátých let závody ve zbrojení •Dozvuky první světové války – série konfliktů vyjasňujících poválečné poměry (cca 1918-1922) •Pohraniční a koloniální konflikty •Konflikty předznamenávající druhou světovou válku (španělská občanská válka), nebo do ní přerůstající (japonsko-čínský konflikt) • Nejvýznamnější ozbrojené konflikty meziválečného období •Ruská občanská válka (1917-1922) a polsko-sovětská válka (1919-1921) •Řecko-turecká válka (1920-1922) •Válka o Chaco – Paraguay vs. Bolívie (1932-1935) •Italská válka v Etiopii (Habeši) (1935-1936) •Španělská občanská válka (1936-1939) •Občanská válka v Číně (1925-1949), japonská intervence v Mandžusku (1931-1932) a v Číně (1937-1945) •Japonsko-sovětské boje u jezera Chasan (1938) a u Chalkin Golu (1939) • Snahy o odzbrojení •Společnost národů (1920) – snaha zprostředkovat mírovou spolupráci mezi národy a odzbrojení, postupně obcházena •Briand-Kellogův pakt (1928) – zřeknutí se války jako prostředku (mezi)národní politiky, postupně podepsán 60 státy → přestalo se mluvit o válce •Neúčinné, chyběla sankce za porušení Regulace válek a zbrojení •Ženevská konvence o zacházení se zajatci •Omezení námořního zbrojení –Washingtonská konference (1921-2) •15 let moratorium na výstavbu bitevních lodí •omezení výtlaku a výzbroje křižníků •stanovení poměru bitevních a letadlových lodí mezi pěti mocnostmi (UK, USA, Japonsko, Francie, Itálie) –Londýnská konference (1930) •omezení a stanovení poměrů sil na další kategorie, již bez Francie a Itálie –Neuspěly snahy o zákaz ponorek Hlavní trendy armádním vývoji •Doplňování armády: 1.všeobecná branná povinnost (+ případně milice); 2.profesionální armáda doplňovaná dobrovolníky (vnuceno poraženým státům); 3.profesionální armáda doplněná armádou územní. • •Koncem třicátých let všeobecná branná povinnost (mimo USA) • • Nové typy vojsk – tanky a jak je organizovat – výsadkové vojsko • Ve španělské občanské válce fenomén mezinárodních dobrovolníků (interbrigadisté i podpora Frankovi). Úvahy o dalším vývoji vojenství •G. Douhet – Nadvláda ve vzduchu (1921), důraz na letecké síly, přecenil význam bombardování •Fuller – mechanizovaná armáda •de Gaulle – silná profesionální armáda, využití tanků, nelze se omezit jen na (pasivní) obranu Strategie a taktika pozemní války •V ruské občanské válce a rusko-polské válce naposledy výrazný význam jezdectva •Postupná motorizace pozemních jednotek → vznik motorizovaných, mechanizovaných a tankových divizí → zvyšování mobility, nové nároky na logistiku •Vzrůst palebné síly, zvyšování počtu minometů a děl. •V čínské občanské válce a v protijaponské válce formulovány zásady guerillové války (Mao Ce-tung „partyzán jako ryba ve vodě“), ve španělské občanské válce význam vojenského povstání a diverze („pátá kolona“) Fortifikace •Liniová opevnění •Železobetonové pevnosti •Hlavní vliv francouzského fortifikačního myšlení a Maginotovy linie •Československo (pohraniční opevnění), Finsko (Mannerheimova linie), Řecko (Metaxasova linie), SSSR (Stalinova linie), Německo (Západní val/Siegfriedova linie), Belgie (Alexandrova linie)… Pěchotní zbraně •Postupné zavádění poloautomatických zbraní a zkoušení automatických •Zavádění nových typů samopalů •Snižování váhy lehkých i těžkých kulometů •Rozvoj lehkých minometů Dělostřelectvo •Modernizace výzbroje z první světové války (prodlužování hlavně a zvyšování úsťové rychlosti střely → zvýšení dostřelu) •Snaha vyvinout univerzální polní dělo (schopné boje se všemi terči, včetně tanků a letadel, nahrazující kanón i houfnici) → neúspěšná; úspěšnější spojení méně úkolů (protiletadlové dělo použitelné i v boji proti tankům) •Prozatím omezená motorizace •Zkoušení raket (Německo, SSSR) Tanky •Zvýšení rychlosti tanků •„móda“ tančíků (do 4t, často jen kulomety) •Tanky se začínají dělit na lehké, střední a těžké •Po španělské občanské válce zesílení pancéřování tanků (zvláště lehké tanky byly zranitelné v boji) •Debaty o strategickém a taktickém využití tanků (průzkum, význam v útoku – podpora útoku pěchoty menšími oddíly x operace větších tankových útvarů) Chemické zbraně •Udržování chemických vojsk ve všech důležitých armádách, nové látky •Nasazení v několika koloniálních konfliktech a občanských válkách (K. Čapek: Bajky a podpovídky: „Zpráva z bojiště Náš hrdinný plynový útok obrátil hordy domorodců na zbabělý útěk“) •Japonsko v Číně využívalo minometné chemické útoky •Obavy z leteckého chemického bombardování, příprava civilistů na obranu proti němu Letectvo •Rozvoj všech druhů letectva, růst rychlosti, doletu, nosnosti •Před druhou světovou válkou přechod od dvouplošníků k jednoplošníkům •Stíhací letadla – rychlost postupně roste k 500 km/h, sílí výzbroj (více kulometů, velkorážné kulomety, kanony) •Lehké, střední i těžké (strategické) bombardéry •Střemhlavá bombardovací letadla •Transportní letadla •V roce 1939 vzlet prvního pokusného raketového letadla a proudového letadla • Námořnictvo •Na konci třicátých let začátek stavby bitevních lodí, mimo limity dané Washingtonskou konferencí •USA, Japonsko a Velká Británie rozvíjely letadlové lodě, ostatní tuto zbraň podcenili •Rozvoj ponorkového loďstva, zvyšuje se akční radius •Novým prvkem letecká torpéda •Aplikace námořní blokády ve španělské občanské válce