Vojenství v období druhé světové války •BSS 102 Dějiny vojenství Základní charakteristika druhé světové války •Doposud největší ozbrojený konflikt, rozsahem i počtem obětí (přes 60 000 000) •Zapojilo se do ní 70 států (přesné číslo odvislé od toho, co je uznáváno jako stát), probíhala na území 40 států •Hlavní operace v Evropě, severní Africe, v severním Atlantiku, v Pacifiku a ve východní Asii •Výrazný posun vojenské strategie, techniky i vojenských technologií •Druhá světová válka byla válka manévrovací •Význam strategického vojenského vůdcovství politických lídrů (Churchill a Roosevelt řídí národní stratégy a šéfy generálních štábů, Stalin, Hitler a Čankajšek přímo nejvyšší velitelé vojsk) •I ve druhé světové válce dominovala zásada „národa ve válce“ • Základní fáze druhé světové války 1. 9. 1939 – 9. 5. 1940 (počáteční vítězství Německa a SSSR ve spojenectví) Útok Německa a SSSR na Polsko, obsazení Pobaltí, sovětsko-finská válka, „podivná válka“, útok na Dánsko a Norsko 10. 5. 1940 – 21. 6. 1941 (porážka Francie, Británie osamocena) Bitva o Francii, bitva o Británii, balkánské tažení, boje v severní Africe 22. 6. 1941 – polovina roku 1942 (zapojení SSSR a USA do války na straně Spojenců a jejich problémy) Napadení SSSR, německý postup k Moskvě a poté ke Kavkazu, napadení USA v Pearl Harboru, japonské tažení v jihovýchodní Asii a v Pacifiku Polovina roku 1942 – polovina roku 1943 (období zlomu – rozhodujících vítězství Spojenců) Bitva u Stalingradu a bitva u Kurska Bitva u Midway a bitva o Guadalcanal, Bitva u el-Alameinu a vítězství v severní Africe Bitva o Atlantik (rozhodující fáze) Polovina roku 1943 – 8. květen 1945 (vítězné tažení Spojenců) Postup Rudé armády k Berlínu, vylodění na Sicílii, Itálii a ve Francii, postup Spojenců do Německa 9. 5. 1945 – 1. 9. 1945 (ukončení války na Dálném Východě) Porážka Japonska po konvenčním i atomovém bombardování a útoku SSSR Hlavní operace a bitvy II. světové války (polská, severní, západní a balkánská fronta 1939-1941) Polské tažení Bitva na Bzuře (o Kutno), 9. – 19. 9. 1939 Sovětsko-finská válka Bitva u Suomussalmi (prosinec 1939-leden 1940) Skandinávské tažení Bitva o Narvik (24. 4. – 9. 6. 1940) „Blesková válka“ na západě Boj o Eben Emael (10. 5. 1940) Průlom v Ardenách a výpad k La Manche (květen-červen 1940) Evakuace z Dunkerque (Operace Dynamo) Bitva o Británii Battle of Britain Day (15. 9. 1940) Balkánské tažení Bitva o Krétu (20. 5. – 31. 5. 1941) Hlavní bitvy a operace II. světové války (východní fronta 1941-1945) •Zahájení operace Barbarossa (22. 6. 1941); •Bitva u Smolenska (10. – 19. 7. 1941); •Kyjevský kotel (21. 8. – 26. 9. 1941); •Bitva o Moskvu (listopad – prosinec 1941); •Bitva u Stalingradu (srpen 1942 – 2. 2. 1943); •Bitva u Kurska (červenec 1943); •Bitva o Dněpr a Kyjevská operace (srpen 1943 – listopad 1943) •Operace Bagration (léto 1944); •Jasko-Kišiněvská a Bělehradská operace (srpen – říjen 1944); •Viselsko-oderská operace (leden – únor 1945); •Bitva o Budapešť (leden – únor 1945); •Bratislavsko-brněnská a vídeňská operace (březen – květen 1945) •Ostravská operace (březen – květen 1945) •Východopruská a východopomořanská operace (leden – květen 1945) •Berlínská operace (duben – květen 1945). •Pražská operace (květen 1945) Hlavní bitvy a operace II. světové války (fronta v severní Africe a Itálii 1941-1945) Lybijská a egyptská fronta Tobruk (1941) El-Alamejn (1942) Fronty ve francouzské severní Africe Operace Torch (listopad 1942) Bitva v Kasserinském průsmyku (únor-březen 1943) Dobytí Tunisu (květen 1943) Italské tažení Boj o Sicílii (Operace Husky, červenec – srpen 1943) Bitva u Anzia (leden – červen 1944) Bitva o Monte Cassino (leden – květen 1944) Boje na Gótské linii (operace Olive – podzim 1944) Ofenzíva v Pádské nížině (duben – květen 1945) Hlavní bitvy a operace II. světové války (Západní fronta 1944-1945) •Invaze v Normandii (6. června 1944) •Falaiská kapsa (srpen 1944) •Operace Dragoon (15. srpen 1944) •Pařížské povstání a osvobození Paříže (25. srpen 1944) •Operace Market Garden (září 1944) •Bitva v Ardenách (prosinec 1944 – leden 1945) •Bitva o Porýní (únor – duben 1945) • • • Hlavní bitvy a operace II. světové války (Námořní bitvy a operace v Atlantiku, v Severním ledovém oceánu a ve Středomoří ) •Útok na Tarent (11.-12. 11. 1940) •Bitva u mysu Matapan (28. 3. 1941) •Operace proti Bismarcku (18. – 26. 5. 1941) •Útoky na Tirpitz (1942-1944) •Likvidace německých lodí v Baltském moři (1945) •Konvojové a protikonvojové operace •Permanentní ponorkové a protiponorkové operace ve „válce o Atlantik“ Hlavní bitvy a operace II. světové války (Bitvy a operace v Pacifiku a ve východní Asii) Pacifik Napadení Pearl Harboru (7. 12. 1941) Bitva v Jávském moři (26. – 28. 2. 1942) Bitva v Korálovém moři (květen 1942) Bitva u Midway (červen 1942) Bitva o Guadalcanal (srpen 1942-únor 1943) „Žabí skoky“ (1943-1945) Bitva v Leytském zálivu (říjen 1944) Bitva o Manilu (únor – březen 1945) Bitva o Iwodžimu (únor – březen 1945) Bitva o Okinawu (duben – červen 1945) Jaderné bombardování Hirošimy (6. 8. 1945) a Nagasaki (9. 8.) Jihovýchodní Asie Bitva o Singapur (únor 1942) Válka v Barmě (1942-1945) Válka v Číně (1937-1945) Severovýchodní Asie Mandžuská útočná operace (srpen – září 1945) Jihosachalinská operace (srpen 1945) Kurilská výsadková operace (srpen – září 1945) Hlavní trendy armádním vývoji •Obrovské operace, mimořádné nároky na logistiku •Vytváření ohromných svazků (skupiny armád, „fronty“) •Propojení námořních a pozemních operací •Výrazná role speciálních jednotek •V Německu specifická role SS •Výrazná role dobrovolnictví a exilových vojsk •Výrazná role hnutí odporu a partyzánského hnutí Fortifikace •Velké předválečné pevnostní linie byly překonány •Dílčí úspěch Mannerheimova linie v roce 1939 •Výsadkové operace k překonání ochrany velkých pevnostních komplexů (Eben Emael) •Neuspěla sovětská nově vybudovaná Molotovova linie (1940) ani německé linie opevnění •Dílčí efektivita masivních bunkrů za účelem ochrany před leteckým bombardováním (Bordeaux) – to již ale není fortifikace pro pozemní boj. Pěchotní zbraně •Ve druhé světové válce výrazné užití a rozvoj samopalů •Stále užití kulometů, snaha o vývoj univerzálního kulometu •Další rozvoj poloautomatických a zavádění automatických pušek •Snaha vyzbrojit pěchotu účinnými zbraněmi pro boj s tanky Dělostřelectvo •Výrazný rozvoj protitankového dělostřelectva (německé dělo ráže 88mm, původně protiletadlové) •Samohybná děla •Nevelký rozvoj polních děl •V průběhu války příchod bezzákluzových děl •Podkaliberní střely, kumulativní střely, přibližovací zapalovače •Význam protiletadlového dělostřelectva • • • Raketová technika •Výrazný rozvoj raketového dělostřelectva •Nasazení německých balistických raket proti Spojenému království a Francii, Belgii a Nizozemí v letech 1944-1945 •Plány na mezikontinentální balistické rakety a raketoplány •Německá řízená letecká puma s raketovým pohonem a řízená raketa •Nerealizované britské projekty na antiraketovou obranu proti V-2 Tanky •Tank se stává rozhodující zbraní při velkých průlomových a obkličovacích manévrech •Význam vzájemných masových tankových bitev •Výrazné zdokonalování tanků •Pásová vozidla užívána i pro logistické zajištění tankových vojsk •Pokusy o výrobu „supertěžkých“ tanků •Vyloďovací tanky pro výsadkové operace •Rozvoj protitankových překážek Chemické, bakteriologické a jaderné zbraně •Chemické zbraně prakticky nepoužity, i když je měly připravené všechny strany •Využití chemických prostředků k likvidaci civilních obětí •Bakteriologické zbraně využity Japonci v Číně •Jaderný program USA „Manhattan“ (za pomoci UK), výsledkem atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, (další státy jaderné zbraně nedokázaly vyvinout, spekulace o Německu) Letectvo •Výrazný rozvoj stíhacích letadel (koncem války rychlost až 800 km/h) •Stíhací letouny schopné díky přídavným nádržím doprovodu strategických bombardérů •Masové strategické bombardování, nicméně nepotvrdila se Douhetova teorie •Význam bitevního letectva •Význam transportního letectva a výsadkových kluzáků •Taktické využití letadel k sebevražedným útokům •Na konci války nástup proudových letadel •První užití vrtulníků v bojovém prostředí •Výrazný vliv radaru na leteckou válku Námořnictvo •Mimořádný vliv letadlových lodí a jejich palubního letectva •Na počátku války „klasické“ souboje válečných lodí, včetně střetů bitevních lodí; postupně jejich „soumrak“ •Strategický význam ponorkové války a konvojového systému •Pokusy s miniponorkami nepříliš úspěšné •I v námořním prostředí výrazný vliv radaru •V protiponorkovém boji význam sonaru