Integrovaný záchranný systém v České republice 16.9.2021 BSSb1153 nprap. Mgr. Jakub Morávek, Ph.D. izs-1.jpg Pojem IZS •Koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací •Nejedná se o instituci či stálou organizaci •Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému •Systém funguje od roku 2001, ale jeho základy byly položeny již v 90. letech – povodně 1997 Základní složky IZS -Zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení MU, její vyhodnocení a neodkladný zásah v jejím místě - •Hasičský záchranný sbor České republiky •Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje JPO •Zdravotnické záchranné služby krajů •Policie České republiky Ostatní složky IZS -Poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání, nemusí držet stálou pohotovost - •Obecní/městské policie •Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil - záchranné a ženijní roty •Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory - PMC, PSC, security agentury •Ostatní záchranné sbory - Báňská záchranná služba •Orgány ochrany veřejného zdraví - hygiena, zdravotnická zařízení, FN •Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby •Záchranné a humanitární týmy Českého červeného kříže •Zařízení civilní ochrany - organizace evakuace, nouzového přežití •NGO, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím, např. Akademie dobrovolných záchranářů ČR, z.s., Kynologická brigáda, atd. •Horská služba ČR •Vodní záchranná služba ČR •Speleologická záchranná služba Podíl složek na MU Příloha č. 1.pdf Vztah složek k IZS •Zařazením složky do IZS se nemění její právní subjektivita, způsob zřízení, organizace nebo způsob financování •Složka IZS se však musí podřídit zásadám koordinace při společném zásahu •K řešení značného počtu mimořádných událostí ale postačuje pouze jedna věcně příslušná složka IZS, potom se nejedná o společný zásah IZS • • • Tísňové linky Tísňové volání •K tísňovým číslům je garantován bezplatný a nepřetržitý přístup z pevných telefonních linek, mobilních telefonů a veřejných telefonních automatů i bez použití sim karet •Každý poskytovatel veřejné telefonní služby je ze zákona povinen svým uživatelům bezplatně umožnit přístup ke stanoveným číslům tísňového volání •Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích •Zavádění telefonních linek 150, 155 a 158 začalo postupně koncem 60. a záčátkem 70. let 20. století •V Praze byly tyto linky zavedeny již v roce 1969, ale celonárodně byly linky v dnešním smyslu zavedeny až od 90. let 20. století image-5.jpeg Operační a informační střediska •Operační střediska základních složek IZS jsou schopna nepřetržitě přijímat tísňová volání •Po centralizaci se nacházejí ve všech krajských městech – dříve okresy •Každá složka má své OPIS mimo MSK – IBC •Koordinace a spolupráce jednotlivých operačních středisek – předávání hovorů i datových vět o MU •Páteří IZS i OPIS IZS je HZS ČR • IMG_1387.JPG image-3.jpeg image-4.jpeg IBC Ostrava 14368806_10210748647541352_1639155887100762690_n.jpg Stupně poplachu •Stupeň poplachu předurčují potřebu sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu MÚ na místě zásahu nebo na území, kde probíhá více zásahů •Potřebný stupeň vyhlašuje OPIS IZS při prvotním povolání složek IZS na místo zásahu nebo ho vyhlašuje a zejména upřesňuje velitel zásahu •Vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu umožňuje starostovi ORP, hejtmanovi kraje či MV převzít koordinaci záchranných a likvidačních prací • Stupne poplachu Sheet1.pdf 1540527_815657498530646_6265400809771680416_o.jpg 1.jpg 11159891_922783784450131_3343674571663619714_o.jpg 1073261_10151562775500488_1999929560_o.jpg Úroveň řízení při MÚ •Podle toho, kdo při zásahu u MU provádí vlastní koordinaci záchranných a likvidačních prací, se pojmově rozlišují tři tzv. úrovně řízení: •Taktická úroveň řízení při MÚ – koordinuje velitel zásahu •Operační úroveň řízení při MÚ – koordinuje operační a informační středisko některé ze základních složek IZS •Strategická úroveň řízení při MÚ – koordinuje starosta ORP, hejtman kraje nebo MV - GŘ HZS Koordinace na místě zásahu •Za záchranné a likvidační práce odpovídá velitel zásahu, kterým je velitel složky, jejíž činnost na místě převažuje •Většinou je VZ hasič s právem přednostního velení •Koordinuje a řídí činnost složek IZS na místě zásahu •VZ komunikuje s KOPIS a podává zprávy o situaci na místě •Povolává na místo další jednotky a složky IZS • • • • P1000359.JPG Štáb VZ •Velitel zásahu může ustanovit štáb jako nástroj koordinace složek IZS a svůj výkonný a pomocný orgán na místě zásahu • •náčelník štábu •člen štábu pro spojení •člen štábu pro týl •člen štábu pro analýzu situace na místě •člen štábu pro nasazení SaP •zástupci složek IZS •pomocníci členů štábu IMG_9471.JPG IMG_9470.JPG Poplachový plán IZS •Je přehled sil a prostředků včetně jejich počtu a využitelnosti v případě vzniku MU •Podle něj probíhá povolání a nasazení složek IZS výběrem jejich vhodných sil a prostředků •Územně příslušný poplachový plán je uložen na OPIS IZS, kterým je operační a informační středisko HZS kraje • •Obsahuje: •Spojení na základní a ostatní složky IZS •Přehled sil a prostředků ostatních složek IZS •Způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek IZS a dalších orgánů Zdroje •DARIUSOVÁ, Hana: Komparace využití linek tísňového volání. Pardubice, 2011. Bakalářská práce. •Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb. •SKALSKÁ-HANUŠKA-DUBSKÝ: Integrovaný záchranný systém. MV-GŘ HZS. Praha, 2010. •Ústavní zákon o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb. •Zákon 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému •Krizovým zákon č. 240/2000 Sb. a •Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy č. 241/2000 Sb. •www.hzscr.cz •www.mvcr.cz •