Židovsko-křesťanská tradice jako zdroj ekologické krize? Lynn White (1907–1987) • Lynn-White-Jr.gif „The Historical Roots of Our Ecologic Crisis“, 1967 • •Kořeny ekologické krize oEkologická krize je produktem vynořující se demokratické kultury oVztah k přírodě je podmiňován světonázorem člověka Židovsko-křesťanská tradice jako zdroj ekologické krize •Víra v pokrok •Antropocentrismus a dualismus • • • • hqdefault.jpg •Desakralizace • • • • • • • • •Západní „přirozená teologie“ • • dreamstimefree_1096662_1.jpg Jak z krize ven? Řešení může být jedině náboženské! •Mimo křesťanskou tradici? • •V rámci křesťanství? • buddhismus_285_430_80.jpg san-francesco-00004.jpg „Continuing the Conversation“, 1973 •Vzpomínka na hady aneb křesťané vs. buddhisté •Poznatelnost kulturních hodnot •Role náboženství ve společnosti •Náboženství jako jediné „kořeny“ ekologické krize? Jacob de Backer – Zahrada v Edenu, kol. 1580 Jacob_de_Backer_-_Garden_of_Eden_-_WGA1125.jpg • •Různé reakce na Whiteův článek z roku 1967 •Whiteova odpověď na kritiku • • stewardship.jpg Kritika argumentů Lynna Whitea •Nacházíme se v ekologické krizi? •Je s židovsko-křesťanskou tradicí spjata víra v pokrok? •Je západní křesťanství antropocentrické? •Je židovsko-křesťanská tradice spjata s desakralizací přírody? •Je západní věda plodem křesťanské teologie? • Kritika argumentů Lynna Whitea II •Výklad textu z Genesis 1,28 •Byl František z Assisi heretik? •Je židovsko-křesťanská tradice kořenem ekologické krize? • –Michael S. Northcott (1955) popisuje faktory vzniku ekologické krize (zemědělská revoluce; příroda jako zboží; věda, technika a mytologie pokroku) Pohled Johna Passmorea (1914–2004) Man´s Responsibility for Nature, 1974 john-passmore-2.jpg •Zlatý věk •Zpráva v Genesi jako ospravedlnění praxe •Popření jednoznačnosti antropocentrismu v Bibli •Antropocentrismus jako plod řecké filosofie a jejího spojení s křesťanstvím •Desakralizace •Věda a vědecko-technická revoluce •Křesťanství a jiná náboženství (šintoismus v Japonsku) • • • Passmoreův závěr • • •Ekologické problémy může vyřešit jen společné •úsilí vědců, techniků, ekonomů, státníků a úředníků. • Pohled Douglase Johna Halla (*1928) The Steward: A Biblical Symbol Come of Age, 1982 JD-Hall.jpg Tři aktuální způsoby stanovení vztahu mezi lidstvem a přírodou • • •Lidstvo nad přírodou •Lidstvo v přírodě •Lidstvo s přírodou Pohled Francise Schaeffera (1912–1984) Pollution and the Death of Man, 1970 Francis-Schaeffer.jpg Nová senzitivita v 60. a 70. letech •Skupina Doors – píseň When the Music´s Over (album Strange Days, 1967) • •„What have they done to the earth? •What have they done to our fair sister? •Ravaged and plundered, •And ripped her and bit her, •Stuck her with knives in the side of the dawn, •And tied her with fences and dragged her down.“ Doors_electra_publicity_photo.JPG Ve své knize rozebírá Schaeffer článek Richarda L. Meanse „Why Worry About Nature“, 1967 • •Manko dosavadní etiky – zabývá se jen člověkem •Zdravý instinkt beatniků a hippies (příklon k zen-buddhismu) •Poškození přírody zasáhne člověka Schaefferův postoj – kudy cesta nevede •Kritika panteismu •Kritika platonismu v křesťanství •Kritika egoismu, který přírodě nepřiznává vnitřní hodnotu • slepá cesta.jpg Schaefferův postoj – kudy cesta vede – návrat k biblickému pohledu • •Příroda má hodnotu o sobě •Vymezení vůči o evolucionismu o platonismu omodernímu pohledu prikazany smer.jpg Schaefferův postoj – kudy cesta vede – návrat k biblickému pohledu II • •Postavení člověka oV rámci přírody oÚkol člověka: přinést uzdravení oZpronevěra úkolu: hřích prikazany smer.jpg Pohled Maxe Oelschlaegera (*1940?) Caring for Creation: An Ecumenical Approach to Environmental Crisis, 1994 max.jpeg Iluze •Náboženství jako zdroj ekologické krize • Odborník jako zachránce •„Zelení spasitelé“ na jedné straně a • „zlí vykořisťovatelé“ na straně druhé • • •Paradox environmentalismu – globální ekologická krize se zhoršuje přes veškerou snahu s ní něco udělat. – Dominantní sociální matrix •Příroda má pouze instrumentální hodnotu •Krátkodobé ekonomické zájmy mají přednost před dlouhodobými problémy •Pokud jsou environmentální rizika ekonomicky výhodná, jsou přijatelná •Environmentální rizika lze vyřešit technologiemi •Politika zájmů Nový sociální matrix •Příroda má vnitřní hodnotu i instrumentální hodnotu •Dlouhodobé problémy jsou přinejmenším stejně důležité jako ekonomické zájmy •Ekonomické aktivity s nevratnými nebo nevyzpytatelnými ekologickými následky jsou nepřijatelné •Akceptování mezí růstu •Občanská společnost Čtyři určující instituce •Stát •Obchodní společnosti •Univerzity •Církve ctyrlistek.jpg