Anotace

Pra-kořeny environmentálního myšlení můžeme najít hodně hluboko v historii naší civilizace. I když naše postavení vůči mimolidskému světu je něco, co se začalo reflektovat teprve nedávno, jakési „protoenvironmentální“ myšlenky najdeme i v dávnějších dobách (např. dnes díky současnému papežovi tak známý František z Assisi). Krom toho se dnes už věnuje hodně pozornosti zkoumání toho, jak chápou, či chápali přírodu a náš vztah k ní jiné civilizace (asijské civilizace, doborodé kultury Afriky, Austrálie, či Jižní Ameriky). V tomto semináři se však, s přiznaným etnocentrismem, omezíme na tzv. západní civilizační okruh (tj. kultura původně evropská) a zaměříme na to, co se obvykle má na mysli, když mluvíme o environmentálním myšlení – tj. hlavně na myšlenky a myšlenkové proudy, které se začaly rozvíjet v kontextu západní civilizace koncem 60. let, společně se vznikem environmentálního hnutí, a jejich kořeny ve smyslu myslitelek a myslitelů minulosti, na které tyto proudy nějak navazují nebo odkazují. Jedním z těchto kořenů je i „klasická“ ochrana přírody v té podobě, jak vznikala a rozvíjela se přibližně od začátku 19. století, která vedle praktické roviny také měla i abstraktní, řekněme až filosofický přesah (a později základ).

Struktura semináře však nebude přesně kopírovat historický vývoj environmentálního myšlení. Tuto chronologii si přiblížíme v úvodní přednášce, protože je důležitá pro pochopení návaznosti některých myšlenek, ale i pro uvědomění si toho, že některé otázky a témata vyvstaly a mohly vyvstat až v určitém dějinném kontextu. Seminář však bude strukturovaný spíš podle témat, právě podle těch otázek, které si environmentální myšlení klade.

Studijní materiály