Anotace

Jedna z otázek, které nám vytanou na mysl jako první, když se jedná o etiku ve vztahu k mimolidskému světu, je určitě otázka zvířat a jejich morálního postavení. Tato otázka je dnes už tak známá, etablovaná, až "normalizovaná" (a svázaná často s vegetariánstvím a veganstvím), že ti, kdo obhajují nárok zvířat na morální ohledy, často sami sebe ani nepokládají za součást environmentálního hnutí. Přesto je tato otázka veskrze otázkou environmentální filosofie, nebo lépe řečeno etiky, neboť jde o konkrétní formu obecnější otázky po tom, kdo (příp. co) ještě patří do našeho morálního okruhu (moral circle) a na základě čeho o tom lze rozhodnout.

Nejvíc toto téma popularizoval (a následné hnutí za práva zvířat inspiroval a ovlivnil) australský filosof Peter Singer svou knihou Osvobození zvířat (Animal Liberation, 1975). V první kapitole z této knihy, kterou budeme na semináři rozebírat, uvádí základní úvahu, že podobně jako je nebraní ohledů na zájmy lidí, protože mají jinou barvu pleti, je morálně nepřípustné jako rasismus, a dávání menší váhy zájmům někoho, protože je to žena, je (ve většině krajin už díkybohu) morálně nepřípustné jakožto sexismus, tak stejně je morálně nepřípustné i nezohledňování zájmů jiného živého tvora jen na základě toho, že není zástupcem druhu Homo sapiens (nazve to speciesismem od lat. species - druh). Jeho etika je založena na konceptu zájmu (interest) - morální ohledy bychom měli brát na ty tvory, jež mají očividné¹ zájmy - v tomto případě zájem netrpět, resp. pociťovat uspokojení (příp. slast). Základem morálního postavení živého tvora je pro něho jeho schopnost trpět (pociťovat bolest).

Singer, vycházeje z utilitaristické tradice (zejm. z filosofie Jeremy Benthama), pak domýšlí i praktickou aplikaci své etiky, kdy navrhuje určitý způsob vážení zájmů proti sobě. Tento přístup však v některých případech vede k intuitivně nesprávným, nebo absurdním důsledkům: třeba přijetím (bezbolestné) smrti jako preferované možnosti v mnoha případech, nebo že je lepší ublížit menšímu počtu tvorů, když to převáží součet méně závažných zájmů jiných tvorů. Jiné filosofky a filosofové se tedy vůči němu různě vymezili a rozpracovali svá pojetí. Třeba Martha Nussbaum mluví o možnosti tvorů realizovat své schopnosti/možnosti (capabilities) a žít tedy dobré a důstojné životy. Clare Palmer, pak přichází s diferencovanějším přístupem, který umožňuje rozlišovat i mezi jedinci jednoho druhu. Vychází z rozlišování tzv. pozitivních a negativních morálních povinností (vůči tvorům). To ji pak, mimo jiné, vede i k rozlišování mezi zvířaty v různých kontextech - zatímco Singer by doporučil zasahovat do životů divoce žijících zvířat, abychom snížili jejich utrpení, Palmer tomuto závěru oponuje.

Tom Regan, kterého text budeme na semináři také rozebírat, postuluje morální právo živých tvorů² na zacházení s respektem. Doplňuje také nějaká speciální pravidla pro případy morálních dilemat, ve kterých Singerova etika pokulhává. Jeho požadavek je radikálnější: jakékoliv zacházení se zvířaty jako s věcí, nebo jejich využívání a vykořisťování, je nesprávné a mělo by se zakázat (veganky by v jeho myšlenkách našly o dost silnější podporu, než v Singerovi), všechna zvířata (tedy ty, na které svou teorii vztahuje) jsou si rovna a to na úrovni jednotlivců.

Četba

Přečtěte jeden z textů:

Singer, Peter. (2001). Osvobození zvířat. Vyd. 1. Praha: Práh, s. 17-37. (Orig. Animal Liberation, 1975.)  - Text v ISu zde.

Regan, Tom. (2008 [1985]). The Radical Egalitarian Case for Animal Rights. In L.P. Pojman, P. Pojman and K. McShane: Environmental Ethics. Readings in Theory and Application. 7th ed. Boston: Cengage Learning, 2017. s. 106-114. - Text v ISu zde.

Témata na zamyšlení při čtení:

• Všimněte si utilitaristického charakteru Singerových návrhů – například porovnávání hodnoty bytostí.

• Singer se zaměřuje na utrpení. Jak by asi hodnotil bezbolestnou smrt?

• Singer mluví o speciesismu a zavrhuje ho. Kde ale sám posazuje hranici morálních ohledů a proč? Nejde jen o jinou formu speciesismu?

• Jaký je vztah Singerovy etiky k vědeckým poznatkům? Závisí od nich morální postavení zvířat, nebo ne?

• Na čem staví Regan tvrzení, že by zvířata měli mít nějaká práva (a tedy by měli být zahrnuty do našeho „morálního okruhu“)?

• Kde Regan posazuje hranici morálních ohledů a proč? Kdo to tohoto okruhu už nespadne?

• Co Regan kritizuje na utilitarismu (a tedy i na Singerovi)?

Namísto účasti na hodině vypracujte a odevzdejte reflexe.

Namísto hodiny: po vypracování reflexí si přečtěte pro vás příslušný následující text, které vám doplní znalosti o druhém (nečteném) autorovi i nějakou kritiku:

• Pro ty, kdo četli Regana: James, Simon P. (2015). Environmental philosophy: an introduction. Cambridge: Polity, s. 11-25. - z Textu v ISu čtěte s. 22-37.

• Pro ty, kdo četli Singera: James, Simon P. (2015). Environmental philosophy: an introduction. Cambridge: Polity. - z Textu v ISu čtěte s. 34-42.