PODOBA SZBP PO LISABONSKÉ SMLOUVĚ Září 2021 POTŘEBA KOHERENCE ¢Horizontální – mezi jednotlivými politikami, které spadají do vnějších vztahů ¢Vertikální – koherence zahraničních politik jednotlivých členských států ¢Institucionální – otázka rozdělení kompetencí mezi institucemi LISABONSKÁ SMLOUVA ¢V platnost vstupuje v roce 2009 ¢Z hlediska základní logiky se fungování SZBP moc nemění ¢Hlavním aktérem stále zůstávají členské státy ¢Hlavní změnou tak je nová institucionální podoba SZBP PŘEDSEDA EVROPSKÉ RADY ¢Dříve rotující předsednictví po půl roce ¢Volen na 2,5 roku ¢Reprezentuje Unii navenek – vymezení kompetencí mezi ním a vysokým představitelem vágní ¢De facto tak nahrazuje Troiku (předsedající stát, vysoký představitel pro SZBP a Komisař pro vnější vztahy) před Lisabonem ¢ ¢ ¢ HERMAN VAN ROMPUY A DONALD TUSK ¢„Volba rozumem“ ¢Evropské státy se obávaly zvolit velké jméno, jako byl například Tony Blair v případě Van Rompuye ¢Nemnoho zkušeností s mezinárodní politikou ¢Jako reprezentanti Unie nepříliš výrazní ¢U Tuska hrálo roli též to, že je z východní části Unie ¢https://www.youtube.com/watch?v=dranqFntNgo ¢ CHARLES MICHEL ¢Bývalý belgický předseda vlády ¢Evropské instituce „v genech“, otec eurokomisař ¢Viditelný například v Egejské krizi 2020 – na straně Řecka a Kypru ¢Aktuálně kritika USA ve sporu ohledně francouzských ponorek ¢ SOFAGATE VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU ¢V Ústavní smlouvě „ministr EU pro zahraniční věci“ ¢Značný posun oproti pozici vytvořené Amsterdamskou smlouvou ¢Double Hat – hlava Rady (FAC) a zároveň automaticky místopředsedou v Komisi ¢Důležitý vliv na agendu FAC ¢Může přicházet s iniciativami ¢Problém kompetencí – některé zásadní oblasti činnosti navenek chybí (klimatické změny, obchod) ¢Role osobnosti – kam až v rámci mantinelů zajde? CATHERINE ASHTON ¢Britská labouristka, zastávala ministerské posty v UK ¢Od 2008 komisařkou pro obchod ¢Od 2009 první vysokou představitelkou ¢Dávala dohromady fungování ESVČ ¢Kritizována za neschopnost delegovat pravomoci ¢Spíše se stylizovala do úřednické role než do role diplomatky a političky ¢Úspěšná například v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, případně jednání s Íránem ¢O druhé období se ani nepokusila ¢ FEDERICA MOGHERINI ¢Málo předchozích zkušeností se zahraniční politikou ¢Necelý rok italskou ministryní zahraničí ¢Kritika za to, že doposud nebyla v zahraniční politice příliš vidět ¢Kritika za příliš proruský postoj od některých států ¢Na Balkáně kritika za to, že se příliš nevěnovala problematice rozšiřování ¢ JOSEP BORRELL ¢Zkušený politik ¢Ve Španělsku spojen se socialistickou stranou ¢2004-2007 předsedou Evropského parlamentu ¢2007-2009 předsedou výboru pro rozvoj v EP ¢2018-2019 španělský ministr zahraničí ve vládě Pedra Sáncheze ¢„Ponížení“ v Moskvě EVROPSKÁ SLUŽBA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST ¢Zcela nová instituce vytvořená Lisabonskou smlouvou ¢Myšlenka se objevuje už v průběhu Konventu ¢Základna pro tvorbu SZBP ¢Klíčová pro koordinaci ¢Sjednocení rolí EU v mezinárodním prostředí ¢Řízením pověřen generální výkonný tajemník ¢Spadají pod ni více než 140 delegací EU (dříve delegace EK) – naposledy spor o tu v UK ¢ VZNIK ESVČ ¢Lisabonská smlouva podobu ESVČ moc neřešila ¢ESVČ tak vzniká na základě sekundární legislativy – Rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost - to upravuje úkoly, strukturu rozpočtové otázky ¢Spory o rozdělení pozice mezi lidi z Rady, EK a členských států ¢Nutnost vytvářet hranice mezi jednotlivými institucemi ¢Čtyřstranné rozhovory – vysoká představitelka, EK, předsednictví a neformální delegace EP ¢Oficiálně od ledna 2011 – 1500 zaměstnanců, od té doby setrvalý nárůst, v roce 2015 již přes 4000 – v současnosti stejně DIPLOMATICKÉ MISE EU (DELEGACE EU) MOTIVACE V JEDNÁNÍ ¢EK se snažila do co nejvyšší míry zachovat kontrolu nad finančními toky (např. rozvojová pomoc) ¢EP – posílit své postavení ¢Menší státy vnímaly ESVČ pozitivně s ohledem na své omezené kapacity ¢Velké členské státy měly rezervovanější postoj ¢ ¢ PERSONÁLNÍ STRÁNKA ESVČ ¢Nejdiskutovanější bod při schvalování rozhodnutí ¢Jaké bude zastoupení institucí a národních států? ¢Nakonec třetina diplomatů z národních států – otázka loajality?? ¢Teritoriálně nevyvážené ¢Z Čechů nejznámější Hybášková ¢ KRITIKA ESVČ ¢Pomalé, příliš komplikované – například ze strany EP v roce 2013 ¢40 procent ambasádních pozic šlo v prvních letech diplomatům přímo z členských států (nevole bruselských diplomatů) ¢Tlaky velkých států ¢Příliš mnoho lidí ve vysokých vedoucích pozicích ve srovnání s jinými institucemi DELEGACE EU ¢Síť více než 140 zastoupení EU po světě, to je více, než mívají národní státy ¢Kombinace personálu ESVČ a Komise ¢Národní diplomaté i jako zdroj informací pro své domovské státy? EVROPSKÝ PARLAMENT ¢Pravomoci v rámci zahraniční politiky stále omezené ¢Členské státy se i protokolem snažili zamezit posílení EP v této oblasti ¢Dokázal si vydobýt silnou pozici při utváření mandátu ESVČ ¢Je pravidelně informován o zahraniční politice ze strany vysokého představitele ¢Nejdůležitějším výborem je Výbor pro zahraniční věci (v čele dlouho Elmar Brok, nyní David McAllister) – Česko nyní bez zastoupení ¢Parlamentní kontrola nad rozpočtem ¢Schvaluje vysokého představitele jako člena Komise ¢ EVROPSKÁ RADA ¢Silný aktér v oblasti zahraniční politiky ¢Určuje obecné směřování a strategické cíle a zájmy SZBP ¢Má nejvyšší mandát ze všech institucí FAC ¢Rada pro vnější záležitosti ¢Dříve GAERC ¢Schází se jednou měsíčně na úrovni ministrů zahraničních věcí ¢Rozhodnutí o postoji, jež má Unie zaujmout ¢Rozhodnutí o akci, již má Unie provést ¢ COPS ¢Politický a bezpečnostní výbor ¢Vytvořen na základě Smlouvy z Nice ¢Funguje na úrovni velvyslanců členských států sídlících v Bruselu ¢Předsedají mu zástupci ESVČ ¢Přípravný orgán pro Radu ¢Monitoring mezinárodní situace ¢Důležitý v případě řešení krizí ¢Schází se dvakrát týdně, v případě potřeby častěji ¢ VOJENSKÝ VÝBOR EVROPSKÉ UNIE ¢Složen z náčelníků generálních štábů jednotlivých zemí EU ¢Řídí vojenské činnosti v rámci EU ¢Spadá pod něj plánování a provádění misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky ¢Rozvoj vojenských schopností ¢ DALŠÍ ORGÁNY ¢Politicko-vojenská skupina ¢Výbor pro civilní aspekty řešení krizí ¢ KAM DÁL ¢Prohloubení spolupráce v zahraničněpolitické agendě složité ¢Vnitřní štěpení EU ¢Nepravděpodobnost blízké změny primárního práva ¢Koncept suverenity stále velmi silný ¢Odchod Angely Merkel a dopady na Evropu?