VÝVOJ EVROPSKÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY
Září 2021


BEZPEČNOSTNÍ ROVINA
¢Velmi záhy vznik rozkolu mezi západem a východem
¢Podpis Bruselské dohody (1948) – FRA, VB, Benelux
¢Vznik NATO (1949) – zajištení silné poválečné prezence USA v Evropě
¢Přesun garance evropské bezpečnosti na USA (další role po Marshallově plánu)




EVROPSKÉ OBRANNÉ SPOLEČENSTVÍ
¢Otázka co s odzbrojeným Německem?
¢Plevenův plán – alternativa k americké vizi bezpečnosti v Evropě
¢Vytvoření evropské armády, která by spadala pod evropské ministerstvo zahraničí
¢Německá armáda měla být zcela pod kontrolou
¢Výsledkem jednání smlouva o EOS z května 1952
¢Vliv Jeana Monneta – supranacionalizační tendence

EVROPSKÉ POLITICKÉ SPOLEČENSTVÍ (EPS)
¢Navrženo v roce 1953
¢Nadnárodní politické tělo
¢Vytvoření EPS spjato s vytvořením EOS
¢

PÁD EOS
¢Úspěšná ratifikace v některých státech včetně Německa
¢Změna vlády ve Francii
¢Veřejné mínění dosti rozpolcené (cédist vs. anti-cédist)
¢Smrt Stalina 5. března 1953
¢Konec Korejské války. 27 července 1953
¢à uvolnění napětí v mezinárodních vztazích – menší tlak na podepsání
¢Výsledkem neratifikace ve Francii –především gaullisté
¢Německo vstupuje do NATO
¢Z bezpečnosti se stává „atlantické téma“ a v evropské integraci tabu
¢Složitý vztah Francie a NATO pod de Gaullem
¢

ZÁPADOEVROPSKÁ UNIE
¢Vznik 1954
¢Rozšíření Bruselského paktu o Německo a Itálii
¢Vznik v souvislosti s rozšiřováním NATO o GER
¢Problémy ve Francii, ratifikováno až napodruhé, spojeno s hlasováním o důvěře vlády
¢Fungovala jako bezpečnostní platforma až do roku 2010, poté rozpuštěna do evropských struktur

EHS
¢V důsledku selhání EOS/EPS se ve smlouvě o EHS zahraniční politika neobjevuje
¢Důležité ekonomické kompetence v ZP důsledkem společné obchodní politiky
¢Hallstein – „Jedním z důvodů vythoření EHS je, aby Evropa hrála plnou roli v mezinárodních
vztazích… a mluvila jedním hlasem v ekonomických vztazích se zbytkem světa“

FOUCHETOVY PLÁNY
¢1961 – Návrh smlouvy o Evropské politické unii
¢Posílení integrace o zahraniční politiku a obranu
¢Výrazně mezivládní charakter (vliv de Gaulla)
¢Častější setkávání ministrů zahraničí
¢Obavy ostatních z francouzské dominance a oslabení nadnárodního prvku
¢Modifikace a předložení druhého plánu – též neprošel
¢Předzvěst krize v 60. letech
¢

EVROPSKÁ POLITICKÁ SPOLUPRÁCE
¢Změna ve Francii, nově nastoupil Pompidou
¢1970 – Davignonova zpráva
¢V souvislosti prohloubením EHS (jeden z Pompiduových bodů)
¢Výrazně mezivládní charakter
¢Vyloučeny otázky obrany a bezpečnosti, týkala se jen zahraniční politiky
¢Princip vzájemného setkávání ministrů zahraničí
¢Princip konzultace významných zahraničněpolitických témat
¢Rozpracováno Kodaňskou zprávou z roku 1973

FUNGOVÁNÍ EPS
¢Princip vzájemného setkávání ministrů zahraničí (předsednická země)
¢Princip konzultace významných zahraničněpolitických témat
¢Potřeba jednomyslnosti
¢Neexistence zázemí
¢

PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ
¢V roce 1973 přistoupení VB, Irska a Dánska
¢S VB přichází těžká váha a také rozšíření teritoriálního zaměření – vazby na Commonwealth
¢Jistá protiváha k zaměření na bývalé francouzské kolonie

EVROPSKÁ RADA
¢Institucionalizována v roce 1974
¢Nový aktér na poli zahraniční politiky
¢Postupně nabírala čím dál důležitější postavení
¢S ohledem na složení vysoký mandát

GYMNICH
¢Neformální setkání ministrů zahraničí
¢Od roku 1974, pojmenován dle německého zámku, kde se konalo poprvé
¢Větší prostor pro projednání problematik
¢Každé předsednictví koná jeden










LONDÝNSKÁ ZPRÁVA
¢1981
¢Vymezení vztahu k EP – informování alespoň jednou za půl roku
¢Mechanismus rychlé reakce pro případ krize – setkání do 48 hodin
¢Reakce na absenci „institucionální paměti“ – vytvoření administrativního zázemí

GENSCHER-COLOMBOVA INICIATIVA
¢Rok 1981
¢Iniciativa vychází z Itálie a Německa
¢Zahrnovala i oblast zahraničních vztahů
¢Pokus o rozšíření EPS i o obranné otázky
¢Neúspěšné, ale v roce 1984 na ni navázala Římská deklarace – zaměřena na posílení bezpečnosti v
Evropě

JEA
¢Institucionalizace EPS
¢Ve skutečnosti málo změnil na charakteru spolupráce v oblasti zahraniční politiky
¢Problém konzistence
¢Přetrvává problém „dvou nohou“ – politické vs ekonomické vztahy
¢

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY EPS
¢Evropsko-arabský dialog
¢Kompaktnější pozice v rámci OSN
¢Válka o Falklandy (sankce na Argentinu)
¢Problém vyhýbání se kontroverzním tématům
¢Nebyla to funkční společná zahraniční politika, ale spíše pokus o koordinaci národních

VZNIK SZBP
¢Maastrichtská smlouva
¢Racio:
¢1) Změna mezinárodního prostředí po konci studené války
¢2) Stažení velkého množství amerických jednotek z Evropy
¢3) Snaha posílit politickou identitu evropské integrace
¢
¢

KROKY K SZBP
¢Belgické memorandum v březnu 1990
¢Společné prohlášení Mitteranda a Kohla v dubnu 1990
¢Plán propojit ZEU a Společenství ještě před IGC

IGC
¢Otázka, jak zainkorporovat nové oblasti do fungování integrace
¢Unitární přístup?
¢Spor minimalistů vs maximalistů
¢Nakonec pilířový přístup – kompromisní charakter se zřejmými limity
¢Sporné body – hlasování, financování, role ZEU
¢
¢

Maastricht.gif



JAK FUNGOVALA SZBP PO MAASTRICHTU?
¢Koordinátorem ER
¢Role předsednického státu
¢Hlavním aktérem Rada (GAERC)

NÁSTROJE
¢Společné akce (např. vyslání vojáků)
¢Společné postoje (k zemi, sankce…)
¢Společné strategie (Po Amsterdamu)
¢Konstruktivní abstence (po Amsterdamu)
¢

AMSTERDAM A SZBP
¢Evidentní nutnost reformy
¢Zavedení mechanismu konstruktivní abstence
¢Vytvoření funkce Vysokého zmocněnce pro SZBP (Mr. CSFP) – vyřešení problému personifikace
¢

http://news.bbc.co.uk/olmedia/300000/images/_302281_solana300.jpg
JAVIER SOLANA
http://globalsolutions.org/files/public/images/javier%20solana.jpg

PRVNÍ MR. CSFP
¢Javier Solana těžkou politickou váhou
¢Španělský ministr zahraničí, bývalý generální tajemník NATO
¢V roce 2003 vydána Evropská bezpečnostní strategie
¢Počítalo se s ním jako s prvním ministrem zahraničí EU po Ústavní smlouvě
¢Jedním z architektů „Road Map for Peace“ na Blízkém východě