Základní milníky světové politiky 1990-2014
Relativní mocenský úpadek Západu
1

Interpretace konce SV a rozpadu sovětského bloku
2
1.SV prohrál SSSR kvůli tlaku USA po nástupu Reagana (triumfalisté, někteří realisté)
2.SV skončila kvůli helsinskému procesu a lidskoprávní agendě (noví liberálové a neomarxisté).
3.SV skončila kvůli vnitřnímu zhroucení SSSR a socialistických států neschopných konkurovat Západu
(nemarxisté, autentiční liberálové).
4.zrada Gorbačova (marxisté-leninisté a ruští nacionalisté).
Obsah obrázku osoba, muž, oblek Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, skupina, lidé,
stojící Popis byl vytvořen automaticky

Hlavní témata SP po 1990
3
90. léta
1.Management rozpadu SSSR
2.Druhá válka v Perském zálivu 1990-1991
3.Diskuse o reformě OSN – žádné zásadní praktické výsledky
4.Sjednocení Německa
5.Násilný rozpad Jugoslávie
6.Reforma peacekeepingu OSN
7.Arabsko-izraelský a izraelsko-palestinský konflikt
8.Vznik Evropské unie a proměny EU
9.Ekonomická integrace v nezápadních regionech
10.Čínský vzestup,  proměna distribuce moci v Asii vývoj situace na korejském poloostrově
11.Indicko-pákistánský antagonismus
12.Irán a jeho snaha o hegemonii na BV
13.Vývoj na korejském poloostrově, jaderné zbrojení a ekonomické problémy KLDR
Po 2000
1.Válka proti terorismu a s ní spojené operace v Iráku a Afghánistánu
2.Arabské jaro
3.Změny v ruské zahraniční politice, invaze do Gruzie a na Ukrajinu
4.Adaptace EU a rozšiřování o postkomunistické státy
5.Adaptace OSN – otázka humanitární intervence (R2P) jako reakce na Rwandu a Kosovo

Povaha mezinárodního systému po konci SV
•Monopolarita?
•
•
•
•
•Multipolarita?
•
•
•
•
•
•Bipolarita?
•
4
Top 10 Country GDP Ranking History (1960-2017) - YouTube

5
Sjednocení Německa 1990
•1987 – státní návštěva Ericha Honeckera v SRN
•
•Říjen 1988 - první setkání Michaila Gorbačova s kancléřem SRN Helmutem Kohlem.
•
•1989 – pád Berlínské zdi a komunistického režimu v NDR – co dál?
•
•H. Kohl - 28. 11. 1989 - Desetibodový plán ke znovusjednocení.
•
•Opatrná podpora v USA, obezřetný postoj v SSSR, mírný odpor ve Francii a velký odpor ve VB.
•
•Jednání 2+4 - 12.září 1990 pak byla v Moskvě podepsána Smlouva o konečném uspořádání vztahů k
Německu
•
•Říjen 1990 – znovusjednocní Německa.
•
•

První/druhá válka v Perském zálivu 1990-1991
•80. léta, Husajnův Irák je podporován jak Západem, tak zejména Východním blokem.
•
•Hlavní dodavatelé zbraní v době Irácko-iránské války: SSSR 50%, Francie 15%, Čína 15%, ČSSR – 5% a
Polsko 5%.
•
•Západ poskytuje zpravodajskou podporu. USA normalizují vztahy od počátku 80. let.
•
•Zhoršení až koncem 80. let, po prosáknutí informací o masakrech Kurdů.
•
•Irák vzešel z války značně zadlužen.
•
•1990 – Irák přepadá Kuvajt. Jeden z jeho největších věřitelů, obviněn, že porušuje dohodu o těžbě
ropy z pohraničních území.
•
•Ohrožení jak sousedů, tak životních zájmů USA, SSSR destabilizován a mírové hnutí v ZE v krizi po
zhroucení komunistických režimů – špatné načasování Husajnem.
•
•Rezoluce RB OSN požadující stažení z Iráku, ignorována – zmocnění k použití síly.
•
•1991 – reakce koalice vedené USA, Kuvajt osvobozen.
•
•Režim se v Iráku udržel a byl podroben sankcím.
•
•G. B. měl obavu z destabilizace Iráku.
•
6
Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, oblečení, závěs Popis
byl vytvořen automaticky

Rozpad SSSR
•1985 – Gorbačov – neúspěšné snahy o reformy v SSSR, perestrojka a politika „glasnosti“
•
•MZV E. Ševardnadze  - změny v diplomacii a ZP SSSR.
•
•Moskva přestala podporovat marxistické režimy či povstalecká hnutí po celém světě.
•
•V únoru 1989 skončil odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.
•
•Nezvládnuté reformy, pnutí uvnitř společnosti, ekonomické problémy - SSSR se proto na začátku 90.
let začal rozpadat.
•
•Nejprve se odtrhly pobaltské republiky.
•
•Spory Grobačova s Jelcinem (prezident RSFSR).
•
•Vojenský puč v srpnu 1991
•
•Bělověžská dohoda - Rusko Ukrajinou a Běloruskem – 8.12.1991 - konec  SSSR.
•Sovětský svaz zanikl 31. prosince 1991.
7

Vývoj evropské integrace v 90. letech
•Politické zemětřesení v roce 1989 přineslo podstatné změny v ES.
•
•Jacques Delors navrhl radikální růst evropské ekonomické integrace – vytvoření měnové unie.
•
•K myšlence měnové unie se připojil francouzský prezident Francois Mitterand i německý kancléř
Helmut Kohl.
•
•Prosinec 1989 - Evropská rada se na zasedání ve Štrasburku rozhodla svolat mezivládní konferenci o
vytvoření hospodářské a měnové unie (HMU) a politické unie.
•
•Formování společné a měnové unie do 1999 - ok
•
•Vytvoření společné měny do roku 2002  - ok
•
•Maastrichtská smlouva – 1991 přijetí smlouvy na zasedání Evropské rady, 1992 podpis,
•
•1993 vstup v platnost – vznik Evropské unie -  integrace EHS, Euroatomu  a ESUO.
•
•1.1.1993 – vytvoření jednotného trhu.
•
•1995 – vstup Finska, Rakouska a Švédska.
8

Arabsko-izeraelský konflikt
•Válka v Zálivu (jak zní oficiální název bojů o Kuvajt v letech 1990-1991) výrazně změnila situaci
na  BV - "rozběhnutí" mírového procesu.
•
•OOP a Arafat podporují ve válce Irák – konec podpory ze strany Kuvajtu – ochota ke kompromisu.
•
•1991 – jednání v Madridu - delegace Izraele a  arabských států, nejsou příliš úspěšné, přesto jde
o historický průlom.
•
•1993 - legalizována OOP a po tajných jednáních (pod patronací USA a za přispění norského ministra
zahraničí J. Holsta) je 13.9. 1993 podepsána ve Washingtonu "Deklarace o zásadách palestinské
autonomie“,
•
•Izrael se zaručil stáhnout vojska z okupovaných území a předat v Gaze a ve městě Jerichu (+ okolí)
samosprávu zvoleným palestinským orgánům.
•
•Říjnu 1994 byla v Ejlatu u Rudého moře uzavřena mírová dohoda mezi Izraelem a Jordánskem, čímž byl
stav de facto potvrzen de iure.
•
•1995 – zřízení Palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.
•
9
Ztráty ve válce
L:\Data\Výuka\Dějiny mezinárodních vztahů-komplet\Fota,
mapy\x650_800_image1043408526_gif_pagespeed_ic_ArSsFfmwBN.png

11/9, válka proti terorismu a invaze do Afghánistánu
•Teroristické útoky 11/9 – 3000 obětí, téměř výlučně civilisté.
•
•Válka proti terorismu
•
•Invaze do Afghánistánu – svržení Talibanu v úzké spolupráci s jeho protivníky ze Severní aliance.
•
•Důvod: al-Káida vedená Usámou bin Ládinem se cvičila v A.
•
•Právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu.
•
•Aktivace čl. 5 Washingtonské smlouvy
•
•Oteplení vztahů s Ruskem
•
•2001 - Bonnský proces – vybudování moderních státních struktur v A. a jeho demokratizace.
•
•2001 - mise ISAF v Afghánistánu
•
•2003 – převzetí mise ISAF NATO – rozšiřování záběru
•
•Na vrcholu angažmá 120 000 vojáků z NATO a mimo NATO
•
•2015 – Resolute Support – redukce na 15 000 vojáků – břímě bojů přebírá ASF.
•
•2021 – odchod NATO
•
•2021 – vítězství Talibanu.
10

Invaze do Iráku 2003
•Koalice ochotných USA, VB, Austrálie a Polsko.
•
•ZHN v Iráku, napojení na Al Kajdu, útlak Kurdů a teror, nedodržování rezolucí  RB po invazi roku
1991.
•
•Cíle nejasné – otázka co potom z roku 1991 zůstává.
•
•Poslední schválená rezoluce týkající se Iráku (č. 1441 z 8. 11. 2002) – chybí zmocnění k zásahu!
•
•Kritika z Francie a Německa.
•
•První fáze konfliktu byla oficiálně ukončena 1. května 2003. Americký prezident George Bush
oznámil konec hlavních bojových operací a vítězství USA a jejich spojenců.
•
•Druhá fáze, která skončila až 15. prosince 2011 odchodem posledních amerických vojáků z Iráku. Po
celou tuto dobu trápily zemi násilnosti, zejména teroristické útoky.
•
•Násilí pokračuje.
•
•Říjen 2004 zveřejnili američtí zbrojní inspektoři v Iráku zprávu, podle které země neměla v době
invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměla ani konkrétní plány na jejich výrobu – jak
tehdy tvrdil Washington a Londýn.
•
•CIA v dubnu 2005 potvrdila, že v Iráku nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se
ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.
11

Arabské jako
•2011 – Arabské jaro
•
•Počátek v Tunisu - Muhammad Buazízí
•
•Příčiny: nedostatek veřejné i osobní svobody, autoritativní vlády, nezaměstnanost, chudoba či
drahota.
•
•Jasmínová revoluce v Tunisu – pád Abidína bin Alího
•
•Egypt – demonstrace
•
•Pád Mubaraka
•
• Ve volbách vítězí Muhamad Mursí
•
•2013 – svržen vojenským převratem - Abdalem Fattáh Sísí
•
•Sýrie – 2011 demonstrace proti Bašáru Asadovi
•
•Občanská válka dodnes
•
•Libye – 2011 – demonstrace, snaha je potlačit
•
•Vojenský zásah NATO
•
•Pád Kaddáfího
•
•Občanská válka dodnes.
12

13
Indicko-pákistánský konflikt – Kárgilská válka
SV – Indie udržuje velmi dobré vztahy se SSSR, rezervovaný postoj k USA.
Od 1979 – Pákistán se začleňuje mezi americké spojence – sovětská invaze do Afghánistánu.
Indicko-pákistánské antagonismus trvá i po konci SV.
V devadesátých letech došlo k eskalaci napětí mezi oběma zeměmi – na indické straně Kašmíru
docházelo k separatistickým akcím, které vedli kašmírští muslimové,
1998  - Indie a Pákistán – jaderné mocnosti.
Kárgilská válka či kárgilský konflikt byl ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem, který se
konal mezi květnem a červencem roku 1999 v kašmírském Kárgilu.
Příčinou války byl průnik pákistánských vojáků a kašmírských bojovníků za linii kontroly, která de
facto tvořila hranice mezi oběma zeměmi.
Střet formou gerilové války pokračuje dodnes.
Pákistán buduje bezpečnostní partnerství Čínou – rival Indie.
Indie se snaží navazovat spolupráci v  bezpečnostní oblasti s USA.
L:\Data\Výuka\Dějiny mezinárodních vztahů-komplet\Fota, mapy\300px-Kargil_map.gif

14
Vývoj konfliktu na korejském poloostrově
V roce 1985 se KLDR stala signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a podvolila se kontrolám
ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Rozpad SSSR – hospodářský kolaps KLDR.
V 1991 se KLDR s Jižní Koreou dohodla na naprosté absenci jaderných zbraní na Korejském
poloostrově.
1992 - O rok později ale objevila inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii nesrovnalosti
v severokorejském jaderném programu.
KLDR oznámila úmysl odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, k čemuž nakonec nedošlo.
První jaderná krize na poloostrově.
USA se v roce 1994 podařilo vyjednat s KLDR dohodu, díky které došlo ke zmrazení severokorejského
jaderného programu výměnou za uvolnění uvaleného embarga a za pomoc s vybudováním lehkovodních
reaktorů.
Ve stejném roce se dostal k moci Kim-Čong-il, syn zesnulého vůdce Kim Ir-sena.
Pod vládou jeho syna Kim Čong-ila se země téměř zhroutila a vypukl hladomor, který stál podle
některých odhadů až 5 milionů životů.
V roce 2000 došlo ke zmírnění napětí a i k prvnímu summitu Sever-Jih v Pchjongjangu.

Další literatura
•Crozier, B. (2004): Vzestup a pád sovětské říše. Praha, s. 21 – 184 a 447 – 449.
•
•Johnson, P. (1991): Dějiny 20. století. Praha. (pasáže věnované tématům kurzu)
15
15