Irácká invaze do Kuvajtu a mezinárodní reakce Zdeněk Kříž 1 Počátky nezávislého Iráku •V regionu vznikly v 19. století tři provincie Osmanské říše - Basra, Bagdád a Mosul. • •Po 1. světové válce – mandátní území SN pod správou Velké Británie – úkolem mandatáře je příprava země na budoucí nezávislost. • •Roku 1932 vzniklo nezávislé Irácké království, člen Společnosti národů, spojenec Velké Británie. • •2. světová válka – protibritské povstání podporované Osou – potlačeno Brity – 1943 – Irák vyhlašuje válku Ose. • • Irák se účastnil neúspěšného tažení proti židovskému státu ve Válce za nezávislost v roce 1948 • •Vojenský převrat (1958) tu nastolil „islámskou republiku“. • • Generál Abdalarím Kásim – fakticky vojenská diktatura, která se snažila zemi emancipovat na Západu a modernizovat. • • 2 Irák za vojenské diktatury BAAS •Kásimův režim svrhl 1963 další armádní převrat. • •Strana Baas. • •Další vojenský převrat - 1968 - nástup generála Ahmada Hasana Bakra do prezidentské funkce. • •Nová ústava z roku 1970 vyhlašuje Iráckou lidově demokratickou republiku. • •V roce 1973 se Irák - útok na Izrael. • •1974 – pohraniční střety s Iránem - vytyčení hranice ve vodách Šat Al-Arabu. • •Za podpory Íránu rostla proti Bagdádu také opozice šíitů, kteří, ačkoliv tvořili v zemi většinu, byli vyloučeni z politického života. • •Saddám Husajn hrál klíčovou roli už při převratu v roce 1968 a udržoval nemocného prezidenta Bakra u moci. • •Saddám Husajn - 1979 hlavou státu. • • • • 3 Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Irák za vojenské diktatury BAAS II. •Protizápadní směřování Iráku v 70. letech minulého století. • •Rozvíjí se styky se socialistickými zeměmi; v roce 1972 je sepsána sovětsko-irácká smlouva o přátelství a vzájemné pomoci. • •Rozkol s Íránem byl ještě v roce 1975 odvrácen dohodou - provincie Chúzistán • •Zhruba od poloviny sedmdesátých let se Irák na čas vzdaluje od Sovětského svazu. • •Intenzivní vojenská a hospodářské spolupráce mezi Irákem a Francií, včetně jaderného programu, údajně mírového. • •První jaderný reaktor Osirak asi 30 kilometrů jižně od Bagdádu však zničil 7. června 1981 izraelský útok – operace Opera. • • •V květnu 1978 dokonce vyhrožuje, že přeruší diplomatické styky se SSSR – obava z posilování vlivu komunistů řízených Moskvou - postup proti Irácké komunistické straně. • •1979 - Husajn v čele arabské opozice proti dohodám Egypta s Izraelem v Camp Davidu. • • • 4 Irácko-iránská válka •1979 – pád šáha (císaře) Mohamada Rézy Páhalvího v Iránu. • •Jeho režim byl autoritářský, prozápadně orientovaný, podporovaný USA, který se snažil zemi modernizovat. • • •Chomejní přebírá 1979 moc. • •1980 – Irán je napaden Irákem • •Irák podporován politicky, diplomaticky a vojensky SSSR (v 1. polovině 80. lest se Irák k SSSR zase sbližuje) a východním blokem a do jisté míry i Západem. • •Od roku 1982 Irán přechází do útoku, získal zpět ztracená území a ohrožuje přímo irácké území. Írácká vojska se vzchopila k odporu. • •Jednání o příměří neplodná. Írán ho však odmítl, chtěl 150 miliard, svržení Saddámova režimu a repatriaci 100 000 šíitů vyhnaných z Iráku před válkou. • •Válka trvá až do roku 1988, kdy je vyhlášeno příměří. 5 Tanečky kolem Kuvajtu •Irácko-íránská válka zanechala ekonomiky obou států v ruinách. • •Irák vyvíjí diplomatický tlak na Kuvajt - jeden z jeho největších věřitelů, obviněn, že porušuje dohodu o těžbě ropy z pohraničních území - sporném území Rumajlá. • •Hussajn sonduje pozici USA – 25. 7. 1990 jednání s americkou velvyslankyní Glaspiovou. • •Hussajn a) interpretoval Iráckou pozici, b) hrozil hrozbou odvety, pokud budou pokračovat v nepřátelské politice proti Iráku a c) prohlásil, že bude s Kuvajtem jednat ale pokud jednání nikam nepovedou, použije sílu. • •Glaspiová dle iráckého záznamu, který USA nepopírají prohlásila • •„vím, že potřebujete zdroje, chápeme to a náš názor je, že byste měli mít příležitost obnovit zemi, ale nemáme žádný názor na arabsko-arabské konflikty, jako je vaše neshoda o hranicích s Kuvajtem“. • •28.7. 1990 – osobní vzkaz prezidenta Bushe – použití síly nebo hrozba použití síly není přijatelné, ale USA mají zájem na zlepšení vztahů s Irákem. • •Husajn to dle kritiků USA prý interpretoval, že USA nezasáhnou. • •Ti drzejší marxisté tvrdí, že USA invazi schválily. • • 6 Irácký vpád 2. srpna 1990 •2. 8. 1990 Irácká vojska (Saddám Husajn) zaútočila na Kuvajt (kvůli ropě + dluhy + historický nárok). • •Vyhlášena anexe Kuvajtu. • •Ohrožení jak sousedů, tak životních zájmů USA, SSSR destabilizován a mírové hnutí v ZE v krizi po zhroucení komunistických režimů. • •Špatné načasování Husajnem a zásadní strategická miskalkulace. • •Válka se nehodila SSSR, který potřeboval ekonomickou pomoc Západu. • •Moskva se snažila svého přítele (Bagdád) diplomaticky přimět k revizi postoje, ale nakonec jej hodila přes palubu. • •SSSR neměl moc na výběr. O kompromisní řešení na úkor Kuvajtu usilovala také Francie. • • • • 7 Mezinárodní reakce •Svět šokován iráckou invazí – horečná diplomatická jednání. • •6. srpna 1990 schválila Rada bezpečnosti OSN svou rezoluci č. 661, která zaváděla ekonomické sankce proti Iráku Mimo jiné zakazovala ostatním státům uznat jakoukoliv formu vlády nad okupovaným Kuvajtem a opětovně požadovala ukončení okupace. • •Saudská Arábie, oficiálně požádala síly Spojených států (6. 8. 1990), aby vstoupily do království za účelem jeho obrany. Začala operace Pouštní štít. • •Rezoluce RB OSN – 665 o námořní blokádě a propuštění všech zahraničních státních příslušníků. Konec listopadu 1990 – ultimátum, stáhnout se z Kuvajtu do 15. ledna 1991 – rezoluce RB OSN č. 678. • •Rada bezpečnosti OSN se jednomyslně přiklonila na stranu Kuvajtu. • •Vznikla koalice 28 států vedená USA, jejichž jednotky se vydaly do ohrožené oblasti v Perském zálivu. Na stranu Iráku se přidali pouze Palestinci zastoupení OOP. • •Husajn vyzval ke svaté válce proti americkým jednotkám v Perském zálivu a ke svržení egyptského prezidenta Husního Mubaraka a saúdskoarabského krále Fahda. • •17.ledna 1991 – operace Pouštní bouře. • •Součástí spojenecké koalice bylo i tehdejší Československo. • • 8 Mezinárodní reakce II. •Díky tomuto jednoznačnému stanovisku vznikla koalice států, jejichž jednotky se vydaly do ohrožené oblasti v Perském zálivu. • •Státy protiirácké koalice: Argentina, Austrálie, Bahrajn, Bangladéš, Belgie, Kanada, Československo, Dánsko, Egypt, Francie, Řecko, Honduras, Maďarsko, Itálie, Kuvajt, Malajsie, Maroko, Holandsko, Nový Zéland, Niger, Norsko, Omán, Pákistán, Filipíny, Polsko, Portugalsko, Katar, Rumunsko, Saudská Arábie, Senegal, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Sýrie, Turecko, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, USA. • •Státy, které poskytly finanční pomoc, nikoli vojenskou podporu: Německo, Japonsko. • •Státy. podporující Irák: Jordánsko, Palestina, Alžírsko, Tunis, Súdán, Jemen, Mauritánie. • •Klíčová rezoluce RB OSN 678 – 29.11.1990 • •Autorizuje státy k přijetí nezbytných opatření k donucení Iráku splnit požadavky RB OSN a požaduje stažení Iráku nejpozději do 15. 1. 1991 • • 9 Vojenské aspekty operace I. •Operace Pouštní bouře - 17. ledna 1991, pod velením amerického generála Normana Schwarzkopfa. • •Poměr sil: 530.000 iráckých vojáků a 610.000 vojáků mezinárodních sil. • •Po zahájení bojových operací Irák zareagoval odpálením raket Scud částečně na spojenecké základny v Saúdské Arábii, ale hlavně na území Izraele. • •Předpokládal, že Izrael vojensky zareaguje - Arabové by mohli mít problém pokračovat v boji po boku Židů. • •Během leteckých útoků podnikla přes 100 tisíc bojových letů a shodila téměř 90 tisíc tun bomb. • •Vedení války převážně ze vzduchu trvalo od 17. ledna až do 24. února 1991. • •Čas a prostor pro diplomatická jednání. 10 Diplomacie o podmínkách stažení z Kuvajtu •Francie se snaží jít naproti iráckým požadavkům. • •Rezoluce nebyla ani navržena. • •V noci 30. ledna 1991 překročily irácké jednotky hranici mezi Kuvajtem a Saúdskou Arábii. Obsadily nedaleko hranic město Chafdží. • •Iráčané k městu poslali 60 000 vojáků a téměř 240 tanků - snaha vtáhnout USA do pozemní operace – útok odražen. • • Saddám Husajn rozhodl vyjednávat o míru - na popud Sovětského svazu. • • V půlce února 1991 - mise Jevgenije Primakova - odjížděl z Iráku s pocitem, že Irák je ochotný vyjednávat. • •Irácké požadavky - stažení Izraelců z Palestiny a z okupované Lybie a Sýrie, zrušení ekonomických sankcí proti Iráku nařízených OSN + odepsání zahraničního dluhu v hodnotě 80 miliard dolarů. • •Washington to považuje za vtip! 11 Vojenské aspekty operace II. •24. února 1991 – pozemní ofenzíva a 28. února Kuvajt osvobozen. Pozemní ofenzíva – levý hák – rozvrat irácké obrany. • •Válečné operace – hra na jednu branku. Armáda třetí generace se střetla s armádou druhé generace – Tofflerovi. • •Celkem ztratila koalice přes 70 letadel, převážně vlivem irácké pozemní PVO. • •Ztráty jsou obecně považovány za velice nízké, neboť se předpokládalo, že koalice ztratí jenom v prvních dnech války přes 100 letadel. Irácké letectvo mělo ztráty mnohem vyšší, po skončení bojů přestalo prakticky existovat. • •Zatímco na irácké straně zahynulo asi 100.000 mužů, bylo na straně spojenců 137 obětí. • •Konflikt přinesl skokové zdražení ropy o více než 300 %, zdražilo se též investiční zlato. • •Husajnova vojska zapalovala kuvajtské ropné vrty, uvolnilo se do ovzduší přes 15 tisíc tun toxických zplodin a o válce v Zálivu tak můžeme hovořit i jako o ekologické katastrofě. • •První CNN válka – problém – co jsme vlastně viděli? • Politické a ekonomické důsledky války •RB OSN – rezoluce č. 687 ze 7. dubna 1991 nařídila Iráku 1.zničit všechny zbraně hromadného ničení, které vlastnil. 2.zneškodnit všechny zásoby chemických a biologických zbraní, včetně materiálu pro výrobu jaderných zbraní. Irák se měl zavázat, že nebude nadále tento materiál získávat ani vyrábět jaderné zbraně. 3.zničit měl i balistické střely, které měly dolet větší jak 150 kilometrů. Vše mělo proběhnout pod mezinárodním dozorem během 15 dní. 4.stanovení hranic s Kuvajtem a vytvoření komise, která bude dohlížet na určení škod způsobené Kuvajtu a zajistí příjem 30% výdělku z ropy do splacení veškerých dluhů. • •Důsledky 1.Těžká ekonomická situace Iráku – relativní blahobyt konce 80. let 20. století skončil, přídělový systém. 2.Pokus o svržení vlády v únoru 1991 – šítské povstání – z města Násiríja se postupně rozšířila do dalších jižních měst. utopeno v krvi. 3.Povstání Kurdů – úspěšnější – vznik Svobodného Kurdistánu. 4.Na popud Spojených států a Velké Británie vznikla nad kurdskou oblastí bezletová zóna, stejná oblast byla vytvořena i nad šíitskou částí země. 5.Zřízení bezletové zóny na jihu a severu Iráku ze strany USA a VB. • Poučení z války •Debakl Irácké armády – ne příliš dobrá reklama pro sovětskou techniku a sovětské vojenské umění. • •Zejména účinnost letectva a dalších „inteligentních zbraní“ (například raket Patriot), které zasahovaly irácké cíle s neuvěřitelnou přesností, byla nevídaná. • •Saddám Husajn raději své nejlepší jednotky skrýval, než by je vystavil přímému střetu se spojeneckou, tedy hlavně americkou armádou. • •Irácké letectvo uprchlo do Iránu. • •Sověti navenek bagatelizují rozsah irácké katastrofy – ale ve skutečnosti však mezi sovětskou generalitou zavládlo pravé zděšení. • •„V našem systému protiletecké obrany máme slabá místa. To, co se stalo v Iráku a Kuvajtu, žádá revizi našich obranných systémů,“ přiznal tehdy veřejně sovětský ministr obrany Jazov. • •Válka ale nebyla vyhrána výhradně letectvem! • •Rozhodující bleskový postup pozemních sil, ke kterému letectvo vytvářelo podmínky. Ponechání Husajna u moci •Spojenecká vojska však pouze osvobodila Kuvajt, nepodnikla tažení, které by svrhlo Saddáma Husajna, tak jako o dvanáct let později. • •Kritika USA - že sice povzbuzovali irácké Kurdy a šíity k povstání, pak ale Saddáma Husajna nechali, aby si s povstalci krvavě vyřídil účty. • •Při brutálním zásahu irácké armády tehdy zahynuly desetitisíce lidí. • •George Bush si zkrátka představoval převrat, ve kterém by převzal moc někdo ze stávajícího režimu a zajistil by, že se nový Irák nesblíží s Íránem. Šíitské povstání ale v očích Američanů hrozilo pravým opakem. Že v nových poměrech se iráčtí šíité sblíží se svými íránskými souvěrci a posílen nakonec vyjde z války Írán. • •Avšak rezoluce OSN opravňovala pouze k osvobození Kuvajtu, nikoliv k obsazení Iráku a ke svržení jeho despotického vládce. • •„Lepší Saddám Husajn, kterého známe, než nešikovná slabá koalice nebo nový silný vládce, o kterém nevíme nic,“ citoval tehdy britský list The Guardian nejmenovaného amerického diplomata. • •Agent CIA Kenneth Pollack - za prezidentů George Bushe staršího a Billa Clintona pracoval v týmu specializovaném na Irák: „Bushova vláda uvízla ve starém geopolitickém myšlení osmdesátých let. V jeho rámci musel Irák zůstat natolik silný, aby vyvažoval rovněž nebezpečný Írán. USA se obávaly, aby se dobytím Bagdádu neotevřela cesta k rozpadu země.“ Levicový intelektuálové, palestinští teroristé a irácká invaze do Kuvajtu •Invazi do Kuvajtu nicméně vidí jako zcela zbytečnou mnoho levicových expertů a intelektuálů. • •1. Američané blokovali diplomatické řešení, a k válce, která stála stovky tisíc lidských životů, nemuselo vůbec dojít. • •2. Velmi brutální bylo také bombardování kapitulujících iráckých jednotek na takzvané „cestě smrti“. Jednotky byly bombardovány poté, co se již stahovaly do Iráku – prý se jednalo válečný zločin. • •3. Je třeba řešit také izraelsko-palestinský konflikt, bez kterého by invaze nebylo. • •4. USA šlo pouze o ropu. • •Noam Chomsky, 'The weak shall inherit nothing', The Guardian, London, 25 March 1991. 16 Role Československa •Československo-irácké diplomatické styky začaly už v meziválečném období, rok po vyhlášení irácké nezávislosti v roce 1933 – obchodní a vojenská spolupráce. • •Po svržení irácké monarchie v roce 1958. Přímo v revolučním roce a ve dvou následujících letech bylo sepsáno sedm velkých smluv, které se týkaly hlavně obchodu a technické, hospodářské a kulturní spolupráce – československá půjčka Iráku z roku 1960 si Irák - 12 milionu liber šterlinků. • •Studenti technických, zemědělských a vojenských oborů z Iráku v ČSSR. • •Od roku 1964 – intenzivní československo-irácká zbrojní spolupráce – dodávky zbraní a výcvik specialistů. • •Trvá s přestávkami až do roku 1990. • •Po sametové revoluci nové vedení Československa změnilo politický kurz, když se obrátilo směrem na Západ. Irácká okupace Kuvajtu v srpnu 1990 představovala příležitost, jak tomuto novému směru dát obsah i ve vojenské oblasti. • •Československá vláda iráckou agresi odsoudila hned 2. srpna a vyzývala k okamžitému zastavení vojenských akcí a bezpodmínečnému stažení iráckých jednotek z Kuvajtu. • •Československo následovalo také sankční politiku Rady bezpečnosti OSN, i když mu to přineslo velké ekonomické ztráty, což věděli i Američané. 17 Role Československa II. •„Současně jsme uvažovali o naší možné účasti na případném mezinárodním zákroku proti Iráku. Vědomi si toho, jak účast Turecka na korejské válce v 50. letech přispěla k jeho přijetí do NATO, nechtěli jsme zmeškat žádnou příležitost. Především jsme však chtěli dát najevo, že jsme připraveni přebírat svůj díl odpovědnosti za obranu mezinárodního práva a hodnot demokratického světa,“ vzpomínal později Dienstbier. • •Československý postoj k okupaci od počátku potvrzoval, že v rámci nové polistopadové zahraničněpolitické linie chtějí špičky státu mířit na Západ. Politické vedení země navíc chtělo odčinit, že část iráckého zbrojního arzenálu pocházela také z Československa. • •Pro formování československé odpovědi na okupaci Kuvajtu byl klíčovou osobou právě Havel. • •Prapor OPZHN • •Saúdskoarabská armáda nedisponovala významnějším chemickým vojskem, a proto dala přednost nabídce ČSFR před nabídkami některých dalších evropských států, které přišly s návrhem na vyslání bojových jednotek. • • 18 Role Československa III. •Velitelem byl jmenován tehdejší náčelník oddělení mírových sil Správy zahraničních vztahů Ministerstva obrany, plukovník Ing. Ján Való. • •Koncem listopadu 1990 hlásil velitel připravenost jednotky k vyslání v počtu 169 osob. • •Čs. protichemická jednotka se tak stala součástí koaličních vojsk a byla připravena plnit úkoly v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. • •Úzce spolupracovala nejen s vojáky saúdskoarabských obrněných brigád, ale také s příslušníky amerických, britských, francouzských a dalších armád. • •Jednotka v místě svého působení měla za úkol: 1.provádět pro saúdskoarabské síly chemický a radiační průzkum; 2.v případě nepřátelského použití chemických zbraní podporovat saúdskoarabské síly při likvidaci jejich následků v rozsahu, který je stanoven možnostmi jednotky; 3.varovat saudskoarabské obyvatelstvo před chemickým a radiačním nebezpečím; 4.školit saudskoarabský personál v oblasti protichemické ochrany, včetně poskytnutí technické pomoci • •Jednotka působila na území Saúdské Arábie a Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991. Literatura a zdroje •Speciál Irák https://special.novinky.cz/irak/valka-s-iranem.html • •Válka o ropu, která zamořila poušť i záliv. Uplynulo 30 let od vpádu iráckých vojsk do Kuvajtu • •https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3151719-valka-o-ropu-ktera-zamorila-poust-i-zaliv-uplynulo-30-l et-od-vpadu-irackych-vojsk-do • •https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/pred-triceti-lety-napadl-irak-kuv ajt-do-osvobozeni-se-zapojilo-i-ceskoslovensko-40332217 • •https://www.globalresearch.ca/gulf-war-documents-meeting-between-saddam-hussein-and-ambassador-to- iraq-april-glaspie/31145 • •Dokumentární film z cyklu Válečná tajemství: Válka v Zálivu – Ocelový déšť https://www.youtube.com/watch?v=ijGVSmtbvDE • •Alnasrawi, Abbas, 2001. "Iraq: economic sanctions and consequences, 1990-2000", Third World Quarterly, 22 (2), 205-218. • •Halliday, Fred, 1991. "The Gulf War and Its Aftermath: First Reflections", International Affairs 67 (2), 223-234. • •Yost, David S., 1993. "France and the Gulf War of 1990-1991: Political-Military lessons learned", Journal of Strategic Studies, 16 (3), 339-374. • •Telhami, Shibley, 1993. "Arab Public Opinion and the Gulf War", Political Science Quarterly, 108 (3), 437-452. 20