NÁBOŽENSTVÍ a POLITIKA
na BLÍZKÉM VÝCHODĚ
Marek Čejka
Geografie světových náboženství
Geografie náboženství Blízkého
východu
Náboženství a konfliktní linie
ve společnosti
 V tradičnějších společnostech konfliktní linie
o sekularismus vs. religiozita
 Příklady konfliktních linií uvnitř náboženství
◦ Islám
◦ sunnité vs. šíité
◦ salafisté vs. islamisté
◦ Křesťanství
◦ katolíci vs. protestanté
◦ Judaismus
◦ ortodoxní judaismus vs. liberální judaismus
◦ sionismus vs. antisionismus
Řada oblastí Blízkého východu
nese stále dědictví některých
státoprávních aspektů Osmanské
říše
Dědictví tradice i modernity: Příklad aplikace
náboženského práva šarí´a v muslimském světě
Pramen: Zora Hesová
Zajímavost: I v Izraeli je aplikována šaríja.
Příklad: Šariatské soudy v Izraeli
Náboženství, osvícenství
a modernita na Blízkém východě
 Po většinu historie věta bylo náboženství pevně spjato se státními strukturami,
což ilustruje například dominantní pozice papeže ve středověké Evropě či
náboženská a světská moc muslimského chalífy (arabského i osmanského).
 Tuto tradici výrazně začne měnit osvícenství, které je v širším měřítku
iniciováno hlavně francouzskou revolucí
 Francie má mj. velký vliv na Osmanskou říši i na pozdější Turecko (kulturně,
politicky, vojensky, právně..) – přesto však je obecně vliv osvícenství a
francouzského sekularismu na BV jen selektivní – daleko více zde přetrvává
tradiční společnost a její struktury..
 V Evropě, a s jistým zpožděním i na Blízkém východě, mnozí předpokládají
(často nacionalisté a levicí inspirovaní ideologové), že nástup moderní doby
spojené s formováním moderních národů bude znamenat pro náboženství
ztrátu pozic – to se potvrdilo pouze dočasně a jen v některých případech (o tom
ale později).
strana 8
Sekularizace a omezování role
náboženství na Blízkém východě
 V Evropě se hodně zažil pojem „antiklerikalismus“ – snaha o odstranění vlivu
náboženství z veřejného života – byl používán hlavně v kontextu omezení moci
katolické církve
 Antiklerikalismus „zdola“ – např. v revoluční Francii byla zavedena perzekuce duchovenstva a byl vytvořen
nový kalendář i nový deistický kult Nejvyšší bytosti a ateistický kult Rozumu (zakázán zanedlouho
Napoleonem), nicméně silný sekularismus velmi ovlivnil moderní fr. politiku
 Antiklerikalismus „shora“ – rakouské Josefínské reformy (osvícenský absolutismus 1765–1790), německý
Kulturkampf – Bismarckovy politiky omezující moc katolické církve (1871-87), rakouské „Los von Rom/Pryč
od Říma“)
 radikálnější podoby sekularismu přicházejí na Blízký východ později –
nejznámější příklad atatürkovské Turecko, to inspiruje např. i šáhovský Írán a
Afghánistán
 1956 nezávislost Tuniska - výrazně sekulární model (pres. Chabíb Búrguíba)
 nejextrémnější podoba sekularismu (státní ateismus) v
muslimské zemi i obecně je v Albánii za Envera Hodži (1967–1991)
Kemalismus
6. „šípů kemalismu“:
1. nacionalismus,
2. laicismus/sekularismus
3. republikanismus,
4. etatismus/statismus,
5. revolucionismus/reformismus
6. populismus.
strana 10
Prvky Atatürkova sekularismu
 Turecky laiklik – přímá inspirace francouzskou laïcité. Oficiálně
zakotven dodatkem ústavy v roce 1928, která z ústavy odstraní zmínku
o islámu jako státním náboženství
 Nejde jen o ekonomické oddělení státu a náboženství, ale také o
oddělení náboženství od vzdělávacích, kulturních a právních
záležitostí.
 Nezávislost státu a společnosti na dominanci náboženských institucí.
 Nejde o ateismus, ale spíše o racionalistický anti-klerikální
sekularismus. Není namířen proti osvícenskému islámu, ale proti antimodernistickým
verzím islámu.
 Atatürk se stal velkým vzorem pro íránského a afghánského šáha
 Erdoğan částečně mění turecký sekularismus – jde však spíše
o jeho osobní autoritativní tendence a využívání různých prvků
islámu v kombinaci s kemalistickým nacionalismem
Výrazný sekularismus v Tunisku
Sekulární ideologie na Blízkém východě
• Nejčastěji jde o mix arabského
nacionalismu a socialismu, který má různé
formy, např. násirismus v Egyptě,
baasismus v Sýrii a Iráku.
• řada arabských nacionalistů pochází z
křesťanských rodin
• izraelský mainstreamový sionismus má
silný levicově-sekularistický náboj
Ukázky: Sekularismus
na Blízkém východě (50.-70. léta)
 velký vliv západního konzumismu – zvláště Egypt
Egypt, Palestina (50.-60. léta)
Íránská městská společnost v 70. letech
Současná role náboženství v politice 1.
 Pro kontext: Odlišná pozice náboženství na Západě a ve
zbytku světa – západní svět prošel osvícenstvím, prudkou
modernizací a sekularizací, přeměna společnosti tradiční
na moderní (věda, racionalita…) a odsunutí náboženství
hlavně do soukromé sféry každého jednotlivce –
„odkouzlení světa“ (Max Weber)
 Náboženství však ani v době po osvícenství veřejnou
sféru nikdy neopustilo:
 viz např. vzestup křesťansko-demokratických a lidových stran
– politický katolicismus, protestantismus
 na Blízkém východě islamismus v různých variantách
 náboženský sionismus v Izraeli
 Politizovaný hinduismus, buddhismus atd.
Současná role náboženství v politice 2.
• V koloniích Západu a na dekolonizovaných územích je
podobný vývoj jako v Evropě daleko méně jednoznačný a
role náboženství tam často zůstává výraznější a tradičnější
(islámské země, Indie, JV Asie, Lat. Amerika)
• Obecně je i dnes role náboženství nejen na Bl. východě,
ale často i na Západě, vnímána jako něco přirozeného,
pozitivního a jako výraz osobní identity, součásti tradice,
případně národní identity, atd.
• někdy může jít i o náboženský revival (mainstreamovější
formy náboženství), jinde až o neo-fundamentalismus
(okrajovější, někdy inklinující k politickému radikalismu)
Spojitosti mezi různými
náboženskými fundamentalismy
• V poslední čtvrtině 20. století
vzestup náboženského
fundamentalismu ve všech velkých
náboženstvích.
• Tuto tendenci popsal přehledně fr.
orientalista Gilles Kepel v knize
„Boží pomsta“ (1991)
• Řada citlivých témat, která se
fundamentalisté snaží inkorporovat
do politické debaty bez ohledu na
náboženství – např. omezení práv
na potrat, práv homosexuálů,
rodinné hodnoty atd.
strana 19
Doporučená literatura:
Barša, P.: Západ a islamismus – střet civilizací,
nebo dialog kultur?, CDK, Brno 2001
Beránek, O.; Ostřanský, B. (ed.): Islámský stát,
Academia, Praha 2016
Čejka, M.: Korán, meč a volební urna - Zdroje a
podoby islamismu, Academia 2020
Čejka, M: Judaismus a politika v Izraeli, Barrister
& Principal, Brno 2009
Černý, K.: Svět politického islámu, Praha,
Nakladatelství Lidové noviny 2012
Fiala, P.; Hanuš. J.; Vybíral. J. (eds.): Autorita v
abrahamských náboženstvích – náboženské a
politické aspekty autority v judaismu,
křesťanství a islámu, CDK, Brno 2005
Juergensmeyer, M.: Teror v mysli Boží – globální
vzestup náboženského násilí, CDK, Brno 2007
Kepel, G.: Válka v srdci islámu, Karolinum, Praha
2006
Kepel, G.: Boží pomsta – křesťané, židé a
muslimové znovu dobývají svět, Atlantis, Brno
1996
Kropáček, L.: Islámský fundamentalismus,
Vyšehrad, Praha 1996
Mendel, M.: S puškou a Koránem – Pojmy a
argumenty soudobého islámského
fundamentalismu, Orientální ústav AV ČR, Praha
2008
Pavlincová, H.; Horyna, B. (eds.): Slovník
judaismus, křesťanství, islám, nakl. Olomouc,
Olomouc 2003
Děkuji za pozornost!
Pro další informace sledujte:
http://blizky-vychod.blogspot.com
Publikace:
Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009)
Izrael a Palestina (2005)
Encyklopedie blízkovýchodního terorismu (2007)
Rabíni naší doby (2010, spoluaut.)
Dějiny moderního Izraele (2011)
Lidé svatých zemí (2012)
Rabbis of our Time (2015, Routledge)
Korán, meč a volební urna (2020)