Problematická je praktická stránka vztahu mezi náboženstvím a státem  v běžném životě hraje v Izraeli religiozita výraznější roli než v demokraciích, kde má náboženství legislativně silnější postavení.  Zásadní roli hraje v Izraeli takzvaný status quo v otázkách vztahu náboženství a státu.  až na výjimky není stále zakotven v zákonech.  přesto se v Izraeli dostalo mnoho důležitých záležitostí výhradně do rukou religiózních institucí (nejčastěji ortodoxních rabinátů). Problémy ve vztahu náboženství a politiky v Izraeli Problematická je praktická stránka vztahu mezi náboženstvím a státem • V běžném životě hraje v Izraeli religiozita výraznější roli než v demokraciích, kde má náboženství legislativně silnější postavení (např. Británie, Skandinávie,..). • Zásadní roli hraje v Izraeli takzvaný status quo v otázkách vztahu náboženství a státu. Až na výjimky není stále zakotven v zákonech. • Přesto se v Izraeli dostalo mnoho důležitých záležitostí výhradně do rukou religiózních institucí (nejčastěji ortodoxních rabinátů). Náboženské soudy a náboženské politické strany v Izraeli Status quo ve věcech vztahu náboženství a státu  Status quo zachovává v Izraeli z dob předstátních (Osmanská říše, Britský mandát) respektování některých náboženských pravidel, aniž by tato pravidla byla následně legislativně zakotvena.  Za dokument (neprávního charakteru) potvrzující status quo je považován dopis prvního premiéra Davida Ben-Guriona a dvou jeho kolegů ze dne 19. června 1947, zaslaný jménem Židovské agentury (Sochnut) hnutí Agudat Jisrael, hlavnímu politickému reprezentantu ultraortodoxních Židů v mandátu Palestina. Hlavní body statu quo  sobota (šabat) bude vyhrazena pro celonárodní den odpočinku  budou dodržována náboženská potravinová pravidla (kašrut) ve veřejných a vládních institucích  jurisdikce ve věcech osobního statusu bude ponechána v rukou religiózních institucí  existující autonomní náboženské vzdělávací systémy budou uznány státem. Status quo vychází z principů judaismu a halachy  analogií židovské halachy v islámu je šarí´a  Judaismus – základním pramenem je Bible, Židy samými nazývaná Tanach,  Tóra (pět knih Mojžíšových, tedy část křesťanského Starého zákona) je základní součástí Tanachu.  Rysem judaismu odlišujícím ho od ostatních náboženství je důraz na tzv. ústní Tóru, která je výkladem a doplněním psané Tóry.  Písemně zachycený soubor ústní Tóry – ve velké většině nábožensko-právního halachického charakteru – se nazývá Mišna („opakování“). Gemara („dokončení“) je pak souborem komentářů, výkladů a diskusí k Mišně. Mišna a Gemara dohromady tvoří dvě základní součásti celého hebrejského učení – Talmudu („učení“).  DESATERO – výroky obsahující nejzákladnější esenci Tóry  613 MICVOT (konkrétnější příkazy a zákazy) – obsaženy v Tóře – podle tradice lze každou MICVU odvodit z jednotlivých bodů desatera  MIŠNA a následně TALMUD rozvádí diskuzi o aplikaci jednotlivých MICVOT do běžného života Nejcitelněji status quo posiluje náboženský monopol v oblasti rodinného práva  neexistuje civilní sňatek – pouze ortodoxní obřad (u Židů)  není možný sňatek mezi příslušníky různých náboženství  Kohén si nemůže vzít rozvedenou ženu, omezeni i konvertité  V rozvodu zvýhodněn muž – nelze se rozvést bez getu, žena, která odmítá rozvod je „vzpurná žena“ a rabín může nahradit její svolení  Právo na osvojení omezeno jen na stejné vyznání Dodržování šabatu Protesty proti porušování šabatu rabín Amram Blau Ulice Bar-Ilan v Jeruzalémě Dodržování kašrutu Rozdílné vzdělávací systémy Izraelská společnost a její náboženské členění  sekulární Izraelci – ti kteří nedodržují halachu, avšak zároveň nemusí být vždy ateisté  tradicionalisté – ti, kteří více či méně respektují halachu  religiózní Izraelci – ti, kteří striktně dodržují halachu – ať už podle jejích moderních interpretací (ortodoxní Židé), či tradičním způsobem (ultraortodoxní Židé/charedim) Vývoj náboženské sebeidentifikace mezi izraelskými Židy (v %): 1979 1986 1989 1992 Religiózní 17 15 17 20 Tradicionalisté 41 38 33 29 Sekulární 42 47 51 51 Sekulární Izraelci Tradicionalisté Sefardé - Aškenázové Jicchak Navon 1978-1983 Religiózní Židé moderní ortodoxie NÁBOŽENSKÝ SIONISMUS  V první pol. 20. stol. krystalizuje uvnitř judaismu nový náboženský proud  NÁBOŽENSKÝ SIONISMUS se pokusil propojit sekulární myšlenky sionismu s ortodoxním judaismem.  Židovské náboženství se tak sloučilo s politickou ideologií (podobně jako u některých proudů islamismu nebo v křesťanství)  Za jeho hlavního protagonistu je označován rabín Jicchak Avraham Kook. Jicchak Avraham Kook (1864 – 1935) „...Není pochyb o tom, že toto velké hnutí (sionistické) je „počátek Vykoupení“ které již brzy přijde, a to ještě během našich dní. A pro náš lid a pro naše Boží města musíme být silní.“  Kook spatřoval v osidlování biblického území sionisty a některých dalších politických jevech své doby (např. v Balfourově deklaraci – 1917) projev Boží vůle.  Kookovo učení ovlivnilo některé „modernistické“ ortodoxní Židy  Kookovo učení rozvinul jeho syn Cvi Jehuda Kook Religiózní Židé – charedim Svět charedim  Výraz odvozen od heb. slova charada, („strach“, „chvění se“, „bázeň“) apod.  „bázliví“, výstižněji „bohabojní“  Výraz souvisí s biblickou pasáží: „Ti, kdož se třesou při Jeho slovu“ (Izajáš 66:5).  V praxi: lpění na principech halachy, odmítání moderních vlivů  Jisté rozdíly: pragmatismus vs. hluboký tradicionalismus Rozdíly uvnitř světa charedim  sefardští charedim – aškenázští charedim  chasidismus – nechasidské směry (mitnagdim, litvaci) Baal Šem Tov Gaon z Vilna  rozdíly mezi chasidskými skupinami navzájem  Zanikající rozdíly:  oberlandiš – unterlandiš  perušim (skupina v rámci mitnagdim) Chasidské dynastie  Belz  Bobov  Braclav (Breslov)  Chabad Lubavič  Ger (Gur)  Klausenberg  Satmar  Skver  Vižnic rabín Alter z Geru Nejvýznamnější rabínské autority v Izraeli Lubavičský rabín Ovadia Josef rabín Joel Teitelbaum ze Satmaru (1887–1979) Další významné rabínské autority proti sionismu r. Weissmandl r. Sonnenfeld J. I. De Haan Braclavští chasidé Různé mužské pokrývky hlav Ženy z komunity charedim