Ostatní smíšené volební systémy Prezentace shrnující smíšené volební systémy, které měly být předmětem přednášky 29. 11. 2021 Podmíněný smíšený systém •Závislá kombinace •Listinný poměrný systém, který při splnění určité podmínky (stanovené pozitivně i negativně) přibírá většinovou složku distribuce; nebo naopak •Klasický příklad – Francie, volby 1951 •systém zaveden s cílem posílit spolupracující prosystémové strany (vláda čelila silné opozici komunistů, stojících nalevo od vlády, a gaullistů, stojících napravo) •listinný poměrný volební systém, volebním obvodem département; zavedeno pravidlo, že pokud nějaká strana na úrovni obvodu získá nadpoloviční většinu hlasů, obsadí všechna křesla = mandáty nebudou přiděleny poměrně, ale většinově •platí i pro tzv. kartely stran – několik stran může prohlásit, že vystupují jako kartel; získá-li kartel v obvodu nadpoloviční většinu, získá všechny mandáty (mezi členy kartelu se mandáty přidělí poměrně podle jejich příspěvku pro kartel) •efekt – PCF v roce 1946 získala s 28,3 % hlasů 29 % křesel, v roce 1951 s 26,3 % hlasů jen 16,5 % mandátů Ukázka efektu francouzského podmíněného systému z roku 1951 (obvod M = 10) Strana A B C D Hlasy (%) 30 30 20 20 Mandáty 3 3 2 2 Nebyla splněna podmínka nadpoloviční většiny = poměrná distribuce Hlasy (%) 60 30 10 0 Mandáty poměrně 6 3 1 0 Mandáty většinově 10 0 0 0 Strana A získala nadpoloviční většinu, získá všechny mandáty; při poměrné distribuci by získala jen 6 mandátů Hlasy (%) 30 30 20 20 Strany A, C a D vystupují jako kartel, jelikož mají dohromady více než 50 %, získají všechny mandáty Mandáty 4 0 3 3 Pozn.: strana B hraje roli relativně silné strany, která odmítá spolupráci. Mandáty proto získá jen v případech, kdy strany A, C a D nevytvoří kartel, nebo nemají schopnost získat (samostatně, nebo v kartelu) nadpoloviční většinu Jiná možnost podmínky •Itálie 2006 – 2013, Poslanecká sněmovna •Přiděluje se 630 křesel (z toho 12 připadá Italům v zahraničí a 1 Údolí Aosty), dvě možnosti při dělení zbývajících 617 křesel •při celostátní poměrné distribuci získá nějaká strana či koalice 340 či více mandátů (tj. bezpečnou většinu) – mandáty jsou rozděleny všem subjektům, které překročí některou z klausulí = listinný poměrný volební systém •na základě poměrné distribuce by nebylo přiděleno 340 mandátů – vítězná strana/koalice získá 340 mandátů (většinově), zbylých 277 křesel se rozdělí mezi ostatní subjekty; podmínka je na rozdíl od Francie v roce 1951 nastavena negativně •dvě poznámky – systém měl komplikovaný systém klausulí (pro koalice, pro samostatně kandidující stranu, pro stranu kandidující v koalici); v systému byly volební obvody, ovšem mandáty se jim dělily až poté, co byl stanoven součet na celostátní úrovni •Sporný příklad, většina autorů jej za smíšený systém nepovažuje a mluví o tzv. poměrném systému s většinovou prémií; klíčová soutěž se ale odehrávala mezi dvěma velkými bloky usilujícími o vítězství; pro klasifikaci systému jako smíšeného také (a hlavně) mluví, že distribuce nebyla (ani zdaleka) poměrná •Poznámka pro detailisty: vítězný subjekt obsazoval více než 340 křesel, ale ne proto, že by poměrně získal přes 340 mandátů, ale proto, že ke 340 křeslům obsazoval i některá z křesel určené pro voliče hlasující v zahraničí Nezávislé kombinace •Smíšené volební systémy, v nichž není distribuce v jedné složce závislá na složce druhé (navzájem se neovlivňují) •Koexistence •Fúzní smíšený systém •Navrstvující smíšený systém Koexistence (koexistenční smíšený systém) •Při volbě určité instituce se na části území hlasuje většinově a na části poměrně, přičemž obě složky mají alespoň 5% podíl na složení voleného orgánu •typicky nestejně velké obvody, kdy ve velkých se volí poměrně a v malých většinově •5% podíl hraje v klasifikaci tohoto systému důležitou roli, neboť nalezneme řadu zemí s listinným poměrným volebním systémem, kde je zanedbatelné množství poslanců voleno většinově v jednomandátovém obvodě (Finsko – 1 poslanec za Alandské ostrovy v parlamentu s 200 členy; Švýcarsko – 6 z 200 poslanců volených v nejmenších kantonech/polokantonech •Příkladem nepřímá volba francouzského senátu: •Volebním obvodem je département, počet senátorů za département 1 – 12 •Momentálně se v obvodech do 2 mandátů volí většinově a ve větších poměrně (hranice mezi většinovou a poměrnou volbou se ale často mění) Fúzní smíšený systém •Málo rozšířený volební systém •Dlouho jediným příkladem volební systém pro komunální volby ve Francii v obcích nad 3500 obyvatel (v menších obcích se volí většinově) •Originální princip: •Polovina voleného orgánu volena většinově, polovina poměrně (v praxi lichý počet členů, většinově volena těsná většina, např. 11 z 21) •Strany nominují kandidátní listiny, dvoukolové hlasování •V prvním kole je potřebná nadpoloviční většina, do druhého postupují kandidátní listiny s podporou alespoň 10 %; ve druhém kole vítězí listina s nejvíce hlasy •Vítězný subjekt získá většinově přidělované mandáty a navíc poměrný díl poměrně obsazovaných •V praxi má tedy vítězná kandidátní listina garantovanou velmi bezpečnou většinu Příklad (fúzní smíšený systém) Výsledek druhého kola voleb v hypotetické francouzské obci s 21 členy obecního zastupitelstva (pozn.: Francie označuje tento orgán jako obecní radu) Strana A B C Hlasy (%) 40 30 30 Mandáty většinově (celkem 11) 11 0 0 Mandáty poměrně (celkem 10) 4 3 3 Mandáty celkem 15 3 3 Další využití fúzního smíšeného systému •Odvozená varianta užívána ve Francii v regionálních volbách •Hlavní rozdíl – většinová složka zahrnuje jen 25 % křesel; i tak je málo pravděpodobné, že vítězná kandidátní listina nezíská nadpoloviční většinu •Pro výsledek, který nepovede k většině pro jednu kandidátní listinu, by bylo potřeba, aby ve druhém kole byly alespoň 4 kandidátní listiny a vítězná měla méně než třetinu hlasů •Naznačený stav je málo pravděpodobný, systém celkově tlačí na vytvoření malého počtu soupeřících bloků •Případ připomínající fúzní smíšený systém – Řecko, parlamentní volby •Ze 300 křesel 50 mandátů automaticky (většinově) obsadí vítězný subjekt •Obvykle se ale mluví o poměrném volebním systému s většinovou prémií, systém také není dvoukolový (50 mandátů získá vítěz jediného kola hlasování) •Pro klasifikaci systému jako smíšeného mluví, že 50 mandátů z 300 je více než 5 %, navíc přijmeme-li tezi, že zmíněných 50 mandátů je jen prémie v rámci poměrného systému, nabízí se otázka, kolik mandátů by tedy muselo být přidělováno většinově, aby to nebylo „pouhá“ prémie v jinak poměrném volebním systému Navrstvující smíšený systém •Nejrozšířenější varianta smíšeného systému •Celá řada termínů – Mixed-Member Majoritarian System (MMM – Shugart a Wattenberg), paralelní (parallel) systém, navrstvující (superposition) systém (Massicotte a Blais) •Volič zpravidla disponuje dvěma hlasy, jedním volí kandidáta v (obvykle) jednomandátovém obvodě, druhým kandidátní listinu ve vícemandátovém obvodě (většinou se jedná o celostátní obvod, ale jsou i případy, kdy je země rozdělena na několik obvodů) •Ve výjimečných případech má volič jen hlas pro většinovou složku a poměrná distribuce probíhá na základě součtu hlasů pro kandidáty dané strany •Většinové a poměrné hlasování se mechanicky neovlivňují, teoreticky by bez komplikací mohly probíhat v různých termínech (na podzim 2003 proběhly volby v Gruzii; po protestech bylo zrušeno hlasování v poměrné složce voleb, poměrná volba se proto na jaře 2004 opakovala; výsledky z většinového hlasování z podzimu 2003 zůstaly platné, tj. na jaře se volila jen část parlamentu) Rozšíření MMM •V 90. letech boom, zavedeno po volební reformě v Japonsku, velmi populární ve středovýchodní Evropě a postsovětských republikách •Po roce 2000 „ústup ze slávy“, v Evropě na celostátní úrovni zůstává jen na Litvě •Kolem roku 2010 začíná dílčí návrat k MMM, vrací se k němu např. Rusko nebo Ukrajina Předpokládaný efekt •většinová složka (FPTP, nebo dvoukolový většinový) – měla by podpořit velké strany •poměrná složka – umožní zastoupení i menších stran, i když většina mandátů by měla jít též k velkým stranám •má-li strana ve většinovém hlasování 40 % hlasů a nadpoloviční většinu mandátů, dá se očekávat, že v poměrném hlasování nebude její podpora řádově nižší; bude-li tedy mít v poměrném hlasování (dejme tomu) 35 %, získá v něm i odpovídající podíl mandátů, systém v žádném bodě nekompenzuje malým stranám ztráty z většinového hlasování •celkový efekt – podpora velkých stran, ale ve srovnání s většinovým systémem by měla být jejich šance na umělou většinu nižší; nebude-li tedy mít vítězná strana velmi velký náskok, bude muset vládnout v koalici; sestavení vládní koalice by ale mělo být jednodušší než kdyby se v zemi používal poměrný volební systém • Příklad země s MMM •Litva •Navrstvující smíšený systém zaveden v roce 1992, od roku 2004 stabilizována pravidla (do té doby se měnila výše klausule, resp. systém ve většinovém hlasování) •141 poslanců •71 voleno dvoukolovým většinovým systémem v jednomandátových volebních obvodech (uzavřené druhé kolo) •70 voleno v celostátním volebním obvodě, platí klausule ve výši 5 % pro strany (pro koalice 7 %), užívána Hareova kvóta •Zkušenosti se systémem nejednoznačné •Většinová složka pomáhá hlavně vítězné straně (spíše než tomu, aby se usadil systém s jasně vymezeným okruhem velkých stran), umožňuje „přežití“ i stranám, které nezískaly 5 % (nevelké zastoupení těchto stran + nezávislí kandidáti) •Poměrná složka umožňuje poměrné zastoupení i menším stranám, ale do jisté míry i jejich okruh omezuje prostřednictvím klausule Supersmíšený systém •Volební systém, který v sobě spojuje dva smíšené systémy •Často počítán mezi závislé kombinace, ale lze si jej teoreticky představit jako nezávislou kombinaci •Velmi malý počet příkladů •Nejznámější a geograficky nejbližší Maďarsko v letech 1990 – 2010: systém spojující navrstvující a korekční smíšený systém •Popis na dalším listu berte spíše jako zajímavost, jak může vypadat velmi komplexní volební systém; jelikož se jedná ale o historickou záležitost, ptát se na tento systém nebudu Maďarský supersmíšený volební systém •Zaveden v roce 1990, od roku 1994 platil v níže popsané podobě •Volič disponuje 2 hlasy, jedním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě a druhým kandidátní listinu v regionálním vícemandátovém obvodě •386 poslanců •176 voleno většinově v jednomandátových obvodech dvoukolovým systémem s částečně otevřeným druhým kolem (do druhého kola automaticky postupují tři nejlepší + každý kandidát se ziskem přes 15 % hlasů; ve druhém kole postačuje zisk nejvíce hlasů) •152 voleno poměrně ve 20 vícemandátových obvodech; klausule 5 % pro strany a 10 % a 15 % pro koalice podle počtu členů; užívá se Hagenbach-Bischoffova kvóta, případné nepřidělené mandáty se přesouvají do kompenzační složky distribuce •58 mandátů (+ nepřidělené z obvodů) rozděleny poměrně v celostátním volebním obvodě stranám, které splnily stejnou klausuli, jako v poměrné složce; používá se D‘Hondtův dělitel, k distribuci použity jen doposud nevyužité hlasy = hlasy kandidátů, kteří nezískali mandát v jednomandátových obvodech (používají se hlasy z prvního kola) + hlasy udělené v poměrné složce, které nevedly k zisku mandátu Efekt maďarského volebního systému •Většinová složka podporuje velké strany a spolupráci (počet kandidátů ve druhém kole je ideálně 2, což vede k tomu, že se menší strana dohodne s větší na vzájemném odstoupení kandidátů; např. kandidáti malé levicově liberální SZDSZ v letech 2002 až 2006 ze třetích míst odstupovali po prvním kole ve prospěch kandidátů levicové MSZP, MSZP výměnou za to odstoupila v několika obvodech, kde měli kandidáti SZDSZ z třetího místa větší šanci, resp. v několika obvodech měly MSZP a SZDSZ společného kandidáta) •Regionální poměrná složka kvůli menším obvodům (ze 152 mandátů připadalo 28 na Budapešť, ostatních 19 obvodů tedy mělo v průměru 6,5 mandátu) pomáhala také velkým stranám, menší strany měly šanci jen v Budapešti a případně nějaké své regionální baště •Celostátní kompenzační složka nebyla na velké strany úplně tvrdá (využily své většinové hlasy z obvodů, kde nevyhrály), ale i tak umožnila malým stranám snížit ztrátu z předcházejících dvou složek (SZDSZ v roce 2002 získala 20 křesel, z toho 3 v jednomandátových obvodech, 4 v regionálních a 13 kompenzačních); jednalo se o 5 % mandátů, poměrně strana získala 5,6 % hlasů •Celkově systém pomocí většinových obvodů a regionů podporuje velké strany, kompenzační složka tento efekt částečně zmírňuje, většinová složka pak podporuje spolupráci stran; v letech 1990 – 2010 se střídaly pravostředové a levostředové koalice vzešlé z volební spolupráce