VOLEBNÍ CHOVÁNÍ (HLAVNÍ TEORIE) POLN6000, 16.11. 2021 CO SE SNAŽÍ VYSVĚTLIT •Voličskou volbu • •Mezistranickou soutěž (některé) • • •To, která z nich má největší potenciál vysvětlit aktuální volební chování, záleží na čase, prostoru a strategiích aktérů. HLAVNÍ TEORIE • •Strukturní teorie •Prostorové teorie •Valenční teorie •Teorie racionální volby •Tematické hlasování/vlastnictví •Ekonomické hlasování • • TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ VOLEBNÍ CHOVÁNÍ HISTORIE: STUDIUM VOLEBNÍHO CHOVÁNÍ PŘED WW2 •Siegfried (1913): základní rozdíly v regionálních vzorcích volebního chování •Gosnell: Why Europe Votes (1930): agregovaná data, vysvětlení na základě institucionálních proměnných. •Zlom- Lazarsfeld-Berelson: The People´s Choice (1940, publikováno 1945). • STRUKTURÁLNÍ TEORIE •Spojují volbu se sociální identitou jedince, není „neracionální“. •Mechanismus volby založen na příslušnosti ke skupinám, strany mobilizují skupiny (selektivní pobídky), ty mají různé zájmy, které manifestují volbou (skupinová diferenciace, transmise hodnot a kontakt- vše posiluje skupinové zájmy- Berelson 50. léta). •Stranická identifikace- „zbytečná proměnná“. •Politický konflikt určují hranice mezi skupinami. KLÍČOVÝ POJEM- SOCIALIZACE (SOCIOLOGIE POLITIKY) • •Osvojování norem dané skupiny, přenáší rodiče • •Snižuje význam dalších charakteristik (věk, pohlaví) pro vysvětlení volby POLITICKÁ SOCIOLOGIE- CLEAVAGES •Budování skupinových identit není ani tak mikro, ale makro proces (souvisí s budováním národních států)- Lipset-Rokkan •Pomáhá vysvětlit, proč v některých zemích jsou politicky reprezentovány určité skupiny, zatímco v jiných ne. •70.léta- rozmrzání konfliktních linií, objevování nových (nová střední třída, sektorová štěpení, hodnotová štěpení- Inglehart, Ignazi) •Štěpení se začínají překřižovat, roste význam analýzy stranické identifikace. PRVNÍ POKUSY O „VELKOU TEORII“: MICHIGANSKÝ MODEL (CAMPBELL ET AL. 1960- THE AMERICAN VOTER) TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY •Downs 1957: Ekonomická teorie demokracie •Strany i voliči maximalizátoři užitku- prostředkem volby •Maximalizace nejistá a nepřesná (nejen směr, ale i intenzita preferencí) •Vysvětlují mj. habituální volbu (náklady na informace), racionální zdržení se hlasování. •„Paradox hlasování“ •Ovlivnily řadu dalších přístupů • • • • PROSTOROVÉ TEORIE •Downs 1957 • •Politická soutěž se dá reprezentovat v prostoru (H. Hotelling, A. Smithies) • •Prostorové umístění stran ovlivněno umístěním voličů • JAK SE VOLIČI ROZHODUJÍ- SMĚROVÉ A PROSTOROVÉ MODELY •Prostorové modely: čistě podle prostorové blízkosti a vzdálenosti (Downs) • •Směrové modely: klíčové jsou status quo a intenzita zastávané pozice (Rabinowitz-McDonald) • •? Reprezentuje skutečně politologie politický prostor dobře? •Prověřovalo se experimentálně (Lacy-Paolino 2010): častěji voliči uvažují prostorově, občas směrově. DOWNSOVA PROSTOROVÁ ROZLOŽENÍ VOLIČŮ JAK „VYPADÁ“ PROSTOR •Downs: má více dimenzí, strany i voliči se z něj ve vlastním zájmu snaží složit jednu („ideologie“) •Sartori: má jednu pravolevou plus v některých zemích ještě další. • • •Converse, Laver-Benoit- více dimenzí, v každé zemi jiné JAK „MĚŘIT“ PROSTOR • •Řada metod: CMP, expertní surveye, počítačově zpracovávaná analýza, legislativní hlasování, rozhovory s elitami, volební kalkulčky, crowdsourcing programů, voliči zařazují strany (žádná není ideální) JAK PROBÍHÁ SOUTĚŽ V POLITICKÉM PROSTORU •- Sartori: „odměňující taktika stranické soutěže“ klíčová proměnná počet stran (důležité rozložení voličů), do čtyř stran dostředivě, od čtyř stran odstředivě • •Ezrow et al. (2005, 2008, 2014): komplikovanější argument- ve vyspělých zemích dostředivě, v postkomunistických větší polarizace VALENČNÍ TEORIE •Stokes (1963): v politickém prostoru obvykle strany nemohou zaujmout mnoho pozic, často jen jednu (tj. na umisťování moc nezáleží) • •Voliči volí podle toho, kdo je v tématech kompetentnější VALENCE (CLARK) •Tématická (všechny strany mají tytéž pozice, rozhoduje jen vnímaná kompetence) • • •Obecná (charakter kandidáta/strany, jeho výkonnost, integrita) KRITIKA TÉMATICKÉ VALENCE •Stokes přiznával, že každé téma může být poziční i valenční •Sartori: „problém, u kterého neexistuje neshoda, přesto je konfliktním tématem, v němž se strany obviňují z toho, že jejich pozice je jen domnělá“. •Pardos-Prado: i když existuje shoda o cíli, není shoda o prostředcích •McDonald-Rabinowitz: pokud by strany zastávaly stejnou pozici, rozhodovala by jejich nepoziční valence, tu nemají stejnou, proto se pozičně diferencují. •Clark- důležitější pro vysvětlení volby nepoziční valence •Hollweg (2012): Pokud se strany nediferencují v cílech ani prostředcích, vliv valenční soutěže v tématech je nepatrný pro pochopení toho, jak lidé volí • • • POKUSY SPOJIT VÍCE PŘÍSTUPŮ •Downs (horní obr.) Ezrow (dolní obr.) prostorové a valenční teorie) TÉMATICKÉ HLASOVÁNÍ/VLASTNICTVÍ (PODOBÁ I ODLIŠUJE SE OD VALENČNÍCH TEORIÍ) •John Petrocik (1980- studie amerických prezidentských voleb- Reagan vs. Carter) •Voliči se rozhodují podle toho, komu přisuzují největší kompetenci v tématech •Úkolem stran není umisťovat se v prostoru, ale snažit se zeslabit nebo zesílit přítomnost témat v politické soutěži („boj tématy“, Stokes, Riker) •Klíčová proměnná-palčivost •Asociativní a kompetenční dimenze •Problémy s měřením EKONOMICKÉ HLASOVÁNÍ •Úzce spojuje stav ekonomiky a výsledek voleb (agregovaná teorie) •Hodí se nejvíce do „schumpeterovských systémů“- linie mezi vládou a opozicí •Stav ekonomiky: nezaměstnanost, inflace, růst HDP •Prediktivní kapacita: Pokud vzoste/klesne ekonomika o x, sníží/zvýší se podpora vlády o y (často lineární vztah) •Od 70.let, M. Lewis-Beck (80.-90. léta minulého století). •Počítá se s intervenujícími „politickými proměnnými“ (efekt obhájce, efekty volebního cyklu) • ZPŘESŇOVÁNÍ MODELU •Institucionální rámce zemí se liší, není shodná velikost efektu •Liší se i behaviorální aspekty, voliči si musí být jisti odpovědností vlády za ekonomiku („clarity of responsibility“), nová proměnná ideologické zázemí vlády (souvisí s tématickým vlastnictvím). •Geografická disagregace •Úvahy o tom „kolik voliči vědí“ (přesun k subjektivní ekonomické situaci).