Nespolupracujte při řešení testu, nesdílejte otázky ani odpovědi. Při jakémkoli podezření na neférovou spolupráci budeme postupovat jako při porušení Studijního a zkušebního řádu MU a budeme informovat disciplinární komisi MU.
Psychometrika: měření v psychologii
Pokyny k vyplňování průběžných "open-book" testů
Formát testů open-book, navíc zodpovídaných z domova, může být poněkud nezvyklý. Chceme proto vyjasnit některé otázky s tím spojené.
Sdílení položek testů
Základní předpoklad těchto testů je stejný, jako u veškerých jiných studijních povinností: tedy že každý student či studentka vypracovává odpovědi na test sám za sebe, bez pomoci svých spolužáků, a ani jim žádným neférovým způsobem nepomáhá. V tomto případě jde zejména o předpoklad, že nebudou v žádném případě sdíleny vypracované odpovědi na testové položky; nikdo je nebude poskytovat a nikdo je nebude ani poptávat.
Stejně tak nebude sdíleno zadání položek ostatním spolužákům, kteří test ještě neabsolvovali. Test má omezený časový limit, jehož cílem je skutečně zajistit, abyste byli připraveni před začátkem testu. Bez časového limitu by každá z položek byla na jednu stranu extrémně jednoduchá (protože s dostatkem času by šla zodpovědět dokonale), na druhou stranu by to vedlo k vaší neúměrné zátěži; dovedeme si představit, že by někteří z vás test vypracovávali několik večerů. Sdílením testového zadání je toto opatření obcházeno nehledě na to, že vaši spolužáci mohou vaše odpovědi využít ve svých vlastních odpovědích, a tím vás zpětně poškodit.
Způsob řešení podezření na porušení SZŘ
Jiné formy spolupráce
Sdílení výpisků, vzájemné diskuze nad tématy a podobně jsou samozřejmě nedílnou součástí studia a jsou vlastně žádoucí. Na druhou stranu platí, že stejně jako v jako jiných kurzech nebo jako v případě státních zkoušek nedoporučujeme studovat přímo z cizích výpisků - např. u státnic je většinou hned poznat, kdo se učil z vlastních zdrojů, a kdo pro přípravu využil cizí výpisky. Znalosti získané z výpisků bez studia prvotní literatury jsou prostě jiné, slabší, méně "hutné".
Studium z výpisků však nelze pochopitelně zakázat. Přesto však není vhodné výpisky použít pro vypracování testu; doporučuji vždy využít primární literaturu, učebnice či jiné zdroje.
Rovněž na vás apelujeme, abyste testy nevypracovávali společně, jakkoli to může na první pohled vypadat lákavě.
Formát výpisků
Pokud už výpisky sdílíte, věnujte pozornost jejich formátu. Lepší než nějaký bodový seznam pojmů, termínů či definic je většinou vhodnější provést "rešerši"; tj. vystihnout význam a smysl zdroje souvislým textem. Jinými slovy, přeformulujte zdroj do vlastního textu.
Obecně jsou rešerše doporučovanou formu výpisků. Já osobně jsem výpiskům nikdy nepřišel na chuť, nicméně někteří lidé (vypůjčuji si příklad Jakuba Macka z katedry žurnalistiky a mediálních studií) si rešeršují odborné texty, které čtou, a vytvářejí si jejich databázi. Bodové výpisky však zřejmě fungují hůře než zmíněné rešerše.
(PS.: Pokud by vás toto téma zaujalo, se Standou Ježkem nad ním přemýšlíme dlouhodobě a možná bychom byli ochotní vést na dané téma diplomovou práci.)
Citování a zdrojování
Při práci s testem ve formátu open-book můžete využívat libovolné zdroje a kombinovat je s vašimi znalostmi. Pokud se však rozhodnete využít konkrétní informaci z konkrétního zdroje, citujte ji. Není nutné striktně dodržovat APA formát, musí však být jasné, odkud čerpáte. Stejně jako u jiných textů a prací nedoporučujeme používat doslovné citace. Pokud se však přesto rozhodnete citovat některý ze zdrojů doslova, používejte důsledně uvozovky; vyhnete se tím řadě problémů.
Ovšem i v případě parafrázování uvádějte zdroj; pokud jde o zdroj z povinné literatury či jiného "známého" zdroje, stačí jen citace v textu; u jiných pramenů pak zdroj odkažte, ať už v APA formátu, nebo alespoň hypertextovým odkazem. V žádné případě však nepoužívejte jako zdroj přímo výpisky a už vůbec ne pro doslovné citace. Můžete však výpisky použít pro rychlejší navigaci na zdroj, z něhož výpisky pocházejí.
Citování je také důležité kvůli případné podobnosti obsahu, formulaci a struktuře informací. Pokud odpověď prostě "víte" nebo si nějaká fakta "pamatujete", zdroj samozřejmě dohledávat nemusíte, stačí jednoduše odpovědět (předpokládá se, že necitované odpovědi jsou z vaší hlavy). Nepíšete odborný text, nemusí být citované všechno :)
Dejte si pozor na kvalitu zdrojů. Není žádoucí využívat jako zdroj např. Wikipedii, není to však ani zakázáno. Zkuste se rovněž vyhnout citaci powerpointů a přednášek. Jednak to vypadá divně, jednak to jsou obecné znalosti a je lepší se opřít o nějaký "tvrdší" zdroj ;) Pokud takový zdroj přesto využijete, citujte jej.
Využívání prezentací a nahrávek
Dejte si pozor na využívání prezentací, nahrávek a obdobných studijních zdrojů, a už vůbec ne doslova. Obecně to není žádoucí, navíc je pravděpodobné, že stejný kus prezentace využije některý z vašich spolužáků, a vaše odpovědi tak budou nápadně podobné.
Pokud se přesto rozhodnete pro využití informace přímo z prezentace, stačí citovat třeba jako jako "prezentace" ;-)
Rozsah odpovědí
Každá z otázek v průběžných textech obsahuje limit rozsahu odpovědi v podobě maximálního počtu znaků. Lze však odevzdat test s překročeným rozsahem; hlavním cílem rozsahu je poskytnout vodítko, jak rozsáhlá má být vaše odpověď, a kromě toho i omezit délky odpovědí, aby bylo možné je ve smysluplném čase přečíst a obodovat.
Pokud je tedy limit např. 1500 znaků, pak 300znaková odpověď bude zřejmě příliš krátká; zároveň perfektní, nadprůměrná odpověď se bude mít zhruba těch 1500 znaků (je to vyzkoušené :-). Odpověď na 3000 znaků bude obsahovat asi nadbytečné informace - v takovém případě se vystihujete riziku, že napíšete nějaký evidentní nesmysl, který vám zbytečně pár bodů ubere. Je nicméně evidentní, že případné citace a uvádění zdrojů text mírně "nafoukne", v případě rozsáhlejšího využívání zdrojů lze tedy očekávat přiměřené přesáhnutí maximálního počtu znaků.
Práce s nejistotou a hodnocení
Pokud člověk neví správnou odpověď v běžném znalostním testu, jednoduše na otázku neodpoví nebo napíše jednoznačný nesmysl - v každém případě získá na danou otázku nula bodů. V případě open-book testů je těžké naprosto "nevědět". Téměř vždy lze v přiměřeném čase vygooglit alespoň "nějakou" odpověď. Důležitá je proto míra správnosti, logičnost argumentů, použití adekvátního stylu, terminologie a podobně.
Pokud si jste vědom/a mezer ve svých znalostech a dovednostech, neváhejte tyto mezery v textu reflektovat. Pracujte se svou nejistotou; nebojte se používat slova jako "myslím si", "domnívám se" a podobně. Pokud si nejste jistý/á tím, co zrovna odpovídáte, napište to. Pokud cítíte, že vám něco uniká, napište to taky.
Vzhledem k rozsahu jednotlivých odpovědí v open-book testu nelze dopředu stanovit jednoznačná kritéria hodnocení a výsledné bodové hodnocení je tak založeno na kvalitativním posouzení odpovědí. Za správné, dobře vyargumentované odpovědi získáte více bodů. Za nesmyslné odpovědi získáte málo nebo žádné body. A právě dobrou prací s vlastní nejistotou se lze vyhnout špatnému hodnocení. Chybná odpověď doplněná o disclaimer, že si vůbec odpovědí nejste jistí a celé se vám to nezdá, bude zpravidla hodnocena lépe, než chybná a zároveň sebejistá odpověď. Závěrem je potřeba jen dodat, že pokud text prošpikujete "kvantifikátory vaší jistoty" celý, trochu otupíte jejich účinnost :-) Používejte je skutečně jen tam, kde cítíte, že máte mezery.
Stále si nejste jistý/á, jak v testu odpovídat?
I přes výše uvedený text vám nemusí být jasné, jak s tímto formátem testu pracovat. Proto pokud jste schopní případný dotaz konkrétně zformulovat, neváhejte se zeptat během výuky, v diskuzním fóru a nebo soukromě e-mailem.