Cílem prvního setkání je uvést studenty do kurzu a prezentovat podmínky pro jeho absolvování, představit jeho obsah a zadat seminární práci. 

Kromě toho zopakujeme základní pojmy z psychometriky, jejichž znalost předpokládáme. Na jejich základě pak představíme psychometriku jako vědu o teorii měření; půjde o uvedení k navazujícím setkáním zaměřujícím se na jednotlivé modely měření.

Stručný obsah

1. Opakování: Základní pojmy z psychometriky: validita, reliabilita, objektivita. 
   
2. Opakování: Standardizace, normalizace, druhy norem a skórů.
3. Opakování: Standardizace a validizace diagnostické metody pro různé účely.
4. Opakování: Explorační a konfirmační faktorová analýza.
5. Opakování: Položková analýza, odhady reliability.
6. Opakování: Základy práce s chybou měření (tvorba intervalů spolehlivosti.
7. Opakování: Messickovo pojetí validity (unifikovaná konstruktová validita) jako východisko pro seminární práci (recenzi metody).
8. Psychometrika jako věda o povaze psychických konstruktů a modelech měření.
9. Model pro hodnocení testu od Lissitze a Samuelsena. 

Záznam přednášky a prezentace

Průběžná příprava: termín 15.–17. 9. 2021

Jedna otázka, cca 1.800 znaků, doba práce max. 30 minut.
Vyžaduje znalost povinné literatury níže z této přednášky (Lissitz a Samuelsen, 2007).

Studijní zdroje

Důrazně doporučujeme věnovat první týden semestru letmému projití studijních materiálů bakalářského kurzu a připomenutí základů psychometriky. Pokud naznáte, že se v těchto základech neorientujete, měl/a byste mít stále dostatek času na dohnání v následujících týdnech.

Povinná literatura

Povinným zdrojem k první přednášce je článek Lissitze a Samuelsena (2013) o validitě jako hodnocení testu. Účelem tohoto textu je kromě nových informací i ověření, zda se orientujete v klíčových pojmech. Průběžná příprava se budete týkat tohoto textu.

1. Lissitz, R. W., & Samuelsen, K. (2007). A Suggested Change in Terminology and Emphasis Regarding Validity and Education. Educational Researcher, 36(8), 437–448. http://dx.doi.org/10.3102/0013189x07311286

Doporučená literatura

Pro účely přípravy seminární práce důrazně doporučuji nahlédnout do článku o EFPA recenzním modelu. Text je užitečný v tom, že velmi jednoduše vysvětluje principy a záměry recenzního modelu. Pokud si jej přečtete, bude se vám na recenzi výrazně lépe pracovat. Výhodou je, že tento text nemusíte přečíst okamžitě; doporučuji se ale do něj podívat dříve, než na recenzi začnete pracovat.

2. Evers, A., Muñiz, J., Hagemeister, C., Hstmælingen, A., Lindley, P., Sjöberg, A., & Bartram, D. (2013). Assessing the quality of tests: Revision of the EFPA review model. Psicothema, 25(3), 283–291. https://doi.org/10.7334/psicothema2013.97

Pokud máte pocit, že se neorientujete v tématu validity a máte potíže pochopit článek Lissitze a Samuelsena (2007), doporučuji se vrátit ke starší literatuře. Messick (1995) byl povinným studijním zdrojem v bakalářské psychometrice a v krátkosti shrnuje téma unifikované konstruktové validity. Pokud si jej dobře pamatujete, neztrácejte jím čas.

3. Messick, S. (1995). Validity of psychological assessment: Validation of inferences from persons’ responses and performances as scientific inquiry into score meaning. American Psychologist, 50(9), 741–749. https://doi.org/10.1037/0003-066x.50.9.741

Rozšiřující literatura

V zásadě jde o materiály z bakalářského studia. Pokud se necítíte pevný/á v kramflecích a váháte, kde začít, doporučuji Hogana (2014). Výhodou je to, že jde o hlavní studijní materiál v Psychologické diagnostice dospělých, kterou pravděpodobně máte zapsanou společně s psychometrikou. Pokud si přečtete úvodní kapitoly, osvěžíte si většinu potřebných informací z bakalářské psychometriky. V případě "jazykové" nouze lze alternativně využít Urbánka a kol. (2011) v českém jazyce.

Pokud se v oblasti psychometriky již trochu orientujete, ale přesto si chcete své znalosti osvěžit a rádi byste sáhli po více "technickém" textu, lze využít Furra (2018). Pozor, v této učebnici prakticky chybí kapitola o normách, která je mnohem lépe zpracovaná v Hoganovi (2014). Na psychometrickou praxi je pak zaměřený Schultz (2014), který dává návody pro realizaci konkrétních psychometrických postupů a analýz. V něm je lépe zpracované téma faktorové analýzy.

1. Hogan, T. P. (2014). Psychological testing: a practical introduction (3rd ed). John Wiley.
   Doporučujeme jako primární zdroj. Psychometrikou se zabývají úvodní kapitoly, s. 3–246.
2. Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál.
   Pouze jako doplňující zdroj, nepokrývá téma dostatečně; může být ale vhodná pro připomenutí naprostých základů. Čeština je výhodou! ;)
3. Furr, R. M. (2018). Psychometrics : An Introduction. Sage.
   Hlavní zdroj bakalářské psychometriky; kromě norem pokrývá v podstatě celé její kurikulum.
4. Schultz, K. S., Whitney, D. J., & Zickar, M. J. (2014). Measurement Theory in Action: Case Studies and Excercises (2 ed.). Routledge.
   Příjemný zdroj k praktickým analýzám; položkové analýzy, konfirmační i explorační faktorové analýze.

Další zdroje