Jeruzalém
Antropologie izraelsko-palestinského konfliktu
Attila Kovács - FSS MU podzimní semestr 2021
Bajt al-maqdis – hist.
arabské pojmenování
Uršalím – arabský výraz
používaný arabskými
křesťany a Izraelem.
Vlajky a erby izraelského
(západního a „sjednoceného“)
a palestinského
(výhodného „okupovaného)
Jeruzaléma. Město
má v současní době izraelského
ale v exilu aj palestínskeho
starostu.
Jeruzalém (heb. Jerušalájim,
arab. al-Quds)
Nová radnice „sjednoceného“
Jeruzaléma na náměstí Safra
(Kikar Safra) „na hranici“ západní
a východní části města.
někteří starostové:
Rághib an-Našášibí
(1920-1934)
Teddy Kollek
(1965-1993)
Moše Lion (2018-)
Zakí al-Ghúl
(1999-2019)
Hranice města
Jeruzaléma během
britského mandátu,
jordánské a
izraelské nadvlády
 Západní Jeruzalém – od r. 1948 pod izraelskou správou a
od té doby oficiální hlavní město Izraele.
 Východní (okupovaný) Jeruzalém – včetně Starého města, v
l. 1948-1967 součást Jordánska, po šestidenní válce obsazený a
v r. 1980 anektovaný Izraelem. Podle OSN a mezinárodního
práva okupované území. Palestinci považované za hlavní město
jejich (příštího) samostatného státu.
 tzv. veliký nebo „sjednocený“ Jeruzalém – po anexi v r. 1980
pod „jednotní“ izraelskou nadvládou jako „nedělitelné hlavní
město Izraele“ ne však Palestiny. Toto bolo uznané v r. 2017
USA a jiními (např.. ČR, Maďarsko a pod.)
 tzv. zelená linie – hranice vyznačená po přiměří v r. 1949 mezi
Izraelem a Jordánskem (resp. Egyptem) platní do r. 1967,
mezinárodně uznaná hranice dělící východní a západní
Jeruzalém.
 tzv. území nikoho: sídlo mírové mise OSN v r. 1949-1967
Nabi Samwil
Jeruzaléman
(heb. jerušalmi
arab. qudsí /
maqdisí, ang.
Jerusalemite)
v r. 2019 celkem
936 400 obyvatelů
z toho.:
577 600 (62 %) Židů
358 800 (38 %)
Palestinců, z nich
96 % jsou muslimové a
4 % křesťané
křesťané
židé
muslimové
 muslimové tvoří
36,5 % a jsou zejména
sunnité a etničtí
Palestinci
 křesťané tvoří 1,8 %
a jsou zejména Palestinci,
Arméni a jiní
 židé tvoří 60,5 % jsou
zejména Izraelci
z toho tvoří
33 % sekulární
31 % tradicionální
38 % ultra-ortodoxní
(charedim)
 deklarované bez vyznání
je 1,2 % obyvatel
 změny a tendence v
poměrech etnických a
náboženských skupin
souvisí i s izraelskou
populační politikou
(izraelské osady,
změnou municipálních
hranic, vysídlení
Palestinců a pod.)
 ve východním
Jeruzalémě žije cca.
227 000 izraelských
osadníků
 Jeruzalém v r. 2018
navštívilo 3.5 mil.
turistů
Pokud jde o přístup státu a magistrátu k různým komunitám
 v daňové politice a investicí z daní (které platí obyvatelé
města podle etnického poměru, teda Židé 62 % a Palestinci
38 %) je použito z rozpočtu
města 93 % pro židovské
obyvatele a čtvrtě a 7 %
pro palestinské
 pokud jde o stavební
povolení vydané
obyvatelům Jeruzaléma
93 % je vydané židovským
a 7 % palestinským
obyvatelům, zatím co ve
východním Jeruzaléme
na 87 % pozemků
Palestinci mají zakázané
stavět.
Proto mnohé palestinské domy byli postaveni bez oficiálního
povolení a v důsledku toho izraelské úřady vydávají na také
stavby demoliční příkaz, tj. když sami stavitelé do 21 dnů nezboří
dané objekty pak to spraví město a účtuje za to pro majitele /
stavitele vysoké poplatky.
Ateret Kohanim (Koruna
knězů) zal. v r. 1978 je
nejaktívnější osadnickou
organizací v oblasti
Jeruzaléma a okolí.
https://www.ateretcohanim.org/
Jejich největším sponzorem
po léta byl americký miliardář
Irving Moskowitz (1928-
2016) a s ním založená
nadace.
Staré město
 Staré město
(heb. ha-Ir
ha-atiqa,
arab. al-Balda
al-qádima)
nachází se
vevnitř hradeb
postavenými
sultánem
Sulejmánem
(rozlohou cca.
1 km2), dělení
na 4 čtvrtí je
poměrně nové,
je to více pol.
než náb. dělení.
Haram aš-šaríf
Hárat al-arman
Hárat al-jahúd
Hárat an-nasára
Hárat al-magháriba
Hárat Báb hutta
Hárat Báb al-asbát
Hárat Báb al-silsila
Hárat Báb al-cámúd
Hárat al-mawárina
Hárat as-sacdíja
Hárat al-wád
Hárat al-qattánín
Hárat džawána
Hárat al-džawalda
Chán az-zajt
al-Haddádín
cAqabát
at-Takkíja
Čtvrtě / sousedství
Starého města
v 19. stol.
Geografické rozložení obyvatelů Starého města Jeruzaléma
na základě náboženské příslušnosti v r. 1944 a 1966
Dělení starého města po r. 1967 na 4 + 1 částí
 Chrámová hora
(heb. Har ha-bajit)
/
 Vznešený okrsek /
Vznešená svatyně
(arab. Haram aš-šaríf
al-qudsí)
 Mešita al-Aqsá (Masdžid al-Aqsá) / mešita al-Qiblí
zal. v r. 638 kalifem cUmarem ibn al-Chattáb
a do „kamenní“ podoby přebudován v r. 705
kalifem Walídem ibn cAbd al-Malik
Pohled mešity al-Aqsá z východu
hlavní fasáda dostala
svou dnešní podobu
v křižácké a
ajjúbovské
době
 Skalní dóm
(arab. Qubbat
as-sachra, heb.
Kippat ha-sela)
vybudovaný v l.
685-691 kalifem
cAbd al-Malikem
ibn Marwán
Možná podoba stavitele Skalního dómu
umajjovského kalifa cAbd al-Malika ibn
Marwán na jeho zlaté minci (dínár) z r. 696
a oktogonální půdorys a průřez budovy
Skála (heb. ha-Sela arab. as-Sachra) / „Základní kámen“ (heb. Even
ha-šetíja) „Vznešená skála“ (arab. as-Sachra al-mušarrafa)
vchod do jeskyně
Místo odkud
mněl vystoupit
prorok
Muhammad
do nebes
Jeskyně v skále tzv. Studna duší (Bir al-arwáh)
tzv. Šalamúnův mihráb ze 7. stol.
cca. 962 př. n.l. – podle Bible
král Šalamoun dal zbudovat
První chrám (a svůj palác)
na hoře Mórija / Sion
V Bibli (1Kr 6) najdeme
podrobný popis Chrámu
cca. 587–586 př. n.l. –
město bolo vypleněno
Nabúkadnesarem, králem
Babylonu, obyvatelství
deportované, První chrám
zničený
Idealizovaná rekonstrukce podoby
Jeruzaléma za Šalamouna
Židovský Chrám
520-538 př. n.l. – návrat
Židů z babylonského
vyhnanství (tzv. edikt
Kýrose II. Velkého)
516 př. n.l. – dokončení
Druhého (Zerubábelovho)
židovského chrámu
37-4 př. n.l. - Herodes
Veliký, král Judey,
monumentální stavební
projekty, přestavba
Chrámu (v r. 19 př. n.l.) a
jiné stavby (Heridium,
Masada)
70 – dobití Jeruzaléma
římským císařem Titem a
zničení Chrámu i města.
Západní zeď / „Zeď nářků“ (heb. ha-Kotel
ha-ma'aravi, arab. al-Mabka / Há'it al-Buráq)
zbytek zdi chrámové platformy
Izraelská i palestinská vláda zřídila ministerství pro Jeruzalém.
V Izraeli úřad ministra pro záležitosti a kulturního dědictví
Jeruzaléma pod různými názvy existuje od r. 1988,
od r. 2015 ministrem je
 Ze'ev Elkin (1971- ) rodák z Ukrajiny, odborník pro židovské
vzdělávaní. Website ministerstva: https://landmarks.gov.il/
od r. 2019
ministrem je
 Fádí al-Hadmí
(1977- )
rodák z Jeruzaléma
(Silwán), ekonom.
Website ministerství:
https://moja.pna.ps/
V Palestinské vládě úřad ministra pro
záležitosti Jeruzaléma existuje od r. 2012.
 Den Jeruzaléma (heb. Jom Jerušalajim)
28. Ijar židovského kalendáře (v r. 2022 je to 28.-29. květen)
Izraelský státní svátek na výročí dobytí / „osvobození“ /
„sjednocení“ Starého města a výhodného Jeruzaléma 7. červen 1967
Izraelská ministryně
kultury Miri Regev
(Likud) s oficiálním
logem Dne Jeruzaléma
pro r. 2017, kde se
explicitně píše o
„osvobození“ města.
Stejné logo a výzdoba na
jeruzalemském tramvaji.
 Den Jeruzaléma (arab. Jawm al-Quds)
poslední pátek měsíce ramadán (v r. 2022 to bude 29. duben)
deklaroval ájatolláh
Rúcholláh Chomejní
v měsíci ramadán v r. 1979
Oslavuje se i
mezinárodně jako
projev solidarity s
Palestinci zejména v
šíitském světě ale i v
Palestině a na Západě.
Bejrút Jeruzalém
Berlín
Iránska grafika na den Jeruzaléma (Jawm al-Quds), 2020
 Den modliteb za mír v Jeruzalémě
prvá neděla v říjnu (v r. 2022 to bude 2. říjen)
Prvé také to setkání organizovali v r. 2004 letniční evangelisti Jack
W. Hayford a Robert Stearns. Podle nich tito modlitebné setkání
jsou důležité „pro boj proti různým nebezpečenstvím židovskokřesťanského
světonázoru, jako sekulární humanizmus a radikální
islám“, a věří, že „křesťané jsou zvláště povinni podporovat
Izraelský stát.“ http://www.daytopray.com/
Jordánska turistická mapa Jeruzaléma z r. 1960 na které nejsou
vyznačeni židovské historické a náboženské památky.
Turistická mapa Starého města vydaná v r. 2016 izraelskými úřady
na které z 57 v legendě vyznačených památek pouze 1 je muslimská
(Skalní dóm), 5 křesťanské a ostatní (51) jsou židovské.
 V r. 1757 osmanský fermán
(dekret) sultána Osmana III o
status quo posvátných míst v
Jeruzalémě (všechno má zůstat
„na věky“ jak to je), bylo to pak
potvrzeno v r. 1853 a později
 Po reformách Tanzímátu v r. 1839
i nemuslimové dostali přístup do
Haramu i když jen se speciálním
povolením místodržícího
V r. 1878 Berlínská konference,
která mimo jiné řešila i postavení
náboženských menšin taky
potvrdila status quo v Jeruzalémě
Status quo a konflikt
 Vznikem britského mandátu
Palestina bylo garantované status
quo v dokumentu Ligy národů
z r. 1922 v článcích 13-16 a 26
 Od r. 1924 Nejvyšší muslimská
komise uznala Hášimovskou
dynastii jako ochránce Haramu a
posvátných míst v Jeruzalémě
 Rabín Avraham Ishák Kook
náboženský sionista a první
aškenázský vrchní rabín během
mandátu urgoval židovskou
nadvládu nad Chrámovou horou
 Amín al-Husajní veliký muftí
Jeruzaléma a hlava Nejvyšší
muslimské komise zas prosazoval
zachování status quo
 Po válce v r. 1948 do 1967 pod jordánskou nadvládou
Král Husajn bin Talál
pilotuje nad Haramem
Vrchní polní rabín izraelské
armády a radikální
náboženský sionista i
zastánce vybudovaní
třetího Chrámu
Moše Goren na Hoře / v
Haramu (i s Tórou vevnitř
Skalního dómu)
7. červen 1967
Izraelská vlajka na Skalním dómu
(zůstala tam zhruba tři hodiny)
 Po válce v r. 1967 oblast se dostal pod izraelskou nadvládu,
a i když náb. sionisté a jiní nacionalisté žádali o nastolení
„židovské suverenity nad Horou“ bylo zachované status quo
 Izrael se ujal vojenské a politické kontroly nad Horou /
Haramem, zatím co Jordánsko zůstalo ochráncem posvátných
míst, kterou vykonává prostřednictvím islámského nadace (waqf)
 Během let došlo (a pořád dochází) četným incidentům a
pokusem o změnu status quo v Haramu / na Chrámové hoře
 1980 – státní zákon o
Jeruzalémě anexe vých.
části města Izraelem a
rezoluce OSN 478, které
tento krok odsuzuje.
 1987-1993 – první intifáda
(palestinské lidové povstání)
 1993/1994 - mírové dohody z Oslu
které (a ani další palestinsko-izraelské
jednaní) nevyřešili štatus Jeruzaléma
 2000-2005 druhá, al-Aqsá intifáda
- 28. září 2000 – návštěva izraelského
politika Ariele Šarona na Chrámově
hoře jako rozbuška druhé intifády
- bombové útoky Hamásu a Hnutí
islámsky džihád v Palestině v západním
Jeruzalémě a jinde během intifády.
 2006 - válka mezi Izraelem a
Hizballáhem a nepokoje v Jerusalemě
 2007 – protesty proti izraelským
vykopávkám blízkosti Haramu / Hory
Plakát na protest proti
izraelským vykopávkám
u mešity al-Aqsá
autor: Khaleel, 2007
 přelom l. 2008-2009 palestinské
rakety vypálené na Izrael, válka v
Gaze a nepokoje v Jeruzalémě
 29. listopad 2012 – rez. GZ OSN
67/19 uznává Palestinu v OSN jako
nečlenský pozorovatelský stát
 2014 – palestinské rakety vypálené
na Izrael, válka v Gaze a nepokoje
v Jeruzalémě tzv. „ohňostrojová“
nebo „jeruzalemská“ intifáda
 2015-2016 – palestinské nepokoje
v Jeruzalémě a jinde tzv. intifáda
„jedinců“ nebo „nožů“
 červen 2017 – pokus instalovat
bezpečnostní kamery a brány v
Haramu / na Chrámové hoře a
následná vlna protestu a nepokojů
Izraelská policie u mešity al-Aqsá,
2015
Izraelské bezpečnostní síly „oblehající“ mešitu al-Aqsá, 2015
Izraelské projektily a nábojnice vystavené v mešitě al-Aqsá
Instalace bezpečnostních brán při vstupu do Haramu v červenci 2017
Palestinský protest ve východním Jeruzalémě, červenec 2017
 6. prosinec 2017 – prezident
Trump uznal Jeruzalém
jako hlavní město Izraele
(nikoliv ale Palestiny)
 14. květen 2018 - ambasáda
USA otevřena v Jeruzalémě
 19. červenec 2018 – izraelský
státní zákon o židovském
státu: židovský národ je
jediným státotvorným a
Jeruzalém je hlavním městem
výhradně Izraele
 2020 – tzv. Abrahámovské
dohody: „normalizace“ mezi
Izraelem a některými
arabskými státy (SAE,
Bahrajn, Maroko, Súdán)
Mediální obrazy dějin a současného dění palestinsko-izraelského
konfliktu je velice nevyrovnaný a silně polarizovaný. Tento obraz
se však mění, např. paralelně s otvíráním ambasády USA v záp.
Jeruzalémě v protestech na hranici Gazy a Izraele bylo zabito více
než 50 Palestinců, co mnoho TV stanic (včetně některých v USA a
Izraeli) vysílalo souběžně (dělená obrazovka) v živém vysílání.
 8.-20. květen 2021
nepokoje po konfliktu
mezi Palestinci a izraelskými
osadníky v jeruzalemské
čtvrti Šajch Džarra, následní
eskalace v Haramu / na
Chrámové hoře, válka v
Gaze, zničení budov se sídly
mediálních organizací.
Palestinci během nepokojů u mešity al-Aqsá, květen 2021
Izraelské jednotky před Skalním dómem, květen 2021
Požár u mešity al-Aqsá a oslavující Izraelci u Západní zdi, květen 2021
Mainstream vrz.
sociální média a
konflikt, 2021
Jeruzalém v židovské eschatologii
Příchod Mesiáše do Jeruzaléma vedeného Eliášem
tzv. Benátska Hagada, Itálie, 1609
 Třetí Chrám a příchod Mesiáše
v Bibli se tématu věnuje zejména Kniha proroka Izajáše a
zmiňuje se to i na mnohých jiných místech
(1Kro 22:8-10, 2Kro 17:8, Za 8:23, Ez 36:29-30, Jer 31:33)
Příchod Mesiáše do Jeruzaléma,
tzv. Washingtonská Hagada, Středná
Evropa, 1478
Sabtaj Cvi na mesiášském trůne,
tento samozvaný židovský Mesiáš
ze Soluně v r. 1663-1665 navštívil
Jeruzalém, Tikkun, Amsterdam, 1666
 Třetí Chrám (heb. Bet ha-mikdaš ha-šiliši)
po zničení Chrámu v r. 70 byli různé pokusy o obnovu
během povstání Bar Kochbu (v r. 132) za vlády císaře Juliána
Apostatu (v r. 361–363) nebo pak v době perzské Sásánovské
nadvlády v Jeruzalémě (v r. 614).
 V ortodoxním a tradicionalistickém judaizmu obnova Chrámu
je spojena s příchodem Mesiáše a sehráva důležitou roli v
židovských modlitbách a rituálech. Chrámová hora je dnes pro
nábožensky založené Židy nepřístupná kvůli rituální nečistotě.
 V reformním judaizmu Chrám sehrává spíš symbolickou roli.
 V moderní době vzniklo několik radikálních židovských hnutí
cílem postavit Třetí chrám. Teodor Herzl předpokládal obnovu
Chrámu no chtěl přitom zachovat i Skalní dóm a mešitu al-Aqsá.
Někteří z náboženských sionistů jako např. Šlomo Goren a jiní
urgovali po r. 1967 obnovu Chrámu.
 Ezechielova vize Chrámu
(Kniha proroka Ezechiela 40:1-42:20) přesně dané rozměry
a formy, zjevené ještě před postavením Druhého chrámu
Ezechielova vize Třetího
chrámu tzv. Sarajevská
Hagada, Barcelona, 1350
 „Příští rok
v Jeruzaléme!“
(heb. l‘šana haba'a
b’Jerušalajim)
Symbolická fráze
vyslovovaná v rámci
židovských rituálů na
Pesach a Jom Kippir)
odkazující na návrat
Židů do Erec Jisrael a
obnovu Chrámu, resp.
příchod Mesiáše
Nápis „Příští rok
v Jeruzalémě!“, tzv.
Barcelonská Hagada,
Katalánsko, 1340
Jeruzalém v křesťanské eschatologii
 Křesťanská vize
Nového /
Nebeského
Jeruzaléma
Důležitá koncepce v
křesťanské
eschatologii
založena na Bibli
(Zjv 21:9-23)
„nový Jeruzalém“
s Beránkem božím
ve středu, Bamberská
Apokalypsa,
cca. r. 1000
 Křesťané, Chrámová hora a třetí Chrám
Dominantní křesťanská naratíva (katolíci, ortodoxní,
orientální křesťané a většina protestantů) mluví o
Chrámu v souvislosti s Ježíšem a podle nich Chrámem na konci
veků bude samotný „Beránek boží“.
Evangelikální protestanti trvají na historické přesnosti Bible a
věří v doslovný výklad biblického textu, proto pro ně návrat Židů
(vyvoleného národa) do Izraele a obnova Chrámu jsou
neodmyslitelným předpokladem pro druhý příchod Krista.
Památná „Mince Chrámu“ - Kýros Veliký a Donald Trump
jako velcí nežidovští patroni Izraele a třetího Chrámu, 2018
Jeruzalém v islámské eschatologii
 Jeruzalém a okolí se stanou na základě islámské tradice
dějištěm posledního soudu a jiných eschatologických událostí
Ježíš se vrátí na zem (pravděpodobně se usídli v Jeruzalémě):
„A hle, pravil Bůh: „Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k Sobě a
očistím tě od (špíny) těch, kdož neuvěřili. A ty, kdož tě
následovali, učiním vyššími než ty, kdož nevěřili, až do dne
zmrtvýchvstání. A pak se ke Mně všichni navrátíte a rozsoudím
mezi vámi to, v čem jste se rozcházeli.“
(Korán 3: 55)
„V tuto chvíli Alláh pošle Ježíše, syna Marie, on sestoupí na bílý
minaret ve východní části Damašku. (...) bude hledat Dadždžála
pokud ho nedostihne u brány Lodu a nezabije ho.“
(výrok proroka Muhammada ve sbírce Sahíh Muslim)
„brána Lodu” (báb al-Ludd) je branou kostela a hrobky
Sv. Jiřího (v islámu známy jako al-Chidr) ve městě Lod
(arab. al-Ludd, lat. Lydda) přibližně 60 km od Jeruzaléma
Podle jiného
podaní ja to kousek
dále (vyznačený
malou budovou na
obrázku). Na
základě dominantní
tradice cÍsá (Ježíš)
zabije Dadždžála
jednoduše s tým že
sa na něho podívá
nebo v jiném
podání ho
probodne kopií.
Nicméně jisté je to,
že Dadždždála
dokáže zabít jedině
Ježíš.
„A bude zatroubeno na pozoun
poprvé a budou zasaženi všichni,
kdož na nebesích a na zemi jsou,
kromě těch, které Bůh bude chtít
ušetřit. A potom bude zatroubeno
podruhé, a hle, vstanou všichni a
budou se rozhlížet. A rozzáří se země
světlem Pána svého a rozložena bude
kniha; a předvedení budou proroci a
svědkové a bude rozsouzeno mezi
nimi podle pravdy a nebude jim
ukřivděno. “
(Korán 39:68-69)
 Hlavní pozitivní eschatologická postava al-Mahdí nastolí vládu
islámu centrem v Jeruzalémě než nastane samotný konec
 Poslední soud se bude konat pravděpodobně taky zde:
„Věru ti, kdož uvěřili, a ti, kdož
jsou židy, křesťany a sabejci, ti,
kdož uvěřili v Boha a v den
soudný a konali zbožné skutky ti
naleznou odměnu u Pána svého
a nemusí mít strach a nebudou
zarmouceni.“ (Korán 2:62)
„V ten den se lidé vynoří v
houfech, aby jim byly ukázány
jejich činy. A kdo učinil dobra
jen za váhu prášku, uzří je, a kdo
učinil zla jen za váhu prášku,
uzří je.“ (Korán 99:7-9)
 Lidé budou souzeni na základě svých skutků (které
zaznamenávají andělé) zváženi na váhách spravedlivosti
(klenby vah – arab. mawázin):
Váhy spravedlivosti v
Haramu v Jeruzalémě
Haram (Bajt al-maqdis) na indickém populárním zobrazení
Šícitský plakát oznamující příchod Mahdího do Jeruzaléma, 2016
„Černé vlajky z Churásánu“, džihádistická počítačová grafika
odkazující na známy výrok Muhammad o konci světa, 2014
Bojovníci tzv.
Islámského
státu (Dá’iš),
postupují na
Jeruzalém
Dáciš ve své
ideologii
výrazně
operuje s
myšlenkou
konce světa
počítačová
grafika,
2015
Chrámová Hora /
Vznešený okrsek
a konflikt
Přístup na Horu / do Haramu
 První známy nápis o omezení vstupu na Chrámovou horu v
řečtině z l. 23 př. n.l. – 70, nalezený v r. 1871 (dnes v
Archeologickém muzeu, Istanbul)

„Žádný cizinec
nemůže vstoupit za
zábradlí a ohradu
okolo Chrámu.
Ten, kdo je chycen
bude zodpovědný
sám za svou smrt,
která bude
následovat.“
 Palestinská Nejvyšší muslimská komise v r. 1924 vydala anglicky
psanou „Krátkou průvodci k Haram aš-šarífu v Jeruzalémě“ (pak
to vychází i německy a francouzky) kde stanovuje pravidla pro
návštěvu nemuslimů a na 16 stranách popisuje dějiny a hlavní
objekty Haramu / Hory
 Řetězová brána
(Báb al-silsila)
hlavní přístup
pro nemuslimy
do r. 1967
Pravidla pro vstup do Haramu,
které platili v l. 1967-2000
 Historicky v osmanské éře
strážcové Haramu / Hory byli
afrického původu (předkové
dnešní afro-palestinské komunity
v Jeruzalémě)
 V době britského mandátu Hora
/ Haram se dostal pod správu
Nejvyšší muslimské komise
 V r. 1967 kontrolu zabezpečuje
Islámská nadace (waqf) v
Jeruzalémě, která formálně spadá
pod jordánské Ministerství náb.
nadací a islámských záležitostí a
která má své neozbrojené strážce
Strážcové mešity al-Aqsá
Šejk Muhammad
Ahmad Husajn
současný veliký muftí
Jeruzaléma (a Palestiny),
nejvyšší palestinský muslimský
představitel a formálně nejvyšší
muslimská autorita nad
Haramem
Šejk cAbd al-cAzím Salhab
ředitel Islámské nadace
(waqf) v Jerusalemě pod
správo jordánského
Ministerství náb. nadací
a islámských záležitostí
Strážcové Islámské nadáce (waqf) u Marocké brány
Velitelství strážců Islámské nadace (waqf)
Stanice strážců u vchodu mešity al-Aqsá
Strážcové u vchodu a
východu Skalního dómu
 Izraelská pohraniční policie (Magav)
 Izraelská policie – Jeruzalemská divize resp. Jednotka na ochranu
posvátných míst
 Šabak / Šin bet – interní izraelská bezpečnostní služba
Izraelské bezpečnostní složky
generál
Jákov (Kobi) Šabtai
současný vrchní velitel
izraelské pohraniční
policie
generál
Joram Halevi
současný policejní
velitel jeruzalemského
distriktu
Izraelská pohraniční police
na Hoře / v Haramu
 Madrasa at-Tankízíja, od r. 1967
sídlo izraelské pohraniční polície
Izraelská policejní hlídka na Chrámové hoře
Stanice izraelské policie na horní platformě Hory / Haramu
Rampa u Marocké brány přes kterým mají od r. 1967 nemuslimové
omezený a kontrolovaný vstup do Haramu / na Horu
Vstupní brána pro
nemuslimy a oficiální
instrukce u brány
Varování od vrchního rabinátu a mezúza
(tradiční židovská schránka se svitkem
umísťována u bran a dveří) brány.
Aktuálně
platné
instrukce
izraelské
policie pro
návštěvníky
Marocká brána a vnitřní
vybavení rampy
Izraelská oficiální (vrchní rabinát)
tabule o zákazu vstupu Židů do
Haramu / na Horu, ze 70.-tých
let nad Marockou branou
Izraelská pohraniční policie a strážcové Islámské
nadace (waqf) u Marocké brány
 Strážcové waqfu „za“ a izraelská pohraniční policie „před“
Železnou branou (Báb al-hadíd) Hory / Haramu
Kontrola a konflikt
 Kontrola a regulace prostoru v
oblasti Hory / Haramu je zajištěna
se stálými oficiálními vývěsky a
nápisy, ale jejich platnost je
omezen:
- aktuálností (visí tam i staré, již
dávno neplatné, navzájem
protiřečící)
- pokyny dočasných vývěsek
- pokyny bezpečnostních služeb,
náb. autorit i samotných věřících
 V oblasti se nachází i několik
neoficiálních aktivistických nápisů
a vývěsek
 Status quo vrs.
„hebronizace“
- tabule zákazů tvoří ale
nejslabší článek v řetězci
kontroly prostoru Hory /
Haramu
- jsou plně podřízeni
pokynům lidských aktérů
(strážcové, náb. představitelé,
věřící) a to nejen v „krizové
situaci“
- tendence ale je kontrolu
prostoru i v Haramu / na
Hoře zajistit technologickými
pomůcky (kamery,
bezpečnostní brány apod.)
Židovský radikalizmus a Chrámova hora
 Židovské podzemí (heb.
ha-Machteret ha-jehudit)
radikální ultrapravicová
militantní skupina
vytvořena z členů strany
Guš Emunim. Pôsobila v r.
1979-1984 a organizovala
teroristické útoky proti
palestinským cílům.
V r. 1984 člen hnutí Jehuda
Ecion a jiní plánovali
vyhodit do vzduchu Skalný
dóm a mešitu al-Aqsá, aby
tak „uvolnili prostor“ pro
třetí Chrám.
Jehuda Ecion na Hoře / v Haramu, 2015
 Chrámový inštitút
(heb. Machón ha-mikdaš)
založili v r. 1987 rabíni
Jisrael Ariel a Chaim
Richman zo zámerom
vybudovať tretí Chrám
Aktivisté Chrámového institutu pod vedením rabína Josefa Elbauma
během sví návštěvy Hory / Haramu, 2013
Aktivisté hnutí Mír teď protestující proti výpravám radiálních
židovských aktivistů na Horu / do Haramu
 HALIBA - Projekt
židovské svobody
na Chrámové hoře
(heb. ha-Meizam l’chofeš
jehudi b'Har ha-Bajit)
zal. v r. 2007 aktivista a
politik Jehuda Glick na
koordinaci organizací
pro postavení Třetího
Chrámu
Oslavy Pesachu HALIBY v archeologickém parku u Chrámové hory
Školení kohanitských kněží pro třetí Chrám
Šlechtící program pro vytvořeni ryšavé jalovice pro třetí Chrám
Křesťanský aktivizmus
a třetí Chrám
Mešity al-Aqsa byla
v r. 1969 podpálená
Denis Michael Rohanem,
fanatickým evangelikálním
křesťanem z Austrálie.
 Jeruzalemský syndrom
je stav (mentální porucha),
který postihuje některé
návštěvníky poutních míst
ve Svaté Zemi, zejména v
Jeruzaléme, kteří se pak
považují za některou z
biblických postav (zejména
za Eliáše nebo Ježíše a
pod.). 95% z nich jsou
křesťané, z toho 60%
protestanti (zejména
evangelikální) a zbytek
pravoslavní a katolíci.
Židů a muslimů se
jeruzalemský syndrom
týká pouze okrajově.
Hlavní příznaky:
- očista (fyzická aj rituální)
- zvláštní, často bílé oblečení
nebo jiné vizuální
prostředky
- stav neustálého vzrušení a
hyperaktivita
- recitace biblických veršů
- agitace a kázaní
- neustále navštěvovaní
posvátných míst (zejména
Západní zdi)
Obvykle jsou hospitalizovaní
na psychiatrickou kliniku v
Kfar Šaul. Jejich počet
rapidně narostl kol. r. 2000
The Simpsons - "The Greatest Story Ever D'ohed„ ep. 457 (16/21)
vysílané 28. března 2010 na Palmovou neděli a Pesach
„Islámský antikrist z Turecka dobije třetí Chrám“
představa radikálního amerického evangelikárního kazatele Alana
Vicenta zakladatele Prophetic Alert a Armageddon News
Islamizmus a Haram
Hnutí islámského odboje (Harakat
al-muqáwwama al-islámíja),
hlavní a největší islamistické
palestinské hnutí, zal. v r. 1987
Palestinský protest s plakátem Hamásu u Skalního dómu, 2021
Hnutí islámský džihád v
Palestině (Harakat al-džihád
al-islámí fí Filastín), radikální
islamistické hnutí zal. v r. 1982
Islámské hnutí (Harakat al-islámíja) v Izraeli zal. v r. 1971 sídlem
Umm al-Fahm. Dělí se na severní a jižní frakci. Zatím co severní
frakce byla oficiálně zakázána v r. 2015 jižní frakce je dnes součástí
izraelské vládní koalice.
hnutí Murábitát (zal. v r. 2012) – dobrovolné „strážkyně“ al-Aqsá
Samolepka propagující „správnou“ podobu ženského oblečení, 2013
Plakát Muslimského bratrství s pozváním na památné
shromážděni k výročí podpálení mešity al-Aqasá, 2013
Samolepka nad vchodem do Skalního dómu, „Kalifát přichází… a
Jeruzalem bude jeho hlavním městem“, 2006