SPRN8823 SOCIÁLNÍ PRÁCE S KLIENTEM V MODELU RŮSTU V. SATIROVÉ MODEL RŮSTU VIRGINIE SATIROVÉ TRANSFORMAČNÍ PROCES ¡V Modelu růstu usilujeme, aby lidé své pocity uznali, vlastnili, vyjadřovali a rozhodovali se ¡Pocity jsou jako teploměr, říká nám, jaká je teplota a pomáhá nám rozhodnout se, co si mám obléci. Pocity nám ukazují teplotu našich vnitřních procesů a umožňují nám, rozhodnout se, jak budeme na základě svých pocitů jednat v přítomnosti ¡Blíže se zaměříme na změnu pocitu z pocitu ¡ ŠEST ÚROVNÍ ZKUŠENOSTI ¡Různé hladiny zkušenosti, v jejímž středu se nachází jako vnitřní zdroj Self: ¡Touhy ¡Očekávání ¡Percepce ¡Pocity ¡Coping ¡Chování ŠEST ÚROVNÍ ZKUŠENOSTI LEDOVEC OSOBNOSTI ledovec LEDOVEC OSOBNOSTI LedovecSatir TOUHY ¡Lidská potřeba být milován, přijímán, oceňován a uznáván se týká úrovně tužeb ¡Touha mít rád sebe, druhé a být jimi milován je univerzální ¡Velmi záleží, jak byla v dětství tato naše touha (ne)uspokojována ¡Klíčový vliv má na naše pocity OČEKÁVÁNÍ ¡Chceme být šťastni, a očekáváme, že nám naplnění této touhy poskytnou druzí ¡Při terapii je nutné vyslovit nenaplněná očekávání identifikovat a změnit ¡Očekávání ve významu vnějšího porovnávání ¡Očekávání obsahující přesvědčení, že věci nejsou fér ¡Očekávání mají často kořeny v minulosti Ad 2) když se musíme svých očekávání a potřeb vzdávat, na povrch vyplouvají pocity nízké sebehodnoty, bolesti a sebe devalvace. Ad 3) „Oni mají nové auto, já ho chci taky.“ V tomto očekávání je skrytá naděje, že se tak budeme cítit lépe, vnímat v lepším světle, nebo, že se naše sebeúcta zvýší. V hodnotě vlastnictví auta se více odráží určitá lidská potřeba než úmysl zvýšit si sebeúctu. Ad 4) Tudíž jsou naše reakce legitimní a není nutná změna. Očekáváme, že se změní vnější svět a náš vnitřní svět zůstane stejný. K dosáhnutí transformace je nutné se zbavit smyslu pro „férový“ postoj. Ad 5) Nemůžeme se vrátit v čase a naplnit ho. Můžeme si ovšem zvolit způsob naplnění svých současných očekávání a tužeb. Znáte knihu Obejměte své vnitřní dítě? PERCEPCE ¡Jsou propojené se smyslem pro sebe sama, Self ¡Často máme neúplné informace o dané události, což vede k interpretacím a závěrům, které se zakládají na neúplných informacích ¡Každý z nás má své percepce stejné události Percepce jinými slovy přesvědčení, víra, postoje, hodnoty. EMOCE, POCITY ¡Vyvolávají je většinou aktuální události, přesto jsou silně zakořeněné v minulosti ¡Nejčastější reaktivní pocity jsou: zranění, ublížení, strach a hněv ¡Pro muže je jednodušší vstoupit do svých pocitů skrze hněv a pro ženy skrze zranění Společensky je akceptováno, ale je to tak? Muži se mohou hněvat a křičet a ženy se mohou cítit zraněné, ublížené a mohou plakat. COPING ¡Tyto vzorce jsou tzv. obranné či sebezáchovné mechanismy, které se ve stresu projevují čtyřmi sebezáchovnými pozicemi ¡Jako symptomy stresu jsou pozice disfunkčním řešením konfliktu na hlubší úrovni, nabízejí ochranu a způsob přežití ¡Určují, jak člověk sám sebe ve vztahu s druhými vnímá ¡Klientům pomáháme uvědomit se jejich pozice, aby se mohli změnit, mít vyšší úroveň sebeúcty, kongruence CHOVÁNÍ ¡Výstup copingu a vnějšího projevu osobního vnitřního světa ¡Vnější vyjádření naší sebeúcty TRANSFORMACE HNĚVU ¡Hněv je reakce, nejsme rozhněvaní, ale cítíme hněv ¡Hněv nám patří, hněv nejsme my ¡Jaké situace nás nejsnáze nadzvednou, že reagujeme hněvem? Co děláte potom? Jak se zbavíte vzteku? Používat sám sebe odpovědně a vědomě je patrně jedním z největších životních cílů, proto je nutné učit se zacházet s pocity. Hněv je velmi častým pocitem, aale zároveň jeden z nejhůře zvládaných. CO UDĚLÁME S HNĚVEM? ¡Můžeme druhého uhodit ¡Můžeme uznat svůj hněv tím, že ho vyslovíme nahlas nebo jen pro sebe ¡Můžeme ukazovat prstem, obviňovat a říkat: „Ten člověk mě naštval!“ ¡Můžeme si hněv nechat pro sebe a postupně ho potlačit ¡Můžeme se podívat hlouběji do sebe a zkusit zjistit, co hněv doopravdy způsobilo ¡Můžeme přesunout hněv na druhou stranu mince, ke zranění a strachu, a čelit těmto pocitům ¡ Máme mnoho možností, co udělat s hněvem. Vztek se nabaluje. Můžu ho prožívat roky a svůj pocit hněvu si pěstovat. Pak jsme obvykle velmi výbušní. „Vytočí“ nás prakticky cokoliv, ale vlastně přehnaně reagují na drobnou mrzutost. PROZKOUMÁNÍ HNĚVU ¡Důležité zjistit, co se skrývá „pod“ hněvem ¡Hněv je často spojen se strachem a zraněním ¡Pokud se zabýváme klientovým hněvem, dotýkáme se i zranění a strachu ¡Jeden z těchto tří pocitů bývá silnější než další dva PROZKOUMÁNÍ HNĚVU ¡Pod pocitem hněvu se nachází percepce a očekávání ¡Nenaplněná očekávání, nesplněné sliby nás mohou vyplašit a posléze rozhněvat ¡Hněváme se obvykle tehdy, když zažíváme snižování a srážení ¡ V roli pomáhajícího lze zvládat hněv transformací klientovy percepce a očekávání PROZKOUMÁNÍ HNĚVU ¡Pokud mají lidé vysokou sebeúctu, odpovídají na jednání druhých méně reaktivně, a tím pádem se méně hněvají ¡Podstatné je přijmout hněv jako přirozený pocit ¡Každý člověk se někdy hněvá ¡Přijetí hněvu nám umožní vidět další alternativy, jak s hněvem kongruentně zacházet HNĚV A COPINGOVÉ POZICE ¡Usmiřující svůj hněv skrývají nebo potlačují ¡Uvolnění hněvu je obtížné a hrozí, že se silné pocity „vymknou z rukou“ ¡Když se lépe naučí zacházet se svou sebeúctou, dokáží lépe“popustit uzdu“ svému hněvu ¡Druzí jsou z takové překvapivé reakce zaskočeni, ale období ventilace hněvu trvá krátce ¡Usmiřovačům připomínáme, že uznání hněvu nabízí možnost volby způsobu chování ¡ HNĚV A COPINGOVÉ POZICE ¡Obviňovači mají opačný problém, vyjadřují svůj hněv slepě ¡Doporučuje se jim rovněž svůj pocit hněvu uznat a přijmout ¡Pak se mohou rozhodnout, jak se svými pocity a chováním naloží, ¡Hněv mohou zpracovat, čímž předejdou automaticky spuštěné reaktivní odpovědi ¡Když něco cítíme, nemusím se podle toho chovat ¡