Mezinárodní zaměstnanecké vztahy a jejich instituce
Josef Horňáček


Nadnárodní/Internacionální korporace
•- Globalizace a nové formy mezinárodní dělby práce
-Rozšíření nadnárodních korporací (multinational companies, MNCs), 80. léta
-Ekonomická internacionalizace vs. Snížení regulační kapacity na národní úrovni.
-Nové formy institucí a aktérů na mezinárodním trhu práce
-

Koncepty internacionalizace
-Občanství a jeho formy – na internacionální úrovni neexistuje obdoba občanství v rámci národního
státu.
-Jiné formy sdružování a kolektivní členství aktérů v mezinárodních institucích.
-Problém legitimity a rozhodování na mezinárodní úrovni. Kolektivní aktéři se nemohou reprezentovat
zájmy jednotlivců vázané k národnímu státu, ale také ostatní partnery ve vyjednávání.
-Problém demokracie a odpovědnosti vůči členům ve fungování mezinárodních odborových organizací.

Mezinárodní regulace
-Vládnutí (governance) a vláda (government). Vládnutí jako kontrola pravidel, procesů, mechanismů,
agendy a protokolu. „Corporate governance“ a „global governance“ jako důsledek ztráty regulační
kapacity na národní úrovni. Vláda jako politický program, legislativa, administrativa a exekutivní
byrokracie.
- Vznik nového regulačního systému na základě mezinárodních smluv. Institucionalizace v podobě ILO
(Mezinárodní organizace práce). Národní státy sdružené v ILO mohou přistupovat ke smlouvám
diferencovaně (nebo vůbec ne).

Mezinárodní aktéři
-ILO
-Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF)
-Světová banka (World Bank, WB), v současnosti  agentury OSN s úkolem zajistit spravedlivé jednání
při výkonu práce, udržovat finanční stabilitu a podporovat ekonomický rozvoj.
-ITUC (International Trade Union Confederation), od 2006 střechová organizace odborových centrál
163 zemí.
-ETUC (European Trade Union Confederation) a
-Businesseurope (Konfederace evropských podnikatelských svazů), partneři EU při tvorbě regulačních
opatření na trhu práce.
-Nevládní neziskové organizace (NGOs) jako Oxfam, Amnesty International, Living Wage Movement, War
on Want
-

Europeizace a Zákoník práce I
-Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat
zaměstnance   o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru.
-Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se hromadného propouštění.
-Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření
postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území
Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství.
-Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný
rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství.
-Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi
organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
-

Europeizace a Antidiskriminační zákon
-Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy.
-Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy,
pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní
podmínky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES.
-Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s
osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
-Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné
zacházení v zaměstnání a povolání.
-

Náměty, otázky, připomínky…
Děkuji za pozornost