CO JE TO VIDEO

Video je založeno na nedokonalosti lidského oka. Jsou to v podstatě obrázky/fotografie, které jsou promítány za sebou tak rychle, aby je divák přestal vnímat jako jednotlivé obrázky a vnímal je jako souvislý děj. Proto musí kamery zaznamenávat minimálně 25 obrázků za sekundu = 25fps (50 půlsnímků). 

Video se skládá z jednotlivých záběrů, které za sebe při střihu vkládáme. Při natáčení videa zaznamenáváme pohyb. Ne, v jeho jednotlivých fázích tak, jak u fotografie, kdy mnohdy jeden záběr dokáže vystihnout vše. Ale video zachycuje jeho průběh. Akce, na kterou se divák dívá, musí mít logiku a určitou posloupnost. Proto je důležité, aby už při natáčení věděl kameraman, co chce divákovi říct, co mu chce sdělit a ukázat. Musí mít dopředu alespoň určitou představu o tom, jak bude výsledné dílo vypadat.

Záběr

Záběr je to, co natočíte od stisknutí tlačítka Record po druhé stisknutí tlačítka Record. Měl by být dostatečně dlouhý, před akcí nebo mluvením by měla být chvilka prázdna a totéž by mělo přijít i po akci, nebo až všichni domluví. Na jeden záběr připadá jedna myšlenka.
Natáčíme záběry cca 4 - 8 vteřin, do výsledného videa použijeme pouze 2 - 6 vteřin. Při zmáčknutí spouště totiž většinou dochází k roztřesení kamery - tuto část při střihu nepoužijeme.

Točte statické záběry!

Bude vás to svádět k všemožným pohybům kamerou. Nedělejte je. Naučte se točit statické záběry. Nepanoramujte (nešvenkujte), netrafujte (nepoužívejte zoom). Nechoďte s foťákem. To můžete dělat s kvalitní kamerou, u které jednoduše ovládnete ostření a clonu. S naší technikou to nedělejte.

Snažte se místo akce vytvořené kamerou dostat akci před statický objektiv: děj se odehrává před ním, ne jeho pomocí. 

Základní střihová pravidla 

Tato pravidla slouží k tomu, aby byl divák neustále orientovaný a aby byl děj vyprávěn srozumitelně. Divák by měl mít například jasno, kde se děj odehrává a jakákoli změna by měla být pro něj logická (pokud ovšem není autorovým záměrem diváka schválně uvést do stavu nejistoty nebo napětí). 


1) Střídání velikosti záběrů 
2) Střídání úhlu záběrů (rakurs = úhel osy objektivu s horizontálou) - nadhledy, podhledy
3) Zachování jednoty pohledů:  Pravidlo osy
                                                        Pravidlo hlavního směru 

4) Jednota děje
5) Jednota dynamiky pohybu
6) Pravidlo otázek a odpovědí
     - Každý záběr by měl být odpovědí na záběr předchozí a zároveň otázkou pro záběr následující.
       Proto je důležité si dopředu rozmyslet, jak bude sekvence vypadat.