ZAČLEŇOVÁNÍ ČR DO NATO A OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ Procházka J. 1.VYMEZIT OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ •Účel •Teoretické přístupy •CBP; •Ends, Ways and Means •Nejistota a její zmírňování 2. 2.PŘEDSTAVIT VÝVOJ PŘÍSTUPŮ K OBRANNÉMU PLÁNOVÁNÍ V NATO A ČR Procházka J. CÍLE LITERATURA •Objasnění SŘO •Funkce SŘO v podmínkách ReMO •Ekonomické řízení •Vyzbrojování •Řízení lidských zdrojů •Výzkum a vývoj •Audit • •Dostupné z: Strategicke-rizeni-obrany.pdf (unob.cz) Procházka J. LITERATURA •Dostupné z: • •23-obranna-politika-ceskoslovenske-a-ceske-republiky-1989_2009.pdf (army.cz) • • •22-vojenska-strategie.pdf (army.cz) Procházka J. LITERATURA •BAXA, Fabian, MELICHAR, Josef, PETRÁŠ, Zdeněk, PROCHÁZKA, Josef, PROCHÁZKA, Dalibor, MIČÁNEK, František. Obranné plánování - plánování za nejistoty. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2018. 139 s. ISBN 978-80-7278-710-4. • • Procházka J. Procházka J. ÚVOD •Proč plánujeme? • •Proč je obtížné plánovat? • •Jaký je účel obranného plánování • •Jaký je účel operačního plánování? Ing. Josef Procházka, Ph.D. „Plánování je důležité, ale plány jsou nepotřebné.“ „Planning is everything, plan is worthless.“ Dwight David Eisenhower 7 Prezident Spojených států vyjádřil svým citátem určitou schizofrenii přístupů k plánování. Většina expertů nezpochybňuje potřebnost plánovat. Plánování vnímají jako jeden z nástrojů na vypořádání se z dynamikou a komplexností prostředí, ve kterém organizace definují a realizují své cíle. Problémem spočívá ve kvalitě plánování a schopnosti vytvářet dokumenty, které jak se říká přežijí první výstřel a jsou realizovány. Expertní odhady hovoří o tom, že pouze 10 % strategií je v úspěšně realizováno. Tento stav někdy vede k odmítání plánování a především plánování dlouhodobého. I v podmínkách Ministerstva obrany ČR jsme byly svědky období, kdy systematické dlouhodobé plánování rozvoje OS, bylo převáženo pouze krátkodobým finančním řízením. Důsledkem bylo podle mého názoru přijetí celé řady problematických rozhodnutí s dopady na strukturu, rozsah a schopnosti ozbrojených sil. Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce •Smysl plánování: vypořádání se s nejistou budoucností. •Přiznání limitů lidského poznání: mlha nad budoucností se nerozplyne. •Plánování: věčné, všudypřítomné v lidském činění. •Plánování vyžaduje kontext. •Efektivní plánování: strategie, politika, historie, analýza. Colin Gray vymezuje ve své knize plánování: jako proces, jehož smyslem je se vyrovnat s nejistou budoucností. Přiznává omezenost lidského poznání:, kterou přirovnává mlze nad budoucností, která se nerozplyne! I přesto považuje plánování za nepostradatelný prvek lidského činění Plánování vyžaduje kontext, kterému se přizpůsobuje věcně i procesně. Přiznává rovněž objektivní přítomnost chyb ve všech plánech. Efektivní plánování spojuje se strategií, politikou, historií a analýzou. Lindgren M., Bandhold H., Scenario Planning, The link between future and strategy. ŘEŠIT akutní problémy problems ZVLÁDAT současné problémy PŘEDVÍDAT budoucí potřeby VYTVÁŘET budoucnost dlouhý HORIZONT krátký Identifikace a eliminace příčin problémů, hodnocení zkušeností a učení se Budoucnost jako množina příležitostí; procesy nastaveny tak, aby podporovaly nepřetržitý proces experimentování, jakožto nástroje pro vytváření budoucnosti. Proaktivní přístup k budoucnosti; celá organizace je zapojena do sledování vývojových trendů a jejich implikací. Řešení akutních problémů a jejich projevů ze dne na den; podceňování rizik. OBRANYSCHOPNOST ŘÍZENÍ OBRANY VYTVÁŘENÍ A PŘÍPRAVA SIL SCHOPNOSTI PŘIPRAVENOST POHOTOVOST Plánování připravenosti a rozvoje systému obrany státu POUŽITÍ SIL OPERACE Plánování operací OBRANA Procházka J. 21.05.2019 •KONTEXT: determinováno vývojem strategického prostředí •Studená válka: založeno na hrozbě – vojenská konfrontace, globální konflikt, všechny zdroje státu, zaručené zničení •Období do roku 2014: založeno na schopnostech – mezinárodní krizové řízení, lehké expediční síly, potlačení obrany teritoria •Po roce 2014: založeno na schopnostech, informováno hrozbami – soupeření, hybridní hrozby, odstrašení a teritoriální obrany nabývá na významu •Současnost: plánování na hrozby? •SYSTÉM A PROCES: •mezinárodní (NDPP, EU CDM) •národní (zákon 222/1999 Sb., o zajištění obrany) •rezortní úroveň (RMO 66/2012, plánování činnosti a rozvoje) •OBSAH: ends, ways, means • OBRANNÉHO PLÁNOVÁNÍ J. Procházka Existuje přibližně stejné množství definic plánování, jako odborných knih o managementu. Plánování je základní funkcí řízení. Společným jmenovatelem je jeho cílové směřování na budoucnost, je to rozhodovací proces o způsobu volby cílů a jejich naplnění v čase a v rámci zdrojových možností. •Plánování = základní funkce řízení. •Manažerská aktivita zaměřená na budoucí vývoj organizace určující, čeho (cíle) a jak se má dosáhnout (akce). •Výstupem jsou plány. •Plány přispívají k dosažení záměrů a cílů organizace. •Plánování = rozhodovací proces o cílech, způsobech a prostředcích k jejich dosažení. •Plánování = dosažení cílů ve stanoveném čase a v rámci dostupných zdrojů. •Stanovení priorit (operační rizika). Alokace prostředků na nejvyšší priority. •Variantní opatření k dosažení cílů (materiální, nemateriální) •Zahrnuje krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont. • PLÁNOVÁNÍ JAKO FUNKCE ŘÍZENÍ Ing. Josef Procházka, Ph.D. 21.05.2019 10 Existuje přibližně stejné množství definic plánování, jako odborných knih o managementu. Plánování je základní funkcí řízení. Společným jmenovatelem je jeho cílové směřování na budoucnost, je to rozhodovací proces o způsobu volby cílů a jejich naplnění v čase a v rámci zdrojových možností. Procházka J. PLÁNOVÁNÍ PODLE SCHOPNOSTÍ (CAPABILITY BASED PLANNING – CBP) DAVIS_PREKLAD.png Model plánování podle schopností Základní atributy plánování podle schopností podle Davise jsou patrné z modelu plánování podle schopností.. Model potlačení vznik největší chyby v procesu plánování, kterou je neadekvátní reflexe vnějšího prostředí do požadavků na schopnosti a následná realizace těchto chybných rozhodnutí. Model je podrobněji objasněn v následující kapitole. Funkční oblasti popisu schopností: DOTMLPFI Hlavní oblasti schopností: Schopnosti ozbrojených sil vyjadřují jejich kvalitu i použitelnost. Mají umožnit efektivně eliminovat bezpečnostní hrozby a rizika v budoucích krizových situacích a válečných konfliktech při kolektivní i individuální obraně. Schopnosti ozbrojených sil ČR jsou reálně tvořeny především připravenými osobami, dále odpovídající organizační strukturou, v neposlední řadě kvalitou výzbroje a úrovní všestranného zabezpečení. Obrázek ukazuje, že schopnost vychází z celkové koncepce použití sil (může to být třeba i Vojenská strategie státu), z konkrétních doktrín a stojí zejména na třech pilířích: lidských zdrojích, jejich vybavení a výzbroji a na organizaci. Scénář č.2 Scénář č.3 Scénář č.4 Scénář č.5 Scénář č.6 Scénář č.7 Scénář č.8 Scénář č.9 Scénář č.10 Scénář č.1 S7 … Sn … S8 S9 Sn+1 … S3 S21 S21 S22 Modul OS „A“ (ideální stav při maximalizaci zdrojových možností země) Modul OS „B“ (skutečný stav při aktuální alokaci zdrojů) Modul OS „C“ (variantní stav s potřebnou alokací zdrojů přepočtený na míru rizika a politické zadání ) Modul OS „D“ (variantní stav s potřebnou alokací zdrojů přepočtený na míru rizika a politické zadání) S21 S8 S9 S21 S21 S22 S8 S9 S21 S21 S22 … Sn Oblasti popsaného rizika nízké riziko střední riziko I. vysoké riziko II. střední riziko I. vysoké riziko I. nízké riziko nízké riziko I. střední riziko I. nízké riziko II. střední riziko II. vysoké riziko I. střední riziko II. Procházka J. KONCEPT ENDS – WAYS – MEANS • Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce STRATEGIE Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/army-usawc/Strat3.gif http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/army-usawc/Strat2.gif General Maxwell D. Taylor, 1981. Strategy equals ends (objectives toward which one strives); ways (courses of action) and means (instruments by which some end can be achieved). Způsob (way) použití síly (means) k dosažení cílů (ends). Procházka J. SYSTÉMOVÝ A PROCESNÍ PŘÍSTUP K OBRANNÉMU PLÁNOVÁNÍ KDE SE NACHÁZÍME? KAM MŮŽEME SMĚŘOVAT? KDE CHCEME BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? CO PRO TO DĚLÁME? POSTUPUJEME SPRÁVNĚ? G Nápravná opatření V ČEM A JAK ODSTRANIT ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY? JAK BUDE PLÁNOVÁNÍ PROBÍHAT? VÝVOJ PŘÍSTUPŮ K PLÁNOVÁNÍ •1999: Vstup ČR do NATO •ČR neměla funkční systém plánování. Krátkodobé plánování činnosti a řízení rozpočtem. 1998 – BRS!! •2004: Vydán RMO č.33 •První pokus o opětovné systémové nastavení plánování do podmínek rezortu obrany. Norma nebyla dodržována. Nestabilita zdrojových rámců znemožňovala plánování v delším časovém horizontu. Nezájem managementu. •2010: Vydání RMO č.24 • Aplikace metody řízení podle cílů a plánování schopností (funkční oblasti). Změny v odpovědnosti za plánování – nebyly k dispozici požadované výstupy – SdP) •2011: Bílá kniha o obraně •Zřízení Rady MO pro plánování a zavedení soustavy cílů jednotné pro plánování i rozpočtování •2012: Vydání RMO č. 66 •Plánování generuje výstupy, chybí dlouhodobý přístup a metodické rozpracování plánování schopností. Optimalizace podpůrných IS Demokratizace Integrace Reformy Transformace Připravenost Cíle obranné politiky Vznik AČR Vstup do NATO Zánik vojenské základní služby Profesionalizace CRO, expediční schopnosti Plnění závazků NATO, obrana ČR Vojenská strategie Obrana státu ze všech směrů proti neznámém nepříteli Orientace na vojensko-strategické cíle NATO 4xM, kolektivní obrana, operace Výstavba organizačních struktur v souladu s NATO Vyvážené schopnosti, příprava pro operaci dle čl. 5 Plánování Krátkodobé (max. střednědobé) SPPR Plánování cílů výstavby podle schopností CBP, cílově orientované plánování LTP, renesance plánování obrany HRM Odpolitizování armády Příprava personálu pro NATO Nová legislativa pro službu v OS ČR Odřezání sádla i s částí mozku Pozice-Hodnost-Plat, zavedení KŘ Ekonomické řízení Ukončení centralizovaného plánování, řízení rozpočtem Implementace principu tržního hospodaření, 2% HDP Postupný nesoulad mezi cíli a zdroji Omezování výdajů, důraz na 3E, Politická vůle k zvyšování výdajů, Vyzbrojování Rozpad zbrojního průmyslu v ČR Přechod na normy NATO Útlum vyzbrojování z post sovětského trhu SMART akvizice jen na papíře Pomalý akviziční proces, bezpečnost dodávek Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce POŽADAVKY NA PLÁNOVÁNÍ (1) •Orientace na výstupy – dosahování očekávaných cílů a efektů (měřítka výkonnosti, hodnocení realizace) •Provázání věcného a finančního plánování •Plánování zdola nahoru (bottom – up) •Plánování shora dolů (top – down) •Pružnost (řízení rizik a prioritizace). •Efektivnost (optimální řešení z pohledu nákladů a předpokládaných přínosů, variantní řešení) •Proveditelnost (technologická, časová a zdrojová) POŽADAVKY NA PLÁNOVÁNÍ (2) •Dlouhodobost a stabilita (cílů a úkolů, zdrojová stabilita). •Provázaní s plánovacími procesy mezinárodních organizací (NATO, EU) •Jasné vymezení odpovědností •Transparentnost (věcná i zdrojová, objektivní nezkreslená zpětná vazba) •Cykličnost, krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý plánovací horizont •Exaktnost (informační a analytická podpora, metody) •Přidaná hodnota v procesu řízení • Procházka J. OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ NATO A ČR PG LoA INT Pol – Mil Analysis PS Operations Lessons Learned Future Trends Minimum Capabilities Requirements (MCR) Compare Fulfilment Exercise Surplus Capability Capabilities to be Maintained Capability Shortfalls RISK Analysis Priority Shortfall Areas Note Synopsis of MCR including PSA Determine Capability Shortfall Solutions Develop Targets – apportion National Targets Multi-National Targets NATO Targets Fair Burden sharing Reasonable Challenge Associated Risk National / Multi-National Implementation NATO Implementation Monitor / Facilitate Support NATO Capability Survey Capability Report Annual Capabilities Report NATO and National Existing and Planned Capabilities Krok: 1 3 4 5 Agree Targets 2 29 PLÁNOVÁNÍ OBRANY ČR Zákon 222 –Nástroj realizace obranné politiky státu –Gestor: MO ČR; –Výstup: Ústřední plán obrany ČR. Plánování operací Obranné plánování Mobilizační plánování Plánování připravenosti obranného systému Plánování příprav k záchranným a humanit. úkolům Specifické cíle Soustava cílů Strategické cíle Směrnice ministra Střednědobé plánování Střednědobý plán Krátkodobé plánování Roční plán 1. úroveň 2. úroveň 3. úroveň Opatření a úkoly Činnosti Programy a projekty Realizace Realizační plány Dlouhodobý výhled, Koncepce výstavby AČR Politicko – vojenská úroveň Politická úroveň Zákony, bezpečnostní a obranné strategie, mezinárodní závazky RMO 66/2012 Systémové nastavení plánování činnosti a rozvoje rezortu obrany (RMO 66/2012) 31 Na tomto snímku jsou znázorněny hlavní kategorie dokumentů, zahrnující resortní a koaliční dokumenty v oblasti obranného plánování. Jedná se o: •Vojensko-politické dokumenty – národní a koaliční; •Strategické a koncepční materiály – kam patří i Dlouhodobý výhled; •Plánovací dokumenty; •Příslušné hodnotící dokumenty, tvořící „zpětnou vazbu“ celého plánovacího procesu Většinu z nich již máme, resp. je periodicky v rámci jednotlivých plánovacích cyklů aktualizujeme. K plné funkčnosti ještě musíme dokončit především soustavu strategických a koncepčních dokumentů. •Dlouhodobý výhled je dokončen a je těsně před projednáním ve vládě. •Rovněž KVAČR se nachází v konečné fázi zpracování. Na něj pak musí navázat další chybějící koncepce. V této souvislosti inicioval NŘ SOPS MO zpracování přehledu existujících koncepcí s cílem posoudit, které dokumenty jsou aktuální, které je potřeba upravit a které zatím chybí a bude je nutno dopracovat. NÁVRH HIERARCHIE KONCEPCÍ 2020 (ReMO) Strategická východiska Bezpečnostní strategie ČR Obranná strategie ČR Dlouhodobý výhled pro obranu 1.4 Koncepce AZ Koncepce OPSÚ Koncepce mobilizace KVAČR 1.2 Koncepce MV 1.3.1 Koncepce SVŘ 1.3 Koncepce PozS 2.1 Koncepce VzS 2.2 Koncepce TER 2.4 Koncepce SPEC 2.5 Koncepce Rozvoje letištní sítě 2.2.1 Programy pořizování majetku a služeb (PGRM) Koncepce zprav. zab. 3.1 Koncepce log. 3.2 Koncepce spoj. voj. 3.3 Koncepce VZdr 3.4 Koncepce ÚVZ 3.5 Koncepce práv. sl. 3.6 Koncepce informatizace rezortu Strategie informatizace rezortu Akční plán informatizace rezortu Záměr použití AČR 1.1 Koncepce KySIO 2.3 RIZIKA ÚSPĚŠNÉHO PLÁNOVÁNÍ •Neschopnost stanovit realistické potřeby po výstupech organizace. •Neadekvátní reflexe vývoje vnějšího prostředí, jeho příležitostí a hrozeb pro dlouhodobý rozvoj organizace. •Přecenění či nedocenění vlastních schopností a dostupných zdrojů (lidé, materiál, infrastruktura, finance, informace). •Neschopnost zabezpečit přípravu a rozvoj lidských zdrojů. •Neschopnost účelného, hospodárného a efektivního řízení a tvůrčí implementace strategie. •Neschopnost koordinovat aktivity (nepružná organizační struktura). •Nedostatečná motivace manažerů a zaměstnanců plány realizovat. •Omezené možnosti komunikace uvnitř organizace (byrokratické překážky). •Podcenění časových nároků na implementaci plánů. •Neschopnost monitorovat plnění plánů v čase (chybějící zpětnovazební mechanismy a kritéria). • Procházka J. ZÁVĚR •Plánování: adaptace systému obrany státu a OS na výzvy prostředí – kontext!! •Systém a procesy obranného plánování – mezinárodní, národní a rezortní úroveň •Udržení vojenské relevantnosti a dlouhodobé zdrojové udržitelnosti OS. •Komplexní přístup k zajišťování obrany zahrnující vojenské i nevojenské nástroje. •Rovnováha mezi úkoly, způsoby jejich dosažení a zdroji.