PODOBA SZBP PO LISABONSKÉ SMLOUVĚ
Říjen 2022


POTŘEBA KOHERENCE
¢Horizontální – mezi jednotlivými politikami, které spadají do vnějších vztahů
¢Vertikální – koherence zahraničních politik jednotlivých členských států
¢Institucionální – otázka rozdělení kompetencí mezi institucemi

LISABONSKÁ SMLOUVA
¢V platnost vstupuje v roce 2009
¢Z hlediska základní logiky se fungování SZBP moc nemění
¢Hlavním aktérem stále zůstávají členské státy
¢Hlavní změnou tak je nová institucionální podoba SZBP

PŘEDSEDA EVROPSKÉ RADY
¢Dříve rotující předsednictví po půl roce
¢Volen na 2,5 roku
¢Reprezentuje Unii navenek – vymezení kompetencí mezi ním a vysokým představitelem vágní
¢De facto tak nahrazuje Troiku (předsedající stát, vysoký představitel pro SZBP a Komisař pro
vnější vztahy) před Lisabonem
¢
¢
¢

HERMAN VAN ROMPUY A DONALD TUSK
¢„Volba rozumem“
¢Evropské státy se obávaly zvolit velké jméno, jako byl například Tony Blair v případě Van Rompuye
¢Nemnoho zkušeností s mezinárodní politikou
¢Jako reprezentanti Unie nepříliš výrazní
¢U Tuska hrálo roli též to, že je z východní části Unie
¢https://www.youtube.com/watch?v=dranqFntNgo
¢




CHARLES MICHEL
¢Bývalý belgický předseda vlády
¢Evropské instituce „v genech“, otec eurokomisař
¢Viditelný například v Egejské krizi 2020 – na straně Řecka a Kypru
¢Aktuálně kritika USA ve sporu ohledně francouzských ponorek
¢Méně viditelný v souvislosti s ukrajinskou válkou
¢

PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE
¢Taktéž hraje důležitou roli navenek
¢Reprezentantem Komise jako hybatele Evropské politiky
¢Často poměrně viditelný

SOFAGATE



VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU
¢V Ústavní smlouvě „ministr EU pro zahraniční věci“
¢Značný posun oproti pozici vytvořené Amsterdamskou smlouvou
¢Double Hat – hlava Rady (FAC) a zároveň automaticky místopředsedou v Komisi
¢Důležitý vliv na agendu FAC
¢Může přicházet s iniciativami
¢Problém kompetencí – některé zásadní oblasti činnosti navenek chybí (klimatické změny, obchod)
¢Role osobnosti – kam až v rámci mantinelů zajde?

CATHERINE ASHTON
¢Britská labouristka, zastávala ministerské posty v UK
¢Od 2008 komisařkou pro obchod
¢Od 2009 první vysokou představitelkou
¢Dávala dohromady fungování ESVČ
¢Kritizována za neschopnost delegovat pravomoci
¢Spíše se stylizovala do úřednické role než do role diplomatky a političky
¢Úspěšná například v normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, případně jednání s Íránem
¢O druhé období se ani nepokusila
¢

FEDERICA MOGHERINI
¢Málo předchozích zkušeností se zahraniční politikou
¢Necelý rok italskou ministryní zahraničí
¢Kritika za to, že nebyla v zahraniční politice příliš vidět
¢Kritika za příliš proruský postoj od některých států
¢Na Balkáně kritika za to, že se příliš nevěnovala problematice rozšiřování
¢

JOSEP BORRELL
¢Zkušený politik
¢Ve Španělsku spojen se socialistickou stranou
¢2004-2007 předsedou Evropského parlamentu
¢2007-2009 předsedou výboru pro rozvoj v EP
¢2018-2019 španělský ministr zahraničí ve vládě Pedra Sáncheze
¢„Ponížení“ v Moskvě 2021

EVROPSKÁ SLUŽBA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST
¢Zcela nová instituce vytvořená Lisabonskou smlouvou
¢Myšlenka se objevuje už v průběhu Konventu
¢Základna pro tvorbu SZBP
¢Klíčová pro koordinaci
¢Sjednocení rolí EU v mezinárodním prostředí
¢Řízením pověřen generální výkonný tajemník
¢Spadají pod ni více než 140 delegací EU (dříve delegace EK) – naposledy spor o tu v UK
¢

VZNIK ESVČ
¢Lisabonská smlouva podobu ESVČ moc neřešila
¢ESVČ tak vzniká na základě sekundární legislativy – Rozhodnutí Rady o organizaci a fungování
Evropské služby pro vnější činnost - to upravuje úkoly, strukturu rozpočtové otázky
¢Spory o rozdělení pozice mezi lidi z Rady, EK a členských států
¢Nutnost vytvářet hranice mezi jednotlivými institucemi
¢Čtyřstranné rozhovory – vysoká představitelka, EK, předsednictví a neformální delegace EP
¢Oficiálně od ledna 2011 – 1500 zaměstnanců, od té doby setrvalý nárůst, v roce 2015 již přes 4000
– v současnosti stejně

DIPLOMATICKÉ MISE EU (DELEGACE EU)



MOTIVACE V JEDNÁNÍ
¢EK se snažila do co nejvyšší míry zachovat kontrolu nad finančními toky (např. rozvojová pomoc)
¢EP – posílit své postavení
¢Menší státy vnímaly ESVČ pozitivně s ohledem na své omezené kapacity
¢Velké členské státy měly rezervovanější postoj
¢
¢

PERSONÁLNÍ STRÁNKA ESVČ
¢Nejdiskutovanější bod při schvalování rozhodnutí
¢Jaké bude zastoupení institucí a národních států?
¢Nakonec třetina diplomatů z národních států – otázka loajality??
¢Teritoriálně nevyvážené
¢Z Čechů nejznámější Jana Hybášková
¢Doposud nejvýše postaveným Čechem v rámci ESVČ byla Edita Hrdá - Vrchní ředitelka pro Ameriku
¢

KRITIKA ESVČ
¢Pomalé, příliš komplikované – například ze strany EP v roce 2013
¢40 procent ambasádních pozic šlo v prvních letech diplomatům přímo z členských států (nevole
bruselských diplomatů)
¢Tlaky velkých států
¢Příliš mnoho lidí ve vysokých vedoucích pozicích ve srovnání s jinými institucemi

DELEGACE EU
¢Síť více než 140 zastoupení EU po světě, to je více, než mívají národní státy
¢Kombinace personálu ESVČ a Komise
¢Národní diplomaté i jako zdroj informací pro své domovské státy?

EVROPSKÝ PARLAMENT
¢Pravomoci v rámci zahraniční politiky stále omezené
¢Členské státy se i protokolem snažili zamezit posílení EP v této oblasti
¢Dokázal si vydobýt silnou pozici při utváření mandátu ESVČ
¢Je pravidelně informován o zahraniční politice ze strany vysokého představitele
¢Nejdůležitějším výborem je Výbor pro zahraniční věci (v čele dlouho Elmar Brok, nyní David
McAllister) – Česko nyní bez zastoupení
¢Parlamentní kontrola nad rozpočtem
¢Schvaluje vysokého představitele jako člena Komise
¢

EVROPSKÁ RADA
¢Silný aktér v oblasti zahraniční politiky
¢Určuje obecné směřování a strategické cíle a zájmy SZBP
¢Má nejvyšší mandát ze všech institucí

FAC
¢Rada pro vnější záležitosti
¢Dříve GAERC
¢Schází se jednou měsíčně na úrovni ministrů zahraničních věcí
¢Rozhodnutí o postoji, jež má Unie zaujmout
¢Rozhodnutí o akci, již má Unie provést
¢

COPS
¢Politický a bezpečnostní výbor
¢Vytvořen na základě Smlouvy z Nice
¢Funguje na úrovni velvyslanců členských států sídlících v Bruselu
¢Předsedají mu zástupci ESVČ
¢Přípravný orgán pro Radu
¢Monitoring mezinárodní situace
¢Důležitý v případě řešení krizí
¢Schází se dvakrát týdně, v případě potřeby častěji
¢

VOJENSKÝ VÝBOR EVROPSKÉ UNIE
¢Složen z náčelníků generálních štábů jednotlivých zemí EU
¢Řídí vojenské činnosti v rámci EU
¢Spadá pod něj plánování a provádění misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky
¢Rozvoj vojenských schopností
¢

DALŠÍ ORGÁNY
¢Politicko-vojenská skupina
¢Výbor pro civilní aspekty řešení krizí
¢




KONEC JEDNOMYSLNOSTI
¢Válka na Ukrajině otevřela debatu o dalším směřování společné zahraniční politiky
¢Ursula von der Leyen v červnu 2022 volala po ukončení jednomyslnosti
¢Rozhodovací proces je pomalý
¢Často jej dokáže zablokovat/zdržovat jeden jediný stát z různých pohnutek
¢
¢“And the speed at which things happen … the world wants to hear the European voice“ – U. von der
Leyen

KAM DÁL
¢Prohloubení spolupráce v zahraničněpolitické agendě složité
¢Vnitřní štěpení EU
¢Nepravděpodobnost svolání IGC a blízké změny primárního práva
¢Koncept suverenity stále velmi silný