Jan Lhotský1
Mezinárodní právo a mezinárodní soudy
Úvod a základy mezinárodního práva
13.9.2022
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
2
Mezinárodní právo a mezinárodní soudy
̶ Co je mezinárodní právo? Úvod do kurzu a základy mezinárodního práva
̶ Charta OSN, fungování OSN, Mezinárodní soudní dvůr a jeho fungování
̶ Lidská práva: univerzální (celosvětové) systémy ochrany
̶ Lidská práva: regionální systémy ochrany, Evropský soud pro lidská práva
̶ Studijní výlet na Ústavní soud: prohlídka a diskuze, jak soud aplikuje mezinárodní právo
̶ Mezinárodní humanitární právo (=právo ozbrojených konfliktů či válečné právo)
̶ Zákaz použití síly v mezinárodním právu a jeho výjimky: interpretace "práva na válku"
̶ Mezinárodní trestní spravedlnost, souzení zločinů podle mezinárodního práva (např. válečné zločiny) před mezinárodními soudy i
vnitrostátně
̶ Mezinárodní trestní soud: fungování, případy a problémy soudu v Haagu
̶ Reading week (týden na čtení)
̶ Mix mezinárodního práva a mezinárodních soudů: mořské právo, Antarktida, mezinárodní ochrana investic, kosmický prostor
̶ Půlená hodina s externími odborníky: (a) mezinárodní právo životního prostředí včetně ochrany klimatu, a (b) mezinárodní migrační a
uprchlické právo
̶ Závěrečná hodina: skupinové prezentace studentů
3
Vyučující
Jan Lhotský
̶ PhD z mezinárodního práva, PrF MU
̶ E.MA in Human Rights and Democratization,
Venice a Graz
̶ Rödl & Partner (advokátní kancelář), Praha
̶ Evropská služba pro vnější činnost, EU, Brusel
̶ Mezinárodní trestní soud, Haag
̶ Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk
̶ ČR: akademická sféra, výzkum, lidská práva
Externí vyučující
̶ Bude upřesněno v interaktivní osnově
4
Praktické informace
Kontaktní informace
̶ Pro organizační záležitosti: Lenka Martínková (asistentka)
̶ Pro obsahové záležitosti: Jan Lhotský (vyučující)
Metody hodnocení
Celková známka bude sestávat ze tří částí:
(1) průběžné e-testy
(2) skupinový paper s jeho týmovou prezentací na poslední
hodině
(3) závěrečná písemná zkouška na počítači
Výsledná známka bude kombinací hodnocení všech tří
plnění, aby byla co nejvíce objektivní.
Literatura
̶ Viz interaktivní osnova ke každému týdnu
̶ Učebnice: MPV s kazuistikou
Kritéria hodnocení
̶ E-testy: věcná správnost
̶ Skupinový paper a jeho prezentace: přesvědčivost a
logická provázanost argumentů, přehledná struktura
příspěvku, kreativita, vazba na celkový rámec
předmětu, formální požadavky (délka a odkazování
na zdroje)
̶ Zkouškový test: věcná správnost, přesvědčivost a
logická provázanost argumentace
5
Krátké představení studentů
̶ Jméno?
̶ Odkud?
̶ Kolikátý ročník, příp. téma Bc práce?
̶ Příp. hobby?
6
Informace k předmětu
Vše potřebné je (nebo včas bude) uvedené v interaktivní osnově
7
8
Zákaz použití síly a hrozby silou v MP
̶ 1928 Briand-Kellogův pakt
̶ 1945 Charta OSN
̶ Preambule
prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské
osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých
̶ Cíle Organizace spojených národů
1. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
9
Zákaz použití síly a hrozby silou v MP
̶ Čl. 2 odst. 4 Charty OSN
̶ Zákaz použití síly
̶ Zákaz hrozby silou
Organizace spojených národů a její členové, jdouce za cíli prohlášenými v článku 1, jsou
povinni jednat podle těchto zásad:
1. Organizace je založena na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů.
…
4. Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití
síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli
jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.
10
Hrozba silou?
11
Hrozba silou?
12
Výjimky ze zákazu použití síly
̶ Sebeobrana (čl. 51 Charty OSN)
Žádné ustanovení této Charty neomezuje, v případě ozbrojeného útoku na některého člena
Organizace spojených národů, přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud
Rada bezpečnosti neučiní opatření k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. …
̶ Mandát Rady bezpečnosti (čl. 42 Charty OSN)
Má-li Rada bezpečnosti za to, že by opatření podle článku 41 nedostačovala anebo že se ukázala
nedostatečnými, může podniknout takové akce leteckými, námořními nebo pozemními silami,
jaké považuje za nutné k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. …
̶ + Pozvání
̶ Intervence se souhlasem teritoriálního státu (vnitřní konflikt)
13
Rada bezpečnosti OSN
̶ Základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti (čl. 24)
̶ 15 členů, z toho 5 stálých členů (veto)
̶ Rozhoduje 9 kladnými hlasy + žádné veto
14
Dotaz
Mohla by např. Česká republika po
napadení Ukrajiny ze strany Ruska
vojensky zasáhnout? Bylo by to legální?
15
Mezinárodní právo (= MPV)
̶ Soubor PN, které upravují vztahy uvnitř mezinárodního
společenství
̶ Mezinárodní společenství: společenství států
̶ Státy jsou nadané svrchovanou mocí (suverenitou)
̶ Zásada svrchované rovnosti
̶ Suverenita a rovnost
̶ Reálná existence velmocí
16
Mezinárodní právo
̶ V porovnání s vnitrostátním právem mnohem méně subjektů
̶ Především státy a mezinárodní organizace
̶ Nedostatečná vynutitelnost
̶ Absence centrální autority
̶ Chybí policie
̶ Málo soudů
̶ Vynutitelnost decentralizovaná (samy státy)
̶ MP však nemůže být překonáno vnitrostátním právem
Článek 27: Vnitrostátní právo a dodržování smluv
Strana se nemůže dovolávat ustanovení svého vnitrostátního práva jako důvodu pro
neplnění smlouvy.
International law characteristics: https://www.youtube.com/watch?v=aZMmLlMLKqs
17
18
Mezinárodní právo
̶ Hlavní prameny MP (čl. 38 Statutu MSD)
̶ Mezinárodní smlouvy
Státy sjednávají a ratifikují
Názvy různé (např. smlouva, úmluva, dohoda, pakt, statut,
charta, protokol)
Např. LP smlouvy
̶ Mezinárodní obyčej
Obecná praxe států uznávaná za právo („vyšlapaná
pěšina“), chování + povědomí nezbytnosti
Např. diplomatické právo, mořské právo, mezinárodní
humanitární právo (IHL), imunity státních představitelů
(hlavy státu mají obyčejovou imunitu)
Zdroj: H. Ch. Scheu: Úvod do mezinárodního práva veřejného, str. 18
19
Prameny MP
20
Mezinárodní právo
̶ Obecné MP: zavazuje všechny státy bez rozdílu
̶ Pramenem pouze mezinárodní obyčej
̶ Většina má však dispozitivní povahu (lze odchylné ujednání)
̶ Některé normy však mohou být kogentní
̶ Partikulární MP: zavazuje určitou skupinu států
̶ Typickým pramenem je MS (regionální pravidla)
21
Obecné MP
̶ Dispozitivní normy
̶ Většina norem
̶ Lze derogovat (odlišné ujednání), např. imunity státních představitelů
̶ Kogentní normy (jus cogens)
̶ Nepřipouštějí derogaci, odchylku ani pozastavení aplikace
̶ Poslání: chránit společné hodnoty
̶ Vídeňská úmluva o smluvním právu (čl. 53)
Každá smlouva, která v době svého uzavření je v rozporu s imperativní normou obecného mezinárodního
práva, je nulitní. Pro účely této úmluvy je imperativní normou obecného mezinárodního práva norma
přijatá a uznaná mezinárodním společenstvím států jako celkem za normu, od níž není dovoleno se
odchýlit a která může být změněna pouze novou normou obecného mezinárodního práva stejné povahy
̶ Např. zákaz útočné války
Sources of international law: https://www.youtube.com/watch?v=0ViSYjt-wGw&t=4s
22
23
Mezinárodní soudní dvůr
̶ Hlavní soudní orgán OSN, sídlo v Haagu
̶ Zřízen Chartou OSN (Statut MSD)
̶ Rozhodování sporů mezi státy
̶ Právně závazné
̶ Avšak oba státy musí souhlasit s postoupením sporu MSD
̶ Poradní posudky
̶ Nejsou právně závazné
24
Odvětví MP: příklady
̶ Ochrana lidských práv
̶ Mezinárodní humanitární právo (právo ozbrojených konfliktů)
̶ Mezinárodní trestní právo
̶ Diplomatické právo
̶ Imunity
̶ Mořské právo
̶ Kosmické právo
25
Souhrn
̶ MP: zásada svrchované rovnosti států
̶ Prameny MP
̶ Především mez. smlouvy a mez. obyčej
̶ Mezinárodněprávní normy
̶ Obecné MP (obyčej) a partikulární MP (MS)
̶ Normy dispozitivní (lze derogovat) x kogentní (derogovat nelze)
26
Děkuji Vám za pozornost
Jan Lhotský