Judaismus a politika v Izraeli Marek Čejka Dělba moci v Izraeli Kořeny Izraele jsou velmi sekulární a levicové (to platilo až do 70. let), dnes obhajuje Izrael hlavně politická pravice Sekulární vs. náboženské právo Systém náboženských soudů Rabínské soudy v Izraeli Šariatské, drúzské a církevní soudy v Izraeli Zákon o návratu (1950) ◼ Zaručuje každému člověku s židovskými kořeny a členům jeho rodiny právo přijít do Izraele a automaticky získat státní občanství. ◼ Zákon se nevztahuje pouze na člověka, který má židovskou matku či konvertitu, ale i na člověka, který má židovské příbuzenské vztahy ze strany otce či prarodičů, ◼ Schválen prvním Knesetem 5. července 1950 ◼ Řada výjimek a precedentů (Bratr Daniel atd.) Specifika izraelské společnosti z hlediska státu a práva ◼ specifické podmínky a příčiny vzniku Izraele (sionismus, alija – Zákon o návratu, Holocaust) ◼ zvláštní složení společnosti (Izraelce spojuje židovství, ale téměř dva tisíce let žili roztroušeni po celém světě, specifické konfliktní linie ve společnosti) ◼ skutečnost, že judaismus je většinovým náboženstvím jedině v Izraeli (na rozdíl od křesťanství a islámu). ◼ judaismus je na rozdíl od křesťanství a islámu propojen s etnickou příslušností a silnou vazbou na konkrétní region ◼ Nevyjasněná koncepce židovského státu Problematická je praktická stránka vztahu mezi náboženstvím a státem ◼ v běžném životě hraje v Izraeli religiozita výraznější roli než v demokraciích, kde má náboženství legislativně silnější postavení. ◼ Zásadní roli hraje v Izraeli takzvaný status quo v otázkách vztahu náboženství a státu. ◼ až na výjimky není stále zakotven v zákonech. ◼ přesto se v Izraeli dostalo mnoho důležitých záležitostí výhradně do rukou religiózních institucí (nejčastěji ortodoxních rabinátů). Status quo ve věcech vztahu náboženství a státu ◼ Status quo zachovává v Izraeli z dob předstátních (Osmanská říše, Britský mandát) respektování některých náboženských pravidel, aniž by tato pravidla byla následně legislativně zakotvena. ◼ Za dokument (neprávního charakteru) potvrzující status quo je považován dopis prvního premiéra Davida Ben-Guriona a dvou jeho kolegů ze dne 19. června 1947, zaslaný jménem Židovské agentury (Sochnut) hnutí Agudat Jisrael, hlavnímu politickému reprezentantu ultraortodoxních Židů v mandátu Palestina. Hlavní body statu quo ◼ sobota (šabat) bude vyhrazena pro celonárodní den odpočinku ◼ budou dodržována náboženská potravinová pravidla (kašrut) ve veřejných a vládních institucích ◼ jurisdikce ve věcech osobního statusu bude ponechána v rukou religiózních institucí ◼ existující autonomní náboženské vzdělávací systémy budou uznány státem. 1. bod status quo: Dodržování šabatu Protesty proti porušování šabatu rabín Amram Blau Protesty charedim proti dopravě o šabatu na ulici Bar-Ilan v Jeruzalémě Časté protesty izraelských charedim Represe proti charedim Více o charedim v populární kultuře 2. bod status quo: Dodržování kašrutu státem 3. bod status quo: Jurisdikce ve věcech osobního statusu ponechána náboženským institucím ◼ Může být pro život (hlavně sekulárních) Izraelců nejproblematičtějším bodem status quo ◼ neexistuje civilní sňatek – pouze ortodoxní obřad (u Židů) ◼ není možný sňatek mezi příslušníky různých náboženství ◼ Kohén si nemůže vzít rozvedenou ženu, omezeni i konvertité ◼ V rozvodu zvýhodněn muž – nelze se rozvést bez getu, žena, která odmítá rozvod je „vzpurná žena“ a rabín může nahradit její svolení ◼ Právo na osvojení omezeno jen na stejné vyznání 4. bod status quo: Respekt státu k rozdílným vzdělávacím systémům Související problémy vztahu náboženství a státu ◼ postavení neortodoxních proudů židovství ◼ ortodoxní versus neortodoxní konverze ◼ cudnost vs. hříšnost (Jeruzalém vs. Tel-Aviv) ◼ archeologický průzkum ◼ zákaz kremace Specifické náboženské instituce Vrchní rabinát ◼ duální ◼ nejvyšší instituce ve věcech halachy ◼ funkčně se překrývá s dalšími Institucemi ◼ respektován? Ministerstvo pro náboženské záležitosti ◼ nejvyšší správní orgán ◼ spadají pod něj všechny oficiálně uznané náboženské instituce ◼ židovští, křesťanští a muslimští úředníci ◼ dozor nad kašrutem, halal, importem potravin ◼ přerozděluje finance ◼ o ministerstvo bojují náboženské strany Systém náboženských rad ◼ dědictví z doby britského mandátu ◼ jsou výkonnou složkou místní správy ◼ struktura odpovídá složení společnosti ◼ v židovském Izraeli donedávna pouze ortodoxní Židé – konflikt s neortodoxními ◼ spory ohledně jmenování žen Alternativní náboženské instituce - neoficiální Náboženství a izraelská armáda Náboženské jednotky ◼ charedim odmítají sloužit ◼ nepříliš úspěšné pokusy o jejich zapojení ◼ otázky ohledně loajality – mají zbožní vojáci poslouchat „světské“ rozkazy velitelů nebo příkazy Tóry? (např. neevakuovat osady) ◼ Propojení náboženství, národa a teritoria: Izraelský brigádní generál Eli Shermeister hovoří o nebezpečí „svaté války“: http://news.bbc.co.uk/2/hi/program mes/newsnight/8232340.stm Protesty charedim proti armádním odvodům (po 2017) Izraelská společnost a její náboženské členění ◼ sekulární Izraelci – ti kteří nedodržují halachu, avšak zároveň nemusí být vždy ateisté ◼ tradicionalisté – ti, kteří více či méně respektují halachu ◼ religiózní Izraelci – ti, kteří striktně dodržují halachu – ať už podle jejích moderních interpretací (ortodoxní Židé), či tradičním způsobem (ultraortodoxní Židé/charedim) Vývoj náboženské sebeidentifikace mezi izraelskými Židy (v %): 1979 1986 1989 1992 Religiózní 17 15 17 20 Tradicionalisté 41 38 33 29 Sekulární 42 47 51 51 Vnitroetnické členění a původ Židů Sekulární Izraelci Tradicionalisté Sefardé - Aškenázové Jicchak Navon 1978-1983 Religiózní Židé moderní ortodoxie NÁBOŽENSKÝ SIONISMUS ◼ V první pol. 20. stol. krystalizuje uvnitř judaismu nový náboženský proud ◼ NÁBOŽENSKÝ SIONISMUS se pokusil propojit sekulární myšlenky sionismu s ortodoxním judaismem. ◼ Židovské náboženství se tak sloučilo s politickou ideologií (podobně jako u některých proudů islamismu nebo v křesťanství) ◼ Za jeho hlavního protagonistu je označován rabín Jicchak Avraham Kook. Jicchak Avraham Kook (1864 – 1935) „...Není pochyb o tom, že toto velké hnutí (sionistické) je „počátek Vykoupení“ které již brzy přijde, a to ještě během našich dní. A pro náš lid a pro naše Boží města musíme být silní.“ ◼ Kook spatřoval v osidlování biblického území sionisty a některých dalších politických jevech své doby (např. v Balfourově deklaraci – 1917) projev Boží vůle. ◼ Kookovo učení ovlivnilo některé „modernistické“ ortodoxní Židy ◼ Kookovo učení rozvinul jeho syn Cvi Jehuda Kook Religiózní Židé – charedim Svět charedim ◼ Výraz odvozen od heb. slova charada, („strach“, „chvění se“, „bázeň“) apod. ◼ „bázliví“, výstižněji „bohabojní“ ◼ Výraz souvisí s biblickou pasáží: „Ti, kdož se třesou při Jeho slovu“ (Izajáš 66:5). ◼ V praxi: lpění na principech halachy, odmítání moderních vlivů ◼ Jisté rozdíly: pragmatismus vs. hluboký tradicionalismus Rozdíly uvnitř světa charedim ◼ sefardští charedim – aškenázští charedim ◼ chasidismus – nechasidské směry (mitnagdim, litvaci) Baal Šem Tov Gaon z Vilna ◼ rozdíly mezi chasidskými skupinami navzájem ◼ Zanikající rozdíly: ◼ oberlandiš – unterlandiš ◼ perušim (skupina v rámci mitnagdim) Chasidské dynastie ◼ Belz ◼ Bobov ◼ Braclav (Breslov) ◼ Chabad Lubavič ◼ Ger (Gur) ◼ Klausenberg ◼ Satmar ◼ Skver ◼ Vižnic rabín Alter z Geru Nejvýznamnější rabínské autority v Izraeli Lubavičský rabín Ovadia Josef rabín Joel Teitelbaum ze Satmaru (1887–1979) Další významné rabínské autority proti sionismu r. Weissmandl r. Sonnenfeld J. I. De Haan Braclavští chasidé Různé mužské pokrývky hlav Ženy z komunity charedim Děkuji za pozornost! Pro další informace sledujte: http://blizky-vychod.blogspot.com Publikace: ◼Judaismus a politika v Izraeli (2002, 2009) ◼Izrael a Palestina (2005) ◼Encyklopedie blízkových. terorismu (2007) ◼Rabíni naší doby (2010, spoluaut.) ◼Dějiny moderního Izraele (2011) ◼Lidé svatých zemí (2012) ◼Rabbis of our Time (2015, Routledge) ◼Korán, meč a volební urna (2020)